Zůstali v závětří

Čeští investoři zůstanou uchráněni. Realitní krize, vyvolaná problémy méně bonitních klientů (subprime market) se splácením stále dražších hypoték, se jich příliš nedotkne. Většina z nich totiž investuje konzervativně a stojí tak stranou problémů, k nimž přispělo hlavně zdražování úvěrů v USA a sekuritizace amerických subprime hypoték.

Finanční ústavy sdružují tyto rizikové cenné papíry do tzv. poolů a za asistence investičních bank emitují dluhopisy, které jsou jimi kryty. Hypotékami kryté dluhopisy (CDO) mají díky asistenci velkých investičních domů přes značnou rizikovost vysoký rating a je o ně velký zájem. Příliš se s nimi ovšem neobchoduje. Při posuzování jejich ceny je tak možné vycházet pouze z modelů a nikoliv situace na trhu.
Nikdo tak vlastně neví, jaká je jejich skutečná hodnota.

Díky angažovanosti evropských bank v USA se potíže s těmito instrumenty přelily i do Evropy. Běžní čeští investoři si je však těžko do svého portfolia nakoupili, protože se na tomto trhu neangažují.
Stejně tak neinvestovali do podílových fondů, které nabízejí podobné produkty. Jejich konzervativní přístup k investování se jim tentokrát vyplatil.

Pro domácí investory tak představuje největší riziko, pokud při případném propadu burz, hlavně psychologií, prudce klesnou investice do cenných papírů i na pražské burze. Jakmile ale stahování investic z rizikovějších trhů skončí, fundamenty ji budou tlačit opět nahoru. Žádné velké ztráty tedy nehrozí.

Platí to i pro český hypoteční trh. Americký a český trh jsou zcela odděleny a vycházejí z naprosto odlišných podmínek.

Rozvoj hypoték v ČR začal před několika lety. Tomu odpovídá zadlužení a průměrný objem poskytnutých úvěrů. Odhaduje se, že asi 18 % českých domácností je zadluženo kvůli úvěrům na bydlení, zatímco v Evropě je tento ukazatel 75 % a v USA dokonce 90 %. Objem hypotečních úvěrů v ČR meziročně vzrostl o 43 % na téměř 240 mld. Kč. Potíže se splácením úvěru na bydlení mají ovšem maximálně 4 % domácností a podíl rizikových úvěrů je tedy zanedbatelný, výše zástav převyšuje jejich objem. Je však třeba zvážit, zda je podobné tempo úvěrové expanze pro českou ekonomiku přijatelné a zdravé. Občané by měli při hypotečním zadlužování zvažovat svou situaci a důsledně z ní vycházet. Pokud totiž přestanou hradit hypotéku, mohou se banky domoci svých práv exekucí.

ČR by si měla vzít z americké hypoteční krize poučení v tom, že bankovní sektor bude lépe posuzovat bonitu klientů. Investoři by zase měli důkladně zvážit investice do realitních fondů, realitních společností a podobných titulů. Pokles zisků finančních institucí však nehrozí, protože ty české na americkém trhu příliš nepůsobí. Nervozita a možná i propady cen na evropských burzách však mohou pokračovat.

Za současnou hypoteční krizí stojí úvěrová expanze posledních let a neutichající apetit po riziku. Centrální banky by neměly bránit zdravé korekci, při které se oddělí spekulativní investice od těch udržitelných.

Zdroj:  Ekonom, Peníze - trendy, 6.9.2007, autor: MILAN ŠIMÁČEK, náměstek MF ČR,  MIROSLAV KOLLÁR poradce člena bankovní rady ČNB