Rozhovor s ministrem financí Andrejem Babišem v MF Dnes dne 15.3.2014

Rozhovor s Andrejem Babišem, ministrem financí.
Mladá fronta DNES | 15.3.2014 | Rubrika: Sobotní rozhovor | Strana: 12 | Autor: Jitka Vlková, Petr Holub

Ministr financí Andrej Babiš je v úřadu půldruhého měsíce. A už od začátku je nespokojený s tím, jak státní instituce a firmy hospodaří se svěřenými penězi. V rozhovoru pro MF DNES poprvé mluví o tom, že chce sahat do fungování státních podniků.


* Znáte seriál Jistě, pane ministře? Jeden z vašich předchůdců – Eduard Janota – se vyjádřil, že ministr může nastupovat do úřadu s představami o velkých změnách a zefektivnění státní správy, ale úředníci si z něj během chvilky stejně udělají „trhací kalendář“ a změny mu nedovolí prosadit. Máte pocit, že se něco takového může stát i vám?

Resort financí je gigantický, jsem šokován z množství papírů, které se tu nosí, a stále si dopisujeme s resorty a různými institucemi. Ve státní správě je mnoho kvalitních úředníků. Můj systém práce je, že si vyberu kolem sebe nějaké lidi – náměstky. Nevybíráme přitom politické nominanty, ale profíky.

* Mohla by vaše představa, že ze státní správy uděláte efektivně fungující podnik, vzít za své?

Problém je hlavně v tom, že jsme v koalici s ČSSD, která měla jiný program. Dnes zpětně lituji, že jsme z některých věcí ustoupili, například u poplatků v nemocnici, na jejichž zrušení ČSSD trvala. Máme partnera, který žije v úzech. Paradoxně ve Sněmovně spolupracuje spíš s tradičními politickými stranami než s námi, kteří jsme vnímáni jako nějaké zjevení, vetřelec, když třeba říkáme, že by přestávka v parlamentu neměla trvat dvě hodiny. Stát samozřejmě funguje strašně byrokraticky, všechno dlouho trvá. Když jsem chtěl dát na vládu materiál na snížení rozpočtové rezervy, pan premiér mi řekl, že to mám nejprve poslat do připomínkového řízení. Je to složité.

* Ekonomové mluví o tom, že stojíme na prahu ekonomického oživení, prognóza mluví o dvouprocentním růstu. Dá se na tom podle vás stavět?

Nemyslím si, že máme nějaký zásadní vliv na hospodářský růst, je ovlivněn mnoha různými věcmi. Všichni prognostici, když něco předpoví, tak pak zdůvodňují, proč to nevyšlo… Nikdo dnes například neví, jaký vliv bude mít oslabení české koruny na hospodářství. Většina podnikatelů a zástupců svazů, které jsem potkal, byla kurzově zajištěna, takže na ně žádné pozitivní dopady intervence ČNB neměla.

* Zatím se oživení týká jen exportérů, ale stavebnictví či zemědělství se ještě nevzpamatovaly. Jaký máte názor na pomoc ekonomickému růstu skrze státní investice ve stavebnictví či zemědělství?

Ohledně zemědělství těžko říct. EU teď rozhodla, že v rámci pomoci Ukrajině na půl roku zruší všechna cla na dovoz jejích zemědělských výrobků až do výše 400 milionů eur. Ohledně stavebnictví stát zabrzdil investice a minulý rok se vracelo do rozpočtu skoro 12 neutracených miliard z resortu dopravy. Paralyzovalo to stavebnictví a to má vazby na další odvětví. V tomto oboru je moc problémů z hlediska připravenosti staveb, spory z minulosti, problém stavby dálnic. Chybí nám zákon o liniových stavbách. (Ten řeší snazší vyvlastnění pozemků a rychlejší schválení celé stavby – pozn.red.) To chceme změnit.

* Myslíte, že se v tomto volebním období dokončí nějaká významná stavba? Například běchovická část Pražského okruhu?

Máme strategii, že bychom se chtěli připravit, získat nějakou likviditu z kapitálových účastí státu a v roce 2016 ve větší míře stavět. Co se týká Pražského okruhu, mluvil jsem s ministrem Prachařem a říkal, že má nějaký jiný, lepší nápad, se kterým přijde. Samozřejmě to funguje tak, že různé skupiny vědí věci dopředu, spekulativně nakupují pozemky a stát vydírají.

* Máte na mysli, že by se změnila trasa?

Nemůžu to vyloučit a nechci o tom mluvit, protože to neznám do detailu.

* Zmínil jste vytahování hotovosti ze státních podniků. Jak budete ke správě státních podílů v nich přistupovat?

Jsem překvapený tím, že stát ve svých podnicích nevykonává žádná akcionářská práva – je to spíš neznámý pojem. Dozorčí rady obsazovali politici, kteří většinou byli rádi, že tam jsou, šli na ten chlebíček a kafe, dostali peníze a akceptovali všechno, co management říká, místo toho, aby oni řídili ten management. Chceme to řešit aktivně.

* Podívejme se konkrétně například na Českou exportní banku, v níž je vaše ministerstvo akcionářem. Brzy bude zasedat její dozorčí rada. Co chystáte za změny?

Jsem překvapený, jak ten systém funguje, a jsem z toho zděšen. Za předcházejícího managementu, který tam dosadil pan Topolánek, vzniklo 16 miliard nedobytných úvěrů, které mohou jít na vrub státního rozpočtu. Chybí koncepce. Vezměte si případ financování stavby apartmánů v Tunisu. Jsem přesvědčen, že tam není česká cihla, vápno ani dělník, takže vůbec nechápu, jak takový obchodní případ může být schválen. Další věc je, že nikdo zpětně nekontroluje firmy, které to vyvezly – jestli platí daně, zaměstnávají české lidi. Je absurdní, že český exportér vůbec neručí za to, že klient, kterého si sehnal, ten úvěr České exportní bance zaplatí. Ručí jen do výše 2,5 %. Zbytek je na exportní bance.

* Jak vidíte rozpočtově příští rok? Ještě pořád věříte, že vystačíte s tím, co dnes vyberete na daních a co uspoříte?

Jsme tu krátce, měsíc a půl, snažíme se to řešit. Děláme audity, zavedli jsme, že já a náměstek Lukáš Wagenknecht podepisujeme faktury od pěti set, respektive padesáti tisíc výš. Zrušili jsme nějaké tendry, na údržbě státní pokladny jsme ušetřili 70 % (tendr vypsal už předchozí ministr – pozn. red.), řešíme audit na zemědělské dotace. S koaličními partnery se sejdeme už 31. března a budeme jim prezentovat první náhled na rozpočet.

* Zvýšení které daně by pro vás bylo nejméně bolestivé, pokud by k němu došlo?

Navyšování daní je špatné. Nepočítám, že bychom je navyšovali. My jsme řekli, že pokud přesvědčíme veřejnost, že se ve státním sektoru přestalo plýtvat, tedy krást, a když se nám přesto nepodaří dostat rozpočet do správné kondice, tak se o tom můžeme bavit. Ale jsem přesvědčen, že to můžeme zvládnout bez navyšování daní.

* Jak vysoký bude letos schodek rozpočtu?

To je dobrá otázka. Chtěl bych se dostat někam k sumě kolem 100 až 110 miliard (koalice se v programovém prohlášení zavázala nepřekročit schodek 3 % HDP – pozn. red.), abychom byli pod plánovaným schodkem pro rok 2014. V programovém prohlášení máme věci, které budou navyšovat výdaje, na druhé straně stále vidíme potenciál hlavně v té transparentnosti výdajů. Tam možná bude problém s koaličním partnerem. Chceme, aby se smlouvy na nákupy pro stát zveřejňovaly v registru smluv a byly účinné až jejich zveřejněním. Jsou nějaké signály od partnerů, že se jim to nelíbí, chtěli by přechodné období, pokuty a tak dále. A pak jsou tu resorty, které potřebují hlubší analýzu, jak se prostředky přerozdělují – hlavně zdravotnictví.

* Ministr zdravotnictví z ČSSD od vás chce o dvě miliardy navýšit rozpočet. Dáte mu je?

Jsou na účtu Státního úřadu pro kontrolu léčiv, ministr zdravotnictví by si je určitě mohl stáhnout. Příjmy tohoto úřadu z poplatků za schvalování léků nejdou do rozpočtu. Jsem překvapen, jak státní rozpočet funguje – mnoho věcí tam není, i když by tam měly být.

* Jak hodnotíte politiku snižování rozpočtového schodku, na které stavěl své působení váš předchůdce Miroslav Kalousek?

Nižší schodek byl dán především tím, že se neinvestovalo, dále tam byl například jednorázový příjem z Lesů ČR. Stejně tak se můžeme vrátit k roku 2009, kdy se netrefil o 160 miliard korun. Je otázka, zda se to dá nějak zásadně uřídit.

* Máte představu, co po sobě na ministerstvu chcete zanechat? Zatím jste hovořil o praktických provozních krocích.

Principiálně si myslím, že strašně důležitá je revize celého systému výběru daní. Máme jednotné inkasní místo, které samozřejmě nebylo v minulosti dořešeno. Naše agenda je vybrat daně a zabránit podvodům na spotřebních daních a DPH. Chceme centrální registr účtů, aby mohla být stíhána trestná činnost.

* Budete chtít přilákat investory do Česka?

Určitě, ale musíme těm investorům nejdřív něco nabídnout. Stabilní daně, kvalifikovanou pracovní sílu, levné energie, dopravní infrastrukturu a stabilní politické prostředí. Dnes dálniční síť nemáme, sehnat pracovníka s technickým vzděláním nebo z učiliště je obrovský problém, máme jedny z nejdražších energií v Evropě kvůli tunelu se solárními elektrárnami a tak dál.

* Chcete se věnovat zlepšení hospodaření státu s financemi. Už jste vymysleli, jak lépe zacházet s těmi 300 miliardami, se kterými operuje Státní pokladna a které je třeba mít neustále v pohotovosti?

Ty peníze se úročí v průměru 0,04 procenta ročně, to je pro mě poflakování na účtech, vzhledem k tomu, že máme půjčeno 1 600 miliard korun za 3 procenta ročně. Informační systém Státní pokladna nefunguje, a přitom nás stál 4 miliardy – není on-line a státní firmy v ní nemají peníze. Tok hotovosti se nedá dostatečně plánovat, a proto si stát dělá rezervu hotovosti. Náměstek Lukáš Wagenknecht to teď analyzuje a přijde s návrhem, jak to zoperativnit.

* Co říkáte nápadu, že by Temelín nestavěl ČEZ, ale nějaká zvlášť založená státní firma?

Nelíbí se mi to, ale je to jedna z možností. Otázka je, jestli Temelín potřebujeme, nebo nepotřebujeme. To by mělo vyplynout z aktualizované státní energetické koncepce. Zásadní otázkou je, jaká je životnost Dukovan, kdy budou odstaveny z provozu. V ČEZ je plno věcí, které bychom si měli historicky vysvětlit. Výkonnost té firmy klesá, nechápu proč, když jsme investovali tolik peněz. Většinou když člověk investuje, tak by z toho měl mít větší profit. V minulosti tam proběhlo množství různých operací, nákupy, prodeje…

* Dojde na prohlídku a důslednou kontrolu severočeských investic v elektrárnách Prunéřov, Tušimice, Ledvice a hlavně Počerady?

Samozřejmě by měl management společnosti ČEZ říct, jaká je návratnost těch investic, které jsou za desítky miliard. Také jde o investice v zahraničí. Předpokládám, že v rámci valné hromady ty informace dostaneme.