Ani ztrátová firma nemusí být řízena špatně

Je půl milionu měsíčně pro šéfa Českých drah hodně, anebo by měl brát ještě víc? Vláda se už zhruba za tři týdny chystá spustit nový systém odměňování šéfů státních firem. Resortní ministři budou topmanažerům „svých“ firem určovat platový strop i strukturu odměn. „Cílem přitom určitě není odměny plošně snižovat. Chceme hlavně sjednotit systém a udělat jej transparentní,“ říká vrchní ředitel ministerstva financí Tomáš Uvíra, člen vládní „platové komise“, která návrh nového systému vypracovala. Ministerstvo financí také návrh předloží vládě.

* HN: Co je cílem práce komise?

Vytvořit obecný model odměňování pro vedení státních firem. Pravidla by měla být sjednocena tak, aby nedocházelo k žádným excesům, k odměňování nad rámec slušnosti.

* HN: Kdy se začne systém prosazovat?

Materiál rozesíláme k meziresortnímu řízení, jehož se zúčastní všechna ministerstva. Počítáme s tím, že se po vyhodnocení připomínek může dostat do vlády nejspíše 22. února.

* HN: Na koho se pravidla budou vztahovat?

Na společnosti, v nichž má stát podíl více než 33 procent, kde neexistují tabulkové platy a mzda nebo příjmy jakéhokoli manažera, člena představenstva či dozorčí rady přesahují 1,8 milionu korun ročně. V takových společnostech se to bude vztahovat na dozorčí rady, představenstva a na vrcholový management. Je otázkou, co je to vrcholový management. My jsme tedy stanovili, že záleží na ministerstvu, aby rozhodlo, kdo je zařazen do této kategorie. Předpokládáme, že to bude prezident nebo generální ředitel, plus jeho nejbližší topmanažeři. Ale konkrétní pozice musí určit každé ministerstvo. Nechceme se schovávat za dozorčí rady

* HN: Co čeká topmanažery?

Jde o pět oblastí, které by měla ministerstva při výkonu vlastnických práv dodržovat. Prvním cílem je stanovit limity tak, aby se zabránilo nepřiměřené výši mezd; druhým cílem, aby se zvýšila transparentnost odměňování; a za třetí, což je velmi důležité, aby se zvýšila zodpovědnost ministerstev za odměňování. Dále pak, aby se provedla revize příjmů manažerů, a konečně aby se zvýšila zodpovědnost manažerů za budoucnost firmy.

* HN: Platový strop nebude možné nikdy překročit?

Ne. I kdyby byl manažer opravdu neskutečně úspěšný, tak toto je strop. Jde o to, aby se nestalo, že najednou za rok plat manažera vyletí do několikanásobku mzdy. A tohle se musí stanovit na základě referenčních hodnot, které by měli sestavit nezávislí odborní poradci. Každá pozice se totiž dá ocenit.

* HN: Například se porovnají České dráhy s Deutsche Bahn?

Třeba. Nebo i s nějakými rumunskými dráhami. Je potřeba, aby si toto každé ministerstvo nechalo vypracovat, aby bylo jasné, zda je ta pozice adekvátní tomu, co je v zahraničí. Jestli tam třeba člověk nenastoupil a nedostal plat jenom proto, že se s někým v uvozovkách znal. Ministr pak může řícui, že plat bude jen polovina nebo 80 procent, ale nesmí to překročit tu hodnotu.

* HN: Nemůže se stát, že ty limity budou vlastně výš, než jsou současné odměny?

To je právě ono. Když se dočtete, že někdo bere 300 tisíc základ a k tomu nějaké odměny, tak neexistuje porovnání, jestli je to hodně, anebo málo. Potřebujeme to prověřit. Cílem komise nebylo, abychom současným manažerům snížili platy o 20 procent a ukryli to pod pokličku.

* HN: Takže se platy mohou i zvedat?

Může se zjistit, že daný manažer je v porovnání se zahraničím odměňován velmi málo. Ale resortní ministr musí rozhodnout, zda mu plat zvýší. Velmi to souvisí s větší odpovědností ministerstva za odměňování. Dosud se ministerstvo vždycky schovávalo za dozorčí rady. Kauza pan ministr Sobotka a ČSA. Když to zjednoduším, tehdy stačilo, když si manažer udělal porovnání se světem a řekl si: Já beru sto tisíc měsíčně, ve světě se bere 300 tisíc. Dozorčí rado, odklepni mi 300 tisíc měsíčně. Ta řekne, že je to fér, máme tu tabulky vytvořené renomovanou společností. A mohla to odhlasovat a ministr byl mimo.

* HN: Znamená to také, že platy topmanažerů budou veřejně známé?

Není cílem je zveřejňovat. Ale je důležité, že ty podmínky nebudou diskutovány pouze na dozorčí radě v malé skupince lidí, ale na úrovni ministra.

* HN: Týká se to veškerých odměn a příjmů?

Úplně všeho. Toto je další velká změna. Počítají se tam základní mzda, roční odměny, nově zavádíme střednědobou odměnu a veškeré benefity. To je kompletně se vším všudy. Společnost tedy nesmí manažerovi nabídnout různé dodatky ke smlouvě, že kromě toho bude mít ještě příjmy někde bokem. Buď nová smlouva, nebo odchod

* HN: Co znamená bod „ zvýšení zodpovědnosti manažerů za budoucnost firmy“?

Část současné odměny, kterou dostávají, jim nevyplatíme každý rok. Ale až za tři až pět let, a to podle toho, jak se bude firma vyvíjet. A pokud nebude manažer plnit své poslání, pokud zisky půjdou dolů, tak mu tu odměnu prostě nevyplatíme. Musí přitom tvořit minimálně 30 procent celkové odměny. Konkrétně: Manažer dostane ročně, dejme tomu, pět milionů korun, z toho ale nejméně třicet procent nedostane vyplaceno teď, ale až za těch pět let. Chceme totiž zabránit jedné věci, aby manažer kvůli ročním odměnám nedělal takové transakce, které budou vypadat pro společnost velmi dobře, ale z dlouhodobého horizontu budou pro ni velmi špatné.

* HN: Jak bude vypadat struktura odměn?

Měla by být stanovena celková roční odměna, z té celkové se minimálně 30 procent musí vzít a bude vyplaceno až po pěti letech. Dále minimálně 20 procent musí být závislých na ročních výsledcích daného roku, zbývající může být základní mzda. To znamená, že ze sta procent může být maximálně padesát fixní mzda. K tomu, protože se diskutuje o různých benefitech jako používání auta, jsme stanovili, že tyto benefity a další záležitosti nesmějí být vyšší než 10 procent z celkového limitu.

* HN: Co motivační programy?

Považujeme to za součást celého limitu. Protože motivační program je závislý na výkonu té společnosti. Tím pádem bude zařazen do roční nebo střednědobé odměny.

* HN: Pokud vláda schválí systém v únoru, budou se pravidla vztahovat jen na nové manažery? Co chcete udělat s těmi stávajícími? Mají přece už smlouvy.

Jestliže jsou smlouvy již podepsané, tak samozřejmě platí. My ale s těmi společnostmi vstoupíme v jednání a budeme se bavit o tom, jak ty zásady aplikovat, jak rychle.

* HN: Budete měnit stávající smlouvy?

Ano, pokud smlouva nebude odpovídat novým zásadám, ministerstvo bude muset zabezpečit změnu podmínek.

* HN: Je to možné? Když už má někdo uzavřenou smlouvu...

Ten princip je jasný. Smlouva je dvoustranný akt. Jestliže ji jedna strana nebude chtít změnit, tak se prostě nezmění. Pak bude záležet na ministrovi, jak bude postupovat. Buď poruší zásady s tím, že to zdůvodní, nebo tomu manažerovi řekne, promiň, pokud nejsi ochoten přistoupit na tyto podmínky, tak se s tebou budeme muset rozloučit.

* HN: Co když nějaký ministr nová pravidla nedodrží, ani výjimku si nevyjedná? Může dostat nějaký postih? Třeba o nějaké promile snížený příděl dotyčnému resortu ze státního rozpočtu?

To je mnohem širší problém a muselo by se to vzít z gruntu. Hovoříme o zodpovědnosti, aby se ministr v takovém případě nemohl schovávat za někoho jiného. Jestliže se o tom bude diskutovat, měl by se postavit před média a říct, jak to je.

* HN: K průhlednosti odměňování. Naznačil jste, že něco z těch zpráv o plnění pravidel, která vzniknou vždy k 30. říjnu, by se mohlo zveřejňovat. Co?

Postrádám diskuzi o tom, proč ty podniky stát má, proč má ty akcie, co mu to přináší. Chceme posílit debatu o tom, zda firma plní strategické úkoly. Pokud ano, je logické, že vedení dostane odměnu. Když to vztáhnu na společnosti jako MERO či ČEPRO, ty musejí plnit strategické úkoly, tam není důležité, jestli mají zisk 200 nebo 500 milionů korun. Také u České pošty se diskutuje, jestli je v zisku, ale ona plní určité strategické úkoly. Totéž platí o Českých drahách. V té zprávě musíme sdělit, že management má ty a ty úkoly. Nejen finanční, ale strategické. Vláda pak může diskutovat, jestli nemá být strategie společnosti trochu změněna. Tohle je možné dát k dispozici i novinářům.

* HN: Ale ekonomické výsledky snad budou také určující?

Jistě, jen připomínám, že i když bude společnost ztrátová, nemusí to znamenat, že je řízená špatně.

***

30 procent odměn - nemají podle plánů manažeři státních firem dostávat každý rok, ale až za tři až pět let.

1,8 milionu korun - ročního příjmu manažera státního podniku je hranice, od níž začnou platit pro "jeho" firmu nová pravidla odměňování.

10 procent - příjmu má být napříště maximální hodnota benefitů nejvyššího manažera státní firmy. Nejčastěji to bývá kapitálové životní pojištění.

Prověrka státních topmanažerů

• Platový strop - Má zabránit extrémně vysokým odměnám. Konzultantské firmy vyčíslí, kolik berou manažeři v jiných srovnatelných firmách, a příslušné ministerstvo podle toho určí nejvyšší možnou výši odměny, kterou bude moci šéf státní firmy v jeho oboru pobírat.
• Průhledný systém - Roční výše odměn bude mít novou strukturu: Pevný měsíční plat bude tvořit nejvýše polovinu ročních odměn. Minimálně 20 procent roční odměny bude záviset na výsledku firmy v určitém roce. A minimálně 30 procent bude střednědobá odměna, vyplacená až podle výsledků za tři až pět let. Bonusy mají tvořit maximálně 10 procent ročních příjmů.
• Zodpovědnost ministra - Konkrétní strukturu odměn a výši platu topmanažera určí příslušný ministr.
• Revize současných smluv - Ministerstvo financí se chystá předložit návrh platové komise vládě zhruba 22. února. Po předpokládaném schválení začnou ministři prověřovat už současné smlouvy topmanažerů, a pokud budou odporovat novému systému, mají je přimět ke změnám.
• Desítky firem - Prověrka se bude týkat firem, v nichž má stát podíl více než 33 procent, a v nichž nějaký topmanažer dostává ročně aspoň 1,8 milionu korun. Takových společností je několik desítek.

Tomáš Uvíra (41)

• Loni byl i horkým kandidátem na ministra financí. Nakonec v úřadu zůstal jako šéf odboru správy majetku. Podílí se i na přípravě privatizací.

Zdroj: Hospodářské noviny | 5.2.2010 | str. 18 | rubrika: Česko | autor: Martin Mařík, Miroslava Jirsová