Zalepit důchody? I z daní.

Ministerstvo financí chystá balík daňových zákonů. V něm chce sjednotit daň z příjmů lidí se sociálním pojištěním a seškrtat daňové výjimky.

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) připravuje nový zákon o daních z příjmů. Platit má od roku 2010, o jeho tezích se teprve bude diskutovat. Před dalším snížením daní občanům i firmám dává ministr přednost stabilním rozpočtovým příjmům a poklesu deficitů. V centru jeho pozornosti zůstává i hledání nových zdrojů na budoucí důchody. Míní, že by na ně měly jít také peníze z DPH, popřípadě ze spotřebních daní.

* Myslíte, že uspějete se svým návrhem zjednodušit systém daní tím, že se sloučí daň z příjmů lidí a sociální pojištění?

Předložil jsem alternativy. Cílem je mít jeden daňový základ pro všechny přímé odvody. A na jednom formuláři, který by se odevzdával na jednom úřadě. Jestli na tom formuláři bude napsána jedna částka, nebo bude rozdělena na dvě části, není až tak důležité. Přesto se mi jedno číslo líbí více. Přineslo by řadu výhod.

* Opozice tvrdí, že by pak bylo možné převádět peníze z důchodů na běžné výdaje...

Opak je pravdou. A je otázkou, zda má být penzijní účet nadále financován pouze ze sociálního pojištění. Bude stále ubývat těch, kteří ho platí, na druhé straně poroste počet těch, kdo důchod berou. Společnost bude bohatnout, zvýší se spotřeba. Za úvahu proto stojí, zda nezapojit do financování penzí i jiné daně, zejména DPH. Možná i daň spotřební. Právě spojení daní z příjmů lidí a sociálního pojištění je mimořádná příležitost, jak se o tom začít ve veřejné diskusi bavit.

* Takže čím více se bude jezdit autem, kouřit a nakupovat, tím lépe se povede budoucím důchodcům...

Jaký je demografický vývoj? Stále bude ubývat ekonomicky aktivních lidí. Napojení na nepřímé daně je proto namístě.

* Mluvíte jako odboroví předáci...

Navrhoval jsem to už před více než deseti lety.

* Kdy byste to chtěl zavést?

Pokud se dohodneme, tak v okamžiku, kdy chystaný balík daňových zákonů začne platit. Od roku 2010.

* Nebudou pak peníze chybět jinde?

Vždycky je něco za něco. Penzijní reforma má své náklady a politici by se po určitý čas mohli dohodnout na tom, že se důchody budou financovat větším objemem z vybraných peněz. Samozřejmě na úkor jiných částí státního rozpočtu. Daňový poplatník by to ale vůbec nezaznamenal, odváděl by stále stejnou částku.

* Zato resorty by to asi pocítily.

Pochopitelně. Když někam dáváte víc, tak jinde musíte ubrat. Jedete-li třeba na drahou dovolenou, tak si také něco musíte odepřít.

* Zřejmě by se tím vyřešil požadavek ministra sociálních věcí získat navíc 30 miliard korun na penzijní reformu. Hlavně na vyvedení části prostředků důchodového účtu do privátních fondů?

Nemyslím, že by to samo na reformu penzí stačilo. Nutné jsou i mimořádné příjmy. Počítám s privatizačními penězi a také s dividendami ČEZ. Částka 30 miliard ročně po delší období ale reálná je.

* V tezích k návrhu nového zákona o daních z příjmů chcete, aby se v České republice usazovaly mateřské společnosti. O co jde?

Znamená to přestat daňově diskriminovat velké holdingové struktury. Nezdaňovat jim důsledně žádnou korunu, kterou tu dál investují a generují další zdroje. Zatím je bohužel zdaňována i několikrát. Naopak je třeba důsledně zdaňovat příjmy odcházející k majitelům a manažerům. Tak tomu dnes také není.

* Prioritou je i daňová podpora vědy a výzkumu.

Chci zvýhodnit ty, kteří zvyšují investice do vědy a výzkumu. Když následující rok zvýšíte objem této investice, tak si můžete odepsat třeba i 110 procent z této částky. Pokud nakoupíte u vysoké školy, odepíšete si ještě více. Například 120 procent. Jednak bychom podpořili chuť investovat do vědy a výzkumu. A pomohli těsnější spolupráci privátních firem s vysokými školami.

* Máte už odhad, kolik peněz by na vědu a výzkum mohlo přijít?

Jde o motivaci a podporu budoucího chování. Jak chcete dopředu říct, kolik firem a v jakém objemu nabídku využije?

* Ostatní daňové výjimky ale mají mizet. Bez toho jsou asi úvahy o dalším snížení daní bezpředmětné.

Z daňových výjimek se stal druh politického fetiše. I kdybyste zrušil všechny úlevy a výjimky, což není mou ambicí, tak získáte nějakých 16-17 miliard korun. A úplně všechno nezrušíte, to prostě není možné. Proto neočekávám významný přínos pro rozpočet. Věřím ale, že jich ubude. Hlavní úspora nicméně bude v jednoduchosti a efektivitě. To zahraniční investoři, kteří stejně umějí daně výborně optimalizovat, ocení možná více než nějaký pokles sazby.

* Jaké daňové výjimky nelze rušit?

Mám pět priorit. Daňová politika státu má podle mne podporovat rodiny s dětmi, odpovědnost vůči vlastnímu stáří, snahu získat bydlení. A také vědu a výzkum či altruismus. To vše je možné podpořit slevami, osvobozením od daně nebo odpočty z jejího základu.

* Je tam místo na daňové prázdniny pro subjekty, které zde podnikají na základě investičních pobídek?

Co se týká výjimek, mám pět priorit, nikoliv šest.

* Neuvažujete o dalším zpřísnění podmínek bankám a pojišťovnám při tvorbě rezerv? Tam jde také o miliardy.

Něco jsme už v minulosti udělali, ačkoliv jsme po dohodě s Českou národní bankou od našeho původního záměru o něco ustoupili. Nemůžete tento sektor úplně podvázat. Nejen po politické, ale hlavně po odborné diskusi jsme se dostali na hranici, kterou považuji za nejlepší.

* A vaší ambicí není dostat z těchto institucí více peněz do rozpočtu?

Není.

* Je ale vůbec nějaký prostor pro další snižování daní?

O jejich snížení jsme rozhodli už vloni. To je reálné a rozpočet s tím počítá. Ale s ničím dalším už ne. Do roku 2010 se nic jiného nedá čekat.

* Kam tedy míří váš návrh nového zákona o daních z příjmů?

Je o systému, ne o sazbách. Zcela úmyslně. Lepší systém poslouží ekonomickému růstu. Zjednoduší placení daní, posílí jistotu právního prostředí při odvodech. Pro poplatníka i pro správu. To samo o sobě by znamenalo obrovské úspory. O sazbě je legitimní diskutovat v zásadě každý rok. Jde o parametr. O systému by se mělo debatovat tak jednou za desetiletí.

* Ani podnikové daně dál klesat nebudou?

Na ministerstvu nebudu déle než do roku 2010. Do té doby je už schváleno jejich snížení z dnešních 21 na 19 procent. Co bude pak, nevím. Já sám bych si další pokles přál. To ale závisí na volbách. Co když po nich přijdou politici, kteří daňovou zátěž začnou naopak zvyšovat?

* Neuvažujete třeba o klouzavých sazbách?

Ne. Neuvažujeme.

* Jak hodnotíte tlak Francie, aby korporátní daň byla jednou v celé EU stejná?

Pokud se mě ptáte na její jednotný konsolidovaný základ, tak jsem zásadně proti. Přímé odvody musí zůstat pod kontrolou národních vlád. Nebude-li to tak, bude to pro Českou republiku a její ekonomiku nevýhodné. Jiná věc je, zda se máme zarputile bránit i diskusi o společné metodice výpočtu tohoto základu. Tam bych striktní nebyl.

* Říkáte, že sazby daně z příjmů bude možné stanovit vždy podle potřeb v souvislosti s rozpočtem. Neměly by ale být daně dlouhodobě předvídatelné?

Přiznám se, že to je úmyslná provokace. Chci zdůraznit ohromný rozdíl mezi systémem a parametrem.

* Jak to v příštím roce bude s daňovou zátěží středních vrstev? Těmto lidem hrozí, že jejich zdanění vzroste.

Navrhuji zachovat letošní patnáctiprocentní daň a o jedno procento snížit pojištění, které všichni platí na nemocenskou a příspěvek v nezaměstnanosti. Vláda přece už před rokem předkládala návrh, aby daň z příjmů zůstala na 15 procentech a vše se upravilo slevami. Pokles sazby na 12,5 procenta si vynutil poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Reformu to zprůchodnilo, ale na druhé straně to bohužel skutečně znamená, že by části lidí daně z příjmů opět narostly. V jejich peněženkách by to kompenzoval růst reálných mezd, ale to není argument či omluva.

* Část ODS ale s vaším návrhem nesouhlasí.

Sledujeme bohužel tři neslučitelné cíle. Když budete lpět na sazbě 12,5 procenta, tak se propadnou příjmy a neudržíte deficit. To je vyloučené. Pokud by se jen někomu zvýšily daně, tak je to zase nespravedlivé. A tak musíte rezignovat na onu sazbu. Jinými slovy rezignovat na další snižování progrese. Můj návrh je k rozpočtu šetrný, na jeho krytí je potřeba 10 či 12 miliard korun a s těmito penězi se vždy počítalo. Neklesne ani solidarita bohatších z chudšími, všem se sníží přímý odvod. I těm, kdo už teď žádné daně neplatí. Navíc neubereme nic obcím a krajům, kterým každé pokles sazby této daně snižuje příjmy o miliardy. Slyšel jsem nedávno hejtmany. Jsou většinou z ODS. A trvají na tom, aby se jich žádné daňové změny nedotkly.

* Co pan premiér?

Zeptejte se ho. Na tiskové konferenci ale podpořil hejtmany.

* A pokud by poslanec Vlastimil Tlustý trval na svém?

Pak bych musel škrtat v rozpočtech resortů. Docela dramaticky. Má-li se odstranit daňová nespravedlnost při 12,5 procentní sazbě, musíte totiž najít dalších 23 miliard.

* Nic se nepohne bez penzijní reformy. Není namístě nelpět tolik na snižování deficitů a nalít peníze z ekonomického růstu raději na její financování?

Vyrovnaná bilance je skutečně dlouhodobě neudržitelná bez reforem, které souvisí se stárnutím populace. Není to jen penzijní, ale i zdravotní reforma. V deficitní politice ale pokračovat nelze. Ekonomika je na vrcholu svého potenciálu a přesto veřejné rozpočty vykazují poměr ně vysoké deficity. Ty jsou možná ospravedlnitelné v období recese, ale v této době by měly být, když ne přebytkové, tak aspoň vyrovnané. Propásli jsme už několik let.

* Opozice vládu obviňuje, že zadluží zemi o dalších 400 miliard korun. Teď to ale bude méně.

Deficity se daří snižovat rychleji, nepůjde o 400, ale jen 240 miliard. Nominálně i relativně snižujeme schodky daleko rychleji, než to kdokoliv čekal.

* Bude rychlejší snižování deficitů, které vláda plánuje, znamenat i nové rozpočtové škrty?

K tomu, abychom v příštím roce udrželi deficit na 1,6 procenta z HDP, stačí držet stanovené výdajové limity. A jsme první vláda, která to také dělá. Už to znamená úspory v kapitolách. Oproti původním předpokladům o 23 miliard pro rok 2009 a 43 miliard pro rok následující. Tímto způsobem získáme peníze na výdaje spojené s inflací, především na důchody. Mám také v úmyslu využít část prostředků, které leží v rezervních fondech ministerstev. Vloni jsme je hodně odčerpali, nyní tam je zase na 80 miliard. Dvě třetiny jsou ale nevyčerpané prostředky z Evropské unie.

* Když se hovoří o úsporách, tak se vždy hovoří o sociálních výdajích. Nezapomíná se na plýtvání při stavbách dálnic? Jdou tam desítky miliard.

Samozřejmě bych si přál, abychom stavěli levněji. Viděl jsem však řadu studií, které dokládaly, že se u nás nestaví dráž než v zahraničí. Protože stavby zahrnují rozsáhlé příslušenství. Na velké peníze přijdou i požadavky ekologů.

* Mluvíte o šetření, ale blíží se volby a před nimi se obvykle přidává na platech státním zaměstnancům, zvyšují se důchody.

Co se týče důchodů a koneckonců platů, je třeba vzít v úvahu inflaci. Pevně ale doufám, že do té diskuse předvolební populismus nevstoupí. Vycházím z reformního odhodlání vlády.

* Mluvili jsme o penězích na důchody a vy jste se zmínil o dividendách z ČEZ. Znamená to, že úvahy o privatizaci této společnosti, které byly tak časté před posledními volbami, jsou definitivně u ledu?

Kdybychom se rozhodli ČEZ privatizovat, tak by příjem z jeho prodeje mohl skutečně penzijní reformu vypolštářovat. Jde ale o strategickou a energetickou bezpečnost státu. Její zachování je stále naléhavější, a tak si nemyslím, že by úvahy o privatizaci byly aktuální.

* Ale když je drahá elektřina, zvyšuje se dividenda ČEZ. Takže to vlastně pomáhá platit důchody...

Elektřina je přece tak drahá, jak to určí trh. Určitě není drahá kvůli výši dividendy. To protestuji. Celá Evropa začíná pociťovat akutní nedostatek zdrojů. A je otázka, do jaké míry by měla být přehodnocena její energetická politika.

* V českých poměrech by tedy změna evropské energetické politiky mohla přinést otázku, zda nedostavět jadernou elektrárnu v Temelíně?

To je otázka pro Českou republiku. O rozvoji jaderné energetiky se musí jednat i v dalších zemích. Nežijeme na pustém ostrově. Jsem ale členem koaliční vlády a ctím koaliční dohodu a programové prohlášení. Tam se píše, že vláda stavbu dalších jaderných reaktorů nezahájí. Pokud však myslíme vážně své úsilí bojovat proti klimatickým změnám a vnímáme i poptávku po elektřině, tak je pro nás jádro optimální řešení. Můj osobní názor je, že se ČR této cestě v budoucnu skutečně nevyhne.