Byl to normální proces, ne přetahovaná politických špiček

Autor: Ladislav Minčič, 1. náměstkek ministra financí.
Hospodářské noviny | 5.2.2013 | Rubrika: Názory | Strana: 10

Včerejší vydání HN přineslo na titulní stránce článek s poněkud nekorektním titulkem „Kalousek pohořel s novou daní pro firmy“. K tomu musím uvést, že návrhy zákonů procházejí standardním legislativním procesem. Jeho součástí je i tzv. vnější připomínkové řízení, v jehož rámci jednotlivé resorty i další zúčastněné instituce sdělují své připomínky k návrhu. Ministerstvo velkou část výhrad či dotazů odborně vysvětlí, aniž by z konkrétních navržených ustanovení ustoupilo. Na druhé straně při vypořádání připomínek zpravidla dochází ke korekci dílčích ustanovení původního návrhu.

Je nutné zdůraznit, že v této legislativní fázi jde takřka výhradně o diskusi expertní. Osobní politické zásahy na úrovni nejvyšších představitelů jednotlivých připomínkových míst, zejména ministrů, jsou zcela neobvyklé. Až na jednu výjimku se neodehrály ani v případě návrhu zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, připravovaného ministerstvem financí. Tou výjimkou byla obava ze záměru sjednotit dosavadní roztříštěné pojetí poplatníka daně do osoby nabyvatele nemovité věci, což je úprava v Evropě zcela převažující.

Zmíněný článek HN se soustředil na osud jednoho prvku původního záměru ministerstva financí, který se do finální podoby návrhu na základě rozhodnutí ministra financí nedostal. Jde o původní pracovní předlohu zdaňovat nemovité věci v majetku obchodních korporací při převodu účasti v této obchodní korporaci. Předloha reagovala na případy účelového obcházení dnešní daně z převodu nemovitostí cestou vkladu nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti a následného prodeje podílu ve společnosti. Na nevyhovující charakter české úpravy upozorňovaly i renomované mezinárodní instituce.

Po detailním rozboru problému a jeho ošetření v zahraničních právních úpravách bylo jako nejvhodnější řešení zvoleno nedávno zavedené zdanění vkladu nemovitých věcí do základního kapitálu obchodních korporací. Tedy zatížit daní každé přímé „nabytí“ nemovité věci obchodní korporací s tím, že další změny zprostředkovaných vlastnických práv k nemovitosti skrze převody obchodních podílů a cenných papírů předmětem daně nebudou.

Analýza zahraničních úprav totiž ukázala na zranitelnost limitů ve výši nemovitého majetku v kapitálu. A to z pohledu cíleného obcházení daňové povinnosti i případného vzniku daňové povinnosti u zahraničních subjektů nakupujících podíly v tuzemských korporacích. Formálně zavedená daň, kterou by bylo možno efektivně vybírat pouze od tuzemských poplatníků, by nebyla smysluplná. Úžeji vymezená nová daň se bude obcházet jen obtížně.

Upuštění od zmíněného záměru bylo vyústěním standardních odborných debat, nikoliv snad osobního souboje nejvyšších politických představitelů, jak se mohlo čtenářům zdát z titulku.

Ladislav Minčič,
1. náměstek ministra financí