Rozhovor s Martinem Prosem o novele zákona o úvěrech pro spotřebitele

• Rozhovor s Martinem Prosem, náměstkem ministra financí.
• Zdroj: E15 | 26.2.2015 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 16 | Autor: Vladan Gallistl, Tereza Zavadilová

* E15: Připravujete změny v oblasti regulace nebankovních poskytovatelů. Čeho se budou týkat?

Hlavní myšlenkou je, že oblast nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů by měla být regulována stejně jako například spoření nebo investování, které jsou pod dohledem České národní banky. V současnosti je to roztříštěno, protože subjekty podnikají na základě živnostenského oprávnění a dozor vykonává Česká obchodní inspekce. Daleko větší předpoklady i nástroje včetně sankcí má ovšem Česká národní banka. Trendem v celé Evropské unii je, aby celý finanční trh reguloval jeden subjekt.


* E15: Nakolik jsou změny ovlivněny zavedením evropského práva a nakolik vycházejí z vnitřní potřeby?

Evropská iniciativa je až sekundární. První byla poslanecká iniciativa, aby se s tím začalo něco dělat, aby se z trhu vytlačili nepoctiví poskytovatelé těchto půjček. A to je zároveň moje filozofie, protože EU neříká, aby dohled dělala centrální banka. Poslanecké iniciativy minimálně nastartovaly diskuzi a otevřely toto téma. Sám jsem byl překvapen, že je to stále segment trhu, který není nijak regulován.


* E15: Co říká vašemu návrhu Česká národní banka?

Poslali jsme na trh konzultační materiál a z reakcí jsme zjistili, že se úplně všichni shodli na tom, že nebankovní poskytovatele by měla regulovat Česká národní banka. Jedinou výjimkou byla právě centrální banka, která to nechce dělat a má k tomu dlouhodobý odpor. Už dvakrát se jim to podařilo posunout na slepou kolej, s čímž nesouhlasím. Podle mého názoru by to měla dělat ČNB. Ministerstvo financí coby regulátor se bude snažit vytvořit dohledu takové legislativní prostředí, aby trh dokázal regulovat.


* E15: Proč je centrální banka proti tomu? Kvůli tomu, že by musela výrazně personálně posílit?

Musela by na to přijmout lidi. Je to jiný styl práce než dohled nad bankami. Banky automaticky reportují a pravidla jsou jasně nastavena. Nebankovní poskytovatelé jsou shadow banking, šedá ekonomika, kde pravidla neexistují. Když vytvoříme podmínky pro vykonávání dozoru, centrální banka ho musí řádně vykonávat.


* E15: Jak velký je trh s nebankovními půjčkami?

V současné době existuje jedno živnostenské oprávnění, které umožňuje jak zprostředkování, tak poskytování spotřebitelských úvěrů. Dnes je na trhu přes padesát tisíc poskytovatelů a zprostředkovatelů s tímto oprávněním, přičemž se odhaduje, že samotných poskytovatelů jsou zhruba tři tisíce. To neznamená, že jsou všichni aktivní, že fakticky fungují.


* E15: Počítáte také s tím, že zavedete nějaké zvláštní požadavky na poskytovatele spotřebitelských úvěrů?

ČNB určitě nebude regulovat padesát tisíc poskytovatelů a zprostředkovatelů. Legislativou se vytvoří síto a zároveň se nastaví určité minimální požadavky. Jedním z nich je odbornost prokazovaná maturitou a odbornou zkouškou. Pak je to morální integrita – čistý podnikatelský rejstřík, čistý trestní rejstřík. Další věc je interní vybavení, aby měl poskytovatel adekvátní vnitřní kontrolní systém. A to čtvrté budou kapitálové požadavky.


* E15: Jak velký kapitál budete po poskytovatelích půjček chtít?

Je otázka, zda stanovit nějaké minimální kapitálové požadavky. Zatím to vypadá, že tam spíše bude povinné pojištění odpovědnosti za škodu, což bych bral jako rozumnou variantu. Můžeme se ovšem bavit rovněž o minimálních požadavcích na kapitál. Například Slováci přijali obdobný zákon, kde dotyčný, pokud chce dělat tento byznys, musí mít kapitál 500 tisíc eur. Naším záměrem nicméně je radikálně snížit počet poskytovatelů.


* E15: Jak velký pokles čekáte?

Na trhu zůstanou tisíce, maximálně do deseti tisíc poskytovatelů a zprostředkovatelů.


* E15: Zákon o spotřebitelském úvěru má stanovenou minimální hranici pět tisíc korun. Zůstane tato hranice?

Přikláníme se k tomu, aby se zrušila. V praxi se totiž obcházela – klient dostal půjčku 4999 korun a to víckrát. Tomu chceme zamezit. Nechceme však celý tento segment úplně zlikvidovat, protože je důležitý. Slouží sociálně slabším občanům, kteří mají před výplatou a chybějí jim peníze. Kdyby chtěli jít pro půjčku do banky, žádnou nedostanou.


* E15: Bude zákon omezovat maximální roční náklady na úvěr (RPSN – roční procentní sazba nákladů)?
 
Nebude, což jsme řekli i poslancům na rozpočtovém výboru, kde byly určité tendence, aby se RPSN zastropovala. Na základě našich zkušeností si myslíme, že to není vhodná cesta. I organizace, které pomáhají sociálně slabým jako Člověk v tísni, velmi výrazně vystupovaly proti zastropování RPSN. Obávají se, že by se tím problém nevyřešil, ale jen se přesunul do ilegální zóny. Ty půjčky by dál existovaly, ale byly by mimo kontrolu.


* E15: Ministerstvo financí chystá změny také u hypotečních úvěrů. Jaké budou?

V regulaci hypotečních úvěrů žádné velké problémy nejsou, trh je stabilizovaný a funguje. Evropská směrnice, kterou chceme implementovat, ale umožňuje státu, aby bankám řekl, že nejsou oprávněny si účtovat poplatek za předčasné splacení hypotéky. Osobně jsem zastáncem toho, aby si ho nemohly účtovat. Můžeme se ovšem bavit o tom, že bankám vznikají náklady s předčasným splacením, a vymyslet mechanismus, jak to udělat, aby nešly do ztráty.


* E15: Takže návrh by měl zlevnit předčasné splacení hypotéky?

Cílem je zlevnit a odstranit tento poplatek, který je sankcí. Pro banky je současná praxe samozřejmě výhodná, protože lidi nutí být stále ve vztahu s bankou. Když se zruší poplatek za předčasné splacení a klient se bude moci bance snadněji vyvázat, i trh bude flexibilnější. Zákazníci budou moci pružněji přestupovat. Banka obvykle k hypotéce požaduje běžný účet i další produkty a klienta drží třeba dvacet let.


* E15: Bude se návrh týkat i úvěrů ze stavebního spoření?

Ano, i směrnice o hypotečním úvěru s tím počítá, jde o úvěr související s bydlením.


* E15: Bude se kvůli novým pravidlům nějak upravovat i reklama na půjčky?

Určitě se bude upravovat v případě hypoték. Je totiž přímo obsahem směrnice, co má obsahovat sdělení banky klientovi. U spotřebitelských úvěrů již úpravu přinesl zákon o spotřebitelském úvěru.


* E15: Bude se u hypoték zveřejňovat i RPSN, jako je to u jiných úvěrů?

Směrnice s tím počítá. Obecně směrnice o hypotékách hodně vychází ze zkušeností, které se osvědčily v pravidlech pro spotřebitelské úvěry.


* E15: Dříve se hovořilo o tom, že směrnice omezí bankám poskytování stoprocentních hypoték. Obsahuje to váš návrh?

Ne. To je otázka regulace bank.


* E15: Kdy by měl zákon začít platit?

Děláme, co můžeme. Zákon by měl jít do vlády v červnu. To znamená, že v dubnu bude připraven a předán do mezirezortního řízení. Budeme komunikovat s ministerstvem průmyslu a obchodu, Českou obchodní inspekcí i jinými subjekty. Nejsilnějším hlasem bude určitě Česká národní banka.


* E15: Myslíte, že se bankám podaří v návrhu prolobbovat nějaké změny?

Upřímně se toho obávám.