Rozhovor s Jiřím Žežulkou ze dne 18.9.2014
Rozhovor s Jiřím Žežulkou, zástupcem ředitele Generálního finančního ředitelství.
Zdroj: Ekonom | 18.9.2014 | Rubrika: Téma - Rozhovor s Jiřím Žežulkou | Strana: 14 | Autor: Josef Pravec
* Co si myslíte o slovech Andreje Babiše, že finanční úřady nemají být jen přívětivé, ale musejí hlavně vybírat daně?
Ono se to nevylučuje, je to o rozdělení poplatníků. Finanční úřad skutečně poskytuje nějakou veřejnou službu a pro většinu svých klientů by měl být vstřícný. Pak je ale skupina poplatníků, která si takovou vstřícnost nezaslouží, a v těchto případech bychom měli umět využít všech nástrojů, které k výběru daní v zákonech máme.
* Na co či na koho je nutné se přednostně zaměřit: na kriminální podvody s DPH, na živnostníky, nebo na velké nadnárodní firmy?
Teď chceme postihnout rozsáhlé daňové úniky, které jsou od počátku plánovány s tím, že se daň buď nezaplatí, nebo se od státu dokonce nějaké peníze vylákají. Nemůžeme rezignovat ani na výběr daně z příjmů právnických osob. U fyzických osob by měly kontroly přicházet v případě, že máme důkazy, že to s jejich placením daní není v pořádku.
* Ptám se na to i kvůli slovům ministra Babiše, že Specializovaný finanční úřad se zaměřil na velké, kteří ale daně platí. A chybí tlak na ostatní. Souhlasíte?
Kritika Specializovaného finančního úřadu ze strany pana ministra je docela známá. Zavázal jsem se, že se podívám na celý koncept toho úřadu. I mně tam něco chybí.
* Konkrétně?
Je to jediný finanční úřad s celorepublikovou působností, což je velká výhoda. Měl by ale mít dvě tváře. Klientskou pro velké firmy, které daně platí. Tam by se měl snažit poskytovat v uvozovkách poradenství, například formou závazných posouzení, a lépe komunikovat. Druhou tváří by však měly být specializované jednotky, které bez ohledu na místo na mapě nastoupí na největší daňové úniky.
* Tak tomu teď není?
Tím, že je zaměřen jen na subjekty s obratem nad dvě miliardy korun, tak vlastně moc ne. Ve velkých společnostech je způsob daňové optimalizace jiný než u firem, které daně kradou na DPH. To jsou daleko menší podniky.
* Zvažujete i další výměny ve vedení daňové správy?
To, co jsem měl naplánované, jsem už provedl. Došlo ke změnám na nejvyšší úrovni Generálního finančního ředitelství. Odešel ředitel sekce metodiky a výkonu, což je velice důležitá osoba. Změnil se šéf právního odboru a odboru vymáhání a také jsem vyměnil tři krajské ředitele. Do budoucna žádné významnější změny nepředpokládám.
* Jaký ale byl důvod pro takové personální zemětřesení?
Byli to lidé, s nimiž by bylo těžké přejít na jiný způsob myšlení a fungování. Úkoly po nástupu pana ministra Babiše jsou náročné a pro jejich splnění musím mít správný tým.
* Šéfujete více než 15 tisícům lidí a už jste řekl, že chcete tisícovku dalších. Jak to v době úspor zdůvodníte?
Finanční správa je poddimenzovaná. Od roku 2006 přišla o 800 míst, i když agenda přibyla. Jde například o solární odvody, záležitosti spojené s druhým důchodovým pilířem, rozšířil se státní dozor. Děláme více věcí s méně lidmi.
* Takže kontrolní činnost je horší než v minulosti?
Bohužel. Když se v minulosti krátil počet systemizovaných míst, tak se snižovalo v uvozovkách na zbytných agendách. Vyměřovat daně musíme vždycky, a tak se nekrátilo na vyměřovacích odděleních, ale na kontrole a vymáhání ano. Tam musíme nabrat nové pracovníky.
* Je nějaká úměra mezi počtem lidí a výší vybraných daní?
Hodně záleží na tom, kam je umístíte. Něco jiného jsou jižní Čechy, něco jiného Praha. Pokud onu tisícovku rozdělíme podle našich představ, tak přínos může být jeden a půl až dvě miliardy korun. Nikoli první rok, nejdříve se musejí zaučit. První etapou personálního posílení je zvýšení počtu tabulkových míst od počátku roku 2015 o šest set míst. Dalších čtyři sta lidí se rozloží do dalších dvou let v rámci úspor naší agendy a hledání rezerv. Takže to vlastně není o tisícovce, ale o šesti stovkách nových lidí.
* Přibudou hlavně v Praze?
Jistě, většina z nich skončí na finančních úřadech v hlavním městě.
* Jednal jste už s ministrem Babišem o vašem rozpočtu?
Ano, projednávali jsme s panem ministrem rozpočet finanční správy, především ve vztahu k potřebám, které plynou z aktuálních úkolů. Žádal jsem o prostředky pro navýšení počtu pracovních míst, mezd a prostředky na nové projekty. U mezd žádám o 750 milionů korun, což sice působí jako obrovská částka, ale když si uvědomíte, že se má rozdělit mezi 16 tisíc pracovníků včetně zákonných odvodů, není to nijak obrovské číslo. Pokud jde o platy, i když představují tři čtvrtiny našeho rozpočtu, mohu uvést dvě čísla. Když k nám přijde vysokoškolák bez jakékoli praxe, tak se jeho nástupní plat bude pohybovat někde kolem 16 tisíc korun hrubého. Průměrný plat v daňové správě představuje něco málo přes 25 tisíc korun hrubého.
* A co špičkoví pracovníci, kteří se podílejí na potírání třeba stamilionových úniků? Ti asi jsou honorováni lépe.
Vzhledem k tomu, o čem rozhodují a o jaké peníze jde, na tom nejsme nijak ideálně. Rozdíl může být v ročních odměnách, ale tabulka základních platů je stejná. Systém odměňování zatím není nastaven na ohodnocení boje proti velkým daňovým únikům. Snažím se to změnit. Rozdíly musejí být větší, dnes jde o tisícikoruny. S ministrem financí Andrejem Babišem jsem mluvil jak o plošném zvýšení platů, tak o cílových odměnách pro ty, kteří dovedou případ dotáhnout do konce. Byl bych strašně rád, aby tu byli lidé hrdí na to, že pracují pro finanční správu.
* Jenomže zatím se na ně veřejnost dívá spíše skrz prsty…
Jsem příliš mladý na to, abych hodnotil, do jaké míry to souvisí například s vnímáním státu před rokem 1989. Nedokážu říci, proč nás vnímají jako pouhé úředníky a příživníky přisáté na daňové poplatníky.
* Mluvíte o tom jistě s kolegy z jiných evropských zemí. Jak je to tam?
Pověst lidí pracujících pro finanční správu je na Západě jiná. Možná je to dáno i jistým strachem z berňáku.
* Jaký je teď váš cíl – čeho chcete v čele Generálního finančního ředitelství dosáhnout?
Zlepšit daňovou kontrolu a vymáhání daní. Určitě máme nemalé rezervy. V každém případě je potřeba stabilizovat početní stav a dobré lidi udržet. Také management této firmy by měl být hrdý na to, že pracuje na finanční správě. Zatím mě těší, že se rozběhl projekt Kobra, který už zasáhl ve třech velkých případech. Máme tu už také tým odborníků, kteří ve finanční správě vyrostli a prošli všemi jejími útvary. Teď jsou schopni poradit doslova každému.
* O kolik více nakonec vyberete?
Číslo nám nastavil Andrej Babiš. Vybrat v roce 2017 o 30 miliard korun více. Nemyslím, že se na celé této částce bude podílet finanční správa svojí kontrolní činností. Předpokládáme i nějaký růst ekonomiky.
* Mluví se i o nových kontrolních týmech „chřestýš“.
Jde o terénní kontroly elektronické evidence tržeb. Začnou obcházet provozovny, sledovat, zda se vydávají účtenky, a ukládat sankce. Vůbec bych chtěl, aby se naši pracovníci více specializovali. Například při boji proti karuselovým podvodům s DPH si umím představit síť pracovníků, kteří se budou zabývat jen touto problematikou. Musíme do toho zapojit ty nejlepší, kteří o takovou práci sami mají zájem a jsou ochotni podstoupit zvýšené riziko. Když proti vám stojí lidé, kteří podvádějí ve stovkách milionů korun, tak ta práce může být docela nebezpečná. Kdybychom to ale postavili na nových lidech, tak se efekt dostaví po třech čtyřech letech.
* Ministerstvo financí sází na elektronizaci, nicméně když se bavíme s podnikateli, slyšíme, že by stačily klasické metody: kdyby kontroloři byli v hospodách či večerkách více vidět.
Představa, že budeme obcházet večerky nebo sedět v restauraci a dívat se na denní tržby, patří minulosti. Potřebujeme informace v průběhu celého roku, a to by znamenalo, že bychom každou provozovnu museli jednou týdně navštívit, udělat tam inventuru, spočítat tržbu. Na to při třech tisícovkách kontrolorů nemáme kapacity.
* Co konkrétně si slibujete od elektronické evidence tržeb a párování faktur? Nezůstane jen u dalších nákladů?
Nějaké prostředky to stát bude, ale nebude to tak hrozné. Když máte večerku, kde přijímáte výhradně hotovost a jezdíte pro ni do supermarketu nakupovat zboží, přičemž doklady o tom zahodíte, finanční úřad nebude o vašem byznysu nic vědět. Pak je těžké stanovit jakoukoli daň. Proto chceme, aby alespoň příjmová část byla ověřená a stoprocentní. Kontrolní hlášení zase přispěje k rychlejšímu odhalování karuselových podvodů. Pro nás není problém najít jeden článek takového řetězce, ale než se dopátráme k jeho konci, zabere to mnoho času. Ve finále nejde o nic jiného než o evidenci, kterou podnikatelé ze zákona stejně vedou a mají ji ve svých počítačích. Přidají jediný údaj a budou ji posílat pravidelně.
* Hospodářská komora ČR se brání. Tvrdí, že poctiví podnikatelé se stávají rukojmími finanční správy.
Velice mě zajímá, co namítá konkrétně. Samozřejmě ale platí, že když přijmete nějaké opatření na zamezení daňových úniků, tak dopadne na všechny. V současné době ale jiná varianta neexistuje.
* Berní úředníci dostanou možnost odčerpávat nezdaněné zisky. Na Slovensku, i když to tam zůstalo na soudech, obdobné opatření finanční efekt nemělo.
Nedaří se to tam proto, že původní návrh neprošel přes Ústavní soud. Doufám, že naše legislativa bude funkční. Nečekáme plošné nasazení, ale víme každoročně o desítkách případů, kdy bychom toho dokázali využít.
* Často se tvrdí, že morálka při placení daní je v České republice, v porovnání se západní Evropou, nízká.
Právě jsem se vrátil z jednání na spolkovém ministerstvu financí v Německu. Líčili nám, že v případě, že je u nich někomu doměřena daň či konfiskován nelegitimně získaný majetek, tak současně je takový člověk exkomunikován ze slušné společnosti. U nás se mnoho lidí chlubí, že neplatí daně, a další jim za to tleskají.
* Proto tedy úvahy o kriminalizaci přípravy daňového podvodu?
Návrh není náš, ale ministerstev spravedlnosti a vnitra. Určitě najdeme příklady, kde by bylo dobré takový nástroj mít. Opět ho nelze používat plošně, dovedu si to představit při podvodech u spotřební daně a DPH. Tam, kde půjde o jednání se škodou nad pět milionů korun a organizovanou skupinu.
* Existují jiné podobné návrhy?
Počítám s elektronickou evidencí a kontrolním hlášením, bál bych se ale přidávat další věci. Musíme správně použít to, co už máme.
* Není namístě centralizace daňové správy – jako třeba v Británii – protože zatím tu jednotlivé úřady neprosazují stejnou „politiku“?
To platilo v minulosti, kdy tu bylo osm finančních ředitelství a každé z nich mohlo mít rozdílný pohled. Od roku 2011 tu sice máme čtrnáct finančních úřadů, ale jedno odvolací finanční ředitelství, které názorovou linii na základě svých rozhodnutí sjednocuje, a Generální finanční ředitelství.
* A pokud by se daně odváděly elektronicky bez dosavadního papírování?
Touto cestou jdeme, snažíme se usnadnit podání formou elektronických formulářů nebo přes naši elektronickou podatelnu. Určitě to je budoucnost.