Marie Talašová: Naší prioritou je vyhrávat arbitráže

Rozhovor s Marií Talašovou, ředitelkou odboru Mezinárodní právní služby
Zdroj: Ekonom | 26.3.2015 | Rubrika: Právo | Strana: 74 | Autor: Jaroslav Kramer

Tak trochu jiní úředníci. Mladý a dynamický tým z ministerstva financí pod vedením Marie Talašové má na starost ochranu zahraničních investic a mezinárodní investiční arbitráže. Odborný časopis Investment Arbitration Reporter je dokonce nedávno pochválil za transparentnost v mezinárodních sporech. Aktuálně řeší ministerští úředníci jedenáct arbitráží, nejvíce v české historii. Sedm z nich se týká státní podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kde po Česku chtějí žalobci více než dvě miliardy korun.


* Jaká je role ministerstva v oblasti ochrany zahraničních investic?

Ministerstvo financí se rozhodujícím způsobem podílí na uzavírání dohod o ochraně investic a zároveň zastupuje Českou republiku v mezinárodních investičních arbitrážích. Na základě loňské reorganizace byla veškerá činnost související s ochranou zahraničních investic svěřena našemu oddělení. Tím je zaručena konzistentnost a efektivita přístupu ministerstva v této oblasti.


* Vaším hlavním úkolem je tedy vyhrávat arbitráže, které někdo vede proti Česku?

To je opravdu jedna z mých pracovních priorit. V současné době bohužel proti České republice probíhá jedenáct mezinárodních investičních arbitráží, což je historicky nejvyšší počet. Zabývám se i zastupováním zájmů České republiky před Soudním dvorem Evropské unie a Evropským soudem pro lidská práva. Tady hrají ale hlavní roli příslušní vládní zmocněnci.


* Můžete pomoci i českému investorovi ochránit jeho investice v cizině?

Jedním z hlavních důvodů, proč jsou dohody na ochranu investic sjednávány, je snaha o depolitizaci řešení investičních sporů. Dříve byli nuceni investoři přesvědčit svoji vládu, aby jejich nárok převzala a uplatňovala ho vůči hostitelskému státu. Tento postup byl jak neefektivní z hlediska ochrany investorů, tak nevhodný z důvodu možného zhoršení diplomatických vztahů mezi domovským státem investora a státem hostitelským. Dohody na ochranu investic však dávají investorům právo domáhat se svého nároku u mezinárodního investičního tribunálu přímo.


* Tedy bez spoluúčasti svého domovského státu?

Přesně. Například Washingtonská úmluva ji dokonce přímo vylučuje. Ministerstvo financí českým investorům předává svoje zkušenosti z oblasti řešení investiční sporů a upozorňuje je na výhody a úskalí tohoto systému. Sám resort však nemůže českého investora v samotném rozhodčím řízení zastupovat. V případě, že se investor rozhodne mezinárodní arbitráž vůči jinému státu zahájit, ministerstvu nezbývá než investorovi doporučit, aby se obrátil na advokátní kancelář, která se na tento druh sporů specializuje.


* Jaká instituce má podle vás v oblasti mezinárodních investičních sporů nejlepší pověst?

Řekla bych, že Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů, ICSID. To slouží k řešení sporů mezi investory a státy, a to zejména formou rozhodčího řízení vedeného podle Washingtonské úmluvy, ke které přistoupilo zhruba 150 států. Některé, zejména jihoamerické státy od ní sice v minulých letech odstoupily, většinou z důvodu údajného zvýhodňování investorů oproti žalovaným státům, Česká republika ale nepovažuje tuto kritiku za oprávněnou. I nadále máme v úmyslu možnost volby ICSID do dohod o ochraně investic zakotvovat.


* Řešíte teď u ICSID nějaké arbitáže?

V současné době tam vedeme spor o odškodné ve výši téměř jedné miliardy, ve kterém nás žaluje anglická společností vyrábějící pomůcky pro zrakově postižené A11Y. Tu měl poškodit Úřad práce tím, že odrazoval nevidomé od pořizování jejích výrobků a vyzrazováním důvěrných informací konkurenci.


* To řešíte všechny miliardové mezinárodní spory interně?

V minulosti se veškerá práce zadávala advokátním kancelářím, my se v současné době snažíme outsourcování právních služeb minimalizovat a v co nejvyšší míře dělat vše interně. Nejde však veškerou práci převzít ze dne na den. V nejbližší době bych chtěla interní tým ministerstva financí posílit o právníka se zkušenostmi s mezinárodními arbitrážemi a do budoucna omezit zapojování externích právníků na nezbytné minimum, kterým je podle mého názoru, alespoň prozatím, například zastoupení na ústním jednání. To na špičkové úrovni zpravidla zvládají pouze rodilí mluvčí anglického jazyka s mnohaletou zkušeností.


* A co arbitráž s dvěma Brity a společností Anglia Auto Accessories?

Tam jsme v minulém roce dosáhli procesního vítězství. Z našeho podnětu došlo k dekonsolidaci nároků žalobců do dvou řízení a soud obě arbitráže ukončil bez rozhodnutí v meritu věci.


* Žalobci ale na konci roku spor zahájili znovu. Takže jste pochybili?

V žádném případě jsme nepochybili, právě naopak. Právo na opětovné zahájení řízení má každý žalobce, dokud nedojde k vydání rozhodnutí v meritu věci, a v tomto případě žalobci svého práva využili. Úspěchem našeho týmu je, že jsme situaci žalobcům výrazně do budoucna ztížili, když teď musejí vést dvě řízení namísto jednoho. V médiích se sice objevil článek, který nás za postup kritizoval, ale ten vycházel z nepochopení problematiky mezinárodních arbitráží. Dokonce mi před vydáním článku zcela nestandardně opakovaně volal právní zástupce protistrany a snažil se ze mě vytáhnout informace. S takovýmto neprofesionálním jednáním se bohužel v České republice setkáváme často, ale člověk se tím při práci nesmí nechat rozptýlit.