Podvodníci s DPH „točí“ dřevo i ryby

Rozhovor s Janem Knížkem, vrchním ředitelem skupiny Ústřední finanční a daňové ředitelství

PRAHA Dobrá zpráva – daňoví úředníci dostanou bič na podvodníky s DPH a únikářům budou moci doměřit daně až deset let zpátky. Příliv daní do rozpočtu není tak hladký jako v době růstu, a tak se mu snaží napomoci v rámci aktuálních možností. „Chováme se tvrději,“ připouští vrchní ředitel daňové správy Jan Knížek.

* Je pravda, že finanční úřady se teď víc zaměřily na kontroly firem?

Jsou období, kdy mají subjekty takový pocit a kdy se stát věnuje i činnostem, které se za doby šestiprocentního růstu jevily spíše okrajové. Určitě jsme zvýšili mírně frekvenci, ale rozhodně to neděláme, aby se na tom hojil státní rozpočet. Stát má málo peněz, šetří na dávkách. Logicky vzniká tlak chovat se tvrději tam, kde ty peníze utíkají.

* Kde je s úniky největší problém?

V masovém měřítku se budeme do konce roku věnovat problematice DPH, kde přibývá podvodů. Je to teď vlajková loď berní správy, protože máme pocit, že to nabralo masivní charakter. Bez změny legislativy jsme na ně krátcí,můžeme jen do krajnosti využívat instituty, které máme k dispozici, jako je zadržování DPH.

* Zadržování se evidentně týká i poctivých obchodníků.

Obchodník někdy ani nemusí tušit, že se nachází v řetězci s podezřelým subjektem, který sledujeme. Podnikatelé pak mají pocit, že jsme hodně nepříjemní s vracením nadměrných odpočtů.

* Mluvíme o takzvaných kolotočových podvodech s DPH, kdy si podvodníci nechají od státu vracet DPH, které nikdy neodvedli. Jak to funguje?

Zboží se doveze osvobozené od DPH ze zahraničí, dovozce doma DPH nepřizná, zboží přeprodá dál, ale vyinkasuje od státu nadměrný odpočet DPH, jako kdyby ho předtím odvedl. V reálném čase se na to nedá přijít. Za zboží je skutečně zaplaceno, na účtech se objevují peníze, protistrana potvrzuje, že obdržela zboží, existují k němu všechny přepravní doklady a přepravci potvrzují, že zboží vezli. Než stát zjistí, že mu DPH chybí, dovozce zanikne. Proto vracení DPH někdy oddalujeme.

* S jakým zbožím se dělají kolotoče v Česku a jinde?

Teď tu šetříme podvody za miliardu na emisních povolenkách a masivní podvody se šroty. Očekáváme, že u nás můžeme mít velké problémy se dřevem. Začalo to v Rumunsku a Bulharsku. Velmi populární byl u nás v poslední době vývoz textilu do arabského světa. V Anglii jsou populární počítačové součástky, v Německu mobily, v Portugalsku zmrazené ryby. Dá se tomu zabránit jedině zavedením takzvaného mechanismu „reverse charge“, kdy bude DPH na zboží platit až poslední článek v řetězci, v mezičase stát nic vracet nebude.

* Ten návrh je na vládě. Takže už příští rok byste nemuseli v takové míře zadržovat podnikatelům DPH?

Věříme, že změna zákona bude schválena a od 1. 1. 2011 bude platit reverse charge na barevné kovy, šroty, stavební montážní práce a emisní povolenky. Na pohonné hmoty, kde podvody odhadujeme na 5 až 8 miliard ročně, musíme nejprve získat schválení od všech členských států EU.

* Pro podvod na DPH si můžou podvodníci vybrat jakoukoliv komoditu. Co s tím?

Buď zavést v EU reverse charge na všechno, čímž se vracíme k obratové dani na začátek 90. let. A v průběhu pěti deseti let se s DPH bude muset v EU něco udělat.

* Druhá možnost je převedení odpovědnosti za nezaplacení DPH dodavatelem na odběratele? Návrh je rovněž na vládě.

Ano. Ručení za neodvedenou daň je všeobjímající institut. Můžeme ho uplatnit v okamžiku, kdy někdo koupí nějaké zboží za nápadně jiných podmínek, než je běžné na trhu. Odběratel musí tušit, že s tím zbožím něco není úplně v pořádku. Když dodavatel neodvede DPH, berní správa se začne hojit na odběrateli. Je to hodně tvrdé, ale na nic jiného jsme teď nepřišli.

* Další významnou změnou od Nového roku je nový daňový řád. Podle něj bude moci například daňový poplatník se zaplacením daně počkat až po skončení odvolání. Nemáte obavy, že se začnou odvolávat všichni, aby co nejvíc oddálili platby?

Máte pravdu, ale ono to tak funguje už teď – když podnikatel peníze nemá, jednoduše nezaplatí a běžně žádá o posečkání nebo o zaplacení daně ve splátkách.

* Bylo to v odeznívající krizi využíváno masivněji?

Ano. Ale snažili jsme se problémům předejít a loni jsme snižovali podnikatelům zálohy na daně, šlo zhruba o 40 miliard korun. Měli platit zálohy z vyšší daňové povinnosti z předkrizového roku a teoreticky by tak mohli zkrachovat. A my bychom jim to letos stejně museli vracet, protože kvůli krizi nakonec zaplatili na daních méně.

* Příští rok končí možnost žádat o prominutí pokut a penále za nezaplacené daně. Co to pro vás znamená?

V první řadě přestaneme být obviňováni z toho, že někomu nadržujeme. Pouze ministr bude zmocněn, aby vypsal plošné odpuštění samotné daně a příslušenství v případě nesrovnalostí daňových zákonů. Například když si zákony protiřečí v tom, co zahrnout do základu daně. Týkat se to musí více daňových subjektů, ne jednoho případu. Odpouštět může i v případě živelních událostí. To už jde dnes, například u daně z nemovitosti u domů zasažených povodní.

* Žádalo se hodně o odpouštění penále či úroku z prodlení?

Zkoušel to téměř každý, kdo má pocit, že by mohl být úspěšný a trochu se našel v podmínkách. Žádost stojí tisíc korun.

* A jaká byla jejich úspěšnost?

Je to půl na půl. Například subjekt něco udělal v dobré víře, my jsme na to ale přišli až s dvouletým zpožděním a jemu mezitím naskočilo penále. Prominutí sta procent je naprostá výjimka, maximum bývá devadesát. Jsou to peníze, se kterými stát ani nepočítá.

* S vyřizováním pardonů tedy ubude finančním úředníkům práce?

Ano. Zůstane jediná milost – budeme mít možnost upustit od úročení daňového nedoplatku.

* Berňák však nemusí mít vždycky pravdu, a pokud firmě daň vyměřili neprávem, může chtít náhradu. Kolik vás to stojí?

Maximálně desítky milionů, je to úměrné tomu, co ročně vybereme na daních. Snažíme se to nedělat tam, kde jde o významné částky a hrozí, že spor se může vléci dlouho. Kvůli opatrnosti, firma by mohla žádat náhradu škody za to, že nemohla realizovat nějaké projekty. Tvrdě naopak postupujeme tam, kde bylo podezření na podvod a byl vysoký předpoklad, že majetek rychle zmizí. Časté je to právě u podvodů s pohonnými hmotami.

* V souvislosti s novým daňovým řádem se mluví také o tom, že bude do určité míry suplovat daňovou amnestii. Hříšník bude moci přiznat příjmy až deset let dozadu a zmírnit si tak trest.

Je to tak. Když zaplatíte daň sám od sebe, bere se to jako účinná lítost a může k tomu být přihlédnuto v rámci řízení o daňovém trestném činu. Dnes je lhůta pro vyměření daně tři roky, takže starší zamlčené daně vám finančák nevezme. Započítá je nanejvýš jako přeplatek a ten zúčtuje při daňovém přiznání v aktuálním termínu. Platí to i naopak. Pokud někdo byl odsouzen za daňový delikt spáchaný před osmi lety, tak finanční úřad mu to bude moci doměřit a vybrat. Teď nemohl.

* Kolik takových bylo, kteří se marně pokoušeli doplatit starou daň?

Pár jedinců to zkoušelo přes dary státu.

* Podnikatelé si často stěžují na to, že jim jeden úředník na berňáku dá nějaký pokyn a jiný úředník pak při kontrole tvrdí, že danil nesprávně, a napaří mu pokutu. Často ani daňoví poradci nevědí, jak správně postupovat. Řeší nový daňový řád tento problém?

Má se ale subjekt ptát na berním úřadě? Obrací se snad někdo na ministerstvo spravedlnosti nebo soudy, aby mu vysvětlili obchodní zákoník? Obáváme se, že pokud připustíme, aby se každým písemným názorem správce daně daňový subjekt řídil v dobré víře, tak můžeme zavřít všechny zákony. Je to poměrně nebezpečné.

* Oficiální konkrétní dotaz na daňový úřad, jak správně danit, tedy podnikatel dát nemůže?

Existuje institut závazného posouzení, týká se ale jen několika oblastí ve věci DPH a daně z příjmu. Za poplatek deset tisíc korun si můžete například nechat daňovou položku zatřídit s konečnou platností. Anebo stanovit, zda v rámci stavební činnosti na vašem objektu jde ještě o rekonstrukci a modernizaci, anebo pouze o opravu, která jde rovnou do daňových nákladů. Není to ale všeobjímající.

* Přinese nový daňový řád do rozpočtu více na daních?

Nějakou korunu to může přinést z hlediska postihování daňových trestních činů a lepší možnosti v rámci lhůt. Masivně ale výběr nezlepšíme. Napomůže právní jistotě těch, kteří platí daně.

* Více peněz se dá také vybrat na pokutách za chybějící dokumenty ve sbírce listin na Obchodním rejstříku. Podle průzkumu společnosti D&B by mohlo jít o desítky miliard korun.

Často jsme napadáni, že je to naše kompetence, kterou nevyužíváme. Jenže berňák do toho vstupuje v okamžiku, kdy je na kontrole a zjistí, že dokument chybí a že ani na rejstříku není. Pak to může pokutovat. Rejstřík to přitom nekontroluje vůbec. Co se týká pokut, je tam nesmyslně velká sankce, procento z obratu, to nikdo nemůže vybrat.

* Peníze státu také utíkají na švarcsystému, protože dotyčný jako pseudoživnostník odvádí státu celkově méně, než kdyby byl zaměstnanec. Máte spočítáno, kolik vám utíká na daních?

To nemáme. Berní správa, ačkoliv se o to snažila, prohrála řadu soudů. Takže k tomu v poslední době přistupujeme velmi opatrně a moc se nám do doměrků daně nechce. Bojím se to říct, ale fakticky vzato, z pohledu daní je švarcsystém legální systém.

***

PROFIL Jan Knížek (46)

• Vystudoval národohospodářskou fakultu VŠE a poté pracoval na Finančním úřadě pro Prahu 2 a na Finančním ředitelství pro hl. m. Prahu. V letech 1997 až 1999 šéfoval daňové správě, pak odešel do soukromého sektoru a šest let se živil jako daňový poradce. Vrchním ředitelem Ústředního finančního a daňového ředitelství, které řídí správu daní, se stal v roce 2005. Sekce spadá pod náměstka ministra financí Ladislava Minčiče. Od příštího roku bude řídit daňovou správu i v její nové, zjednodušené podobě. Na jejím vrcholu bude Generální finanční ředitelství a pod ním napřímo téměř 200 finančních úřadů. Odpadne osm krajských finančních ředitelství. Jan Knížek je ženatý a má dvě dcery.

Zdroj: Mladá fronta DNES | 20.9.2010 | str. 3 | rubrika: Byznys speciál | autor: Jaroslav Mašek