Komise státům nevěří

Pokud odhalí audit chyby v systému čerpání, nebude Česko moci žádat o platby na proplácení projektů, říká Jan Gregor, ředitel odboru Národního fondu.

* Usnesení vlády z loňského února stanoví, že hlavními články příprav na čerpání finančních prostředků v letech 2007 až 2013 jsou Ministerstvo financí (MF) a Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Co očekáváte vy na financích od kolegů na místním rozvoji?

Rolí Ministerstva pro místní rozvoj by měla být věcná koordinace resortů, aby byl systém čerpání nastaven pokud možno všude stejně a dal se dobře řídit. A v oblastech, které nechává Evropská komise (EK) záměrně na členských zemích, jako je třeba uznatelnost výdajů pro podporu z politiky soudržnosti, by se mělo Ministerstvo pro místní rozvoj postarat, aby byla kritéria pro uznávání nastavena pro všechny operační programy hodně podobně, ne-li úplně shodně.

* Má Ministerstvo pro místní rozvoj v popisu práce dohled i na tvorbu samotných operačních programů (OP), kterých má Česko čtyřiadvacet?

Musí zajistit, aby programy na sebe navazovaly, aby se nepřekrývaly, aby se navzájem podporovaly.

* Má místní rozvoj právo jiným resortům něco nařizovat?

Zákon o podpoře regionálního rozvoje stanoví, že MMR je oprávněno požadovat potřebné údaje. Otázkou je, jak se to v praxi naplní. Platí, že MMR může dávat podněty do vlády. Pokud zjistí, že nějaký program běží špatně, mělo by jako koordinátor navrhnout řešení.

* Finance mají přidělenu roli ústředního platebního, certifikačního a auditního orgánu. V čem spočívají tyto úkoly?

Je to přání Evropské komise, která chce, aby jí určitý platební a certifikační orgán zaručil, že čerpání běží v pořádku. A jednou ročně si žádá zprávu národního auditu, že celý systém včetně Ministerstva financí funguje.

* To je Komise tak důsledná, nebo spíše podezíravá?

Státy, které jsou čistým plátcem do rozpočtu EU, mají politický zájem na tom, aby bylo čerpání co nejkomplikovanější. Vzniká složitý systém, kdy Komise členským státům nevěří a stanoví přísné kontrolní procesy, které na národní úrovni už existují. Trochu se to bije. U nás máme na každém ministerstvu řídící kontrolní systém, jehož povinnosti přesně definuje zákon.

* Kdy budou zveřejněny výsledky auditu?

Na konci roku.

* Zaměří se audit i na koordinační funkci MMR?

Ne. Na MMR by měl podle příslušné legislativy prošetřit jen OP, které spravuje.

* Co se stane, když audit zjistí, že je v některém řídícím orgánu málo lidí?

To záleží na auditorech. Pokud by to bylo jenom toto konstatování, skončí to nejspíš u nějakého doporučení. Pokud to auditor vyhodnotí jako riziko pro fungování systému, projeví se to v konečném výroku k danému operačním programu.

* Co by to znamenalo?

Že by dotyčný resort nemohl žádat o zaslání průběžných plateb, které projekty proplatí.

* Jaký je další harmonogram prací na základních programových dokumentech pro čerpání v letech 2007 až 2013?

Do několika měsíců musí být uzavřeno jednání o Národním strategickém referenčním rámci (základní scénář pro čerpání, pozn. red.) . V něm Evropská komise schvaluje zaměření operačních programů a rozdělení peněz mezi programy. Pak přijdou na řadu jednotlivé OP. Na jejich projednání má Komise čtyři měsíce od předložení, ale tato lhůta se může zastavit, když bude chtít něco doplnit. Po schválení OP dostane republika zálohové platby. A po auditu bez výhrad pak v příštím roce průběžné platby.

Zdroj: 12. dubna 2007, Ekonom, autor: IZA, STU. Rozhovor