Eduard Janota - v pořadu ČT1: Otázky Václava Moravce (Rozpočtová křišťálová koule)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zpomalení české ekonomiky výrazně zasáhne i do státní pokladny. Poslaneckou sněmovnou schválený rozpočet počítá se schodkem třiceti osmi miliard korun. Už dnes je ale zřejmé, že deficit bude vyšší. Schválený státní rozpočet totiž počítá s ekonomickým růstem v příštím roce necelých pět procent. Podle posledních odhadů může česká ekonomika v příštím roce povyrůst maximálně o dvě procenta.
/ Ukázka /
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Výrazné zpomalení české ekonomiky znamená méně vybraných daní a více vyplacených podpor v nezaměstnanosti. Mimochodem zpomalování ekonomik je v plném proudu už letos, růst hospodářství sestoupil ke čtyřem procentům, když se rozpočet začal letos na jaře chystat, nic takového jsme nečekali. Říká jeden z jeho autorů.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Tehdy jsme opravdu očekávali, že ten ekonomický růst bude kolem těch čtyři celý osmi procent a nikdo to nerozponoval, žádní experti.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ministr financí Miroslav Kalousek už teď přiznává, hospodaření státu skončí příští rok s větším dluhem, než jsou plánované čtyři desítky miliard korun. Rezerva ve státním rozpočtu při výraznějším zpomalení české ekonomiky sice je, ale podle ministra financí Miroslava Kalouska není velká.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Pokud se nepodaří naplnit příjmy ve výši nějakých deseti až patnácti miliard, jsem schopen kompenzovat to úsporami provozních prostředků.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stínový ministr financí z ČSSD Bohuslav Sobotka říká jasně: "Státní pokladna skončí v příštím roce s dluhem vyšším než šedesát miliard korun." Sobotka v té souvislosti znovu kritizuji vládní reformy.
Bohuslav SOBOTKA, poslanec /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že celá takzvaná reforma veřejných rozpočtů se obrátí proti Topolánkově vládě, zejména v příštím roce, kdy Česká republika pocítí dopady finanční krize a bude evidentní, že Topolánkova vláda místo toho, aby zemi připravila na finanční krizi, tak pouze snížila daně těm nejbohatším, tak samozřejmě o ty bohaté už se vláda postarala, ale ona se odmítá postarat o lidi se středními a nízkými příjmy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nebude to dlouho trvat a Topolánkova vláda si musí nad rozpočet na příští rok znovu sednout a bude se škrtat.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Značná část lze tohoto problému řešit prostě opravdu přehodnocením výdajů v provozní oblasti zejména, to za prvé, za druhé značná část problémů lze řešit na straně, na straně příjmů, na straně nabídky ekonomiky tím, že se připraví určité projekty v součinnosti s Českou exportní bankou, v součinnosti s EGAPem, v součinnosti s Českomoravskou záruční bankou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je zřejmé, že budoucí vývoj české ekonomiky má stále mnoho neznámých. Jejich směr bude v příštím roce ovlivňovat další vývoj v západní Evropě, kde už propukla hospodářská recese.
/ Konec ukázky /
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Významné české instituce, jako jsou Česká národní banka nebo ministerstvo financí, se chystají na krizové scénáře výraznějšího zpomalení české ekonomiky. Tentokrát začneme u náměstka ministra financí Eduarda Janoty. Jak daleko jste s přípravou toho korigovaného státního rozpočtu na příští rok, který ministr financí chce začátkem roku předložit vládě?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Pracujeme, pracujeme na podkladech, které budou známy, řekněme, nejpozději v druhé dekádě, v dekádě měsíce, měsíce ledna. My analyzujeme...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zatím jde první nástřel. Z osmatřiceti jste na kolika?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Analyzujeme, analyzujeme, analyzujeme dopady a v podstatě mé zadání je snížit výdaje rozpočtu na příští rok o oněch zmíněných deset až patnáct, spíše patnáct miliard korun. To je první krok. Jak k tomu, jak k tomu dospět? Tak v podstatě, ano, orientujeme se zejména na provozní výdaje, to za prvé. Za druhé předpokládáme, že průměrná míra inflace v příštím roce bude nižší než dvě procenta, zatímco my jsme ve výdajích v rozpočtu předpokládali zhruba úroveň tří procent, čili tady je určitý, určitý polštář pro, pro škrty v rozpočtu z pohledu...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ten je jak velký?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
...z pohledu inflace je to v jednotkách miliard. Za třetí pochopitelně od zhruba od roku 2005, v letech 5, 6, 7 docházelo k výrazným převodům nevyčerpání prostředků v rámci rezervních fondů, čili my budeme analyzovat tu situaci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tam je nějakých osmdesát miliard, pokud se nemýlím.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
V podstatě osmdesát miliard už tam není, ale jisté, jisté miliardy ta jsou. Ale nám jde o to, že nechceme ty škrty provádět plošně, chceme respektovat přitom vládní priority, to znamená neškrtat věda, výzkum, školství, ale chceme přihlédnout k tomu, jak resorty v minulých létech prostě nevyčerpávaly svoje rozpočty, což je určitý signál o tom, že ty peníze de facto v plné výši nepotřebovaly. Za další ještě, ještě, jestli mě necháte domluvit. Je tam určitý, určitý polštář toho, že prostředky z evropských fondů a prostředky z kofinancování evropských programů období 2004 až 2006 vlastně koncem letošního roku tyto, tyto programy končí a je tam určitá část prostředků, které nebyly vyčerpaný, čili my je de facto zapojíme do financování v příštím roce, abychom eliminovali maximálně možným způsobem oněch deset až patnáct miliard, řekněme patnáct miliard, de facto, de facto tímto zmírníme propad příjmů o těch patnáct miliard. Co bude dál, tak pochopitelně další opatření, další opatření už podle mého názoru by měla dopad na deficit, deficit rozpočtu, ale v žádném případě...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kolik, když jste to tedy sečetl, ten polštář je tedy teď velký jak, patnáct miliard provozní výdaje...
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já si myslím, že v podstatě pokud se podaří uspořit patnáct miliard v rámci již stanoveného rozpočtu ve výdajích, tak další, další problém, který, který by mohl ohrozit saldo rozpočtu nad tu výši osmatřiceti miliardy někde v řádu deseti, patnácti miliard, čili ten deficit, a to bych se v této chvíli, byť je to velmi, velmi odvážné a velmi složité, přiklonil, by neměl překročit hranici padesáti, šedesáti miliard v příštím roce. Ale jsme na počátku roku a pochopitelně toto je, toto je reálné a mé odhady jaksi bych byl rád, aby takto byly brány, že ten ekonomický růst bude zhruba kolem dvou, řekněme, dvě, dvě a půl procenta. Pakliže, pakliže, ano, dvě až dvě a půl procenta. Pakliže byl by výrazně nižší, tak pochopitelně pak by ta situace byla komplikovanější a jaksi ten dopad do rozpočtu by mohl být větší, ale já myslím, že v dané chvíli není třeba malovat čerta na zeď, a prostě nekonstruovat různé katastrofické scénáře, jak se to podařilo v Hospodářských novinách asi zhruba před deseti dny, kdy se v podstatě načetly všechny, všechny prostě nejčernější varianty ekonomických indikátorů a určitým způsobem se jaksi nasčítal deficit rozpočtu a sto čtyřicet miliard, k tomu, k tomu se, k tomu se absolutně nehlásím...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
K tomu se ještě dostaneme.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
...a toto považuju za velmi, velmi nešťastné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ona, ona ta výše schodku se odvíjí od ekonomického růstu v příštím roce. Dvě až dvě a půl procenta je poslední odhad náměstka financí Eduarda Janoty. Když si shrneme prognózy z října a z listopadu, které jsou k dispozici, tady jsou. Evropská komise zůstává poměrně optimistická, její poslední odhad růstu české ekonomiky zní tři celé a šest desetin procenta růstu HDP, uprostřed přehlídky odhadů, jak jsme ji sestavili, tedy přehlídky odhadů budoucího vývoje ekonomiky, je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj s dvěmi a půl procenty růstu HDP, nejvíc pesimistický je zveřejněný scénář J&P Morgan, který počítá s dokonce s úpadkem, tedy s recesí české ekonomiky, záporný růst ve výši jednoho procenta, dodejme, že i centrální banka pracuje s tím alternativním scénářem budoucího vývoje české ekonomiky. Když jsem se do toho alternativního scénáře díval, v něm se počítá se záporným růstem mezi půl až jedním procentem, není-liž pravda, Tomáši Holube. Přiblížily nás ty poslední týdny k tomu alternativnímu scénáři?
Tomáš HOLUB, poradce guvernéra ČNB
--------------------
No, já bych to upřesnil. Ten alternativní scénář počítá se záporným růstem kolem půl procenta pro eurozónu, ale pro Českou republiku počítá s mírně kladným růstem v řádu půl procenta. To, co se děje ve světové ekonomice, nás nepochybně přibližuje k tomu alternativnímu scénáři, dokonce by se dalo říct, že v některých ohledech je to dokonce ještě méně příznivé. Momentálně výhled průměr analytiků je recese v eurozóně zhruba ve výši jednoho procentního bodu, to znamená ještě horší...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tím se dostává tedy česká ekonomika na nulu nebo možná už i pod ní?
Tomáš HOLUB, poradce guvernéra ČNB
--------------------
Tak já teď nemůžu předjímat úplně novou prognózu, protože ta samozřejmě má řadu parametrů, trošku by ekonomice mohl pomoct kurz, který je momentálně poměrně slabý proti tomu, kde jsme se pohybovali během roku, takže nevím přesně, jak se to v nové prognóze všechno semele, ale myslím si, že jakékoli kladné číslo by v těch podmínkách, jakým čelíme, bylo velkým úspěchem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říkáte, že se tedy přibližujeme k tomu alternativnímu scénáři České národní banky. To znamená mírně kladný, nebo nulový růst v příštím roce?
Tomáš HOLUB, poradce guvernéra ČNB
--------------------
V řadě ohledů se mu skutečně blížíme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nemůže tady přijít, pane prezidente, ještě druhá fáze, řekněme, krize. Když jsem mluvil se šéfem pražské burzy Petrem Koblicem, on říká: "Spotřebitelské úvěry ve Spojených státech amerických se stanou krizovým okamžikem, leden či, či jaro příštího roku, a podobná věc může dopadnout i na Českou republiku." Počítáte s tím jako bankovní sektor?
Jan KUNERT, prezident ČBA
--------------------
No, tak samozřejmě, že s tím počítáme, problém je ten, že pokud dojde tedy ke zpomalení ekonomiky, pokud dojde tedy k tomu, že skutečně dojde k nárůstu třeba i nezaměstnanosti, tak určitě dojde tedy i k zasažení spotřebitelských úvěrů, to je bezesporu. Já si myslím, že banky na tohle to reagují tím, že vytvářejí rezervy pro ty špatné časy a musí s tím počítat. Ale obávám se, že pokud by k takovému vývoji došlo, kdyby k tomu zpomalení ekonomiky došlo k takovém až na těch půl procenta až k nule.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy pracujete s takovým alternativním scénářem, také si myslíte, že se mu přibližuje česká ekonomika?
Jan KUNERT, prezident ČBA
--------------------
No, tak já, my jako, já se musím přiznat, že už máme pátý, pátou ekonomickou prognózu pro příští rok. Přičemž náš rozpočet byl postaven na té třetí, kdy jsme počítali s růstem dvě celé šest procenta. Nyní počítáme s růstem jedna celá šest procenta, a včera, nějak v minulým týdnu jsem mluvil s našim ekonomem panem Sobíškem a ten mě upozornil, že budeme muset počítat s jedním procentem. Čili, jak vidíte, blížíme se, blížíme se dolů bohužel. Jestli to tak dopadne, bude otázka.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak teď i v tuto chvíli zůstává Eduard Janota z vás tří tedy nejoptimističtější. Jemu nic jiného asi nezbývá, když sestavuje státní rozpočty, aby, aby se modlil, aby dopadlo, dopadly jeho dvě nebo dvě a půl procenta.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já spíš si myslím, že ta opatření na straně nabídky, která budou generována prostřednictvím bank, změnou bank, které ovlivňuje stát pro podporu podnikání, že přinesou také svoje ovoce, to za prvé. A za druhé zmíněný, zmíněné oslabení koruny prostě umožní exportérům snadnější, snadnější exporty a možná že se do jisté míry podaří vykompenzovat onen negativní vliv.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jste ochoten připustit, že i stále to, byť jste říkal, že není důvod k alternativním scénářům, ale že dvě až dvě a půl procenta poslední číslo, se kterým pracujete v korigované verzi rozpočtu na příští rok, kterou dáte v polovině února do vlády, takže stále je ještě hodně optimistické?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já, já to mohu připustit, že dvě procenta v dané chvíli, v dané chvíli je optimismus, možná, možná větší než, než čekali ostatní. Ale toto je, já pro jistou, pro jistou variantu, kterou musím předložit, musím zafixovat nějaký body, já nemohu každý týden prostě měnit varianty dvě celé jedna, jedna celá osm, prostě to bychom se nikdy nedopočítali, čili...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste zafixoval hned na jednom procentu, tak možná byste si...
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Možná si ušetřil práci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
...možná byste si ušetřil práci těch...
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Možná, ale já bych nechtěl, nechtěl prostě takto takhle malovat čerta na zeď. Já to porovnám s letošním rokem. Letošní rozpočet se vyvíjí poměrně dobře. Byť jsme, jak říkám, uvolnili záměrně některé částky z rozpočtu, abychom si jaksi odlehčili pro příští rok, například ještě šest set milionů korun pro kofinancování evropských projektů v oblasti ministerstva průmyslu. Čili byť jsme tyto prostředky záměrně takto uvolnili, tak ten rozpočet by neměl skončit hůře než padesát miliard. Já přesnou částku nemohu vědět, protože...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale myslíte, že nepřeskočí ten letošní deficit padesát miliard.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Ne, já myslím, že by se maximálně mohlo došplhat na hranici padesáti miliard. A veřejné rozpočty jako celek, to znamená veřejné rozpočty v tom pojetí, jak je sledujeme pro maastrichtská kritéria, to znamená v metodice národních účtů při zahrnutí rozpočtů měst a obcí, zdravotních pojišťoven, státních fondů, že tento deficit by neměl být vyšší než dvě procenta, to znamená, je to prostě minimálně jedno procento pod kritériem maastrichtů, který, který máme. Takže na druhé straně přiznávám, že to určité dopady zpomalení ekonomiky pociťujeme v posledních měsících i do pomalejšího inkasa daní. My očekáváme...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kde je ten propad daní největší?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
V dané chvíli, v dané chvíli v letošním roce je ten propad nejvyšší u daně z přidané hodnoty, asi devět miliard, u spotřební daně šest, sedm miliard a je plně kompenzován, je plně kompenzován vyššími příjmy u přímých daní, to znamená daně z právnických osob a daně z příjmů fyzických osob, pojistné zhruba na úrovni to...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Což to se ale může vyčerpat právě v tom příštím roce, pokud dojde ke zpomalení ekonomiky, tak bude-li tady zpomalení spotřeby a ještě zpomalení ekonomiky, tak vám to nebude kompenzovat výběr daní právnických osob.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Tak pro to, pochopitelně, pokud, pokud firmy, ale tak letošní, letošní rok ještě právnický osoby jaksi, jaksi my je nepociťujeme na inkasu nějaký, nějaký horší výsledky. Jen možná, možná rezervu v těch ve výši pěti, šesti miliard, kterou jsme předpokládali při tvorbě rozpočtu na rok 2008, tak ta v podstatě se jaksi rozplyne, to je asi jediný poznatek z toho, z toho letošního roku. Ale chci říct, že letošní rok dopadne podle mého názoru z pohledu kritérií maastrichtů dobře, a to zejména proto, já jsem rád, zejména proto, že my budeme muset financovat jeden bilion dluhu, státního dluhu, a prostě podle mého názoru není až tak podstatné, jestli deficit skončí čtyřicet miliard nebo čtyřicet jedna nebo čtyřicet pět, ale pro ministra financí bude nejsložitější situace vůbec profinancovat jaksi závazky bilionu státního dluhu v příštím roce, protože ta situace na těch dluhopisových trzích je daleko složitější, než, než si možná kdekdo myslí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste tady odmítl, řekněme, možné tři prognózy Hospodářských novin. To znamená prognózy schodku státního rozpočtu na příští rok a možné scénáře. Podívejme se na ně. Sněmovnou schválený návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem ve výši osmatřiceti miliard korun. Ministr financí Miroslav Kalousek mluví o deficitu vyšším, někde kolem šedesáti miliard v příštím roce, Eduard Janota stále věří v padesátimiliardový schodek státního rozpočtu v roce příštím. Jako realistický scénář se ale jeví schodek kolem pětasedmdesáti miliard, jak to zveřejnily Hospodářské noviny před čtrnácti dny. Existuje i varianta pesimistická, ta vychází právě z odhadu například J&P Morgan, to znamená, pokud by onen růst české ekonomiky byl v příštím roce nulový, to by mohlo znamenat schodek státního rozpočtu až těch sto čtyřicet miliard korun. Tomáši Holube, je to výrazné riziko, byť Eduard Janota věří, že se onen, ona maastrichtská kritéria podaří dodržet, tak je toto nejvýraznější teď riziko, které se tady ukazuje s penězi státu a se státním rozpočtem, že by byla překročena ta, ta tříprocentní hranice tvořící maastrichtská kritéria?
Tomáš HOLUB, poradce guvernéra ČNB
--------------------
Já bych v tomto byl přeci jenom trochu optimista. Podle mého názoru a nemám to zase podloženo přesnými výpočty, protože stejně jako počítají kolegové na ministerstvu financí, tak počítají i moji kolegové v bance, kteří prognózují vývoj veřejných financí, ale můj intuitivní odhad je, že skončíme někde mezi dvěmi až třemi procenty, asi ne přímo na těch dvou, co říká pan náměstek, protože tady jsem více pesimistický z hlediska růstu a tudíž z hlediska výběru daní, ale do toho intervalu dva až tři bychom se měli vejít.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V roce 2009, ale teď je otázkou...
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já jsem mluvil, ale já jsem hovořil o roce 2008 ty dvě procenta, pochopitelně rok 2009 je jednoduše spočítatelný, protože každých čtyřicet miliard vyššího deficitu je jedno procento, jedno procento v kritérii maastrichtu, čili jestliže, jestliže bychom připustili deficity šedesát miliard a výš, tak pochopitelně poté by se jaksi muselo to promítnout i do, i do, i do toho ukazatele v rámci, v rámci metodiky sto devadesát pět. Čili jestliže, jestliže...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pozvěte, pozvěte nás ale do té kuchyně, když jste odmítl ten, ten graf Hospodářských novin, který jsme i teď ukázali, sto čtyřicet miliard jako pesimistický scénář. Pesimistický scénář váš, jako náměstka ministra financí zodpovědného za rozpočet, je jaký?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Pesimistický scénář jako, jako ministerstva financí je někde, někde, někde možná kolem těch sedmdesáti miliard. Já opravdu, to je věštění, věštění z koule. Já jsem se velmi, velmi stručně zajímal o způsob propočtu a odhadu onoho sto čtyřicetimiliardového deficitu, tam v podstatě se, jak jsem již říkal, naindikovaly ty nejhorší možné varianty makroekonomických indikátorů a co bylo zajímavé, tak tento scénář je opřen zejména o to, že Česká republika v rámci investičních podmínek se stala prostě významným výrobcem automobilů a že krize v tomto odvětví by byla prostě velmi výrazná a že by právě to specifikum automobilového průmyslu by extrémněji než jiné země postihlo Českou republiku. Na tom je v podstatě postaven tento, tento scénář, že tím pádem by došlo ke kolapsu jak firem, které vyrábějí auta, tak navazujících subdodavatelů, čili toto je, toto je, řekl bych, hlavní myšlenka, aspoň tak jsem, tak jsem to diskutoval s jedním z tvůrců tohoto, tohoto odhadu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jiří Kunert tady říká, že už pracuje, pracují jeho ekonomové na páté prognóze. Vy si nedovolujete věštit z křišťálové koule v souvislosti s rozpočtem na rok příští, rok příští nám začíná za nějakých deset nebo dvanáct dní. Česká republika se připravuje na vstup do eurozóny, tedy do prostoru, kde se platí jednotnou evropskou měnou, pro vstup do eurozóny jsou podstatné ony čísla dodržování schodků státních rozpočtů pod třemi procenty hrubého domácího produktu, jak jsem o tom mluvil. Podívejme se, s jakým scénářem ministerstvo financí zatím pracovalo. To je v oněch deficitech veřejných financí, letos má schodek státního rozpočtu dosáhnout jednoho celého a dvou desetin procenta hrubého domácího produktu, příští rok by mělo jít o jedna celé šest HDP, což asi bude vyšší po těch přehodnoceních, která jsme teď slyšeli, v dalších dvou letech by mělo dojít k dalšímu poklesu, jak ostatně můžete vidět sami. Teď slyšíme od ekonomů, že ono zpomalení bude výraznější. Nechtěl bych být ve vaší kůži sestavovat rozpočet na rok 2010 a možná tam hrozí to riziko, že v roce 2010 bude překročeno to, budou překročena ta tři procenta?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Tak znova, znova zdůrazňuji, čtyřicet miliard je v podstatě jedno procento v tomhle vyjádření, čili tady souhlasím s panem Holubem, že jestliže že rok příští bude zcela určitě mít horší výsledky z pohledu maastrichtu, z pohledu veřejných financí než, než rok, než rok letošní. Rok příští, dovedu si představit v případě těch variant deficitu minus sedmdesát, tak je to, je to v podstatě někde kolem dvě celé tři, dvě celé čtyř procenta. To, to, to jsou jednoduchý počty. Pakliže, pakliže bychom se přehoupli přes tři procenta, tak pochopitelně nebudeme schopni vlastně ani, ani požádat o vstup do eurozóny. Zatímco v letošním roce byl určitým, byla bariérou míra inflace, tak míra inflace se poměrně razantně snižuje, někdy ke konci roku můžeme ji očekávat nad tři procenta a v příštím, počátkem příštího roku až někde mezi úrovní dvě až tři procenta s tím, že tady bylo zmíněno, že možná průměrná míra inflace pro, pro celý příští rok v dané chvíli, v daných podmínkách se odhaduje někde na, kolem dvou procent, možná i méně. Čili toto je ještě dlouhá doba, co, co bude. A vlastně nejhorší na tom je to, že nikdo neví, jaký je rozsah krize zejména teda v zahraničí, v podstatě pan Švejnar na určité, na určitém jednání, kde se probíraly varianty krize, příčiny krize, tak, tak prostě sám zmínil, že nedovede odhadnout, jestli je krize v jedné třetině, v první třetině, myslel tím krize ve Spojených státech, anebo, nebo ve dvou třetinách. Pochopitelně ta krize z Ameriky se dostane do Evropy, a přesto, jak jsme exportně orientovaná země, se dostane přes poptávku pochopitelně k nám. Čili, čili toto je, toto je velmi, velmi, velmi složité.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Což se pak samozřejmě dotkne i těch dalších segmentů ekonomiky. Riziko překročení maastrichtských kritérií při, při vstupu do eurozóny, tvorby rozpočtu na rok 2010, vnímáte to i z pohledu České bankovní asociace jako teď to riziko nejvážnější, pane prezidente?
Jan KUNERT, prezident ČBA
--------------------
A tak já bych chtěl říci jednu věc, že my si musíme uvědomit, že nastala úplně nová situace. To, co se předpokládalo nebo plánovalo před rokem nebo před dvěma lety, tak dneska už neplatí bohužel. My na to musíme reagovat a musíme na to reagovat flexibilně samozřejmě, protože pro nás největší problém teďka je, co bude ten příští rok, jak, jakým způsobem se ekonomika naše vyrovná s tím, co se stalo tedy v Evropě právě s poklesem exportu, jsme velice silně orientováni, máme spousty klientů, kteří jsou orientováni na export a s těmi musíme pracovat a musíme nějakým způsobem hledět dopředu, abychom tuto krizi překonali, ale samozřejmě já se domnívám, že ty maastrichtská kritéria budou v roce 2010, budeme schopni je dodržet. Já tam vidím i v tom, v tom deficitu ještě některé rezervy, které, které tomu napomůžou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jako například?
Jan KUNERT, prezident ČBA
--------------------
Jako například máme tam docela velký přebytek ve zdravotním pojištění, že, a další věci, který tomu napomáhají, takže, takže já jako bych nebyl tak, tak...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pesimistický.
Jan KUNERT, prezident ČBA
--------------------
...pesimistický a samozřejmě bude záležet na disciplíně, jakou disciplínu do toho dáme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tomáš Holub.
Tomáš HOLUB, poradce guvernéra ČNB
--------------------
Tak já souhlasím. My jsme vlastně nedávno, tento týden zveřejnili analýzu společně s ministerstvem financí, kdy jsme řekli, ano, ta probíhající krize je dočasně nepříznivým faktorem pro přijetí eura, ale ten hlavní důvod, proč je to nepříznivý faktor, není ani tak stav veřejných rozpočtů, tam se skutečně domnívám, že nakonec se to podaří poudržet pod tři procenta, ale je spíš vstup do mechanismu kurzů ERM-2, v kterém musíme strávit minimálně dva roky před tím, než bude Evropa hodnotit, zda jsme připraveni na přijetí eura, a samozřejmě v této situaci, kdy jsou finanční trhy včetně devizových trhů velmi rozkolísané, tak bychom považovali za poměrně hazardní a neobezřetné do tohoto mechanismu vstupovat, takže to je možná to nejužší místo teď z hlediska plnění maastrichtských kritérií.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A pokud bych se i vás měl zeptat na tu věc, o kterém jsem mluvil, že i českou ekonomiku může zasáhnout další rána, a ta se týká neschopnosti lidí splácet spotřebitelské úvěry, což je jedno riziko, které může ještě přijít v ekonomice americké, vy jste jako centrální banka říkali, ano, celková míra zadlužení v České republice domácností se začíná blížit k západní Evropě, nicméně dynamika je tím rizikovým faktorem. Teď jsme zase v úplně jiné, jiné situaci. Očekáváte tady zásadní problém jako centrální banka, že bude větší počet lidí, kteří nebudou schopni splácet spotřebitelské úvěry?
Tomáš HOLUB, poradce guvernéra ČNB
--------------------
Tak určitě bude, protože dojde ke zvýšení míry nezaměstnanosti. My se domníváme, že tato míra se zvýší minimálně o dva procentní body.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená těch sedm procent nebo ještě.
Tomáš HOLUB, poradce guvernéra ČNB
--------------------
Ano, ano, na sedm procent, případně i o něco málo více, pokud to zpomalení ekonomiky bude ještě výraznější, než jsme doteď počítali. A samozřejmě mezi těmi lidmi, kteří připlynou do té, do té skupiny lidí nezaměstnaných, budou i lidé, kteří mají úvěry, a samozřejmě pro ně pak bude obtížnější je splácet, takže zřejmě ta míra nesplácení spotřebitelských úvěrů naroste. Na druhou stranu podle scénářů, které jsme my zatím počítali, by neměla narůst do takové míry, aby nějak zásadně narušila stabilitu bankovního systému.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak velká tahle ta míra bude, můžete ji procentuálně vyjádřit?
Tomáš HOLUB, poradce guvernéra ČNB
--------------------
Tak momentálně ta míra nesplácení úvěrů u domácností je někde těsně pod třemi procenty, takže já myslím, že se můžeme dostat na pět, šest procent, což stále si myslím, že ještě by byla hladina, kterou by banky mohly ustát.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pracujete s tímto číslem, pane prezidente, šest procent nesplácených úvěrů, to znamená zdvojnásobení čísla lidí, kteří nejsou už dnes schopni splácet spotřebitelské úvěry v Česku.
Jan KUNERT, prezident ČBA
--------------------
Ano, my pracujeme s podobným číslem. Musíme si ale uvědomit zase jednu věc, že i kdyby nebyla nějaká krize, tak přece jenom ekonomika se vyvíjí cyklicky, takže my jsme počítali s tím, že jednou dojde k tomu propadu, a dojde k tomu, že lidé přestanou splácet někteří úvěry. Samozřejmě v takovém případě, kdyby nebyla tato krize, která zasáhla i Evropu a potažmo tedy Českou republiku, tak by to procento bylo nižší, pohybovalo by se někde kolem těch čtyř procent, nyní pracujeme se šesti procenty, ale myslím si, že pořád je to číslo, které nemá nic dočinění s tím, že by nastal problém v bankovním sektoru.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane náměstku.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Navíc, dovolte mi ještě poznámku, protože zadluženost domácností je zhruba osm set padesát miliard, to tady, to číslo je, myslím, myslím, přesné. Z toho ale šest set miliard jsou hypoteční úvěry, čili tam ta, řekněme, disciplína splácení je podstatně, podstatně vyšší, protože to riziko přijít o hypotéku je podstatně, je pro mnohé téměř likvidační, čili vlastně se bavíme o segmentu dvě stě padesáti miliard, kde jaksi ten dopad nesplácení nebo ta horší disciplína toho každého klienta až nepřímo takhle postihuje, čili i to bych bral jako, jako faktor, to znamená, že pokud by se pohybovalo toto nesplácení se v té úrovni, která byla tady zmíněna, tak si myslím, že to není, není, není nějaké prostě číslo, které se vymyká průměru jiných zemí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podívejme se ještě, ještě na jednu, na jednu věc, a tou je inflace, graf inflace tak, jak se s ní zatím počítalo. Jednou z mála dobrých zpráv v těch následujících týdnech a měsících a už to tady naznačil Eduard Janota, může být právě pokles inflace. Zatímco v uplynulých měsících inflace Česko výrazně trápila a probírali jsme tady, ať už na podzim a koncem minulého roku obrovský růst inflace, teď dochází k jejímu zase výraznému poklesu. Podívejme se na minulý vývoj i na budoucí prognózu, jak vycházela z odhadů ministerstva financí. Letošní celoroční inflace se může pohybovat kolem šesti a půl procenta, je otázkou, jestli dokonce nebude nižší, v příštím roce počítaly odhady s necelými třemi procenty. Eduard Janota počítá už s číslem nižším, možná i pod dvě procenta, stejně tak vysoká inflace, podíváme-li se, kolem těch dvou, respektive tří procent měla být v roce 2010 stejně, pak měl následovat mírný pokles. Nakolik ta čísla přehodnocujete, Tomáši Holube, u inflace a může se stát, že naopak zas přijde riziko deflace z toho, jak se přibližujeme k tomu alternativnímu scénáři?
Tomáš HOLUB, poradce guvernéra ČNB
--------------------
Tak naše stávající prognóza počítá s tím, že už během příštího roku inflace klesne ke dvěma procentům, a vidíme tam určitá rizika ještě výraznějšího poklesu, která jsou zejména spojená s tím, jak výrazně se snížily světové ceny ropy, dalších surovin, potravin a tak dále. Takže ano, může se stát, že inflace po nějakou dobu bude poměrně nízká. Já bych asi momentálně nezačínal strašit s deflací, protože deflace je jev, kdy klesají ceny dlouhodobě a není to jenom odraz nějakých krátkodobých šoků propadů cen komodit, ale je to nějaký skutečně dlouhodobý jev spojený s tím, co se děje v ekonomice, takže toto slovo já bych tady nepoužíval, ale může se stát, že inflace bude skutečně nižší, než jsme si doteď mysleli a...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ta nízká čísla jsou jaká, říkáte velmi nízká inflace, pracujete s jakým číslem?
Tomáš HOLUB, poradce guvernéra ČNB
--------------------
Tak já bych za velmi nízkou inflaci považoval inflaci někde v intervalu nula až dvě procenta s ohledem na to, že momentálně máme cíl inflace tři procenta s tolerančním pásmem dolů ke dvěma procentům, tento cíl se od roku 2010 snižuje na dvě procenta, takže ten interval nula až dvě procenta bych považoval za, za nízkou inflaci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pan prezident Kunert.
Jan KUNERT, prezident ČBA
--------------------
Tak my samozřejmě s tím souhlasíme. Tady byl trošku problém, že pokud byla inflace velmi nízká v těch minulých letech, tak my jsme se dostávali do negativní ceny peněz, že my jsme, takže nyní ta inflace trochu vyskočila v tom minulém roce, ale náš předpoklad je úplně stejný, že pro příští rok ta inflace bude klesat a nízká inflace je mezi nula až dvěma procenty.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Což umožňuje Eduardu Janotovi sedět na penězích a nevyplácet například mimořádné důchody, když inflace bude, bude tak nízká.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Jistě, to umožňuje valorizovat prostě odpovídajícím způsobem, to za prvé, a za druhé to umožní i ty razantnější škrty v rozpočtu na příští rok, protože v rozpočtu, ve výdajích v rozpočtu, ve všech sférách provozních výdajů bylo uvažováno minimálně s tříprocentní inflací, takže, takže, takže toto je jeden zdrojů, s kterým my určitě teďko pracujeme a který určitě využijeme, protože najít patnáct miliard v tomto rozpočtu, který byl čerstvě schválen, nebude, nebude zase tak jednoduché.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já vám děkuji za tu, za tu věcnou diskusi. Vážím si toho, že jste do Otázek přicházeli a těším se v příštím roce, v roce 2009 opět na shledanou. Tomáš Holub, poradce guvernéra České národní banky, Jiří Kunert, šéf České bankovní asociace, a náměstek ministra financí Eduard Janota. Hezké svátky a na shledanou.
Jan KUNERT, prezident ČBA
--------------------
Krásné Vánoce. Na shledanou.
Tomáš HOLUB, poradce guvernéra ČNB
--------------------
Na shledanou.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Pěkné Vánoce. Na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vám, divákům děkuji, že jste se dívali. Hezké Vánoce, pokud možno bez spotřebitelských úvěrů. To byly poslední Otázky roku 2008. Dalších víc než sto dvacet minut Otázek a odpovědí odvysíláme mimořádně 1. ledna. Začíná české předsednictví evropské sedmadvacítce. Exkluzivními hosty budou například předseda Evropské komise José Barroso, premiér Mirek Topolánek, bývalý prezident Václav Havel, šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek, další hosté, Jacques Rupnik, Václav Bělohradský. Zachovejte nám přízeň i v roce 2009. Hezký zbytek dne pokud možno ve společnosti České televize.
Zdroj: ČT 24, 21.12.2008, 13:05, pořad: Otázky Václava Moravce II.