Klára Hájková: Odmítáme odliv pravomocí českých regulátorů
Zatím jsme nebyli nuceni se připojovat k celoevropským opatřením v boji proti finanční krizi, protože žádné konkrétní akce ani schváleny nebyly, říká náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Jediným případem, kdy se to podařilo, bylo navýšení garancí vkladů.
* E15: Stala jste se náměstkyní ministra poměrně nedávno. Bylo jasné, že se budete zabývat také českým předsednictvím v Evropské unii, ale asi jste nemohla vědět, jak do něj zasáhne finanční krize. Zaskočilo vás to?
Turbulence na finančních trzích se řešily od začátku letošního roku, takže to, že se tomu začala Evropská komise v polovině roku tolik věnovat, mne nezaskočilo. Zaskočilo mě spíše to, jak obrovským způsobem se ta krize vyvinula. Její rozsah je teď enormní. A tomu také odpovídá odpověď ze strany Evropské unie.
* E15: Nebyla ta reakce přehnaná? Co si myslíte o komentářích, že přehnané pokusy jednotlivých států zabránit krizi naopak vše ještě zhoršovaly?
Záleží na tom, jak se na to člověk podívá. Nebyli jsme v kůži těch členských států, kterým skutečně hrozil například kolaps celého bankovního sektoru. Takže bych to hodnotila případ od případu. Když se podíváme na Maďarsko nebo na Lotyšsko, tak to asi budeme hodnotit jinak, než kdybychom se podívali na Německo nebo na Francii.
* E15: Nelitujete teď trošku toho, že jste se do toho pustila?
Ne. Pro nás je to samozřejmě nová, ale také velmi zajímavá situace. Mí kolegové, kteří se zabývají krizí, naši analytici, legislativci s velkým zájmem sledují, jak se vše vyvíjí. S velkým zájmem to sleduji i já. Takže toho nelitujeme.
* E15: I když už jste byla na odchodu z ministerstva?
Já jsem úplně na odchodu nebyla…
* E15: Byly to spíše spekulace?
Určitě to byly spekulace. Neodešla jsem, akorát jsem přešla z jedné funkce do druhé. Ale jsem samozřejmě ráda, že jsem na ministerstvu. Děláme to, co je potřeba, a samozřejmě řešíme i krizi, protože ta je prostě tady a my se jí musíme zabývat.
* E15: Asi hodně spolupracujete s Markem Morou, který se stal takzvaným šerpou pro finanční krizi?
Ano, ano.
* E15: Spekulovalo se i o tom, proč tuto úlohu neplní někdo z ministerstva financí, třeba vy…
V rámci EU se krize řeší na dvou úrovních – na úrovni ministrů financí a na úrovni premiérů. Jak víte, francouzský prezident Sarkozy posunul hledání protikrizových opatření na vyšší úroveň. Každý z premiérů byl vyzván, aby jmenoval své šerpy. Ti šerpové jsou dva, jedním je náměstek vicepremiéra Marek Mora, druhým viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Jejich role se trochu liší. Pan Mora je šerpou premiéra a odpovídá za politické záležitosti a tvorbu celonárodní pozice ke krizi, pan Hampl má na starosti komunikaci mezi členskými státy.
* E15: Pociťujete tlak, aby se Česko připojilo k takovým opatřením eurozóny či celé Evropské unie, ke kterým se příliš připojovat nechceme?
Zatím jsme nebyli nuceni se připojovat k nějakým celoevropským akcím, protože de facto dodnes nebyly žádné konkrétní evropské akce schváleny. Evropská komise i francouzské předsednictví se několikrát snažily, aby byl přijat jednotný evropský přístup obsahující jednotlivá konkrétní doporučení, která by členské státy musely přijmout. To se v nějakém velkém měřítku nepodařilo. Vlastně jediný případ, kdy se to podařilo, bylo navýšení garancí vkladů.
* E15: Nehrozí, že se nějaký takový tlak objeví v budoucnu?
To riziko je tady vždy. Ale jak říkám, Francouzům se prostě nepodařilo zavázat všechny členské státy, aby přijaly nějaká konkrétní opatření. Spousta členských států, nejen my, měla své výhrady. Vzhledem k tomu, že příštího půl roku budeme předsedat my, tak neočekávám, že by se naše předsednictví snažilo ostatní členské státy k něčemu podobnému nutit. Ten tlak tu samozřejmě je, ale na jednáních ministrů financí EU jsme nepozorovali nějaký jednostranný přístup k řešení krize.
* E15: Není to tak, že se do schvalovaných protikrizových balíčků EU spíše dodatečně zahrnují opatření, která přijímají jednotlivé členské země? Aby se ukázala snaha, že se vše přece jen nějak koordinuje?
Samozřejmě, že se projevuje velká snaha dát do souladu ta opatření, která byla přijata v jednotlivých členských státech, s platnou evropskou legislativou. Takže teď pozorujeme, že se Evropská komise snaží ta opatření obhájit i z hlediska souladu s pravidly o veřejné podpoře, výše rozpočtových schodků, státního dluhu a tak dále. A Evropská komise obhajobu pro tato opatření našla.
* E15: Bylo k tomu potřeba hodně kreativity?
Myslím, že ani ne. Když si přečtete evropskou legislativu, tak ta vždy připouští několik interpretací. Je na Evropské komisi, jakou variantu zvolí. Ohledně pravidel veřejné podpory tam jako právník vidím prostor pro tu interpretaci, jakou Evropská komise udělala. Co se týče pravidel pro výši rozpočtových schodků, ta už se několikrát obešla.
Německu a Francii bylo už dříve fakticky odpuštěno, že je nedodržovaly. Evropská komise teď fandí těm opatřením, která byla přijata. Ze strany komise jako takové už ani žádná výhrada nezazněla. Zazněla samozřejmě od několika komisařů...
* E15: Komisařka pro hospodářskou soutěž s tím měla problém...
Tak. Takže někteří komisaři sdělili své výhrady, ale komise jako taková řekla, že ta opatření jsou v souladu s evropským právem.
* E15: Diskutuje se mimo jiné o tom, jestli je lepší přímo dotovat některé sektory ekonomiky, nebo spíše snížit daně, což je spíše britský přístup. Jak se k tomu stavíme?
Česká republika zatím není velkým příznivcem žádných fiskálních opatření. Nejsme a priori proti tomu, aby si členské státy, pokud k tomu mají důvody, podporovaly některá svá odvětví. Nicméně byli bychom rádi, kdyby to tak bylo také nazýváno, aby se ta opatření neskrývala například pod klimatický balíček. Nemůžeme zasahovat ostatním členským státům do toho, že budou podporovat například svůj automobilový průmysl, ale nelíbí se nám, že to otevřeně neřeknou.
* E15: Vypadá to tak, že ten, kdo se už v minulosti pokoušel něco prosadit, tak to teď konečně prosadí s tím, že to je reakce na finanční krizi...
Ano. Velmi snáze se teď prosazují veškerá regulativní opatření. Bylo to možné pozorovat na harmonizaci garančních schémat. Vyjednávání o podobě směrnice o garancích jak vkladů, tak prostředků obchodníků s cennými papíry probíhá zhruba již pět let. Dlouho nebylo možné najít konsenzus. Nyní byl kompromis nalezen za zhruba tři týdny.
* E15: Jedním z témat, které bude české předsednictví řešit, je regulace ratingových agentur. Jde o to, aby měly větší odpovědnost?
Ano a také o jejich regulaci. Stávající návrh směrnice předpokládá, že by vznikl jeden regulační úřad, který by dohlížel na fungování ratingových agentur, na udělování ratingů. Cílem podle Evropské komise je, aby se evropské banky, pojišťovny a ostatní finanční instituce mohly spoléhat na ratingy, které byly uděleny. Návrh regulace ratingových agentur je velmi, velmi revoluční. Tento návrh vznikl skutečně jako přímá reakce Evropské komise na finanční krizi během dvou měsíců.
* E15: Vznikne tedy celoevropský regulační orgán. Není to průlom, který pak posílí snahy vytvořit podobné orgány i v dalších oblastech?
Proto to vnímáme jako obrovskou revoluci. Je to velmi složité téma, protože všemi návrhy nových směrnic se jako červená nit prolíná záměr reformy finanční architektury – tedy dohledu na finančním trhu. V případě bank a pojišťoven Evropa částečně upouští od zažitých mechanismů a zavádí kooperaci mezi jednotlivými orgány dohledu. Regulace ratingových agentur jde ještě dál a rovnou ustavuje jednotný regulační úřad. A k tomu všemu byla ustavena významná skupina odborníků pod názvem Larosiére group (pod vedením bývalého šéfa Mezinárodního měnového fondu Jacquesa de Larosiéra – pozn. red.). Ta by měla v březnu příštího roku přijít se zásadními návrhy budoucí evropské regulace finančního trhu.
* E15: Česko se bude vzniku dalších regulačních orgánů – třeba pro dohled nad bankami či pojišťovnami – na celoevropské úrovni bránit?
My samozřejmě jsme proti tomu, aby vznikal jakýkoliv jednotný regulátor – vzhledem k tomu, že si prostě nemyslíme, že by byl současný systém špatný. My samozřejmě podporujeme kooperaci mezi jednotlivými orgány dohledu. Ale vzhledem k tomu, že zhruba devadesát procent našeho trhu je v rukou zahraničních investorů, tak bychom nepodporovali odliv kompetencí našeho regulátora za hranice České republiky. To je naše základní pozice k návrhům nové finanční architektury. Tato pozice ale bude muset být znovu aktualizována v průběhu prvního pololetí příštího roku. Právě naše předsednictví totiž bude muset zahájit vážnou diskuzi na téma nové finanční architektury. Faktem je, že předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který vznik té nové pracovní skupiny inicioval, pokládá téma budoucí regulace za obrovskou prioritu. http://www.predsednictvi.cz/
Klára Hájková (29)
Náměstkyní ministra financí pro oblast finančního trhu byla jmenována v srpnu letošního roku. Vystudovala právnickou fakultu Západočeské univerzity. Celou svou pracovní kariéru zatím strávila na ministerstvu financí, v letech 2005–2008 byla vedoucí oddělení bankovnictví v odboru legislativy finančního trhu. Zastupovala Česko v pracovních skupinách Evropské komise a Rady Evropské unie. Je svobodná a mezi její zájmy patří olejomalba, výtvarné umění, lyžování, golf a cyklistika.
Zdroj: E15, 12. prosince 2008, autor: Jan Žižka