Účetnictví veřejného sektoru

Rozhovor s Nikolajem Terzievem, ředitelem odboru Státní pokladna, controlling a účetnictví veřejného sektoru
Zdroj: Hospodářské noviny | 20.11.2014 | Rubrika: Příloha - Auditorské služby | Strana: 1 | Autor: Michal Svoboda

* Kromě jiných kompetencí je ve vaší gesci také projekt Státní pokladny. Té je dlouhodobě věnována poměrně velká pozornost. Můžete uvést nějaké základní strategické cíle tohoto projektu, především ve srovnání s jeho dosavadní přípravou na Ministerstvu financí?

Projekt Státní pokladny je skutečně strategickým pro Ministerstvo financí. Již ve své současné funkční podobě umožňuje značné úspory díky lepšímu řízení likvidity a tím i snížené potřeby dluhového financování. Rozvoj Integrovaného informačního systému státní pokladny (IISSP) bude jistě pokračovat, a to zejména zavedením Centrálního nákupu, od kterého očekáváme zvýšení hospodárnosti a účelnosti vynakládání rozpočtových prostředků na provoz státní správy v souladu s programovým prohlášením vlády. Dalším směrem vývoje je využití datového skladu manažerského informačního systému IISSP pro controllingové analýzy nákladovosti a výkonů jednotlivých organizačních složek státu a poskytovatelů veřejných služeb.

* Jedním z nejaktuálnějších témat je konsolidace v účetnictví veřejného sektoru. Jaké jsou vaše plány v této oblasti?

Účetní konsolidace státu je jeden z nejvýznamnějších projektů, jehož realizace nás ještě čeká v rámci účetní reformy veřejných financí. Chceme využít především osvědčených postupů z komerční sféry s tím, že účetní konsolidace státu má svá specifika, ale princip zůstává stejný, tedy sestavení účetních výkazů za tzv. konsolidační celek Česká republika. Ten bude tvořen přibližně 19 tisíci subjekty. Přes relativně vyšší administrativní náročnost, se kterou počítáme zejména v počáteční fázi, jsem přesvědčený, že dlouhodobý přínos bude významně vyšší než vyvolané náklady. Tím hlavním přínosem bude další zvýšení důvěryhodnosti a transparentnosti hospodaření státní správy a samosprávy a optimalizace nakládání s majetkem státu. K obdobnému konceptu již před časem přistoupily některé další evropské státy, jako jsou například Velká Británie, Francie, Švédsko nebo Slovensko. Cílem je tedy, aby Česká republika disponovala účetními informacemi na konsolidované bázi, které dále efektivně využije pro řízení veřejných financí.

* Od roku 2012 bylo ve veřejné sféře zavedeno schvalování účetních závěrek. Jaký je praktický význam tohoto schvalování? Jaký je aktuální stav v praxi?

Schvalování účetních závěrek ve veřejné sféře je sice jednou z validačních činností nad účetní závěrkou, má však význam též pro samotné účetní jednotky. Uživatelů účetních informací je stejně jako v případě rozpočtových informací více. Významným uživatelem uvnitř účetní jednotky je management, který se bez ekonomických informací jen stěží obejde. Pokud má například ředitel rozhodovat na základě informací, a ne pouze automaticky či intuitivně, je důležité, aby se mohl na relevantní informace spolehnout. Zvyšování validity účetních dat je proto důležitou činností. Proces schvalování účetní závěrky je jedním z nástrojů podporujících tuto činnost, neboť se na základě toho, jak je ve veřejném sektoru nastaven, nejedná pouze o jednorázový úkon, ale o soustavné činnosti probíhající po celé účetní období. Aktuálně již máme informace, že aplikace těchto procesů v praxi se pomalu, ale jistě zlepšuje.

* Lze očekávat nějaké výraznější koncepční změny v oblasti účetnictví a účetního výkaznictví veřejného sektoru v dlouhodobém výhledu?

Pravděpodobně ještě v tomto roce zahájíme práce na přípravě nového zákona o účetnictví. Jednou z hlavních příčin je aktuální aktivita Evropské komise v oblasti účetního výkaznictví veřejného sektoru – projekt Evropských účetních standardů pro veřejný sektor EPSAS. Odborných diskusí v rámci projektu EPSAS se aktivně účastníme a máme ambici na základě našich zkušeností jej i nadále usměrňovat a ovlivňovat. Jelikož je náš systém účetního výkaznictví ve veřejném sektoru i v evropském porovnání poměrně moderní, neočekáváme zatím výraznější koncepční změny pro vybrané účetní jednotky v důsledku projektu EPSAS. Dále se v budoucnu budeme zaměřovat na užší propojení dosavadní struktury a podrobnosti informací z účetnictví za účelem dalšího zvýšení kvality kontrol a využití těchto informací v samotných vybraných účetních jednotkách.