Rozhovor s Jiřím Žežulkou, generálním ředitelem Finanční správy
Zdroj: Mladá fronta DNES | Datum: 19.5.2014 | Rubrika: Byznys speciál | Strana: 03 | Autor: Jitka Vlková
* V autobazarech, které prodávají na splátky, se rozmohl nešvar: velká část ceny pro zákazníka se vyfakturuje jako finanční služba, a tudíž osvobozená od DPH. Jakým způsobem k tomu přistupuje daňová správa?
Správce daně nehledí na formu úkonu, ale na jeho skutečný obsah. Pokud při kalkulaci dojde k jeho zastření například naúčtováním finanční služby, správce daně částku zatíží daní z přidané hodnoty.
* Máte nějaké pravidlo, kdy začne být přenášení ceny vozidla do finančních služeb z pohledu krácení DPH podezřelé?
Cena vozidla je jedním ze signálů, proč se na konkrétní autobazar podívat blíž. Když bude cena nápadně nízká a zbytek bude kompenzován tímto způsobem, není nic snazšího, než se podívat na archiv stránek bazaru, za kolik bylo auto skutečně nabízeno, a porovnat s tím, za kolik bylo prodáno.
* A kdy je podle daňové správy cena samotného auta nápadně nízká?
To je případ od případu, něco jiného je Bentley nebo Škoda 120. Nechci zabíhat do detailů, momentálně nám něco běží kolem ojetin, ale je to příliš čerstvé. Jde o poměrně propracovaný systém, souvisí s mezinárodním prvkem. Tím, že se v jednom státě neodvede DPH, zlevní se cena pro konečného zákazníka. Další varianta je, že část auta prodám jako finanční službu. O problému víme a zabýváme se jím.
* Daňová správa se chystá inspirovat slovenskými zkušenostmi. Co jste se Slováky konzultovali naposledy?
Jak mají zorganizované registrační pokladny. U nás to bude trochu jiné – elektronická evidence tržeb a v návaznosti účtenková loterie. Loterie pro nás nebude vlajková loď, spíš bonus pro zákazníky.
* Kdy je možné obojí zavést?
Neumím si představit jiné datum než 1. 1. 2016, určitě ne později. Je hotová analýza chorvatského a maďarského systému, padlo rozhodnutí, který systém je pro naše poplatníky lepší. Legislativní proces běží.
* Který systém jste vybrali?
Jako přínosnější vidím chorvatský model – informace jdou on-line do centrálního systému. V Maďarsku se odesílají do fiskální paměti a z ní jen v určitých intervalech do centrály. Chorvatský systém je jednoduchý a není nákladný pro klienty. Kterýkoliv výrobce pokladen na to bude moci svůj současný systém připravit v rámci upgradu.
* Nicméně obchodníci, kteří dnes nemají žádnou pokladnu, si budou muset něco pořídit.
Může to fungovat na počítači, na POS terminálu, na tabletu. V Chorvatsku jsme viděli malé přenosné zařízení, které bylo čistě pro tyto účely do dvou tisíc korun. Z maďarského systému zvažujeme převzít využívání mobilního internetu přes SIM karty, Chorvaté využívají jen wi-fia pevné připojení.
* A kdo bude ta levná zařízení na český trh dodávat?
Věřím tomu, že než to zavedeme, objeví se dodavatelé sami. Neradi bychom předepisovali konkrétní řešení. Vybudujeme úložiště a stanovíme strukturu informace, která se bude z pokladen přenášet. Systém musí být otevřený, aby do toho mohl vstoupit každý, kdo splní technické požadavky. Princip je, že obchodník stiskne tlačítko „vydat účtenku“ a její obsah odejde do centra finanční správy a zpátky jde ověřovací kód.
* Inspirujete se u Slováků také ohledně nového výkazu pro DPH?
Ano, od roku 2016 chceme zavést obdobu kontrolního výkazu pro účely DPH. U nás tomu říkáme projekt tuzemského souhrnného hlášení. Tato data už dnes všichni plátci DPH musí ze zákona shromažďovat, rozsah informací bude užší než u Slováků. Nebudeme zřejmě sbírat údaje o transakcích v režimu osvobozeného plnění.
* Na Slovensku tento pravidelný měsíční výkaz zavedli od letošního roku. Už jsou nějaké výsledky?
Ukazuje se jeho velký preventivní účinek – dělat v tomto systému daňové úniky bude komplikovanější. A přesvědčili jsme se, že v něm jdou rychle identifikovat konkrétní karuselové podvody s DPH, takže se reakční čas správce daně zkrátí.
* Mluví se také o zpřísnění ručení za DPH. Jak je možné, že na české černé listině nespolehlivých plátců DPH skončilo jen pár desítek firem, když podvodníků je řádově víc?
Zrevidujeme současný systém a budeme se bavit o přenastavení některých kritérií. Nepoctiví klienti nečekají na podání daňového přiznání či na návštěvu finančního úřadu, často fungují jen pár týdnů. „Nespolehlivý“ je dnes označen například plátce, když dluží finanční správě 10 milionů korun déle než tři měsíce. Pravděpodobně by mohlo dojít ke snížení hranice částky.
* Takže budete utahovat šrouby?
Celý institut ručení za dodavatele byl firemní veřejností špatně pochopen, vidí v tom šikanu daňových poplatníků. Ve skutečnosti je to obráceně, je to nejvyšší forma klientského přístupu. Stává se nám, že podnikatelé volají na finanční úřad s dotazem, že mají nového obchodního partnera, udělali maximum – podívali se do obchodního rejstříku, uzavřeli písemně smlouvu, viděli doklad totožnosti jednatele. A chtějí vědět, jestli z pohledu finanční správy je subjekt v pořádku, aby se vyhnuli potenciálnímu nebezpečí ručení. Označení nespolehlivého plátce v registru je způsob, jak rizikové firmy zveřejnit, jejich obchodní partneři by pak měli raději využít speciálního zajištění DPH a zaplatit daň namísto dodavateli přímo na finanční úřad.
* Vše záleží na kvalitě dat, která můžete analyzovat. Letos muselo nově podat daňové přiznání několik stovek tisíc plátců solidární daně. Dosud se informace o jejich příjmech schovaly v souhrnných hlášeních zaměstnavatelů. Jak s těmito novými daty naložíte
Budeme s nimi dál pracovat, nerad bych to teď specifikoval. V zásadě ale stejným způsobem, jako kdybychom dostali přehled toho, komu sociálka vyplatila sociální dávky.
* Vy to nevíte?
Ne vždy tak, aby to šlo zpracovat hromadně. Máme v plánu jednat se státními institucemi o tom, jaká data nám zpřístupní. Věděli bychom pak například, který majitel ubytovny pronajímá nemovitost sociálně slabým a jestli takto získané dávky od státu daní.
* Když jsme u kontrol, jak to bylo se zahájením daňové kontroly v Echo 24?
Nemohu se vyjadřovat ke konkrétní kauze. Je to nepochopení věci, mrzí mě, že o tom hovoří lidé, kteří by z titulu svých bývalých funkcí měli vědět, jak finanční správa pracuje. Veřejnost směšuje pojmy daňová kontrola, postup k odstranění povinností, místní šetření – každý institut slouží k něčemu jinému.
* Konkrétně Echo Media existuje velmi krátce, byl založen na konci ledna a ještě nemohl ani podat daňové přiznání k dani z příjmu. Kvůli čemu tam tedy byla kontrola?
Znovu zdůrazňuji, že se nemohu vyjadřovat ke konkrétnímu subjektu. Často býváme nařčeni z toho, že v Praze přijde kontrola k firmám jednou za 125 let. To je nesmysl. Pokud někdo chce vyjádřit, jak často přijde berňák ke konkrétní firmě, tak musí počítat i postup k odstranění pochybností, ze kterých je dnes mnohem víc výsledků než z daňové kontroly. Dále musí započítat místní šetření – i tam shromažďujeme důkazní prostředky pro stanovení daňové povinnosti. Děláme to proto, abychom eliminovali vznik potenciálně bílých koní – subjekt se registruje k DPH a udělá se u něj takzvaná poregistrační návštěva. (Echo Media se registrovala k DPH k 11. 2. 2014, pozn. red.) Zjišťujeme, co ten subjekt dělá, jestli pro svou činnost má ekonomické zázemí, zaměstnance, jestli to není jen schránková firma s bílým koněm. Nemůžeme věřit každému papíru, který firma předloží na finanční úřad.
* Pojďme se podívat na další podvody s DPH. Loni byla zavedena kauce 20 milionů pro distributory pohonných hmot. Jak se to projevilo?
Počet distributorů klesl asi na desetinu. Změnil se ale způsob spáchání daňového úniku. Už to není tak, že přes hranice přijede cisterna z Ingolstadtu pod ručením oprávněného příjemce, přeprodá se prvnímu bílému koni, který neodvede DPH a pak v řetězci dodá benzin na pumpu. Hned po zavedení zákona do praxe významně spadl objem dováženého zboží přes oprávněné příjemce. Naopak narostly objemy doprav do daňových skladů.
* Takže podvody se nyní dějí přes daňové sklady? Jak?
Varianty zatím nejsou úplně probádané. Podvody běží například prostřednictvím minerálních olejů, které jsou zaměnitelné za naftu a nepodléhají spotřební dani a ani DPH se z nich nepřizná. Velký problém vidím také s biosložkou, DPH se krátí na komoditách pro výrobu MEŘO, metylesteru řepkového oleje.