Kalouskova analýza státního rozpočtu je plná účelových mystifikací
1) Strukturální deficit i stav veřejných financí se zlepšují:
Přesto, že deficit státního rozpočtu na rok 2016 je plánován ve výši 70 mld. Kč, což je o 35 mld. méně, než pro rok 2016 plánovala vláda Petra Nečase ve svém posledním návrhu z června 2013 (Schválený návrh příjmů a výdajů na léta 2014 až 2016 počítal se 105 mld. Kč), Miroslav Kalousek opakovaně hovoří o zhoršování stavu veřejných financí na příkladu strukturálního deficitu.
Plánovaný strukturální deficit vládního sektoru je 1,4 % HDP v roce 2016, v roce 2017 činí 1,1 % HDP a v roce 2018 činí 0,9 % HDP. V oficiálním fiskálním výhledu z května 2013 přitom počítal Miroslav Kalousek pro roky 2014, 2015 i 2016 s podstatně vyšším strukturálním saldem, a to -1,8 % (2014), -2,1 % (2015) a -2,4 % (2016). Proti oficiálně deklarovaným plánům Miroslava Kalouska jsou tedy současný plán i dosavadní výsledky výrazně úspornější a to přesto, že po příliš tvrdých úsporných opatřeních v době hospodářského útlumu vedoucí k dalšímu prohloubení se současná vláda snaží napravit přehnané škrty a hospodářskou situaci ekonomiky prorůstovými opatřeními.
Pokud jde o výjimečně nízký stav strukturálního deficitu v roce 2013 (0,2 % HDP), ten byl způsoben tím, že v roce 2013 se ekonomika nacházela v hluboké produkční mezeře, zhruba 3% hrubé přidané hodnoty. Celkový deficit vládního sektoru činil 1,2% HDP. Tento výsledek byl navíc ovlivněn přebytkem hospodaření územních rozpočtů ve výši cca 12 mld. Kč a přebytkem hospodaření zdravotních pojišťoven. Rovněž došlo k nečerpání rozpočtovaných prostředků na investice ve výši zhruba 17 mld. Kč.
V letech 2016 a 2018 vláda směřuje na strukturálně vyrovnanému rozpočtu, který je v „Bruselské“ terminologii definován jako střednědobý rozpočtový cíl ve výši -1,0% HDP.
2) Skutečné investice rostou – v roce 2015 oproti roku 2013 o 88 mld. Kč
Investice ve státním rozpočtu v příštím roce meziročně vzrostou (jen na úrovni státního rozpočtu z 75,8 na 77,7 mld. Kč). Navíc není možné vycházet pouze z údajů rozpočtovaných v návrhu státního rozpočtu (77,7 mld. Kč), který nezahrnuje takové vlivy, jako je zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů předchozích let, či souvztažné navýšení příjmů a výdajů kapitol z titulu čerpání prostředků EU. Například jen rozpočet SFDI pro letošní rok činil 50 mld. Kč (po započtení nároků a „souvztažného navýšení příjmů a výdajů - nové programové období 2014-2020“ činil rekordních 94 mld. Kč.), v roce 2016 bude 61 mld. Kč, a v letech 2017 a 2018 dokonce přes 70 mld. Kč.
Snahou této vlády je ukončit praxi nedůsledného čerpání výdajů a naopak konečně začít investovat do skutečně potřebných projektů, například do dopravní infrastruktury. V oblasti výzkumu a vývoje v minulosti docházelo k značnému plýtvání, vznikaly například obří centra bez zajištěného financování a udržitelnosti a bez jasných a doložitelných výsledků. Naopak prioritou současné vlády je prosazování takových výdajů do vědy a výzkumu, které povedou k prokazatelným a dlouhodobým přínosům pro českou ekonomiku. Nižší částky plánovaných investic v letech 2014-2016 tedy vyplývají z obezřetného přístupu Ministerstva financí k rozpočtování evropských prostředků.
Pro rozvoj ekonomiky bude důležité konečně plnění rozpočtu v oblasti investic, což se potvrdilo i v roce 2014, kdy celkové plnění ve výši 111,5 mld. Kč převýšilo původní plán o 37,2 mld. Kč. Předpokládáme, že celkové investice v letošním roce budou o 88 mld. Kč vyšší, než investice v roce 2013.
3) Výdaje na výzkum a vývoj rostou
Výdaje ze státního rozpočtu na vědu a výzkum absolutně rostou, a to meziročně o 2,2 mld. Kč (z 26,9 mld. Kč v roce 2015 na 29,1 mld. v roce 2016). V rámci rozpočtového výhledu do roku 2018 se jedná o celkový nárůst 6,6 mld. Kč.
4) Neznalost rozpočtové skladby neomlouvá
Miroslav Kalousek se snaží veřejnost mystifikovat ohledně kapitoly „Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům“, která podle něj slouží obchodním zájmům ministra financí. Jedná se samozřejmě o nesmysl.
Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům rostou meziročně o 7,8 mld. Kč. Tento růst je kromě jiných změn způsoben nárůstem výdajů na oblast obnovitelných zdrojů ve výši 4,7 mld. Kč, z čehož zhruba polovinu tvoří dotace na fotovoltaiku, dále nárůstem výdajů na aktivní politiku nezaměstnanosti o 2,9 mld. Kč a v neposlední řadě nárůstem výdajů na podporu exportu ve výši 2,2 mld. Kč v podobě navýšení kapitálu EGAP v návaznosti na směrnici Solvency II. Součástí této kapitoly jsou také položky, jako je podpora rozvoje bydlení, mezinárodní technologická spolupráce, podpora zaměstnanosti zdravotně postižených občanů a další.
5) Nárůst počtu zaměstnanců rezortu
Návrh rozpočtu na rok 2016 počítá s nárůstem počtu zaměstnanců v rezortu Ministerstva financí, kdy naprostou většinu představuje posílení Finanční a Celní správy, zejména dlouhodobě personálně oslabované kontrolní a vymáhací agendy. Je nutné si uvědomit, že personální stav Finanční a Celní správy, tedy dvou složek klíčových pro zajištění příjmové stránky státního rozpočtu, je dlouhodobě nedostatečný; jen únik na DPH se dlouhodobě pohybuje mezi 80-100 mld. ročně, nepřiznané příjmy přesahují 160 mld. ročně a například hl. m. Praha se z důvodu nedostatečných kontrolních kapacit stalo téměř tzv. daňovým rájem. Proto se současné vedení Ministerstva financí rozhodlo tento dlouhodobě negativní stav zásadním způsobem změnit.
Potřeba personálního posílení Finanční a Celní správy vyplývá také ze zavádění přelomových systémových opatření, která jsou nezbytná pro zlepšení výběru daní a zefektivnění činnosti Finanční a Celní správy. Jedná se zejména o Elektronickou evidenci tržeb, kontrolní hlášení DPH nebo rozšíření kompetencí Celní správy v oblasti trestních řízení.
Celkový roční dopad na státní rozpočet za mzdy nových pracovníků rezortu bude představovat 283,7 mil. Kč., přičemž dodatečný daňový výnos v důsledku nově realizovaných opatření je konzervativně odhadován minimálně ve výši 20 mld. Kč ročně. Je tedy zřejmé, že toto personální posílení bude mít jednoznačně příznivý dopad na veřejné rozpočty.