Reforma financí začíná
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Druhý den platí reforma veřejných financí a její tíže pomalu padá na občany. Zatím to ještě není znát, ale její efekt nakonec pocítí každý, od občanů přes podnikatele, až po politiky. Co tedy můžeme v prvních dnech nového roku čekat, připomene magazín Zaostřeno na finance, který připravuje Český rozhlas 6 spolu s deníkem Aktuálně. Pořadem provází Petr Holub. Každá reforma má smysl, kterého chce dosáhnout. Když jde o veřejné finance, tak se politici obvykle snaží snížit schodek. Český rozpočet se k velkému deficitu dostal díky volbám v roce 2006. Nedlouho před nimi totiž poslanci významně zvýšili výdaje na sociální dávky, důchody i na zdravotnictví. Co je na reformě dobrého a nutného, vysvětlil Českému rozhlasu 6 Tomáš Sedláček, analytik Československé obchodní banky.
Tomáš SEDLÁČEK, analytik Československé obchodní banky
--------------------
Vláda samotná se neodvažuje toto nazývat reformou a nazývá to jakýmsi prvním vykročením směrem k reformě a jakožto první vykročení, si myslím, že to vykročení je správným směrem a mohlo být trošku zajímavější nebo odvážnější, protože ničeho zásadně nového jsme se zatím ve vládní koncepci nedočkali, ale pokud je toto skutečně první krok, tak řekněme, dejme zelenou a počkejme, jak se to bude vyvíjet dál.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Nemá tento návrh nějakou stejně dobrou alternativu?
Tomáš SEDLÁČEK, analytik Československé obchodní banky
--------------------
Já bych na té vládní reformě, tam je mnoho věcí, které lze kritizovat, ale přesto nejzajímavější věcí je, a tomu je potřeba zatleskat, dává výdajové škrty, i když i ty výdajové škrty by mohly být hlubší a vláda by se měla více snažit odčinit ten předvolební balíček, za který, zdá se, stydí se nyní úplně všechny strany včetně levicové opozice.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Jaký efekt od reformy čekají její autoři, popsal náměstek ministra financí Eduard Janota.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
-
Tak já bych řekl, že zatím jde o první fázi zásadní rozpočtové reformy, která má stabilizovat vývoj veřejných financí, a to minimálně ve střednědobém, střednědobém období. My zatím neplníme kritéria konvergenčního programu, zcela určitě je nesplníme v letošním roce, a pro vstup do eurozóny potřebujeme docílit deficit veřejných rozpočtů pod hranicí tří procent. O to se snažíme v návrhu rozpočtu na rok 2000, 2008 s tím, že náš střednědobý program, stabilizace veřejných financí, předpokládá, že v roce 2009 by měl být deficit veřejných rozpočtů ve výši dvě celé šest desetin procenta a v roce 2010 ve výši, ve výši dvě celé tři desetiny procenta, a to vše v metodice, v metodice D-295, to znamená v metodice, podle které je hodnocen konvergenční program. Jestli jsem říkal, že je to první reformy, celkové reformy, tak ta druhá část pochopitelně musí zahrnovat další reformní kroky v oblasti výdajů rozpočtu, zejména v oblasti penzijního pojištění a v oblasti zdravotního pojištění.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Guvernér Zdeněk Tůma řekl při svém senátním projevu, že rozpočtová reforma obvykle plní čtyři podmínky - zvýšení daní, snížení sociálních mandatorních výdajů, mírné snížení provozních výdajů státní správy a také snížení státních investic. Podle politiků reforma dvě z těchto podmínek nedodržela, totiž daně se snižují a státní investice, to je očividné, rostou. Je tedy ta reforma správně?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
-
No, o těch daních bylo hodně diskutováno, prostě je to, byl tady politický konsensus na tom, aby se daně restrukturizovaly, aby se posílily daně, daně nepřímé na úkor daní přímých, a došlo se v rámci té první fáze balíčku k těm dohodám, které nakonec budeme realizovat v návrzích rozpočtu na nejbližší tři, tři roky. To za prvé. Za druhé. Ano, souhlasím, investice rostou, ale tady bych chtěl zdůraznit, že dominantní je jejich růst v oblasti infrastruktury. V příštím roce dojde k výraznému nárůstu výdajů fondu dopravní infrastruktury, ty výdaje fondu se ve srovnání s letošním rokem zvýší o více než dvacet miliard, a to zejména v souvislosti s tím, že se předpokládá, že budou čerpány poměrně v masivním rozsahu prostředky z Operačního programu Doprava, to znamená z evropských fondů, to za prvé, a za druhé je předpoklad využití úvěrů Evropské investiční banky ve výši téměř jedenácti miliard pro příští rok, čili tento dominantní růst investic v oblasti infrastruktury způsobuje ten celkový nárůst, nárůst investic. Jinak v ostatních oblastech nemám pocit, že by došlo k nárůstu, nárůstu investic, naopak.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Reforma má ovšem řadu kritiků. Ke stížnostem například patřila už její legislativní podoba. Vznikl totiž zcela nepřehledný zákon, který měnil různé sazby a předpisy u daní a sociálních dávek. Vyznat se v tom dokázal jen málokdo. S kolegyní Janou Šmídovou jsme se ptali ministra Cyrila Svobody, který je odpovědný za legislativu ve vládě, jestli se mu takový zákon líbí.
Cyril SVOBODA, ministr vlády, předseda Legislativní rady vlády /KDU-ČSL/
--------------------
Jak se vám může líbit, líbit se může obraz nebo líbit se může člověk, nebo tak, ale žádná reforma přece není populární, to je podstata reformy, dokonce si nedokážu představit, že by byla reforma, aby všichni řekli: "No, konečně, takhle jsme si to všichni představovali." Každá reforma nějakým způsobem bolí. Každá reforma někoho zasáhne, jinak to zkrátka není reforma, takže já jsem, vycházím z toho, že tato reforma je vtělena do koaliční smlouvy, je vtělena do programového prohlášení vlády a z těchto dokumentů tato reforma vychází, takže to už je logika kroků, která nastala.
Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka
--------------------
Ovšem reformní zákon, podívejme se na to obecněji, neobvyklým balíkem nejrůznějších novel, které sahají od daní přes sociální dávky až k zdravotnické reformě. Už jste jako politický veterán zažil něco podobného?
Cyril SVOBODA, ministr vlády, předseda Legislativní rady vlády /KDU-ČSL/
--------------------
Já jsem taky nezažil nikdy takhle rozsáhlou reformu. Samozřejmě máte-li tuto reformu učinit, tak musíte učinit tyto nutné kroky, a nemá smysl zastírat, že to, že se to dalo do jednoho balíku, možné je, protože to je jedno téma, proto si myslím, že u Ústavního soudu nelze obstát s myšlenkou, že se to rozbije jako přílepek, protože přílepek by byl, kdyby byl třeba, já nevím, zákon o místní referendu a k němu se dal přílepek, já nevím, o dozoru nad kapitálovým trhem. No, tak to je přílepek, který Ústavní soud asi by zrušil, ale tohle to vlastně není přílepek, to je, to je množina různých zákonů.
Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka
--------------------
Přílepečků.
Cyril SVOBODA, ministr vlády, předseda Legislativní rady vlády /KDU-ČSL/
--------------------
No, tak, ale není, tam se nikdo nepřilepuje k tomu velkému tématu, všechno to je jenom jedno téma, takže jinak to realizovat nešlo, protože taky jinak by to ani tou sněmovnou a Senátem, doufejme, neprošlo.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
O tom, že reforma nepřinese nic dobrého, je přesvědčena opozice. Čeho bychom se měli bát, to vysvětluje první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD
--------------------
Já samozřejmě předpokládám, že tady budou nepříjemné dopady na vývoj inflace v příštím roce, centrální banka se chystá k poměrně rychlému růstu úrokových sazeb, alespoň podle vyjádření některých členů bankovní rady. Inflace v příštím roce může překročit čtyři procenta a bude to také díky reformě, i na tom se shodují bankovní, bankovní a jiní analytici. Na druhou stranu řady těch opatření na výdajové straně je velmi dočasných, a to, čeho já se obávám, je, že reforma trvale podsekne příjmy veřejných rozpočtů a na výdajové straně nastolí úsporná opatření, která ovšem nelze prolongovat donekonečna. Konkrétní příklad. Jestliže budeme zvyšovat platy zaměstnanců ve veřejném sektoru příští tři roky jenom o jeden a půl procenta při tří až čtyřprocentní inflaci, tak nelze učitele donekonečna přesvědčovat, že jejich platy mají reálně klesat. Jednoho den přijde den, kdy jim bude nutno přidat. A toto opatření prostě zmizí a skončí a objeví se nové výdaje. Podobně lze pokračovat při šetření v celé řadě jiných oblastí, takže tady je určitý problém na výdajové straně a musím říct, že nezávidím vládě, která přijde v roce 2010, protože ona skutečně může přijít v situaci, kdy ten stát jako takový bude chudší, ale situace na výdajové straně bude velmi podobná té, kterou zažíváme dnes.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Jestli tomu dobře rozumím, tak to riziko může být v tom, že některé ty úsporné kroky jsou závislé pouze na rozhodnutí vlády, to znamená platy státních zaměstnanců, případně výše penzí. Toho se tedy obáváte, že nakonec vláda ustoupí nějakému tlaku a nedodrží ten harmonogram, který si sama stanovila.
Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD
--------------------
Tak vždycky tato rizika existují před volbami, to je první riziko, které tady je, a my jsme si ten volební cyklus zažili loni v naprosto katastrofální a brutální podobě a musím říct, že to je jedna z věcí, která mě už vždycky do budoucna trápit, že se nám nepodařila tady něčemu takovému v Poslanecké sněmovně zabránit, ale jiná věc je, jestli lze některé typy škrtů držet věčně a jestli je to skutečně racionální a možné. Já jsem zaznamenal takové úvahy, že už třeba nepotřebujeme víc vysokoškoláků a že tedy není nutné zvyšovat výdaje na vysoké školy, ale já si myslím, že to je, můžeme šetřit dva, tři roky, ale pak se to samozřejmě projeví negativním způsobem, takže jsou tam některé typy škrtů, které se prostě nedají udržet věčně, ať přijde pravicová, nebo levicová vláda po příštích volbách, tak s tím bude muset něco udělat, ale na příjmové straně už nebude mít finanční zdroje, které tam má dnes.
Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka
--------------------
Odboráři tvrdí velmi razantně, že reforma může poškodit rozpočty především chudších rodin. Maximálně však jde o částky v řádu několika stovek korun měsíčně. Pane Sobotko, domníváte se také, že se lidé mají té reformy opravdu obávat, že zchudnou?
Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD
--------------------
Rozhodně reálné příjmy některých typů domácností neporostou tak rychle, jako rostly v minulých čtyřech letech. Víte, že vždycky si jako lépe zvykneme na to dobré a bereme to jako něco, co už je věčně dáno, ale ono to tak prostě v příštích letech i díky reformě nebude. A jestliže si vezmu člověka, který má dvacet tisíc hrubého měsíčně, což je někde na úrovni stávajícího průměrného platu, tak on tou daňovou reformou ušetří měsíčně někde kolem osmdesáti korun a jenom výdaje díky vyššímu DPH budou sto dvacet korun v průměru, čili vlastně neušetří, neušetří na daních fakticky nic a ty výdaje můžou stoupnout poměrně dramaticky. Já vím, že třeba České dráhy řekly, že to zvýšení DPH na jízdné promítnou plně do cen a vemte si člověka, který denně dojíždí veřejnou dopravou, tak se to samozřejmě projeví daleko víc než u člověka, který dojíždí autem a může se dovolit třeba denně dojíždět do práce autem, takže pro určité skupiny občanů ty dopady budou znatelné a viditelné, mám na mysli například i domácnosti seniorů, těch se nedotknou pozitivně žádné daňové úlevy, protože většina těch lidí už není ekonomicky aktivních, na druhou stranu ty změny v nepřímých daních, ať už jsou to daně na energii nebo zvýšení snížené sazby DPH, tak prostě budou muset zaplatit naplno a valorizace důchodů v příštím roce jim to zkompenzuje jenom z části.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Mě ale napadá, jestli nakonec není možné brát tu reformu, pokud se na to podívám očima občanských demokratů, jako jakýsi akt spravedlnosti, když tady byly středolevé vlády, kde jste byl ministrem financí, tak tam se především daňově zvýhodňovali lidé s nižšími příjmy a občanští demokraté prostě to chtějí vyrovnat a pomáhají, což je na té reformě vidět, spíše těm, kdo berou víc a je jasné, že země nemá jenom pomáhat chudým, ale potřebuje i ty bohaté a úspěšné. Já vím, že nebudete souhlasit s občanskými demokraty, ale není možné přijmout aspoň tuto filozofii jako legitimní pravicovou politiku?
Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD
--------------------
V tomto s vámi nebudu polemizovat. Ta naše opatření, která jsme dělali, byla skutečně zaměřena na nižší a střední příjmové skupiny, měly jediný cíl, zvýšit motivaci pracovat. Já jsem přesvědčen o tom, že výrazné snížení dani pro nízkopříjmové kategorie prostě zvýší motivaci dosahovat příjmů prostřednictvím ekonomické aktivity a ne prostřednictvím dávek, to byla filozofie, kterou jsem se snažil razit minulé čtyři roky i v té daňové politice, a vždycky jsem pro to nenacházel pochopení ani ve své vlastní politické straně, protože jak jistě víte, tak sociální demokracie ještě před čtyřmi lety byla proti jakémukoliv snižování daní, a to se podařilo trošku změnit. Na druhou stranu naše společnost potřebuje seriozní diskusi, politickou i nepolitickou, o tom, jaké břemeno solidarity by jednotlivé příjmové skupiny měly nést. Ta ochota samozřejmě příliš vysoká není téměř u žádné příjmové skupiny, aby to břemeno solidarity nesla, na druhou stranu všechny chtějí využívat veřejných služeb, určitých veřejných statků a jakási minimální úroveň participace v podobě daňové solidarity tady musí existovat. To, co je asi problém, je, že vládní koalice to trošku přehnala v návrhu reformy, ty nízko a středně příjmové skupiny tam nemají téměř žádné benefity a nesou jenom náklady a benefity se soustředí pouze do vyšších příjmových kategorií a já mám pocit, jako by vládní koalice ani nevěděla, jaká je struktura příjmů v naší zemi. Kolik lidí má průměrný plat, že ten průměrný plat je prostě pod dvaceti tisíci čistého a že dvě třetiny lidí mají nižší než průměrný plat. Ta reforma prostě nepočítá s lidmi, kteří mají průměrný nebo podprůměrný plat a benefity soustředí do vyšších příjmových kategorií. Určitě to z části kompenzuje naši politiku, kterou jsme dělali v minulých letech, ale jak chcete vysvětlit lidem s nižšími a středními příjmy, že oni mají nést veškeré náklady těchto reforem, to se prostě vládě nepovedlo, ani se jí to nemůže povést.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Se Sobotkovým varováním, že reforma sice zhorší finanční situaci občanů, přesto dlouhodobě potíže veřejných financí neřeší, polemizuje již citovaný náměstek ministra financí Eduard Janota.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
-
Proces reformy není ohrožen. My si stojíme za číselnými údaji, které jsme předložili do vlády a sněmovny v rámci reformního balíku v té první části a stejně si takto stojíme i za čísly navrženého rozpočtu pro rok 2008, respektive výhledu na roky 2008 až 2010, a vychází nám, že, že je reálné, naprosto reálné splnit ona kritéria konvergenčního programu pro roky 2008 až 2009, to znamená to docílit deficit z rozpočtu ve mnou zmiňovaných výší pod tři procenta.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Já jsem se setkal s kritikou ze strany analytiků, například Davida Marka nebo Tomáše Sedláčka, kteří tvrdí, že do dvou let bude třeba další reforma. Říkají totiž, že z pohledu roku 2010 je současná reforma fiskálně neutrální, tedy z pohledu státního rozpočtu neušetří. Mají pravdu nebo máte nějaký argument proti?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
-
Znova zdůrazňuji, že ty číselné údaje s akruálním vyjádřením, to znamená, že které respektují i onen vliv, který mají pánové zřejmě na mysli, že po roce 2008 se zvýšením nepřímých daní a změnou sazeb přímých daní, to znamená daní z příjmů právnických osob, že tento jev se fakticky projeví až v roce 2009, já bych ale chtěl říct, že my pro účely konvergenčního programu zpracováváme návrhy rozpočtů prostě v tom akruálním vyjádření a tento vliv je rovnoměrně rozložen po všechny tři roky, to znamená, že já tvrdím, že rozpočty na roky osm, devět, deset tak, jak je navrhuje vláda, jsou korektní, transparentní a ministerstvo financí si za těmi údaji stojí.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Reforma je příliš složitá, objevují se proto zákonitě polemiky o tom, kterým sociálním skupinám ublíží, i o tom, že situaci veřejných financí řeší jen polovičatě. Sporné otázky rozhodnou příští dny a měsíce. Ovšem jedna věc je jistá předem, reforma nepřiblíží přijetí eura. Společnou evropskou měnu odmítá největší vládní strana ODS. Také po reformě tedy budou platit slova, kterými hodnotil českou pozici vůči euru analytik České spořitelny Petr Zahradník.
Petr ZAHRADNÍK, analytik České spořitelny
--------------------
Tu čtvrtou kategorii bych nazval jako mlhavé nejasno, kam bohužel patříme společně s Polskem a s Maďarskem a jak předchozí prezentace ukázaly, myslím si, že i v této kategorii je zapotřebí výrazně rozlišovat, protože na jedné straně Maďarsko selhává splnění kritérií obecně a současně se domnívám, že ani současná, řekněme, vůle maďarské reprezentace, politické reprezentace nespatřuje cestu do eurozóny jako úplně prioritní cíl. V případě Polska je to kdesi mezi a asi zřejmě hodně napoví situace po nedávných nebo právě proběhlých volbách a v případě České republiky si myslím, že existuje dramatický rozdíl mezi ekonomickými schopnostmi a politickou nebo vůbec společenskou poptávkou a společenskou preferencí do eurozóny vstoupit.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Poplatky u lékaře, dražší jízdné ve veřejné dopravě, dražší potraviny, nájmy a topení, to jsou nepříjemnosti, které sebou reforma přinese. Věřme, že budou vyváženy vyléčením veřejných financí a dalším nakopnutím k prosperitě. To do nového reformního roku přeje magazín Zaostřeno na finance, který vznikl ve spolupráci Českého rozhlasu 6 a Aktuálně.cz. Od technického pultu se loučí Zuzana Vlčková, od mikrofonu Petr Holub.
Zdroj: 2.1.2008, ČRo 6, 21:40 Zaostřeno na finance