Nikdo nezaspal, jde o výklad počátku lhůty
"Stát zaspal.Tykač ušetří"
Lidové noviny | Datum: 14.11.2013 | Rubrika:Titulní strana | Strana: 1 | Autor:Tomáš Fráněk
Reakce MF:
Ministerstvo financí se ohrazuje proti tomu, že by jeho úředníci nebo úředníci Finanční správy ČR „zaspali“. Jak je z níže uvedeného textu patrné, jedná se o odlišný právní názor na počátek klíčové lhůty, přičemž MF vždy postupovalo podle platných právních předpisů. Podle zmiňovaného rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 7 Ca 320/2009 ze dne 10. září 2013, který se týká pokuty za porušení cenového předpisu společností Czech Coal, byla překročena roční lhůta pro uložení pokuty. Pro konkrétní případ platilo podle v dané době ustanovení § 17 odst. 4 zákona o cenách, že „pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení cenových předpisů cenové kontrolní orgány dozvěděly“ .
Co se rozumí dnem, kdy se o porušení cenových předpisů cenové kontrolní orgány dozvěděly, řešilo ustanovení § 8 odst. 7 tehdy platné vyhlášky, podle něhož „za den, kdy se cenový kontrolní orgán dověděl o porušení cenových předpisů, se považuje den, kdy kontrolovaný subjekt obdržel protokol." Dnem, kdy je pokuta uložena je den, kdy rozhodnutí odvolacího orgánu o odvolání proti pokutě nabylo právní moci, tj. den, kdy je toto rozhodnutí doručeno.
V daném případě byl protokol vyhotoven 12.2.2009 a následně ho obdržela společnost Czech Coal. Rozhodnutí MF o odvolání nabylo právní moci dne 2.11.2009. Z toho vyplývá, že podle cenových přepisů lhůta nemohla být překročena.
Ovšem soud je jiného mínění. Podle zmíněného rozsudku není počátkem běhu roční subjektivní lhůty pro uložení pokuty den, kdy kontrolovaný subjekt obdržel protokol nejenom shromáždění veškeré dokumentů a podkladů, ale ani den, kdy byl protokol vyhotoven. Dokonce podle soudu není tímto dnem ani den, kdy byly shromážděny podklady pro rozhodnutí.
Městský soud v rozsudku č.j. 7 Ca 320/2009 totiž uvedl :
„Soud přitom zdůrazňuje, že subjektivní prekluzívní lhůta ve skutečnosti začala běžet ještě podstatně dříve, nikoli až v okamžiku, kdy finanční ředitelství obdrželo poslední listiny, které jako podklad pro rozhodnutí následně použilo.“
Městský soud, jak sám uvádí, vycházel ze závěrů uvedených v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2012 čj. 7 Afs 14/2011-115, kde je uvedeno :
„Ustanovením § 8 odst. 7 vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, a podle něhož se za „den, kdy se cenový kontrolní orgán dověděl o porušení cenových předpisů, považuje den, kdy kontrolovaný subjekt obdržel protokol" není soud, který rozhoduje ve věci uložení sankce za porušení cenových předpisů, vázán. Správní orgán se „dozví“ o porušení cenových předpisů (§ 17 odst. 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách), dnem, kdy soustředí onen okruh poznatků, informací a důkazních prostředků, z nichž lze na spáchání deliktu usoudit. Není rozhodující, zda v tento den již byl zpracován kontrolní protokol, ani zda tyto poznatky byly analyzovány a posouzeny se závěrem, že delikt byl spáchán a kým.“
K věci poznamenáváme, že dva soudci Nejvyššího správního soudu však vyslovili odlišné stanovisko, obdobné našim argumentům.