Zvládnout české předsednictví

V lednu roku 2009 se Česká republika ujme předsednické role v Radě EU. Na plnění tohoto úkolu se podílí i náměstkyně ministra financí Klára Hájková.

* V srpnu jste byla jmenována náměstkyní pro finanční trhy. S jakou vizí jste na novou pozici vstupovala?

Za svůj hlavní cíl jsem si stanovila dokončení legislativních prací na realizaci druhé etapy penzijní reformy. Byla bych ráda, kdyby příslušná legislativa prošla Poslaneckou sněmovnou ještě v tomto funkčním období. Za klíčové dále považuji úspěšné zvládnutí předsednictví České republiky v Evropské unii.

* Dokončení druhé etapy důchodové reformy znamená pro komerční pojišťovny technickou změnu, která nepřinese žádnou diverzifikaci, respektive žádný nový zdroj financování. Kdy myslíte, že dojde k realizaci plánované třetí etapy?

Třetí etapa by měla s poměrně krátkou časovou prodlevou následovat druhou etapu. Plánujeme, že bychom využili institucionálního rámce druhé etapy i pro etapu třetí.

* Jaké legislativní změny můžeme v pojišťovnictví očekávat v příštím roce?

Pro rok 2009 nepočítá ministerstvo financí s žádnými přímými novelami zákonů v oblasti soukromého pojišťovnictví. Letos byla provedena novela zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vláda schválila návrh nového zákona o pojišťovnictví a návrh jeho doprovodného zákona, které jsou nyní projednávány poslaneckou sněmovnou. V současnosti navíc intenzivně spolupracujeme s Českou národní bankou při přípravě jejích prováděcích vyhlášek k novému zákonu o pojišťovnictví a vedle toho vedeme diskusi s ministerstvem spravedlnosti o budoucí podobě právní úpravy pojistné smlouvy v souvislosti s přípravou nového občanského zákoníku [viz Anketa na str. 8, pozn. red.]. V roce 2009 tedy budou probíhat práce na návrhu zákona o jednotném dohledu nad finančním trhem, jehož věcný záměr vláda schválila osmého října tohoto roku. Jeho přijetí bude mít samozřejmě dopad do zákona o pojišťovnictví.

* Kdy bychom se tedy mohli dočkat novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a pojistných likvidátorech?

Co se týká zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, dlouhodobě přetrvává názorová nejednotnost na charakter možných úprav v rámci trhu. Obdobná diskuse se vede také v Evropské unii. V současné době není ani vymezen okruh problémů, na něž by případná novela zákona měla být zaměřena. Některé návrhy sice existují, avšak často nerespektují náš právní řád ani jednotný evropský pas, který mají všichni pojišťovací zprostředkovatelé. Proto předpokládám, že podstatnější změna tohoto zákona přichází v úvahu v návaznosti na změnu směrnice o zprostředkování pojištění. Ta by měla více sjednotit právní úpravu jednotlivých členských států a možná i vyřešit některé otázky týkající se našeho pojistného trhu.

* Pojďme se nyní věnovat českému předsednictví. Považujete Osmnáctiměsíční program, který se vytvářel ještě předtím, než světem zahýbala finanční krize, za stále relevantní? Došlo mezitím v jeho rámci ještě k nějakým změnám?

Za výraznou změnu považuji zařazení bodu řešení finanční krize do programu našeho předsednictví. Jde o přidání nelegislativní agendy – věcně ovšem obsahuje velkou část týkající se evropských právních předpisů, které jsou nebo budou projednávány. Ostatní priority zařazením tohoto bodu zůstaly na seznamu.

* Česká republika hodlá mimo jiné řešit problémy, na něž poukazuje zelená kniha v oblasti retailových finančních služeb. Jaký vývoj očekáváte v problematice zaměnitelnosti investičních produktů?

Čekáme, až nám produkt, který vzejde z veřejné konzultace, dodá Evropská komise. Vývoj sledujeme, zatím se ale v této věci nic neděje. Jakmile komise doručí radě nějaký výstup, stane se jednou z našich priorit. Momentálně se ovšem komise soustřeďuje na problematiku finanční krize.

* Právě v jejím světle, ale i z hlediska Solventnosti II se Česká republika přiklání na stranu států upřednostňujících národní dohled před skupinovým. Můžete čtenářům vysvětlit důvody?

Ano. Česká republika jakožto stát, v němž se majoritní část finančních institucí nachází v rukách zahraničních investorů, se jednoznačně kloní k zachování stávající role orgánů dohledu s jasně vymezenou odpovědností. Ministerstvo financí nepodporuje jakýkoliv přenos kompetencí dohledových orgánů z hostitelských do domovských zemí, aniž by byla dořešena nedostatečná harmonizace evropských právních předpisů i otázka případné odpovědnosti, pokud by došlo k selhání jednoho z orgánů dohledu.

* Můžete v souvislosti s půlročním českým předsednictvím ještě zmínit aktuální hlavní cíle ministerstva v oblasti finančních služeb, zejména pak v pojišťovnictví?

Ministerstvo se jednoznačně přiklání k dojednání všech předložených legislativních návrhů. Jedním z nejdůležitějších je pro nás Solvency II. V případě, že by francouzské předsednictví projednání této směrnice nedokončilo, hodláme prioritně představit radě a parlamentu nové kompromisní znění. Scénáře jsou připraveny. Dále budeme usilovat o dokončení projednání novely bankovní směrnice CRD. Projednávat se bude rovněž nová úprava ratingových agentur, novela stávající směrnice o elektronických penězích a směrnice UCITS o jednotkách kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, pozn. red.]. Jako nelegislativní prioritu jsme si vytyčili další harmonizaci retailového trhu v rámci EU a vztahy unie se třetími zeměmi.

* Jak se muselo na tak významný úkol připravit konkrétně ministerstvo financí?

Na roli předsednictví se připravujeme již dlouhou dobu. Sekce finančních služeb, kterou řídím, se od 1. listopadu 2008 významně personálně rozšířila a stávající kolegové absolvovali řadu vzdělávacích aktivit k prohloubení jejich dřívější a podle mého názoru dostatečné kvalifikace. Práce na předsednictví tak je v současnosti řízena vysoce kompetentním aparátem, který disponuje silným expertním know-how, ale i například zkušenostmi z práce pro evropské instituce. Tým navíc posílili specialisté z České národní banky, kteří posuzují navrhovaná opatření z hlediska výkonu dohledu na finančním trhu, který vykovávají.

* Co byste popřála českému pojistnému trhu do roku 2009?

Co možná nejméně pojistných událostí.

* Paní náměstkyně, děkuji Vám za rozhovor

• Většinu finančních institucí v ČR vlastní zahraniční investoři, proto jsme pro zachování stávající role orgánů dohledu s jasně vymezenou odpovědností. Mgr. Klára Hájková (1979) Vystudovala právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni – nejprve obor veřejná správa, posléze právo. Na Ministerstvo financí České republiky nastoupila před pěti lety, v Odboru legislativy finančního trhu začala působit na oddělení bankovnictví, jehož vedoucí se stala v roce 2005. V srpnu letošního roku byla jmenována náměstkyní ministra financí.
• Klára Hájková zastupuje Českou republiku v několika pracovních skupinách Evropské komise a Rady EU. Konkrétně je mimo jiné členkou Evropského bankovního výboru či členkou Pracovní skupiny Rady EU pro kapitálové požadavky/Basel II. Ve svém volném čase se věnuje olejomalbě, ráda lyžuje, hraje golf a jezdí na kole.

Zdroj: Pojistný obzor, 15.12.2008, rubrika: Na aktuální téma, autor: Mgr. Ema Novotná