Státní rozpočet na příští rok
Karolína DUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jsem už říkala, začínáme ekonomickým tématem, proto ve studiu vítám Romana Chlupatého, hezké odpoledne.
Roman CHLUPATÝ, redaktor
--------------------
Dobré odpoledne. Podíváme se na státní rozpočet na příští rok. Vláda by měla příští týden schválit jeho definitivní podobu. Ještě před tím podle ministra financí Miroslava Kalouska provede jeho úřad některé přesuny mezi kapitolami ministerstev. Ty budou maximálně v řádu stovek milionů korun a neměly by nic měnit na celkovém záměru stlačit deficit pod Evropskou unií požadovaných tři procenta. I přesto se nad nynější verzí zákona o rozpočtu a jeho vztahu k reformě veřejných financí vznáší poměrně mnoho otazníků a na některé z nich se právě pokusíme teď odpovědět s náměstkem ministra financí Eduardem Janotou, vítejte ve vysílání.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Dobrý den.
Roman CHLUPATÝ, redaktor
--------------------
Jak jsme slyšeli, Evropská komise tvrdí, že se za nyní navrhovaných podmínek deficit státního rozpočtu vyšplhá přes tři procenta, tedy něco, co vy rozporujete. Jak si to vysvětlujete, kde je rozdíl mezi vašimi výpočty a těmi výpočty Evropské komise.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Tak podívejte se, Evropská komise patrně žádné /nesrozumitelné/ výpočty nemá, protože Evropská komise, pochybuji o tom, že by do detailu věděla, jaké byly dopady z reformy veřejných financí, řekněme, z té první etapy, která, která proběhla. Evropská komise má určité údaje, které jsou, které jsou, řekněme, z podzimu minulého roku, respektive z jara letošního roku, a to všechno byly údaje, které vycházely z určitých hypotéz, které nebyly konkrétní, nemohly být konkrétní, protože v té době vlastně reforma veřejných financí nebyla zdaleka, zdaleka uzavřena. Myslím tím tu první fázi. Čili já tvrdím, nebo ministerstvo financí tvrdí, pan ministr Kalousek už to několikrát opakoval, že prostě my za našimi údaji si stojíme. Podle i našich výpočtů naprosto transparentních, korektních, ten deficit veřejných rozpočtů v metodice ESA 95 bude pod úrovní tří procent za celou sféru veřejných rozpočtů.
Roman CHLUPATÝ, redaktor
--------------------
Vy jste jako cílové číslo nebo číslo, které v tuto chvíli odhadujete, zveřejnili dvě celé devadesát pět, proč ta dvě desetinná místa, obvykle se používá pouze jedno desetinné místo. A v tom případě bysme byli přesně na oné hranici Evropskou komisí požadované.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
V podstatě našim cílem bylo, aby rozpočet, deficit veřejných rozpočtů nepřesáhl, nepřesáhl tři procenta, poněvadž to je vlastně podmínka, kdy vlastně splníme kritérium, které říká, že deficit nemá být vyšší než tři procenta. A vlastně tím bychom se, pokud bychom toto kritérium dodrželi, pokud bychom dodrželi i další údaje pro roky devět a deset, to znamená 2009 a 2010, které jsou dvě celé šest desetin procenta a dvě celé tři desetiny procenta, tím vlastně bychom se zbavili onoho našeho problému, že se pohybujeme a jsme dneska jaksi součástí deficitu nadměrných odpočtů a musíme prostě Evropské komisi vysvětlovat, zdůvodňovat příčiny toho stavu, musíme navrhovat opatření, která Evropská komise schvaluje. Prostě musíme na to reagovat tak, abychom se dostali do pásma, které je ve vztahu k názoru Evropské komise na vývoj veřejných financí v našem střednědobém období bezkonfliktní, to znamená, někde do roku deset abychom se dostali na ty dvě celé tři desetiny procenta. To je takový, řekněme, krátkodobý, střednědobý cíl. Ten dlouhodobější cíl, ten vyplývá z toho, že Evropská komise sama v novém, v nových podmínkách paktu stability a růstu změnila, řekněme, zpřísnila podmínky pro hodnocení veřejných financí jednotlivých členských zemí. A podle tohoto vlastně pro naši republiku byl stanoven určitý, určitý další cílový ukazatel, a to je, že v roce 2012 bychom neměli mít strukturální deficit vyšší než jedno procento. Čili jsou tady určité postupné cíle - krátkodobý pro příští rok, střednědobý, řekněme, pro rok 2010 a nějaký cíl na delší období pro rok 2012.
Roman CHLUPATÝ, redaktor
--------------------
K tomu dlouhodobému cíli se jistě ještě vrátíme. Teď se zeptám ještě na ten příští rok - dva devadesát pět a tři procenta. Ten manévrovací prostor není příliš velký. Když se podíváme na poslední roky, ne příliš často se povedlo na začátku roku stanovit to konkrétní číslo, které nakonec, na konci roku tam bylo v účetnictví. Nakolik se domníváte, že tentokrát skutečně váš výpočet vyjde? To znamená, že se pod ty tři procenta vejdeme.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Podívejte se, pochopitelně budeme dělat vše pro to, abychom se vešli. To je za prvé. Za druhé, ono jaksi odhadovat deficit veřejných financí je i tak obtížné, protože jestliže strana příjmová je vždy, je pouze odhadem, prostě odhadem toho, jak se nám podaří zkvantifikovat možné vlivy, které budou působit na celkové spektrum daňových příjmů. Tak ta strana výdajová je do jisté míry prostě stranou prostě zcela jednoznačných výdajů, zejména výdajů v té oblasti mandatorní, to znamená v oblasti výdajů, které jsou stanoveny zákonem. A bohužel prostě to, ta míra, rozsah těch mandatorních výdajů jsou v našem státním rozpočtu už poměrně, řekněme, pět až sedm let na poměrně vysoké výši. Takže ono korigovat za pochodu ten rozpočet, ten rozpočet by bylo velmi obtížné. Proto jsme se snažili velmi konzervativně přistupovat jak k té příjmové straně, tak k té výdajové straně. A myslím si, že ten záměr dodržet ty tři procenta, respektive dvě celé devadesát pět pro příští rok je reálný cíl a my budeme dělat pro to všechno, abychom tento cíl naplnili.
Roman CHLUPATÝ, redaktor
--------------------
Právě z pohledu výdajové a příjmové stránky se může zdát ta příjmová poměrně ambiciózní, když se podíváme na jakési propočty, které v tuto chvíli jsou k dispozici, vy počítáte s nárůstem o devět procent, pokud se nemýlím. Není to až moc, dá se říct?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Pochopitelně v situaci, kdy provádíte velmi radikální daňové změny a já teďko mám na mysli tu změnu pozitivní z pohledu inkasa příjmu, to znamená zvýšení spodní sazby DPH z pěti na devět procent, které představuje více než dvacet šest miliard korun, tak potom může v tom porovnání dojít k určitým takovým jaksi na první pohled velmi, velmi vysokým, vysokým nárůstům. To za prvé. Za druhé, ta oblast těch přímých daní v tom hotovostním vyjádření, to znamená v tom, v těch podmínkách, v jakých je sestaven státní rozpočet, ta vlastně ten dopad, ten dopad snížení těch přímých daní, zejména daní z příjmu právnických osob ta bude plně, ten bude plně, se projeví plně až v roce 2009, protože se to projeví až při daňových přiznáních jednotlivých podnikatelů a firem. Ale chci říct, že narozdíl od hotovostního principu je ta metodika ESA 95 na bázi akruální, čili tady ten problém nevidím, protože i pro ten rok 2008 už jsme pracovali prostě s tím akruálním, akruálním prvkem a ...
Roman CHLUPATÝ, redaktor
--------------------
Tady se asi dostáváme do trochu technického ...
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Ano, to je spíš, ano, technická debata. Ale chci říct, že prostě ministerstvo financí si za těmi svými údaji stojí a předpokládám, že stejně tak, jak se nám podařilo tu daňovou oblast obhájit ve vládě víceméně bez problémů, ta část příjmů se ani pro příští materiál, který bude ve vládě, fakticky vůbec nezmění. Tak jsem přesvědčen, že se nám to podaří obhájit i při jednání ve sněmovně.
Roman CHLUPATÝ, redaktor
--------------------
Vy už jste částečně naznačil, přesto se zeptám přímo. Jaká je nebo jaký bude ten celkový dopad reformy veřejných financí? Teď se ptám na fiskální dopad do státního hospodaření. Téma, které dosud příliš nediskutovalo, hovořili jsme pouze o daních.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já si myslím, že to téma se diskutovalo. Možná, možná trošku jsem v zajetí toho, že jsem s těmi problémy byl dnes a denně, takže ten dopad se projevuje jak v příjmové, tak ve výdajové straně rozpočtu. Pochopitelně u těch příjmů je to, je to v podstatě v tom hotovostním vyjádření. Od roku 2009 pouze v oblasti snížených daňových příjmů. Na to má i vliv jednak výše nově nastavených sazeb daní, u přímých daní výše nastavených slev, koneckonců i zastropování inkasa pojistného ...
Roman CHLUPATÝ, redaktor
--------------------
Tady se dostáváme do detailů, já se omlouvám, ptám se na celkové číslo.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Ano ...
Roman CHLUPATÝ, redaktor
--------------------
Bude to pozitivní?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
To číslo musí být pozitivní, poněvadž my chceme přece snižovat deficit veřejných rozpočtů, čili to číslo, které vyjde saldem příjmů a výdajů, prostě musí být pozitivní, musí znamenat úsporu, chcete-li snížení deficitu, a to nejen pro rok 2008, ale i pro roky 2009 a deset.
Roman CHLUPATÝ, redaktor
--------------------
Představme si, že dojde k nečekanému, neočekávanému a reforma veřejného financí z jakéhosi důvodu neprojde. Máte krizový scénář pro ten případ?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
No, v podstatě já tomu nevěřím, teda, nebo doufám, že tato apokalypsa veřejných financí nenastane. Dneska bychom se museli chovat v mezích zákona. Prostě, kdyby, kdyby zákon o státním rozpočtu, a to je prostě standardní legislativní postup, nebyl z jakéhokoliv důvodu schválen, tady zdůrazňuju, že spekulujeme, tak v podstatě rozpočtové hospodaření by se muselo řídit podle posledně platného zákona, to znamená v roce osm by se muselo řídit podle zákona na rok 2007 s tím, že by se rozpočtové prostředky pro jednotlivé kapitoly uvolňovaly ve výši vždy jedné dvanáctiny tohoto rozpočtu. Je to strašně komplikované, bylo by to pro veřejné finance velmi, velmi špatné a byla by to velmi špatná informace, informace do světa o vývoji veřejných financí v České republice. Čili já v tuto variantu, v tuto krajní variantu nevěřím a doufám, že stejně jak byl schválen reformní balík, tak v podstatě bude, bude schválen návrh rozpočtu na rok 2008 a střednědobého výhledu na roky 2009 a 2010, protože tyto rozpočty plně reflektují zákonem přijaté a schválené, schválené změny v rámci veřejných rozpočtů.
Roman CHLUPATÝ, redaktor
--------------------
A reflektují také žádost nebo prosby Evropské unie?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
No zcela určitě, protože my jsme se zavázali, že v momentě, kdy budeme připraveni pro vstup do eurozóny, do měnové unie, to jsme se zavázali v rámci přístupové smlouvy, a to jsme někde v roce 2000, 2004, takže když budeme připraveni, to znamená, když budeme splňovat veškerá měnová a i fiskální kritéria, to znamená deficit veřejných financí v poměru k HDP méně než tři procenta, výše státního dluhu ve vztahu k HDP, že nebude přesahovat šedesát procent. Tady máme ještě obrovský prostor a naštěstí my jsme dneska někde na úrovni poloviny tohoto ukazatele. V podstatě jsme splnili i ukazatele úrokových sazeb inflace kurzu, nemáme problém s devalvací prostě koruny, spíše koruna v posledních letech i posiluje. Čili my jsme v dané chvíli plnili všechny, všechny kritéria mimo toho deficitu veřejných rozpočtů. Podstatné je, abychom je plnili prostě v určitém udržitelném období. Nelze splnit ukazatele pro jeden rok a v dalších letech spadnout pak do problémů. To by prostě nesplnilo svůj účel.
Roman CHLUPATÝ, redaktor
--------------------
Děkujeme moc, říká náměstek ministra financí Eduard Janota.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Ano, děkuji.
Karolína DUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhovor vedl Roman Chlupatý.
Zdroj: ČRo - Rádio Česko, 13.9.2007, pořad: Rozhovor na aktuální téma