Rozhovor s ministrem financí Andrejem Babišem ze dne 12.4.2014

Rozhovor s Andrejem Babišem, ministrem financí.
Zdroj: Právo | 12.4.2014 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | Autor: Jan Rovenský

* Podle průzkumů veřejného mínění jste nejdůvěryhodnější a nejpopulárnější politik. Čím si myslíte, že jste si tato prvenství – jako nepolitik, jak si říkáte – zasloužil?

Myslím, že mi normální lidi rozumějí, třeba tím, že mluvím jinak a snažím se o věcech říkat pravdu. Na druhou stranu historicky ti nejpopulárnější politici jako Vladimír Dlouhý nebo Stanislav Gross se potom propadli úplně na dno. Takže jen doufám, že tak nedopadnu taky.


* Stále se zaklínáte tím, že nejste politik, ale přitom jste se s řadou politiků stýkal už jako šéf Agrofertu a tykáte si spolu. To je trochu divné kritizovat systém, ve kterém jste se dlouhá léta pohyboval.

Ano, máte pravdu, že jsem se dřív stýkal s politiky. V minulosti jsem na to měl jiný názor, na svoje kontakty jsem byl pyšný. Říkal jsem si, jaký jsem borec a jak jsem vlivný. Byla to hloupost. Časem totiž člověk poznal, jak ti politici fungují, že to je všechno jen faleš a přetvářka a že vše dělají pro sebe. Paradoxně kdybych neznal tyto lidi, kteří kradli a plýtvali moje daně, a stát fungoval, jak má, tak bych do politiky nikdy nešel.


* Nedávno vyšlo najevo, že si tykáte i s Ivo Rittigem, kterého v médiích častujete jako kmotra. Na Twitteru vám Rittig napsal, že na to, jak dlouho se znáte a co máte spolu za sebou, byste „nemusel plácat takové nesmysly“. To chcete vysvětlit jak?

Je to jeho provokace. Samozřejmě že ho znám. Znám ho 15 let z doby, kdy ještě prodával módu a měl restaurace na Václaváku. Hlavně se známe z tenisu z Prostějova, kde jsme hrávali turnaje. Odtud si tykáme. No a co? Tykám si s plno lidmi a Rittiga také zná plno lidí. V době, kdy jsem ho znal, tak nebyl žádný kmotr. Copak můžu za to, co se z něj stalo?


* Každopádně to, že vám lidé věří, je důkazem, že do vás vkládají naděje. Děsí vás to?

Je to velký závazek a ten tlak cítím. Lidé se už ptají, co jsme udělali. Jsme ve vládě tři měsíce a občané už chtějí, aby se to změnilo. Cítím, jak jsou netrpěliví. Jenže my jsme jednak limitovaní našimi koaličními partnery, z nichž je jeden součástí toho zavedeného systému. Však si také všimněte, jak na mě všichni útočí – nejen opozice, ale i sociální demokracie. A kromě toho nás brzdí ten šílený byrokratický systém státu, samá připomínková řízení, všichni si dopisují. Než se přijme zákon, tak to trvá i dva roky.


* To možná bude dáno tím, že demokratický stát není firma.

Ale vždyť se stát ani neumí postarat o svůj majetek. Když jsem nastoupil na ministerstvo financí, tak jsem všem řekl: Představte si, že jste majitelé ČR, neexistují žádní politici a teď byste měli rozhodnout ve prospěch této země. Překvapuje mě, jak se o všem v minulosti jen mluvilo, ale nic se neudělalo.


* Kdy byste tedy řekl, že lidé pocítí zlepšení?

Doufám, že by to mohlo být za dva tři roky. Někdy mám pocit, že Česká republika ve skutečnosti vznikla 29. ledna 2014 (datum jmenování vlády). Ale neříkám, že jsme nějací spasitelé. Chci říct, že čtyřiadvacet let šla ČR nějakým směrem a že jsme se v únoru ocitli na začátku. Šokuje mě, jak ten stát funguje a kolik věcí je třeba napravit.


* Co například?

Třeba takový centrální registr účtů potřebujeme na boj proti rozkrádání spotřební daně a DPH. V Centrálním registru administrativních budov chybějí údaje o polovině státních nemovitostí. Proč do systému, který stál 260 miliónů, nebyly některé resorty schopny od července 2013 vložit podklady o budovách, které pod ně patří? Kdybych měl takového ministra ve své firmě, tak bych ho dávno vyrazil. Aktivně řešíme D 8, ministru životního prostředí Richardu Brabcovi a dopravy Antonínu Prachařovi jsem řekl, že musí D 8 vyřešit, a to rychle. U závalu jsme za týden dokázali, že Lesy ČR začaly těžit dříví, řešíme tu popadanou zeminu, čekáme na geologa. Předtím se od záplav v červnu 2012 nic nedělo. Státní fond dopravní infrastruktury, ve kterém je i s eurofondy 64 miliard, každý rok tvrdí, že peníze vyčerpá, ale to není pravda. Za tu šílenou D 1 bych dal všem od revoluce po čuni za to, že ji nebyli schopni rozšířit na tři pruhy. Rozšíření sítě dálnic do Polska, Rakouska, Drážďan nejenže by bylo obrovským impulsem pro hospodářství kvůli multiplikačním efektům stavebních firem, ale mělo by i vliv na zahraniční investice a mobilitu nezaměstnaných. Ale existují samozřejmě oblasti, kde lze najít peníze pro státní rozpočet.


* Máte na mysli něco konkrétního?

Našel jsem nyní další rezervy, a to v úhradách z vydobytých nerostů. Pro stát jsou nevýhodné a je třeba změnit systém výpočtu úhrad a jejich rozdělování. Doposud ČR měla z těchto nerostů úhrady asi 600 miliónů, které se v poměru 75 ku 25 dělí mezi obce a stát. Vidíme prostor pro navýšení úhrad asi o 3,6 miliardy a chtěli bychom změnit poměr, jelikož si obce zásadně přilepšily novým rozpočtovým určením daní. Obce by dostaly navíc 600 miliónů a stát tři miliardy.


* Jak chcete vylepšovat fungování státu, když se nedokážete pořádně domluvit v koalici? S premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministry ČSSD jste se třeba hádali kvůli Dolu Paskov nebo platbám do zdravotnictví a posílali jste si vzkazy přes média.

Neútočím na pana Sobotku a ani se nehádám. Když ale někdo do médií říká nepravdy, tak jsem musel reagovat. To premiér první napadl mě, že mám prodat své celoživotní dílo Agrofert. Přitom jednání za stolem jsou úplně jiná, ve vládě problém nemáme. Politici jsou ale akorát cvičení na to, že něco jiného říkají před námi a něco jiného pro média. Já na to cvičený nejsem, mluvím stále stejně, proto s tím mám problém. Zejména když pak slyším, že si beru horníky jako rukojmí. Nechápu, proč za mnou nepřišli, abychom si sedli a normálně se o věci pobavili.


* Jenže zprávy o Sobotkovi a privatizaci OKD se objevily ve vašich novinách. To tedy byla náhoda?

Ano, byla to náhoda. Neznám styl práce novinářů. Ale když jde údajně o nějakou jejich kauzu, tak ji vydávají postupně jako seriál. Obviňovat mě, že zasahuji do obsahu svých médií, je naprostá lež a nesmysl. Nikdy jsem to nedělal.


* Když jsme u OKD, prozraďte, čím jste přesvědčil předsedu představenstva společnosti NWR Garetha Pennyho, aby kývl na prodloužení těžby v Dole Paskov o rok a aby se spokojil „jen“ se 600 milióny od státu?

Zaprvé jsem vycházel z toho, že ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek převzal plán svého předchůdce Jiřího Ciencialy. Ten, když NWR řeklo, že bude zavírat Paskov, dojednal řešení, podle něhož by stát měl dát 1,1 miliardy OKD – 600 miliónů by šlo na sociální program pro horníky a 500 miliónů by se dalo na sanaci dolů. Rozpočtově by to bylo neutrální, protože by za dva roky tytéž peníze vybral stát na daních a odvodech. Jsem ale člověk nedůvěřivý, a protože mám obchod v krvi, tak jsem se chtěl přesvědčit, jestli bych nedojednal něco lepšího. A jednání se nějak vyvinula. Panu Pennymu jsem řekl: Podívejte, 500 miliónů na sanace dolů je naprosto nepřijatelné, to je pomoc soukromé firmě. Měli jste tvořit rezervy, po privatizaci mělo OKD čtyři miliardy na rezervním fondu a dnes je to jen 700 miliónů. Kde jsou tedy ty zbylé peníze?


* Tím jste ho přemluvil?

Argumentoval jsem dále tím, že se ztráta dolu snižuje, že ceny uhlí jsou na dně a že lze předpokládat, že budou stoupat, tak by se společnost mohla zavázat, aby ještě dál fungovala. Prodloužení o jeden rok znamená pro stát příjem asi pěti set miliónů na daních. Také jsem apeloval na morální kontext celé privatizace, kde nebylo plno majetku oceněno, stále existuje problém bytů OKD. Říkal jsem, že pan Bakala má závazek i vůči této zemi a našim lidem, díky kterým zbohatl, aby do OKD vrátil peníze a firmu zachránil. A byly tam i jiné argumenty, o kterých moc mluvit nechci.


* Myslíte tím, že jste NWR něčím pohrozil?

Pragmaticky jsem nastínil různé scénáře, které se mu nemusely líbit. Nevím třeba, jestli v dole byly dodrženy technologické postupy při těžbě, každý na to má jiný názor. Faktem ale je, že OKD nevytvářelo rezervy na technickou likvidaci dolu, a navíc NWR potřebuje dohodu se státem kvůli celé restrukturalizaci dluhu. Bylo vidět, že pan Penny je profík, je to člověk, který pomohl restrukturalizovat ztrátovou diamantovou firmu De Beers. Můj názor si vyslechl, nechal jsem ho samotného deset minut, aby si vyřídil telefonáty, a když se vrátil, tak jsme si plácli – 600 miliónů pro horníky, prodloužení těžby o rok a žádné státní peníze na sanace. Místo nulového efektu pro rozpočet jsem tak státu ušetřil miliardu.


* Mluvíte o ztrátách firmy, přitom ve správní radě NWR stále sedí Pavel Telička, jednička ANO na kandidátce do europarlamentu. Nepřijde vám to minimálně politicky nevhodné?

Ve správní radě skončí 30. dubna a určitě o problémech věděl. Ale v době privatizace, kterou kritizuji, byl státní zaměstnanec a neměl s OKD nic společného, panu Bakalovi začal radit až později se strategií. Jinak pan Telička pracoval pro řadu českých firem v Bruselu, například pro české zemědělce prostřednictvím Agrární komory. Je v tomto ohledu profík, a pokud se dostane do Evropského parlamentu, tak bude stejně úspěšně pracovat pro český stát. Také jsem dřív pracoval pro sebe a teď pracuji pro český stát, na rozdíl od většiny ostatních politiků.


* Mládek ale tvrdí, že dohoda s NWR ještě není dotažená.

Ďábel je vždy skrytý v detailu, základní rysy jsme si ale řekli a nevidím důvod, proč by se měly měnit. A pokud má nastat státní pomoc, tak to chápu, že by to bylo až od ledna 2018.


* Tou dohodou jste zesměšnil Sobotku s Mládkem. Uvědomujete si, že oslabený premiér není pro koalici zrovna to nejlepší?

O to vůbec nešlo, nechci s nikým soutěžit. Premiér o tom nejednal, pan Mládek problém zdědil a já jsem to šel zkusit, protože jsem obchodník. To je moje profese. A je fakt, že z hlediska vyjednávání a chápání bilancí firem mám určitě větší zkušenosti než pan Sobotka a pan Mládek.


* Jaký máte vztah k Sobotkovi?

Je to můj koaliční partner.


* Zeman vaši dohodu s NWR nazval mistrovským kouskem. Prezident vás vůbec poslední dobou chválí. Zastal se vás proti Sobotkovi, když vás vyzval, ať prodáte Agrofert, souhlasil s vámi, že zdravotnictví je černá díra na peníze, na sněmu Starostů pochválil nové strany jako ostruhu v boku zlenivělých tradičních partají, což byla jasná narážka na hnutí ANO. Co říkáte na tu chválu od prezidenta?

Je to příjemné.


* Radíte se společně o politice?

Ne, ne.


* Všimněte si, že přes vás prezident kritizuje premiéra či ČSSD.

To si nemyslím. Prezident prostě mluvil vždy otevřeně a pojmenovával věci jmény a čísly. Třeba co se týče zdravotnictví, tak každý, kdo resort trochu sleduje od doby, kdy ho převzala ODS od pana Julínka, pana Šnajdra a pana Bendla, musí vidět ty obrovské problémy a korupční skandály. V minulosti třeba IZIP, zdravotnická laboratoř Chambon, vydávání novin panem Johnem a panem Janouškem, nyní aféry jako Protonové centrum, tkáňová banka, nemocnice sv. Anny.


* Jenže vy kvůli aférám tvrdě kritizujete i ČSSD a ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Jak můžete být ve vládě s člověkem, kterému nedůvěřujete?

Reagoval jsem na všeobecně známé informace a neviděl jsem jeho snahu rozkrývat financování resortu. Nyní díky mému tlaku Všeobecná zdravotní pojišťovna začala zveřejňovat smlouvy a bude velmi zajímavé sledovat a porovnávat ceny přístrojů. Jinak pan Němeček předložil plán a domluvili jsme se, že se budeme snažit ukázat, za co se každý rok utratí 260 miliard ve zdravotnictví. Je pravda, že nerozumím zdravotnictví, ale rozumím číslům, a to dobře. Za pět let dostaly nemocnice 40 miliard a já chci vědět, jak hospodaří, kolik vzniklo nových lůžek, když výdaje na léky a ambulantní péči zůstaly skoro na stejných hodnotách. Vezměte si, že v listopadu 2013 generální ředitel VZP Zdeněk Kabátek varoval, že pokud se do systému nenalijí další peníze, tak že bude ohroženo celé zdravotnictví. Můj předchůdce ministr Fischer to udělal a nyní mají pojišťovny v hotovosti celkem 25 miliard a investují, takže mají peněz přebytek. Rusnokova vláda zdravotním pojišťovnám navýšila výdaje v roce 2014 o 27 procent, tedy o 554 miliónů. Proč, když jim náklady předtím klesaly? Není možné jen natahovat ruce a říkat, přidejte, přidejte, když se v letech 2008–2012 do systému nalilo skoro 125 miliard. Alespoň se mi podařilo uhrát zvýšení plateb za státní pojištěnce pomocí miliardy ze Státního úřadu pro kontrolu léčiv, a ne z rozpočtu. Na peníze organizací, jako je SÚKL nebo také Lesy České republiky, ČEZ, Budvar, si centrální kasa nesáhne a fungují jako nějaké rezervní fondy ministrů. Celá tato mentalita je špatná.


* S touto mentalitou budete muset bojovat při vyjednávání státního rozpočtu. Máte už představu, jak by měl vypadat?

První prezentace už proběhla. Rozpočet jsme postavili na brutálním snížení provozních nákladů státu, protože jsem přesvědčen o tom, že právě tam mají resorty velké rezervy. Takže rozpočet počítá s dramatickými poklesy v nákladech ministerstev, zejména v resortu vnitra a zemědělství. Škrt u ministerstva vnitra dělá skoro tři miliardy, u obrany 529 miliónů korun, je tam také minus 1,7 miliardy pro finance. Každopádně budeme pokračovat v jednání a budeme hledat zdroje, abychom nenavyšovali schodek státního rozpočtu. Musíme se podívat i na jiné věci, jako na optimalizaci dávek na bydlení u ministerstva práce a sociálních věcí.