Rozhovor s Lukášem Wagenknechtem, náměstkem ministra financí
Zdroj: Lidové noviny | 22.9.2014 | Rubrika: Domov | Strana: 4 | Autor: ADAM JUNEK
* LN Blíží se komunální volby a náklady na ně obcím plně hradí stát, což je rozhodně nenutí při jejich pořádání šetřit. Chystá se váš vznikající auditorský tým na prověrku těchto výdajů?
Typově to samozřejmě může být záležitost, kterou by mohl prověřovat. Nicméně ve vztahu k současným volbám hrají roli dva podstatné faktory, které znamenají, že konkrétně tyto volební výdaje se prozatím budou prověřovat jako doposud. Přesun úředníků z Generálního finančního ředitelství přímo na ministerstvo financí je delší proces. První skupina nastoupí definitivně k 1. říjnu a pak bude probíhat zaškolovací proces. Doteď navíc tito lidé prováděli kontrolu dotací, jednotlivé akce. Nyní se musejí proškolit na klasický interní audit, což je ve své podstatě kontrola systému, ne jednotlivostí.
* LN A ten druhý faktor?
Paralelně se zaškolováním začne vznikat plán akcí tohoto týmu. Tedy které výdaje se budou auditovat. První nástřel tohoto plánu pro příští rok by měl být hotový na konci října. Jednou z priorit při jeho sestavování je také to, aby se tyto kontroly našeho v zásadě interního auditu neduplikovaly s akcemi Nejvyššího kontrolního úřadu, který pro stát představuje externí audit, když to přiblížíte fungování korporací. Takže volby už budou dávno za námi, než se vůbec určí, co se bude prověřovat. Ale pokud vznikne podezření, že zde se zbytečně plýtvá státními prostředky, může se rozhodnout o auditu volebních výdajů obecně.
* LN Jak by měl tento interní audit fungovat?
Standardně jako u velkých firem. Musí probíhat podle jednotných pravidel a musí řešit systémové věci. Jde nám o to, hledat úspory v řádu miliard, a ne milionů. Když se chodí na kontroly patnácti malých projektů, tak se v nich možná najdou nějaká pochybení, ale nelze najít velká systémová selhání. Tento audit si má ale za cíl stanovit prověření třeba toků financí ve zdravotnictví, a to může udělat ne v jedné nemocnici na konkrétní zakázce, ale systémovým prověřením třeba patnácti nemocnic. To nám umožní porovnávat ceny i plnění a lépe sledovat různá propojení mezi firmami. A to může udělat jen velký tým podle jednotných pravidel. Proto převádíme těch 300 lidí z finanční správy pod ministerstvo. Zjednodušeně kontrola, jak to probíhalo dosud, říká, že daný projekt je, nebo není v souladu s pravidly. Cílem auditu má být prověření fungování systému a navrhnout, co s ním dělat dál.
* LN Kdo bude stanovovat, co tedy prověřovat, a jak bude tento tým řízen?
Inspirací je vlastně auditorská velká čtyřka, klasické pyramidové řízení. Ten tým musí mít jednu hlavu, pak patro vedoucích auditních týmů, následně seniorní auditory a pak juniorní auditory, kteří připravují podklady. Rozhodování o tom, co se bude prověřovat, bude v rukou ředitele odboru interního auditu. Základem proto bude stanovit priority podle výše možné nehospodárnosti. Tedy například, pokud u IT zakázek čekáme možné nesrovnalosti v řádu půl miliardy a u voleb padesát milionů, má prioritu IT. Nejdřív se ale podíváme do plánu kontrol NKÚ, aby nedocházelo k duplicitám a některé věci se nekontrolovaly čtyřikrát a jiné vůbec.
* LN Takže vylučujete rivalitu s NKÚ?
Jistě, má jít naopak o synergii. Velice podporujeme NKÚ v jeho kontrolách a – alespoň podle mého názoru – by měl mít například dosah na samosprávu nebo veřejně vlastněné firmy. Tak, aby tady byla praxe v souladu se světovými standardy. NKÚ jako externí auditor přijde kontrolovat vždy, až když je zakázka hotová a zaplacená. Měl by podle mého názoru ověřovat účetní závěrku všech kapitol státního rozpočtu a dávat výrok ke státnímu rozpočtu pro parlament. Druhá věc jsou výkonnostní audity – ty kauzy, velké rizikové. Náš interní audit má za úkol ověřovat systém s tím, aby se na maximum problémů přišlo předtím, než se proplatí faktury.
* LN Jaké oblasti by měly být pro ředitele, který bude zodpovědný za sestavení toho plánu kontrol, prioritní?
Musí mít určitě týmy zaměřující se na státní podporu, specialisty na veřejné zakázky, stavební práce nebo třeba na zdravotnictví.
* LN Kdo bude ve výsledku schvalovat ten plán? Nehrozí, že může být toto zneužito v politickém boji?
Konečnou zodpovědnost bude mít náměstek pro audit a finanční řízení. Vzhledem k tomu, že bude uveden v život zákon o státní službě, bude to kariérní úředník nezávislý na politických změnách. Ministr by ve výsledku neměl do výběru auditu zasahovat. Navíc při sestavování plánu bude muset být odůvodněno, proč a kam auditoři míří. Jak jsem říkal, bude rozhodovat závažnost rizika, tedy výše prostředků, s nimiž by mohlo být nesprávně nakládáno. Ministr by ve svém důsledku neměl zasahovat do procesu. Ten by měl udávat strategie a vize a kontrolovat, jak se strategie plní. Pokud se o to někdo pokusí, je to jeho selhání, ale tomu nezabráníte.
* LN Systém, jak auditovat, má nastavit zákon o vnitřním řízení a kontrole ve státní správě, který nahradí dosavadní zákon o finanční kontrole. Jaké jsou jeho klíčové body?
Zákon jsme nyní v paragrafovém znění dokončili a v příštích dnech bude zaslán do vnitřního připomínkového řízení, takže bude zajímavé sledovat, kdo budemít s některými ustanoveními problém. Platit by měl pak od roku 2016. V této chvíli jsou tam asi čtyři klíčové okruhy. Jednak je to odpovědnost manažerů. Tedy pokud o něčem rozhodnu, tak si za to nesu zodpovědnost a nejde ji přenést tím, že finální smlouvu nechám podepsat svého podřízeného. Tudíž, pokud o něčem rozhodne ministr nebo náměstek, to maximálně může podepsat ministr nebo náměstek, ale ne už náměstkův podřízený. Pokud bude vrcholové vedení delegovat rozhodování na nižší úrovně, nebude možné zbavit se zodpovědnosti. Stejně pak zavádí odpovědnost kolektivního orgánu, tedy rozhodování zastupitelstva nebo vlády. Když třeba v obci rozhodnou o stavbě akvaparku, tak si za to ponesou odpovědnost všichni stejným podílem, pokud by se ukázalo, že ten projekt byl neekonomický a bylo to zřejmé už na začátku při rozhodování. Druhou věcí je nezávislost vnitřního auditu. Auditor by neměl podléhat manažerovi dané instituce nebo veřejně vlastněné firmy. Takže zavádíme instituci výboru pro audit, kterému bude interní audit podléhat.
* LN A ten výbor pro audit tedy bude nový orgán třeba městské firmy vedle představenstva?
O tom se teď vede diskuse. Já bych byl spíš pro to, aby to byl nový samostatný orgán. Ve státní správě to pak nemůže takto fungovat, takže to bude jakási odborná platforma v rámci dané instituce. Výbor pro audit obsazený odborníky a lidmi z praxe v účetnictví, auditu, rizicích a podobně.
* LN Takže to by mělo mít třeba každé městské zastupitelstvo?
To je také věc k řešení. A bude se muset stanovit nějaká prahová hodnota, kdo takový výbor ještě musímít. Kraje do toho určitě spadají, velká města. Menší města by pak mohla mít tento auditní sbor třeba sdílený v nějakém balíku, například po deseti. A pak je stát. A ten by měl mít jeden takový výbor pro všechna ministerstva, aby se dosáhlo synergií a neexistovalo tu 29 výborů, které by nebylo ani kým obsadit. V něm by měli být zástupci všech ministerstev plus odborníci.
* LN Vraťme se ještě k zákonu o vnitřní kontrole. Mluvil jste o čtyřech klíčových bodech...
Třetí oblastí je takzvaná inspekce nesrovnalostí. V zásadě jde o to, aby právní oddělení závěry auditu formálně vyřešilo. Tedy vymáhalo případné škody, podalo trestní oznámení, případně přepsalo nevhodně uzavřené smlouvy do budoucna. Poslední věc je zpřísnění definice střetu zájmů v oblasti výdajů. Tedy pokud se stane, že úředník, který má rozhodovat o určité zakázce, má například rodinného příslušníka ve vedení u jednoho z dodavatelů, tak to musí hlásit.
* LN Ještě mi řekněte, jak ovlivní odchod tří set úředníků finanční správu. Z šesti set, kteří kontrolovali dotace, jich zbude jen tři sta...
Daňová správa má kontrolovat příjmy státu, ne dotace. Mysmenším auditním týmem tady na financích pokryjeme právě tu výdajovou stránku státu, a zaměstnanci finančního ředitelství se tak budou moci věnovat tomu, čemu mají – tedy kontrole výběru daní. Tím pádem je to vlastně posílení této role o tři sta lidí.