Rozhovor s Dušanem Hradilem v ČT - o finanční gramotnosti a půjčování peněz
Rozhovor s Dušanem Hradilem, vedoucím odd. Analýzy finančního trhu.
Zdroj: ČT 24 | 13.12.2010 | 21:10 | pořad: Ekonomika
Probíraná témata:
-
Kde si půjčit?
-
Půjčování peněz u nebankovních institucí
Kde si půjčit?
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten, kdo si chce půjčit peníze, třeba na vánoční dárky, to má teď o něco snazší. Společnost Člověk v tísni zveřejnila index predátorského úvěrování, tedy za kolik a s jakými riziky nebankovní společnosti půjčují. Nejlíp dopadly firmy Cofidis a Provident Financial. Naopak nejhůř ze 7 testovaných pak Home Credit.
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
Mnohem lepší než loni, tak komentuje výsledky Člověk v tísni. Některé společnosti snížily úroky z prodlení, jiné zkrátily smlouvy. A u dvou zmizely kritizované rozhodčí doložky. Autoři průzkumu přitom věří, že svou roli sehrál také predátorský index zveřejněný před rokem.
Daniel HŮLE, spoluautor průzkumu, Člověk v tísni
--------------------
Pomocí médií a mediálního tlaku je možné ovlivňovat chování těch společností a působit na jejich princip samoregulace.
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
Nejlepší produkty na nebankovním trhu teď podle tabulky nabízejí Cofidis a Provident Financial, a to přesto, že je Provident nejdražší. Dohání to ale přehlednou smlouvou a nízkými pokutami. Na druhém konci žebříčku je Home Credit. Ten se naopak kvůli sankcím propadl.
Eva ŘIMNÁČOVÁ, mluvčí, Home Credit
--------------------
Zveřejněné výsledky odmítáme. Ten index používá zavádějící a účelovou metodiku, srovnává odlišné obchodní modely a informuje o postupech, které nepoužíváme.
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
V průzkumu jsou ale jenom firmy z České leasingové a finanční asociace, tedy vesměs ty solidní. U společností, které v žádné podobné asociaci nefigurují a inzerují například na zastávkách, radí Člověk v tísni jediné - úvěr si v žádném případě nebrat.
Daniel HŮLE, spoluautor průzkumu, Člověk v tísni
--------------------
V momentě, kdy na to klient přistoupí, tak se sám odsuzuje do role ve své podstatě dlužníka nadosmrti.
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
Takových firem v Česku působí stovky. Dozoruje je Česká obchodní inspekce, která jenom za letošek stihla 145 kontrol, a to, že porušují právo, odhalila u víc než poloviny z nich, v 79 případech. Michal Kebort, Česká televize.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A se mnou už jsou ve studiu naši hosté, Dušan Hradil ze sekce Finanční trh ministerstva financí, hezký večer.
Dušan HRADIL, sekce Finanční trh, Ministerstvo financí
--------------------
Hezký večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A také Daniel Hůle, spoluautor průzkumu Člověk v tísni, dobrý večer.
Daniel HŮLE, spoluautor průzkumu, Člověk v tísni
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme slyšeli, jak dopadl váš index predátorského úvěrování a také jsme slyšeli výtku jedné ze zkoumaných společností, Home Credit tvrdí, že, dalo by se říci, je tendenční to, co měříte, co tedy měříte a kde jste mohli udělat chybu, nebo kde se neshodujete?
Daniel HŮLE, spoluautor průzkumu, Člověk v tísni
--------------------
My se neshodujeme v tom, že my považujeme za platné smluvní podmínky, které společnost Home Credit má. Společnost Home Credit namítá, že jedná méně přísně, než podle smluvních podmínek vlastních může jednat, to znamená, to se týká především těch zpoplatněných upomínek. My přistupujeme k tomu tak, že to, co má ten věřitel možnost, může po klientovi vymáhat a společnost Home Credit říká, že, že zpoplatněnou upomínku posílá pouze jednou měsíčně, nicméně podle smluvních podmínek ji může posílat třeba jednou za hodinu a pro nás jsou závazné ty samozřejmě smluvní podmínky.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili teď ten průzkum dává najevo, na koho si dát pozor v případě, že je u mě velká pravděpodobnost, že nebudu splácet, anebo pokud jsem takový, řekněme, bezpečný klient, tak je skutečně toto pořadí, jak vyšlo vám, výhodnosti ve společnostech?
Daniel HŮLE, spoluautor průzkumu, Člověk v tísni
--------------------
A to je právě ta otázka, kdo je bezpečný klient, hospodářská krize nám ukázala, že i člověk, který dlouhodobě byl zaměstnaný, má vysokoškolské vzdělání, tak se může velmi snadno stát nebezpečným klientem, to znamená klientem, který přijde o zdroj příjmů, dostane se do insolvence a v tu chvíli na něj může udeřit sankce, která číhá v těch smluvních podmínkách, které jsou často padesátistránkové, to znamená, většinou ten člověk vůbec neví, co ho čeká. Takže my se snažíme nějakým způsobem postihnout celé spektrum klientů.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady jsme slyšeli o tom, že právě háček je často ve složitých, dlouhých smlouvách, které málokdo přečte, o tom my si koneckonců budeme za chvíli povídat ještě v souvislosti s vaším průzkumem, nicméně jak by právě u těch společností nebankovního trhu mohl pomoci stát, aby lidé se nedostávali tak často do problémů?
Dušan HRADIL, sekce Finanční trh, Ministerstvo financí
--------------------
Tak stát z našeho pohledu může působit dvěma směry, tím prvním je regulace a pan Hůle by určitě rád slyšel, že přijde nová, přísnější regulace, no, a tím druhým směrem je samozřejmě ochrana spotřebitele z toho měkčího pohledu, to znamená otázka vzdělávání, čili vybavení všech občanů znalostmi a dovednostmi tak, aby skutečně na tom finančním trhu obstáli. Čili dvě řešení.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Oboje, předpokládám, uvítáte, co je podstatnější?
Daniel HŮLE, spoluautor průzkumu, Člověk v tísni
--------------------
My ještě do toho vnášíme další prvek, a to je princip samoregulace, to znamená, že my se snažíme prostřednictvím mediálního tlaku tlačit na ty společnosti, aby samy se začaly chovat nějakým způsobem kultivovaněji a předcházely ve své podstatě té regulaci, která holt asi bude muset přijít v budoucnu.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna z regulací už nás čeká od nového roku, to je nový zákon o spotřebitelském úvěru, myslí právě na zpřísnění podmínek pro nebankovní instituce při poskytování úvěrů?
Dušan HRADIL, sekce Finanční trh, Ministerstvo financí
--------------------
Přesně tak, nejenom na nebankovní instituce, ten zákon řeší spotřebitelské úvěry jak ty bankovní, tak ty nebankovní a dává spotřebitelům řadu nových práv, zejména je to právo na informace a na vysvětlení těchto informací. Čili již nebude stačit, že dostanete balík papírů, kde na 50 stránkách bude něco napsáno a ty nejdůležitější věci petitem, nyní vedle těch standardizovaných informací dostanete také vysvětlení, co to bude znamenat, tak abyste skutečně, stejně jako i všichni ostatní, přesně pochopila, co znamená, když podepíšete smlouvu ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Od koho dostanu to vysvětlení?
Dušan HRADIL, sekce Finanční trh, Ministerstvo financí
--------------------
Dostanete ho od toho, kdo vám ten úvěr nabízí, buď je to zprostředkovatel, nebo poskytovatel. On vám informace vysvětlí a zejména také to, co jsou vaše povinnosti a co se stane, když ty povinnosti nesplníte. Čili přesně to, co tady pan Hůle prezentoval jako závěr z toho výzkumu, situace, kdy člověk nesplácí a kdy začínají nabíhat ty sankční poplatky.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se zeptám, zkoumali jste 7 společností, nicméně nebankovních společností, které půjčují peníze, jsou stovky, proč právě těch 7, to jsme slyšeli, jsou sdružené v určité instituci, co ty ostatní, ty jsou tak rizikové?
Daniel HŮLE, spoluautor průzkumu, Člověk v tísni
--------------------
O těch ostatních společnostech není možné téměř nic jiného než telefonní číslo zjistit. Nemají internetové stránky, kde by zveřejňovaly smluvní podmínky, smlouvy, kde by zveřejňovaly úvěrovou kalkulačku, aby si člověk mohl v nějakém ..., v klidu spočítat, jak je ten jejich produkt výhodný a co, co tomu klientovi hrozí v případě, že si takový produkt vezme. To znamená, takové společnosti jsou pro nás zcela irelevantní a my klientům vždycky za všech okolností říkáme, u takovýchto společností si prostě žádný úvěr brát nemají.
Půjčování peněz u nebankovních institucí
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme na další téma, které s tím souvisí, protože Češi propadli v testu finančních znalostí. Nečtou smlouvy a mnoha bankovním produktům vůbec nerozumí. Vyplývá to z průzkumu o finanční gramotnosti, který, jak už jsem naznačovala, provedlo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou. Výsledky považuje ministr Miroslav Kalousek za šokující a chce kvůli tomu o pomoc požádat ministra školství.
Jiří BÖHM, redaktor
--------------------
Skoro 20 procent Čechů si myslí, že vzít si půjčku na dovolenou je dobrý nápad. Navíc s dovětkem, že dluh tolik nevadí, když si dotyčný dovolenou užije. Podle ministra financí je jasné, že část populace se chová nezodpovědně.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ty výsledky jsou alarmující a že prozrazují ne úroveň finanční gramotnosti, ale v zásadě většinovou finanční negramotnost populace.
Jiří BÖHM, redaktor
--------------------
Průzkum, který zadalo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou, ukazuje, že velké mezery ve finančních otázkách mají nejen starší lidé, ale i mnoho středoškoláků.
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka, ČNB
--------------------
Smlouvy skutečně čtou nepořádně až lajdácky a přesto jsou je schopni podepsat. Potom se diví, co že to vlastně podepsali a nevědí ani, kam se obrátit o radu.
Jiří BÖHM, redaktor
--------------------
Kalousek potvrdil, že se kvůli špatným výsledkům chce co nejdřív setkat s ministrem školství a situaci řešit.
Dušan HRADIL, sekce Finanční trh, Ministerstvo financí
--------------------
Finanční vzdělávání bude povinnou součástí školní výuky, už v současné době je povinnou součástí výuky na středních školách, respektive na většině středních škol. Na ty základní školy se dostane až v horizontu několika let.
Jiří BÖHM, redaktor
--------------------
Česká studie o gramotnosti je součástí mezinárodního průzkumu OECD. Jeho cílem je ukázat, v čem jednotlivé země nejvíc zaostávají. Výsledky budou známé na konci roku 2011. Jiří Böhm, Česká televize.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A našimi hosty stále Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni a Dušan Hradil z ministerstva financí. Teď moje první otázka míří na vás, o finanční gramotnosti, potažmo negramotnosti v České republice se mluví už poměrně dlouho, proč je to pořád spíš ta negramotnost, proč se to nelepší?
Dušan HRADIL, sekce Finanční trh, Ministerstvo financí
--------------------
No, ta odpověď je jednoduchá, protože vzdělávání je dlouhodobý proces. To není něco, co nastartujete a za několik měsíců, nebo za jeden či dva roky máte výsledky. Je to proces na dlouhé roky, spíše dekády. Proto jsme rádi, že jsme ten proces začali již na konci roku 2005, postupně se finanční vzdělávání, jak už zaznělo v reportáži, dostává do povinné výuky na středních školách, během několika let bude na základních školách a teď bychom měli pracovat v oblasti toho školství na tom, aby učitelé byli připraveni, aby ta výuka skutečně vedla k těm výsledkům, ke kterým by vést měla.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně z průzkumu u vás vyplynuly hlavní problémy v tom, že lidé prostě nečtou smlouvy, ale na vině bude často zřejmě to, že ty smlouvy jsou komplikované, velmi dlouhé a je tudíž těžké pro laika se v nich vyznat, změní se to? Můžete zatlačit na banky a na nebankovní instituce, aby se to změnilo?
Dušan HRADIL, sekce Finanční trh, Ministerstvo financí
--------------------
Můžeme do jisté míry zatlačit a už jsme zatlačili, je to ten zmiňovaný zákon o spotřebitelském úvěru, který bude platný od 1. ledna příštího roku, který vedle informací, o kterých už jsme mluvili, nabídne všem nebo dá všem to právo na vysvětlení informací, pokud někdo bude mít velmi komplikovanou smlouvu a velmi komplikované podmínky, tak bude také pro zprostředkovatele nebo poskytovatele velmi složité toto vysvětlit, takže my doufáme, že i ta povinnost vysvětlovat bude vést k tomu, že se podmínky budou zjednodušovat.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Hůle, stačí to, lepší se situace, skutečně od roku 2005 tady něco probíhá?
Daniel HŮLE, spoluautor průzkumu, Člověk v tísni
--------------------
Určitě se lepší v tom, v té implementaci finančního vzdělávání do toho vzdělávacího systému České republiky, nicméně legislativní systém České republiky je zoufale složitý, a pokud se nějakým způsobem radikálně nepomůže zjednodušení tohoto prostředí, tak žádné vzdělávání samo o sobě nemůže pomoci. Proto je potřeba v těchto procesech pokračovat, směřovat společně jakoby k tomu výslednému cíli, kdy bude relativně jednoduché prostředí a informovaný a vzdělaný spotřebitel, nicméně je potřeba pořád si uvědomovat, že život člověka, který propadne do dluhové pasti, zaplatíme my všichni, protože ten člověk nějakým způsobem bude zatěžovat společnost a je v zájmu celé společnosti, aby do dluhové pasti propadalo co nejméně lidí.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Složitost systému tady teď asi nevyřešíme, tak se vrátím k tomu vašemu průzkumu, co přesně jste zkoumali, vám vyšlo například to, že lidé neznají zkratky, které se velmi často v souvislosti s finančními produkty používají.
Dušan HRADIL, sekce Finanční trh, Ministerstvo financí
--------------------
Těch zkratek je celá řada a všichni jsme je určitě zažili v nabídkách, je to například zkratka RPSN, roční procentní sazba nákladů, poměrně důležitá věc, kterou potřebujete, pokud chcete srovnávat jednotlivé nabídky úvěrů, a v tom průzkumu se ukázalo, že pouze 17 procent z nás ví, co to skutečně znamená. Když jsme se zeptali jinak, podle čeho byste si vybírali úvěr, na co byste si dali nejvíc pozor, co jsou ta hlavní kritéria, tak pouze necelé dvě třetiny z nás odpověděly správně, to znamená, že bychom měli sledovat jak to měsíční zatížení, čili velikost měsíční splátky, tak také nákladovost toho úvěru, více než třetina z nás nedokázala tyto dvě kritéria najít. A tak bychom mohli pokračovat dále i přes ty rozhodčí doložky, které jsou dalším problémem zejména těch úvěrových smluv, pouze 6 procent z nás ví, co je to rozhodčí doložka a co to znamená. To jsou podle nás opravdu alarmující čísla, a pokud by měly rozhodčí doložky dále existovat, je skutečně potřeba, aby jsme věděli, co znamenají a hlavně, jaký důsledek pro nás z toho plyne, když ji podepíšeme.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam koneckonců i vám vyšlo, že málokteré společnosti odstoupily, bankovní instituce ano, ale ty nebankovní instituce dále rozhodčí doložky využívají, pánové, já vám děkuju za návštěvu ve studiu, za představení vašich průzkumů a někdy příště na viděnou.
Dušan HRADIL, sekce Finanční trh, Ministerstvo financí
--------------------
Hezký večer.
Daniel HŮLE, spoluautor průzkumu, Člověk v tísni
--------------------
Hezký večer.