CZ EN

Reakce MF ČR na článek serveru ihned.cz „Prognózy HDP: Kdo je nejpřesnější?“

Reakce MF:

Reakce MF ČR na článek serveru ihned.cz „Prognózy HDP: Kdo je nejpřesnější?“

V pondělí 19. 11. 2012 zveřejnil zpravodajský server ihned.cz v sekci „Blogy“ článek Jana Bočka „Prognózy HDP – kdo je nejpřesnější?“  V článku se autor pokouší porovnávat přesnost prognóz reálného HDP vytvářených Ministerstvem financí ČR, ČNB a MPSV a klade si tři otázky:

  • jak často se podobné chyby stávají a jak jsou výrazné?
  • je poměr příliš optimistických a příliš pesimistických odhadů vyrovnaný?
  • jak si vede MF v porovnání s dalšími institucemi?

Bohužel, porovnání je prováděno zcela nekorektní metodikou a komentář obsahuje nejen zavádějící, ale dokonce mnohé nepravdivé výroky. K uvedení věcí na pravou míru a lepšímu pochopení dané problematiky poslouží následující komentář:

1. Proces makroekonomického prognózování MF ČR je vysoce transparentní.

Každý zájemce si může na webu MF ČR vyhledat aktuální Makroekonomickou predikci i archiv všech predikcí od roku 2002. Na stejné adrese je rovněž zveřejněna korektní analýza úspěšnosti Makroekonomických predikcí (včetně porovnání s úspěšností prognóz mezinárodních institucí), jež může dát vodítko ohledně očekávatelné přesnosti prognóz.

Ministerstvo financí od roku 1995 pořádá 2x ročně Kolokvium, jehož cílem je porovnat výsledky Makroekonomické predikce s panelem cca 15 institucí, zabývajících se makroekonomickým prognózováním české ekonomiky. Výsledky, včetně archivu od roku 2009, jsou dostupné na stránkách MF. Z výsledků Kolokvií rozhodně nevyplývá, že by prognózy MF byly výrazně vychýleny optimistickým směrem, jak tvrdí autor.

Transparentnost makroekonomického prognózování na MF ČR je, obdobně jako v případě ČNB, v mezinárodním porovnání silně nadstandardní.

2. V článku použitá metodika je zcela nekorektní.

Čtenářsky atraktivní vizualizace je provedena nekorektním způsobem. Modrá čára by měla uvádět platné údaje ČSÚ o čtvrtletních meziročních růstech reálného HDP. Ve skutečnosti jde o řadu neznámého původu, kterou se nepodařilo identifikovat. Např. pro 2. čtvrtletí 2009 je zobrazen pokles o 5,0 %, zatímco podle současně platných údajů uvádí ČSÚ pro toto čtvrtletí propad o 5,8 % u řady očištěné o vliv sezón a kalendářních dnů a o 6,0 % u neočištěné řady (viz internetové stránky ČSÚ ).

K nim je souřadně přiřazena žlutá čára prognóz čtvrtletních meziročních růstů ČNB. U MPSV, kde měl autor k dispozici pouze roční data, je červená čára situována bodově do příslušného roku. Naopak u prognóz MF ČR autor z naprosto nepochopitelných důvodů zcela chybně použil údaje o celoročních růstech, které rozložil do všech čtvrtletí daného roku, přestože čtvrtletní meziroční růsty pro běžný rok jsou v Makroekonomických predikcích MF běžně publikovány v tabulkách v příloze (Tabulka C.1.2). Navíc je tento celoroční růst ve vizualizaci zobrazen dokonce i pro zbývající čtvrtletí běžného roku. Autor zřejmě neměl dost času, aby se s predikcí MF blíže seznámil.

V letech, kdy v průběhu jednotlivých čtvrtletí dochází ke zpomalení meziročních růstů HDP, je tak u čtenáře mylně a chybně vyvoláván dojem, že MF ČR nesmyslně prognózuje zrychlení růstu. Např. u makroekonomické predikce z ledna 2012 je po meziročním růstu o 1,2 % za 3. čtvrtletí 2011 pro 4. čtvrtletí 2011 vizualizován růst o 1,8 % (což byla tehdejší predikce celoročního růstu HDP za rok 2011), ač skutečná prognóza na 4. čtvrtletí 2011 uváděla 1,0 % u očištěné řady a 0,8 % u neočištěných čísel.
Takovéto míchání ročních a čtvrtletních dat je naprosto nekorektní a svědčí o tom, že se autor v dané problematice příliš neorientuje.

V porovnání s těmito nedostatky se může jevit jako zcela malicherný ten fakt, že pro vyhodnocení prognóz je vhodné používat první publikovaná data ČSÚ a nikoli „jakási následná“, protože žádný prognostický tým nemůže předjímat výsledky nadcházejících revizí.

3. Mnohá tvrzení a soudy jsou nepravdivé či zavádějící.

Autor uvádí:

„Data MF jsou k dispozici od roku 2006, proto jsme v analýze nemohli jít hlouběji.“

  • Jak bylo uvedeno výše, internetový archiv Makroekonomických predikcí MF ČR sahá do roku 2002 a v odborné knihovně MF ČR jsou v papírové podobě dostupné všechny predikce od svého počátku v listopadu 1995.

„Sto procent čtyřletých prognóz MF, které můžeme srovnat s realitou, je příliš optimistických.“

  • MF označuje jako „predikci“ pouze předpověď na běžný a následující rok a předpověď vybraných ukazatelů na další dva roky jako „výhled“. Výhled přitom představuje extrapolační scénář, který pouze naznačuje směr možného vývoje.
  • Vezmeme-li do úvahy pouze porovnávané období od roku 2006, je možné jako opatrné či podstřelující označit prognózy na roky 2006, 2007 a 2010, jako mírně nadhodnocené prognózy na roky 2008 a 2011 a jako silně problémové prognózy na krizový rok 2009. To však rozhodně není sto procent.

„Extrémně nepovedené jsou prognózy z května a srpna 2008, kdy MF na rozdíl od ostatních institucí úplně ignorovalo očekávanou propast. Následující dvě prognózy MF zase odmítaly na propad uvěřit a neúnavně šířily optimismus.“

  • Co se týče roku 2009, je zajímavé, jak často je slyšet hlasy generálů po bitvě, kteří dodatečně tvrdí, že hluboký ekonomický propad bylo možné předvídat. Predikci zveřejněnou v červenci 2008 (nikoli v květnu či v srpnu – v těchto měsících se predikce obvykle nevydávají), která sloužila k přípravě návrhu státního rozpočtu na rok 2009, opravdu nelze označit za povedenou. Na druhé straně MF s tímto špatným předvídáním budoucnosti rozhodně nebylo osamoceno. Průměr předpovědí reálného růstu HDP na rok 2009 z Kolokvia (viz výše) v červnu 2008 činil 4,7 %. Ještě v následném Kolokviu z listopadu 2008 respondenti v průměru předpovídali růst o 3,0 %. Skutečnou hloubku problému tedy makroekonomové z MF ČR ani z jiných institucí prostě nedokázali odhadnout.

„Ministerstvo financí tak připomíná děcko, které se neúnavně každého čtvrt roku spálí o ta stejná kamna. Zbývá zjistit, proč. Snaží se svým neúnavným optimismem zapůsobit na trh a vytáhnout domácí ekonomiku z krize? Chce podpořit obraz ministra Kalouska jako bojovníka se schodkem rozpočtu tím, že ho v návrhu rozpočtu hrubě podstřelí a navyšuje pak postupně a za malého zájmu médií?“

  • K těmto spekulacím se nemá smysl vyjadřovat. Ekonomická realita je velmi volatilní. V malé otevřené ekonomice českého typu je do značné míry ovlivňovaná vnějším okolím a vysoce závislá na ne vždy zcela racionálních (a už vůbec ne předvídatelných) očekáváních a náladách ekonomických subjektů. Konec konců, podobné či ještě větší problémy s prognózováním budoucího ekonomického růstu mají i renomované nadnárodní instituce.

4. Malá poznámka na konec.

Makroekonomické predikce jsou primárně orientovány pro potřeby rozpočtového procesu. Reálný růst HDP je proto pouze podpůrným indikátorem, i když velmi silně medializovaným. Daleko důležitější jsou předpovědi nominálních daňových základen, jako je spotřeba domácností či objem mezd a platů v běžných cenách.

Závěrem je nutno konstatovat, že článek nejen nepřinesl odpověď na otázky, které si kladl, ale naopak dezorientoval čtenáře.

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.