Simona Hornochová v Otázkách Václava Moravce dne 27.4.2014
Rozhovor se Simonou Hornochovou, náměstkyní ministra financí.
Zdroj: ČT 1 | 27.4.2014 | 12:00 | Pořad: Otázky Václava Moravce
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jakmile jde o daně, kreativitě se věru meze nekladou. Kreativní jsou jak plátci, tak tvůrci daňových sazeb. Koaliční smlouva politických stran tvořících Sobotkovu vládu věnuje daňovým změnám několik odstavců. Najdeme v nich třeba omezení paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné, vyšší zdanění hazardu, teď aktuální snížení daně z přidané hodnoty na léky, knihy, dětskou výživu a na pleny. Obnovení slevy na dani pro pracující důchodce nebo zavedení druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Nad konkrétními čísly se ale vedou a ještě povedou koaliční bitvy. Například koaliční smlouvou slíbené zvýšení daňových úlev na děti. Návrh lidovců počítá s tím, že by sleva na dani pro první dítě zůstala stejná. U druhého by se ale zvýšila měsíčně o 500 korun. U třetího a dalšího pak až o 900 korun měsíčně.
Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 15.4.2014 /KDU-ČSL/
--------------------
Prostě pro nás to byl jeden z hlavních symbolů toho, co jsme ve volební kampani komunikovali a slibovali a já velice kvituji to, že opravdu zatím v rámci koalice partneři to, co jsme na začátku řekli, na čem jsme se principiálně dohodli, tak respektují.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Sociální demokraté jsou podle premiéra Bohuslava Sobotky připraveni jednat o navýšení oproti původnímu návrhu ministra financí. Andrej Babiš představil zvýšení slevy jen o stokorunu měsíčně. Podle šéfa poslanců hnutí ANO Jaroslava Faltýnka požadavkem lidovců začala diskuse na toto téma, které se hnutí ANO nebrání.
Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu, 19.4.2014 /ANO/
--------------------
Já nechci v tuto chvilku hovořit za Ministerstvo financí, ale také se nebráníme této debatě, protože my ctíme podepsané smlouvy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Opozice argumentuje, že by státní pokladna velkorysejšími slevami na daních za děti přišla o zhruba čtyři miliardy korun a že ve státním rozpočtu budou peníze chybě. Chce proto vědět, kde vláda tyto peníze vezme.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany, 19.4.2014 /TOP 09/
--------------------
Si na tyto výhody chce půjčit z budoucnosti, to znamená od těch dětí, pro jejichž rodiče ty výhody vymáhá.
Petr FIALA, předseda strany, 19.4.2014 /ODS/
--------------------
Vláda neustále slibuje, komu přidá, co udělá, ale neříká, kde na to vezme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky počítá s tím, že hlavní daňové změny prosadí k začátku příštího roku. Aby tuto představu vláda prosadila, musí změny daňových zákonů do konce roku schválit obě komory českého parlamentu. Dalšími hosty Otázek jsou nová náměstkyně ministra financí pro daně Simona Hornochová. Vítejte paní náměstkyně, zatím ještě. Hezký dobrý den.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Děkuji. Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítám i jejího předchůdce ve funkci Ladislava Minčiče. Vítejte. Hezký dobrý den.
Ladislav MINČIČ, bývalý 1. náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Dobrý den i dámám ve studiu i vám u obrazovek.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A pozvání přijala i vedoucí katedry veřejných financí Vysoké školy ekonomické v Praze, profesorka Alena Vančurová. Vítejte.
Alena VANČUROVÁ, vedoucí katedry veřejných financí, VŠE
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hezký dobrý den, paní profesorko. Začnu s dovolením u vás. Vy, když jste byla loni 14. prosince dotazována časopisem Trendy 2014 na složitost tuzemského daňového systému, tak jste pronesla tato slova, a teď cituji, většina evropských států má daňové právo tlustší než u nás. Je to dáno delší historií. My jsme toho ještě tolik nestihli. Konec citátu. Dá se z té vaší odpovědi vyvodit, že patříme k té skupině evropských států, ve kterých je daňový systém relativně nejvíce přehledný?
Alena VANČUROVÁ, vedoucí katedry veřejných financí, VŠE
--------------------
Nevím, jestli relativně nejvíce, ale určitě patříme k těm státům, kteří to daňové právo nestihli ještě tak navrstvit. Takže primárně se hodně u nás obsahuje jenom v zákonech. Teď možná se to komplikuje využitím judikatury. Ale já si myslím, že ten hlavní problém není v tom, kolik slov mají daňové zákony, ten hlavní problém já osobně vidím v takové té úctě k právu. My jsme byli za poslední léta několikrát svědky toho, že v zákonech máme něco, co je schváleno, co má odloženou účinnost, co si můžete přečíst takzvaně ve sbírce zákonů a tak nějak nikdo nepočítá s tím, že by to opravdu nastalo. A to já považuju za hlavní chybu našeho daňového práva.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A jaké jsou ty chyby další? Protože vy také poměrně často mluvíte o těch častých změnách daňových sazeb. Protože to, o čem jste mluvila v současnosti, je, že se do daňového práva dá například jednotné inkasní místo a než to nabyde účinnosti, tak je to odloženo a pak je to dokonce i téměř zrušeno.
Alena VANČUROVÁ, vedoucí katedry veřejných financí, VŠE
--------------------
No časté změny určitě nejsou dobrou vizitkou. Na druhou stranu, jestliže se mění politické reprezentace, musí dojít ke změnám. Já si osobně myslím, že tam jsou dvě věci. Zaprvé je to změna těch základních parametrů třeba sazeb. To je určitě v rukou politiků a samozřejmě se změnou politických reprezentací se sazby budou měnit. Jenom si myslím, že jedna reprezentace by je nemusela měnit za svého fungování třikrát. To je jiná věc.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když jsem, paní náměstkyně, se pročítal programovým prohlášením současné vlády, tak jsem tam nenašel pasáž o zpřehlednění daňového systému. Je tedy ambicí současného vedení Ministerstva financí nějak zpřehlednit daňový systém?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
No já jsem si četla v rámci přípravy na dnešek několik úvah na téma zpřehlednění a zjednodušení daňového systému a já se řadím k těm realistům, kteří říkají, každá vláda v podstatě říkala zjednodušíme a zpřehledníme daňový systém a v rámci politické reality se jim vždycky povedlo ho spíš zesložitit, případně několikrát změnit za svého působení, tak jak říkala paní profesorka.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vaší ambicí tedy bude pokud možno ho nezesložitit, ale nevěříte ve zpřehlednění jako člověk, který je vnějším pozorovatelem české politiky, byť jste usedla do pozice náměstkyně ministra.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Upřímně řečeno, já si nemyslím, že je tak nepřehledný. Já taky souhlasím s tím, že jsou státy, které mají mnohem komplikovanější daňový systém, možná proto, že existuje déle a je potřeba skutečně velké množství výkladů, aby se dospělo k nějakému rozumnému závěru. A my se spíš staráme o to, aby pokud jsou subjekty zatíženy určitou administrativou v rámci vykazování svých daňových povinností, případně nějakých podpůrných dokumentací, tak aby ta administrativa dávala smysl, aby jim skutečně nepřidávala zbytečnou práci. Aby byla rozumná, pokud možno co nejjednodušší a zároveň byla taková, kterou potřebujeme ke své práci, výběru daní a případně hledání nějakých rizikových oblastí, které kontrolovat a jak ten výběr daní zlepšit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bývalý náměstek by mohl vyprávět, Ladislave Minčiči, že, o tom, že když se pokouší někdo deklarovat, že zpřehlednění daňový systém, včetně mediálně oblíbených stravenek, tak dopadne jak sedláci u Chlumce.
Ladislav MINČIČ, bývalý 1. náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
No já myslím, že obě dámy, co tady prohlásily, měly v podstatě pravdu, poněvadž daně jsou velmi, velmi politickým oborem, velmi politickým oborem, velmi citlivým. Každý divák se cítí být kvalifikován pro to, aby řekl, daně v České republice jsou špatné, zlé, ošklivé, možná na základě svých osobních zkušeností, opravdu negativních. Možná je to leckdy jenom dojem od souseda nebo sousedky, od známého. Ale o daních mluví v podstatě každý, každý vnímá zejména negativně to, když mu při nejbližší novelizaci zákona někdo sáhne na jeho daňové zatížení. A je pravda, že náš systém v rámci té dlouholeté geneze zabudoval do našich daní hodně, hodně úlev. A vyčištění, zpřehlednění toho systému přeci znamená odstranění, eliminaci některé z těch úlev nebo těch úlev. A každý z těch z nás, kteří se něčím živíme, tak velmi úzkostlivě sledujeme právě tu naši úlevu. A jestliže o tu naši úlevu přicházíme, tak samozřejmě nadáváme na vládu, na parlament, obecně na stát, že nám zvyšuje daně. A ve skutečnosti může jít o pouhé narovnávání různých pokřivení a nespravedlností, které, to přiznávám, i v tom našem daňovém systému existují.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
My se o těch daňových úlevách budeme bavit. Stejně jako o třech sazbách daně z přidané hodnoty, tedy třetí sazba se chystá. A vstoupili jsme do druhé hodiny dnešních Otázek, ještě jednou vítejte na zpravodajské ČT24. V úvodu dokončíme diskusi o změnách tuzemského daňového systému a o lepším výběru daní. Koncentrovaná hrůza, tak pojmenoval jistý bývalý politik svůj pobyt ve vazbě. Bude vůle vězeňství změnit? Dají se sehnat peníze pro lepší život z prostých podezřelých nebo dokonce odsouzených? Jak má vypadat reforma a jaké šance na prosazení má šéf Vězeňské služby, jmenovaný do čela pouze dočasně. Pozvání k rozhovoru přijal Pavel Ondrášek, který je právě pověřený vedením Vězeňské služby. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit? Přesuny miliard v daňových příjmech, zavedení třetí snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 % připraví státní pokladnu o 4 miliard korun. Ministerstvo financí však plánuje vyšší příjmy z daňových úniků. Problematické i problematizované hledání nového šéfa věznic. Komise vybírá ze tří uchazečů. Je mezi nimi i pověřený generální ředitel Vězeňské služby Pavel Ondrášek. Vypsání výběrového řízení bez předchozího nabídkového řízení veřejně kritizoval nejen odvolaný šéf Vězeňské služby Petr Dohnal, ale i první náměstek generálního ředitele Marian Prokeš.
Marian PROKEŠ, 1. náměstek Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR
--------------------
Pan Plukovník Ondrášek, který byl téhož dne pověřen výkonem tohoto služebního místa, byl v mé personální pravomoci a paní ministryně nemohla vůči němu učinit jakékoliv rozhodnutí soudu ze služebního zákona.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zaplňující se věznice, po loňské novoroční amnestii prezidenta Václava Klause se tuzemské věznice postupně naplňují. V současné době je kapacita věznic vytížena z 84 %. Před amnestií přitom byly žaláře přeplněné o rovnou desetinu. Připomínám, že hlavními hosty dnešních Otázek zůstávají nová náměstkyně ministra financí pro daně Simona Hornochová, její předchůdce ve funkci Ladislav Minčič a vedoucí katedry veřejných financí Vysoké školy ekonomické, profesorka Alena Vančurová, ještě jednou, dámy a pánové, vítejte na zpravodajské ČT 24. Pan bývalý náměstek Minčič mluvil o těch úlevách a výjimkách, kterými je lidově řečeno, zaplevelen ten český daňový systém. Vy jste, paní náměstkyně, v nejnovějším rozhovoru pro vydání týdeníku Ekonom prohlásila, že v České republice, cituji: řešíme příliš mnoho různých podpor přes daně a zákon je pak komplikovaný a plný nesystémových úlev a výjimek, abychom si to ujasnili, budete do toho systému tedy v nejbližší době jako ministerstvo financí nějak zasahovat a měnit ho?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
V nejbližší době budeme plnit především úkoly, které nám vyplývají z koaliční smlouvy a já osobně nám názor, že řada těchto věcí by se skutečně mohla řešit formou nějaké dotační politiky v rámci těch věcných resortů a nikoliv prostřednictvím daňových zákonů, protože zase jenom přidávají další výjimky, notabene plošné výjimky ve velmi úzkém rozsahu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nemáte tedy od ministra financí Andreje Babiše tím, že to není součástí vlastně koaliční smlouvy, tak nemáte takové zadání, abyste připravila návrh výjimek, které by mohly být odstraněny, protože na takovém návrhu už pracoval váš předchůdce.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Zadání nemám, ale já si myslím, že je to stabilní námět činnosti ministerstva financí skutečně snažit se zredukovat ty výjimky, zracionalizovat ty výjimky a má udělat ten systém spravedlivější. Já souhlasím s panem doktorem Minčičem, že v okamžiku, kdy se do těch výjimek začne sahat, tak maximálně skončíme s tím, že máme stejný počet možná v tom horším případě, že jich bude víc.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A uvažujete tedy o těch výjimkách, které by stálo zato znovu předložit politikům, aby se je pokusili zrušit. Které by to byly v tom systému, které vás teď napadají?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Těžko říct, musím říct, že jako ta revize už nějakým způsobem proběhla a my jsme se tady před chvílí bavili, máme tady pár výjimek, které už jsou v podstatě zrušeny v platném zákoně o jednom inkasním místě, který ale bohužel budeme muset znovu zrušit, tak upřímně řečeno, já jsem zvědavá, co se s těmi zrušenými výjimkami stane v rámci nového projednávání ve sněmovně a pro mě je tam spousta oblastí, které by skutečně měly být řešeny spíš sociální politikou, případně opravdu nějakými věcnými zákony. Ale takhle konkrétně vám v tuto chvíli nedokážu říct.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V tom zákoně o jednom inkasním místě jsou právě výjimky, které ale zatím zrušeny nebyly, protože ta daná pasáž zákona nevstoupila v platnost. To znamená, že vy přenesete ty výjimky, které jsou v zákoně o jednotném inkasním místě do toho, aby v platnost vstoupily, že se pokusíte v celém objemu?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
My jsme samozřejmě rádi, že se vyjednalo, ten zákon je platný, ale nenabyl účinnosti. Měl by nabýt účinnosti k 1. 1. 2015, nicméně jsou tam pasáže, které v tuto chvíli už vzhledem k předchozím novelizacím jsou nefunkční, ale ty výjimky, to zrušení výjimek, které obsahuje, tak samozřejmě ministerstvo financí bude nadále podporovat a znovu opakuji.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bez výjimek, všechny?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Výjimky bez výjimek, ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to, pokud byste vy, paní profesorko, měla říci, které výjimky vám ještě přijdou nesystémové a bylo by dobré je odstranit nad rámec toho, co je v zákoně o jednotném inkasním místě.
Alena VANČUROVÁ, vedoucí katedry veřejných financí VŠE
--------------------
Když se mluví o zákoně o jednom inkasním místě, tak se má na mysli zejména daň z příjmu fyzických osob a osvobození. My těch osvobozených příjmů máme desítky. Ale víte, já si myslím, že někdy tu energii, kterou musíme věnovat tomu, abychom se zbavili jedné výjimky, nelze vyčíslit. A tak možná ta odpovědnost by měla být v něčem jiném. Prosím, nedělejme další výjimky. Obecně si myslím, že třeba kauza stravenky se táhne 10 let. Někdy byla k smíchu, někdy ne. A já si osobně myslím, že je to ve většině Čechů tak vrostlé, že je to politicky velmi těžko průchozí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Současná vláda se na straně jedné zavazuje, že nebude komplikovat výrazně daňový systém v této zemi. Na straně druhé ale bude zavedena třetí sazba daně z přidané hodnoty a to na léky, knihy, dětské pleny a dětskou výživu. Dá se v tom případě tedy mluvit o velmi, jak to říct, konzervativním příjmu přístupu k daňovému systému, pane bývalý náměstku, když se zavede třetí sazba?
Ladislav MINČIČ, bývalý 1. náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Rozhodně to konzervativní pojetí daní asi nezahrnuje. Problém je v tom a tyhle argumenty se objevovaly vždycky v uplynulých desetiletích. Když se ruší nebo eliminuje, zmírňuje nějaká úleva, tak často její obhájci nás všechny odkazují na to, že podobná úleva funguje v nějaké sousední zemi nebo ve většině sousedních zemí. Pak už automaticky se na to nabaluje doložka konkurenceschopnosti, tu českého zemědělství, českého průmyslu, českých spotřebitelů a pak s odkazem na to, že jinde to funguje, je to normální, tak nebudeme přeci tady v České republice objevovat znovu Ameriku, nebudeme se zásadním způsobem odlišovat, tak zpravidla každá dobře nebo mnohé dobře míněné snahy o odstranění výjimek o zpřehlednění zjednodušení systému narazí. Narazil, již před chviličkou, než jsme začali diskutovat o dani z přidané hodnoty, tak tady padla zmínka o úlevách na dani z příjmu. Ale třeba nejnovější příklad znovuzavedení vratky takzvané zelené nafty zemědělcům. Ano, rozumím argumentům, že takováto úleva existuje takřka ve všech zemích Evropské unie, ale už není pravda, že pokud všichni nebo takřka všichni něco dělají, že je to správné, že je to racionální. Ano, většina asi bere, takže z tohoto důvodu i u nás se už jedna zrušená úleva pravděpodobně, odhaduji s velkou pravděpodobností, že k tomu dojde, se znovu do daňového systému vrátí. Je možné, jak jste tady zmínili, že i ty úlevy už jednou zákonem odstraněné s dostatečnou legisvakancí s dostatečným předstihem budou znovu do systému vráceny. Tady se léta volá po tom, aby se daňové zákony přijímaly s velkým předstihem, aby byla větší jistota, aby se poplatník a plátce mohl připravit. Ale čeho jsme svědky? Potom na poslední chvíli, to je zase jiná historie, třeba i týden před nástupem toho nového, dojde k rychlému zrušení toho už jednou avizovaného udělaného. To je velký nešvar, ale zpět k té dani z přidané hodnoty. Samozřejmě i s třetí sazbou daně z přidané hodnoty se v České republice DPH vybírat bude. To, že by došlo k nějakému katastrofickému výpadku konci administrování této daně, to asi tak nebude. Ale je nepochybné, že to ten systém znepřehlední, je obtížnější, zejména ještě pro úplně drobné plátce té daně, existence několika sazeb na zboží, které je na krámu, může komplikovat jaksi běžný život podnikatelský, čili to určitě úplně dobré není, kapitolou samou o sobě je to, jestli skutečně je tak jednoduché a snadné tu druhou sníženou sazbu, dohromady třetí sazbu, kterou můžeme zavést, jestli ji můžeme aplikovat na všechny ty nebo všechna ta plnění. Všechno to zboží tak jak jsme postřehli, jak v programovém prohlášení vlády, tak i v posledních sděleních politiků. Narážím na dětské pleny.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak jsem zmiňoval, současná vláda tedy zavádí třetí sazbu daně z přidané hodnoty na léky, knihy, dětské pleny a dětskou výživu. Prezident Miloš Zeman plán kabinetu podporuje, i když pochybnosti má u zařazení knih do druhé snížené, tedy 10% sazby DPH. Zeman mluví o pornografických knihách.
Miloš ZEMAN, prezident ČR /17. 4. 2014/
--------------------
Ale jistě se mnou budete souhlasit, když řeknu, že například pornografie by neměla být daňově zvýhodněna. To znamená, v tomto případě by ty prostředky opravdu měly jít spíše do těch místních knihoven, protože místní knihovnice určitě pornografii kupovat nebude.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Prohlásil v uplynulém týdnu prezident republiky Miloš Zeman. Výhrady k zavádění další snížené sazby daně z přidané hodnoty, má však exministr financí, 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, tady jsou jeho slova.
Miroslav KALOUSEK, exministr financí, 1. místopředseda strany TOP 09 /13. 4. 2014/
--------------------
Ideál je samozřejmě jedna sazba, protože každá sazba je prostor k daňovým únikům a jestliže všechny tři strany vládní koalice říkaly, že zvýšení DPH byla chyba, tak ať tu chybu napraví a ať to vrátí zpátky. A proč si vymýšlí kosmetickou třetí sazbu? To nedává žádný smysl.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zaznamenaly Otázky slova ministra financí Miroslava Kalouska. A vy už, paní náměstkyně, máte jasnější představu, jak budou ty věci vymezeny v zákoně o dani z přidané hodnoty u té třetí sazby, na které se koalice dohodla?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Máme jasnější představu, protože jsme to museli naformulovat do zákona, který půjde během týdne, deseti dnů do vnějšího připomínkového řízení, musím říct, že vymezit léky a knihy nebyl zas až takový problém, snažíme se to vymezit skutečně úzce, aby nemohlo docházet k nějakým nebo nemohlo, prostě minimalizovali se případné spekulace ohledně použití těch sazeb.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jako zdravotnické přípravky.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Přesně tak, a kde končí kniha s ohledem na nějaké třeba marketingové materiály. Nejsem si jistá, jestli vychází pornografické knihy, ale to bych doufala, že to bude nějaká umělecká vazba. Ale třeba pojem nenahraditelná dětská výživa nám skutečně udělal dost problému, jakým způsobem ho vymezit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže stále ho vymezený ještě nemáte - nenahraditelná dětská?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Máme ho vymezený. Dalo to hodně práce, doufejme, že to bude fungovat. Já trošku spoléhám i na to připomínkové řízení, že se ozvou subjekty, kterých se to týká, protože v podstatě zákon odkazuje na celní sazebník a tato položka se vyskytuje v podstatě napříč celým celním sazebníkem, takže tam trošku dochází ke konfliktu v těch definicích.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co to tedy je nenahraditelná dětská výživa?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Upřímně řečeno, to byla moje otázka na koaličního partnera, který mi to vysvětlil. V principu se jedná o náhražku mateřského mléka, různé sunary. Nevím, jestli mohu říkat sunary, nutrilony.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tady jste v televizi veřejné služby, tady si můžete říkat co chcete.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Tyhle v podstatě přípravky určené pro kojence a malé děti.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A výpadek tedy pro státní rozpočet bude těch plánovaných zhruba 4 až 4,5 miliardy korun?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Já si myslím, že tahle ta částka je výpadek pro veřejné rozpočty. Pro státní rozpočet se pohybuje někde kolem necelých tří miliard korun ročně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy byste, paní profesorko hlasovala, pokud byste byla ve vládě, tak pro zavedení třetí sazby daně z přidané hodnoty nebo byste tu věc řešila jinak?
Alena VANČUROVÁ, vedoucí katedry veřejných financí VŠE
--------------------
Ne, já myslím, že ne. Já si myslím, že bychom se spíš měli podívat na ty sazby jako takové. Základní sazbu máme někde v průměru Evropské unie. Snížená sazba u nás skoro není snížená, když to řeknu takhle.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je 15% dnes druhá?
Alena VANČUROVÁ, vedoucí katedry veřejných financí VŠE
--------------------
V průměru tedy v Evropské unii ta snížená sazba nebo nižší z těch snížených sazeb se pohybuje někde přes třetinu té základní sazby a my to máme přes 70 % té základní sazby. Takže já si myslím, než to komplikovat další sazbou a ještě si myslím, že to nebude možná mít zas tak dlouhý život, že se zase něco budeme přidávat a ubírat. Tak možná je na čase se tedy zamyslet nad tím, a pokud možno koncepčně, jak ty sazby nastavit, protože podle mého soudu pokud jde o výnos, tak možná je ještě nějaký prostor pro zvýšení základní sazby, ale ta snížená sazba je prostě nefunkčně vysoká.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy těch 15 %, proto se sahá k té třetí sazbě. My, když se podíváme na další fakta, tedy na to, jak vypadá třetí sazba daně z přidané hodnoty, kdo v Evropě má jednu jedinou sazbu daně z přidané hodnoty. Tou jedinou zemí, která má jednu jedinou sazbu daně z přidané hodnoty je Dánsko, je to 25% sazba. Tři sazby DPH má v Evropské unii více než polovina zemí. Už se díváte na mapu Evropy. Konkrétně 15 států. Jsou to mimo jiné Polsko, Maďarsko nebo Francie. Tam také funguje super snížená sazba nižší než pět procent. Jde o výjimku, kterou mají některé staré unijní země. Podle současných pravidel Evropské unie nesmí být snížené sazby nižší než právě zmiňovaných 5 %. Základní sazba pak nesmí klesnout pod 15 %. Proti zavádění třetí sazby se postavila krom jiných i Hospodářská komora či zástupci Svazu průmyslu a dopravy. Paní náměstkyně, měli jste ještě ten alternativní plán, byť je to jasné, že koaliční smlouvy v programovém prohlášení je zavedení třetí sazby. Ale že by se šlo s tou první dnes sníženou sazbou ještě níž a tím by se nemusela zavádět třetí sazba. Byl vůbec takový propočet na ministerstvu financí?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Upřímně řečeno, já jsem tady v takové poměrně nezáviděníhodné pozici, protože já osobně samozřejmě velmi souhlasím s paní profesorkou a z mého pohledu ano, nicméně ta koaliční dohoda byla výsledek nějakých kompromisních prostě koaličních vyjednávání a já mám za úkol tu třetí sazbu implementovat. Teď jsme tady v situaci, že pokud ji skutečně zavedeme a voláme po tom, aby se neustále neměnily daně a neměnily se sazby, tak je otázka, jestli ministerstvo financí skutečně mělo začít přemýšlet nad tím, kdyby zase změnilo systém a sazbu zrušilo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale víte, chápu, že jste ne ve zcela komfortní pozici, ale asi kdyby politici dostali propočet, že by snížení té základní sazby daně z přidané hodnoty mohlo přinést státnímu rozpočtu možná víc peněz v tom, že se bude více nakupovat, pokud dojde k poklesu sazby nebo že by hraní si se sazbami těmi dvěma mohlo mít sociálně lepší dopady, jestli chápu slova paní profesorky, než aby se zaváděla třetí snížená sazba jako politická vějička. To se nedělaly takové propočty na ministerstvu?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Nevím o nich, každopádně za tu dobu mého působení se nedělaly. Nicméně máme ambici je dělat. Ale vzhledem k tomu, že máme velmi krátký čas a většinou tyto analýzy trvají nějakou dobu, aby se v podstatě zohlednily všechny vlivy, tak nemáme čas na to začít vyjednávat nějakou alternativu k té třetí sazbě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane náměstku, dělaly se v minulosti? Protože logicky dopady ekonomické krize způsobily právě to, co kritizuje paní profesorka, že ta snížená sazba DPH je poměrně vysoká, když to srovnáme s jinými evropskými zeměmi?
Ladislav MINČIČ, bývalý 1. náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Podívejte, jako propočtů se dělala celá řada. Ony směřovaly v zásadě k tomu, co je součástí dnešní platné úpravy, jestli se nemýlím, a to je zavedení jedné společné, myslím si, že teď je to ve výši 17,5 % sazby daně z přidané hodnoty. Z hlediska daňové teorie určitě pro tuto všeobecnou spotřební daň, takový je jaksi jakoby vědecký název daně z přidané hodnoty, tak je nejlepší je-li s jednou sazbou, která nepokřivuje žádné, řekněme, preference na straně spotřebitelů, investorů a tak dále. Všechno je jaksi v pořádku. Není-li jedna sazba, tak potom pochopitelně, když už má být nějaká distorze, nějaké pokřivení, tak lepší dvě sazby než tři sazby. To je a tím horší jsou ještě 4 nebo víc. Co ani my zavést nemůžeme, ale v některých zemích to tak existuje. To je nesporné. Fakt je ale ten, že veřejnost, nejen politici, ale veřejnost očekává od toho daňového systému nejen to, že zajistí výběr, mobilizaci nějakých zdrojů, prostředků, které jsou poté přerozdělovány skrze rozpočet, ale že ten daňový systém už sám o sobě plní nějakou přerozdělovací funkci. A má se už jaksi od konce 60. let, kdy DPH bylo zavedeno v některých evropských zemí, zato, že jedna nižší sazba daně z přidané hodnoty, zejména na potraviny a některé jiné zboží nebo služby, které tvoří významnou část spotřebního koše, spoluobčanů, kteří mají méně prostředků, ať už jsou to důchodci, nebo zaměstnanci s velmi malým příjmem, je velmi významná. To znamená, to zboží, které představují právě ty potraviny, že tvoří velkou část toho spotřebního koše a proto se prostřednictvím nižší spotřební daně uvalené na tady to zboží. Lidem ulevuje. Ano, že nemusí tolik utrácet. Tohle se stalo součástí arzenálu, výzbroje mnoha a mnoha politických stran odleva napravo v celé Evropě a je paradoxní, že tu jednu jedinou sazbu zavedl sociálnědemokratický politik nebo inicioval v Dánsku před mnoha lety. Je pravda, že Dánové s tím měli množství problému v souvislosti s tím, že všichni z příhraničí do nedalekého Šlesvicka-Holštýnska jezdili nakupovat jako mnozí Dánové, nehledě na svůj patriotismus. Čili ono asi směřování k jedné a z hlediska teorie by to tak mělo být správné, jedné sazbě je u nás obtížné, byť je to součástí platné ale zatím ještě neúčinné právní úpravy. Jako smířil jsem se s tím nebo vnímám to, že pravděpodobně v České republice, pokud nedojde k nějaké koordinované celoevropské akci, nevím co by jí asi mohlo vyvolat, ale pokud nedojde k takové celoevropské akci, tak asi u nás jaksi k jedné sazbě DPH se asi nedostaneme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Znovu se ptám na tu otázku, jestli by to nešlo a jestli nebyli v rámci diskuse právě a směřování k té jedné sazbě daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 %, což byl plán Kalouska jako ministra financí s premiéry Topolánkem a Nečasem, jestli nebyly propočty, že je příliš vysoká ta snížená sazba DPH, a vláda vedená sociálními demokraty teď jde tím krokem, že tady vytvoří dvě snížené sazby. Jednu 15 a druhou deset.
Ladislav MINČIČ, bývalý 1. náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Jak jsem vám říkal, ten posun těch sazeb, teď nemíním jaksi to poslední zvýšení o ten jeden bod ze 14 na 15 a z 20 na 21, ale ještě jak bylo i těch 14 a 20, tak se vnímalo, že je to mezikrok k té jedné společné sazbě 17,5. Samozřejmě byla-li by, ptáte-li se mě jako odborně, jedna sazba, tak by bylo lepší, aby ta jedna, pokud by to rozpočet unesl, byla právě ve výši těch minimálních 15 % pro základní sazbu. Jenomže u téhle daně a to vám kolegyně zcela určitě potvrdí, že jakýkoliv posun sazeb směrem dolů automaticky nemusí znamenat, že se plně promítne do adekvátního snížení cen toho zboží nebo služeb.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Může to, paní profesorko, platit i u té druhé snížené sazby DPH právě ve výši 10 %, že nepoznají spotřebitelé na knihách, dětských plenách, nezbytné dětské výživě stejně jako na lécích, že neklesnou o těch 5 %.
Alena VANČUROVÁ, vedoucí katedry veřejných financí VŠE
--------------------
Samozřejmě. Sice pokud vím, tak knihovníci slibují, že oni promítnou zcela snížení DPH do cen, ale odhadnout se to nedá a pravděpodobně ne všechno se do těch cen promítne a jestli, tak to možná zase plíživě půjde zpátky. Ale já bych se možná zastavila u těch dětských plen, tam ta snížená sazba je proti tedy unijním pravidlům. Já si osobně myslím, že než ztrácet potenciál a vyjednávat o nějakých plenách, tak tady bych souhlasila s paní náměstkyní, tak dobře, tak pleny mají děti do tří let, tak to můžeme řešit na té straně dávek. A to buď adresně čili těm sociálně potřebným anebo to můžeme řešit i na straně daní a nezblázníme se a zvýšíme o to dětem do tří let slevu na dítě a získáme stejný efekt, aniž bychom ztráceli diplomatických úsilím v rámci Evropské unie něco, co můžeme věnovat něčemu rozumnějšímu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Uvažuje se o tom?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Samozřejmě, že o tom uvažujeme, zatím v návrhu zákona, který je připravený, tuto položku nemáme. A v rámci koaličních vyjednávání chceme navrhovat skutečně nějakou podobnou cestu, protože se domníváme, my jsme si to spočítali, kolik by tak přibližně rodina s dítětem ušetřila, přitom jsme brali plus minus šest plen denně, pět korun za plenu průměrná cena a zjistili jsme, že za rok na tom rozdílu sazeb by to bylo asi 995 korun, takže tisíc korun za rok, které by rodina s dítětem ušetřila na rozdíl od těch sazeb na dětských plenách a přišlo nám to skutečně poměrně neadekvátní k tomu, pokud bychom to do toho zákona dali a porušili vědomě právo Evropské unie, tak můžeme ztratit vyjednávací pozici jako Česká republika v jiných věcech.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže uvažujete, že pleny nebudou v té třetí sazbě daně z přidané hodnoty, ale že byste šli cestou úlev a odpočitatelné položky, když to zjednoduším, tisíc korun na dítě od 0 do 3 let?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Ministerstvo financí nebo minimálně zatím za mě, protože jaksi nemáme dohodnutou pozici, ale já jsem přítel téhle cesty a v rámci vyjednávání to budeme navrhovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže když by se zvýšila odpočitatelná položka na dítě?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Raději to pokrýt odpočitatelnou položkou, protože to skutečně míří do podpory rodin s dětmi, než porušovat právo Evropské unie kvůli částkám v této výši.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vidíte, paní profesorko, jak vás vyslyší.
Ladislav MINČIČ, bývalý 1. náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Já bych jenom připomněl. Přesně slova kolegyně Vančurové, nejen jedna z cest je tedy ta větší sleva na dani z příjmu fyzických osob, ale uvědomme si, že malé děti mohou mít třeba i studenti, kteří nejsou výdělečně činní a asi neutrálnější a spravedlivější by bylo to promítnout do sociální dávky, kterou dostávají rodiny s malými dětmi, poněvadž ta je přiznávána bez ohledu na to, jestli jsou ekonomicky aktivní a mají příjem, z něhož platí daň, vůči kterému by bylo možné uplatnit tu úlevu nebo zda takový příjem nemají. V každém případě chci připomenout, že jsme v podstatě po čtyři roky čelili jaksi zahájení řízení nebo důsledkům zahájení řízení o porušení smlouvy o fungování EU, právě u těch plen. Před rokem jsme to zavedli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A je tedy dobrou zprávou, že nové vedení resortu financí, tedy navrhuje jít tou cestou úlevy na dani u dětí od narození až do těch zhruba tří let v těch plenách, než aby se vyvolávalo řízení zase s Evropskou komisí.
Ladislav MINČIČ, bývalý 1. náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Tady musím přiznat plus ministerstvu řízeném panem Babišem. Je to tak.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní náměstkyně, koalice ještě v současnosti také diskutuje o návrhu lidovců, kteří chtějí výraznější daňovou podporu rodin, navrhli proto zvýšení měsíční slevy na dani na druhé dítě o 500 korun a na třetí a každé další dítě o 900 korun. Máte už propočítán dopad na státní rozpočet?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Máme propočítán dopad. Na veřejné rozpočty to bylo kolem 5 miliard korun, na státní rozpočet 3,7 přibližně tento návrh.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A kloníte se k tomu jako ministerstvo financí, to znamená, je možné sestavit rozpočet na rok 2015, aby byly takto velkoryse v rámci prorodinné politiky úlevy na děti?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Možné to samozřejmě je, záleží, s jakým skončíte deficitem. Ale jako ministerstvo financí se k tomu nekloníme a navrhujeme nižší částky, protože i v těch koaličních dohodách je napsáno, že dojde k postupnému navyšování a my si myslíme, že ty částky jsou skutečně veliké. Je to i jedna z mnoha úlev, které se přiznávají v rámci těch koaličních dohod a pořád si myslíme, že ta finanční motivace takto plošná rodin s dětmi by mělo být motivací k tomu, aby ty děti ty rodiny měly, že je to spíš skutečně vyjádření pozice státu, symbolické vyjádření podpory rodin s dětmi.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste navrhli o stokorunu, ale koalice uvažuje o vyšší. Máte tedy nějaký kompromisní návrh, který by nebyl tak vysoký jako navrhují lidovci těch 500 na druhé a na každé a třetí a další dítě 900 korun.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Tohle je čistě politická otázka, ta vyjednávání by měla probíhat zítra. Ta naše stokoruna byla taková ta jakoby základní symbolická s tím, že předpokládáme, že určité vyjednávání nastane, které jako nakonec se v rámci tvorby toho rozpočtu zastabilizuje na nějaké finální částce.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže ekonomicky únosné je jaká varianta mezi těmi dvěma. Můžete prozradit?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
To skutečně záleží na tom, jaký máte deficit. My v tuto chvíli skutečně počítáme s tou stokorunou a uvidíme, jak to dopadne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Druhá nejsilnější odborová centrála v zemi a teď se bavíme o daních pro osoby samostatně výdělečně činné, protože vy jste, paní profesorko, mluvila také v rozhovoru pro trendy 2014 o hranici mezi těmi daněmi, které odvádějí osoby v zaměstnaneckém poměru a na straně druhé daně, které odvádějí osoby samostatně výdělečně činné. Druhá nejsilnější odborová centrála v zemi, Asociace samostatných odborů není ani tak pro změny daňových paušálů, ale pro zavedení minimální daně pro osoby samostatně výdělečně činné, a to ve výši zhruba tisícikoruny. Tady jsou slova šéfa Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka.
Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů /18. 4. 2014/
--------------------
Tak jak byly nastaveny, když to řeknu, daňové zákony například v roce 2007, kdy tato daň byla ve výši 500 korun, tak přinesla do státního rozpočtu cirka asi 18 miliard v současnosti, protože tam není minimální daň, tak je výběr daní na úrovni 1,8 miliardy, to znamená, tady máte propad přes řeknu 16 miliard. A my jsme toho názoru, že od té doby, řeknu, se zvedla inflace, změnily se určité věci a ty se týkají, řeknu, fungování podnikání, že v současnosti by bylo nejlepší, kdyby stát zavedl pro tyto živnostníky, kteří mají obrat vyšší než je 150 tisíc, minimální daň ve výši 1000 korun měsíčně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zaznamenaly Otázky slova předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka, minimální daň pro osoby samostatně výdělečně činné. Co říkáte tomuto návrhu?
Alena VANČUROVÁ, vedoucí katedry veřejných financí VŠE
--------------------
Minimální daň už tady byla navrhovaná před více než 10 lety. Pak jsme měli chvíli minimální základ daně pro tyhle osoby, a většina těchhle osob si stejně myslí, že minimální daň má a to proto, že existují minimální vyměřovací základy sociálního a zdravotního pojistného. Já si osobně myslím, že tudy tak úplně cesta nevede a to z toho důvodu, že když zavedete minimální daň. Tak zase zavedete spoustu výjimek, o kterých jsme tady mluvili, na koho se ta minimální daň nebude vztahovat. Tak vězte, když se mám vyjádřit k těm paušálům rychle, tak já si myslím, že to není ten hlavní problém, že ten hlavní problém je tedy, dejme tomu nějaká evidence těch tržeb, to co jsme si ochotni přiznat. To je jedna věc. Druhá věc je, tady je krásně na tom vidět to, o čem jsme se bavili jako o výjimkách, ty paušální výdaje byly do roku 2004 úplně normální, tak nějak v průměru tak jak bývají ve světě obvyklé. Potom se z toho stalo politikum, šly nahoru a podílely se na tom levicoví i pravicové vlády, nemusí se stydět jedna ani druhá. Teď je ale problém v tom, že zpátky to nejde, protože ten, kdo tu výhodu dostal, tak se jí nechce zbavit a má poměrně jaksi vysoké zájmové zastoupení.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy byste tedy to rozevření těch nůžek, ke kterému došlo v těch uplynulých letech a hezky jste to pojmenovala, že se za to nemusí stydět ani levice ani pravice, nebo ani levicové ani pravicové vlády, tak jak byste narovnávala ty podmínky u zaměstnanců a u Osob samostatně výdělečně činných?
Alena VANČUROVÁ, vedoucí katedry veřejných financí VŠE
--------------------
Já si skutečně myslím, že ta cesta musí začít tou evidencí tržeb, já to tedy říkám nerada tohle spojení, protože ono o to nejde. Jde prostě o to přiznat své příjmy. Přiznat se ke svým příjmům a jestli tohle nenarovnáme, tak to upřímně řečeno, můžeme jenom tak trochu načechrat. Bude to vypadat trochu takhle, trochu jinak, ale bude to stejně pětkrát větší zdanění pro zaměstnance, ať to počítáte jak to počítáte, stejně budeme mít nejvyšší počet samozaměstnavatelů na tisíc obyvatel v Evropě, protože se prostě vyplatí jet v takzvaném švarcsystému a nebýt zaměstnán a je to bludný kruh.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní náměstkyně absolvovala tu stáž v Chorvatsku, jestli to mohu takhle nazvat právě přiznáváním se tržeb a software a nový model, který by právě byl tím, čemu se říká registrační pokladny v tom veřejném prostoru velmi zjednodušeně, jak daleko jste s přípravou tendru, protože pokud to chápu správně, Česko se vydá chorvatskou cestou?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Já bych možná předeslala, že jsem tady velmi kývala, když mluvila paní profesorka, jenom to nebylo vidět.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne, diváci vás viděli, jak jste kývala a usmívala jste se.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Ano, my máme spíše v úmyslu vydat se prostřednictvím té evidence tržeb, protože když někdo ví, jak v praxi fungují paušály, tak skutečně jako nemyslím si, že je to dobrá cesta bezhlavě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže na paušály sahat nebudete ani stejně nebudete zavádět tu minimální mzdu, kterou požaduje druhá nejsilnější odborová centrála?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
To je bohužel několik otázek v jednom. Paušály budeme analyzovat, ale myslím si, že je to kombinace vlastně jak těch sazeb, tak vlastně těch živností nebo činností, které jsou pod ty sazby podřazeny, protože tam skutečně by měla být nějaká férová nákladovost těch činností. Já pořád vnímám ty paušály jakože svým způsobem jsou fér jako snížení administrativní zátěže těch nejmenších živnostníků, ale pojďme se podívat na to, jestli náhodou to zařazení těch živností a uvnitř těch paušálů není takové, že to potom nedává ve finále smysl. Pak se můžeme začít bavit o stropech, ale to skutečně v praxi není ten prvek, který by jakýmkoliv způsobem hnul s výběrem té daně, upřímně řečeno, protože tam skutečně jde spíš o přiznávání těch tržeb. A minimální daň, já se přiznám, že jsem zásadní nepřítel těchto plošných opatření, protože ony jsou v principu nespravedlivé pro každého a nemůže být nastavena příliš vysoko, takže v podstatě zase uděláme daňovou amnestii pro ty, kteří by měli vykazovat ty tržby podstatně vyšší, zároveň spadnou do plátcovství DPH díky těm tržbám a generovat další daňové příjmy, takže já skutečně tahle plošná opatření nepodporuji, proto si myslím, že to zavedení registrace tržeb bude cesta k tomu, dojít k tomu výsledku alespoň částečně s tím, že současně samozřejmě analyzujeme tu situaci těch živnostníků jako takových. Ale to, že máme vysoké zatížení práce, to všichni víme. Já kladu otázku, jestli je to skutečně daněmi anebo je to otázka sociálního důchodového systému. Když se podíváte na proporci těch sazeb v tom finálním zatížení, takže my i touto cestou chceme jít, ale nemyslím si, že je dobré říkat, tak radši seberme daně rovnou živnostníkům, než abychom snížili daně, které zatěžují tu práci. A z hlediska toho modelu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, toho chorvatského modelu, to znamená, že vy asi budete muset vypsat výběrové řízení na právě ten software, registrace, on-line registrace tržeb u živnostníků a podnikatelů.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Ano, my jsme navštívili Chorvatsko a Maďarsko, což jsou v podstatě dva státy, které tuto moderní metodu registrace tržeb nějakým způsobem implementovali. Skutečně ty základní prvky asi se opravdu inspirujeme tou chorvatskou cestou a to z toho důvodu, že přináší úplně nejméně nákladů na straně těch povinných subjektů. Ano, souhlasím, budeme muset vyhlásit tendr na poskytovatele toho systému, který nám ta data bude sbírat, bude s ním nějakým způsobem pracovat a bude komunikovat s těmi. Takže tohle zřejmě bude asi opravdu ta nejdelší doba, kterou budeme muset čekat, než ten systém dokážeme zavést.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že ho spustíte asi k 1. lednu roku 2016 je realistický odhad?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Nejspíš je to skutečně realistický odhad, že dřív se nám to nepovede právě z důvodů délky trvání těch řízení v Čechách. Pokud by to bylo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to výběrové řízení spustíte kdy?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Rádi bychom co nejdřív. My uvažujeme o tom, že bychom požádali o nějaké příspěvky z evropských fondů, což bude zase o to komplikovanější proces, takže my někdy příští týden si sedneme a nalinkujeme si technické parametry toho systému tak, jak vlastně kolegové z daňové správy už si je vyhodnotili a na tom bychom postavili vlastně všechny ty zadávací dokumentace pro ty řízení.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To předchozí vedení ministerstva a ministr Kalousek v tomto pořadu několikrát říkal, že vlastně ty náklady na pořízení registračních pokladen, což byl ten starý systém, by činily 10 až 15 miliard korun a ty výnosy by nebyly pro státní rozpočet nebo pro veřejné rozpočty tak výhodné. Ten chorvatský model, pane bývalý náměstku, ukazuje se jako model přijatelnější, když se díváte na ty úvahy současného vedení ministerstva?
Ladislav MINČIČ, bývalý 1. náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Já bych jenom chtěl vás jaksi korigovat nebo říci, že i asi poslední rok nebo rok a půl i působnosti té předminulé vlády pana Nečase, tak se o elektronickém nebo povinnosti elektronicky, digitálně, on-line, odesílat informace o tržbách nebo o prodejích ze strany maloobchodních obchodníků uvažovalo. Nad tímto i předchozí ministerstva i v rámci té přechodné vlády jaksi intenzivně pracovaly, poněvadž se právě nechtělo jít cestou, aby daňoví poplatníci, podnikatelé, museli investovat do nějakého hardware, nějakého zvláštního zařízení, a hledaly se cesty, aby pokud možno s využitím toho, co tak jak tak většina nebo takřka všichni drobní podnikatelé a obchodníci mají, aby reportovali on-line skrze nějaký laciný, nějaké nepříliš náročné softwarové prostředí v nějakém nadiktovaném jednoduchém formátu to posílali do centra. Čili toto zcela určitě je nebo bylo, aspoň tak jsem to vždycky vnímal, odpovědi na ty dvacetileté diskuse o tom zavádět nebo nezavádět registrační pokladny tímto způsobem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Znají se propočty, kolik by to přineslo veřejným rozpočtům, pokud by se tato on-line registrace tržeb zavedla?
Ladislav MINČIČ, bývalý 1. náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Já bych se k tomu chtěl vyjádřit spíš relativně. Jestliže tato vláda očekává nebo si slibuje od boje proti daňovým únikům obcházení daní až desítky miliard ročně, tak domnívám se, že část, která by odpovídala nebo byla důsledkem zavedení takové elektronického on-line zasílání dat o některých nebo vybraných možná všech tržbách, by představovala rozhodně výrazně menší část, protože boj proti daňovým únikům to je boj proti podvodníkům, kteří principiálně ve velkém okrádají nás všechny. Je si třeba uvědomit, že u drobného maloobchodního prodeje ano, zcela určitě, někteří zcela záměrně se vyhýbají svým daňovým povinnostem, ale v úhrnu za celý stát tam rozhodně o desítky miliard nejde. Tady bych to maximálně ohodnotil částkou jednotek miliard korun a ještě je to podmíněné samozřejmě tím, když chorvatský model, tak si uvědomme, že aby to fungovalo, tak musí být uložena a to je diskutabilní věc, ale bez toho to asi nejde, povinnost všem těm spotřebitelům, kteří kupují, aby požádali o příslušný doklad, aby požádali o ten příslušný doklad. Nevím, jako chorvatský systém jsem nesledoval, jako paní náměstkyně nebo nestudoval. Nevím, jak tohle třeba zajistit u turistů, kteří přijedou. Něco si koupí a třeba ani všeobecně nejsou informováni o takovéhle povinnosti, jak to v Chorvatsku tuto povinnost řešit.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Já předpokládám, že to jde, protože určitě naši turisté uvidí v Chorvatsku, že když si tam koupí kafe a nevezmou si ten lísteček, tak za nimi ten obchodník běží a strká jim ho do ruky. Stejně tak to probíhá v Itálii. Kdo byl letos na horách a nevzal si lísteček, tak si myslím, že to viděl v praxi. Ti Chorvaté mají skutečně v zákoně i sankce pro toho spotřebitele, který si tedy nakoupí a nemá s sebou tu účtenku. Nicméně v praxi ty sankce neuplatňují.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy ty sankce ale do zákona také dáte?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
To nevíme, to skutečně v tuto chvíli ještě nevíme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A k tomu výnosu pro veřejné rozpočty, že by to bylo jen v řádu miliard? S jakým propočtem tedy pracujete?
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Máme podobné odhady s tím, že v některých případech odhadují až 10 miliard. Mně se to zdá poměrně hodně, ale souhlasím s tím, že samozřejmě ta částka nebude tak velká jako když se nám bude dařit v tom boji s těmi skutečně jakoby daňovými kriminálními činy, úniky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže se pohybujeme mezi 5 až 10 miliardami jako koridoru, pokud se zavedou od 1. ledna roku 2016 ty on-line tržby a hlášení on-line tržeb.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Dejme tomu, ale pohybujeme se v šedé ekonomice a šedá ekonomika má jaksi ten základní prvek, že je šedá a nikdo neví, kolik v tom v podstatě těch transakcí se pohybuje, takže uvidíme, myslím si, že pokud to budou jednotky miliard, k 10 miliardám, tak budeme velmi úspěšní, pokud se to takhle podaří.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hlavními hosty dnešních Otázek byla nová náměstkyně ministra financí pro daně Simona Hornochová, její předchůdce ve funkci Ladislav Minčič a vedoucí katedry veřejných financí Vysoké školy ekonomické v Praze, profesorka Alena Vančurová. Dámo a pane, děkuji vám, že jste byli mými hosty a těším se na další věcnou diskusi tady v Otázkách, díky a na shledanou.
Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Děkujeme.
Ladislav MINČIČ, bývalý 1. náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Bylo nám ctí.
Alena VANČUROVÁ, vedoucí katedry veřejných financí VŠE
--------------------
Děkujeme.