Rozhovor s Alenou Schillerovou v Lidových novinách
Lidové noviny | 17.2.2016 | Rubrika: Domov | Strana: 4 | autor: MIROSLAV PETR, VOJTĚCH WOLF
Stále častěji se mluví o snížení DPH na deset procent u potravin, jako je maso, mléko, chleba či máslo. Podle nové náměstkyně pro daně a cla na ministerstvu financí Aleny Schillerové by tím státní kasa přišla ročně asi o 5,2 miliardy korun. "Pokud by se přistupovalo ke snížení DPH v takovémto rozsahu, měli bychom řešit také, zda pokles dokážeme sanovat z položky příjmů," řekla Lidovým novinám.
* Když ministr financí Andrej Babiš oznámil v televizi, že jeho úřad navrhne snížení DPH u čepovaného piva z 21 na deset procent, měli jste už připravené propočty a dopady na státní rozpočet?
Této otázce a propočtům jsme se věnovali několik týdnů v důsledku argumentace opozice, že se elektronická evidence tržeb dotkne zejména hospodských a v této souvislosti případně zkrachují. Ze strany pana ministra to byl promyšlený marketingový a rozpočtově odpovědný tah, podložený konkrétními propočty, kdy propad inkasa by byl ve výši 160 milionů korun.
* Měl by být ze snížení DPH u sudového piva i jiný efekt?
Zřejmě ano. Ale nedívejte se na to takto. Součástí zákona, který zavádí elektronickou evidenci tržeb (EET), je i doprovodný zákon, kterým se snižuje DPH v restauracích u potravin a nealkoholických nápojů na 15 procent. Pokud bude zákon schválen do konce března, plná účinnost nastoupí od 1. listopadu 2016. V první vlně budou ubytovací a stravovací služby. To znamená, že návrh souvisí s určitou podporou restaurací, které jsou závislé především na prodeji čepovaného piva. Těch, kterým tolik nepomůže snížení DPH u potravin, které nejsou tolik závislé na prodeji jídla, ale spíš sudového piva.
* Jsou podle vás tyto hospody EET ohroženy?
Takové signály jsme zaznamenali. V podstatě jde také o to, že prodej čepovaného piva klesá a naopak roste prodej lahvového. Takže bychom tím přispěli i k tomu, že by se méně pilo doma a částečně se oživila spotřeba v pohostinských zařízeních.
* Pokud by došlo ke shodě s koaličními partnery, odkdy by stát mohl podle vás účtovat nižší daň z čepovaného piva?
To by také záleželo na dohodě koaličních stran. Ale nabízí se například 1. leden 2017 termín účinnosti řádné novely zákona o dani z přidané hodnoty.
* Týkalo by se to i snížení DPH na deset procent u nealkoholických nápojů?
Také. I to je věc dohody s koaličními partnery.
* Ti se toho logicky chytli a hned je na stole také debata o snížení DPH na deset procent u dalších potravin jako maso, pečivo, máslo... Co tomu říkáte vy?
Máme ty dopady také spočítané. Jsou už - na rozdíl od zmíněného piva - vyšší. Záleží také na tom, co všechno bychom do té snížené sazby zahrnuli. Pokud by došlo ke snížení na deset procent u masa, mléka, másla a chleba, jednalo by se zhruba o snížení inkasa DPH o 5,2 miliardy korun.
* Co by z této částky ovlivnilo pokles příjmu DPH nejvíc?
Největší část z toho připadá na obchod s masem. Ale zase je potřeba vnímat, zda by to bylo včetně, nebo bez uzenin. V naší kalkulaci to máme uvedeno i včetně uzenin. Pokud by se snížení DPH uzenin netýkalo, byl by pokles inkasa daně asi o 1,1 miliardy nižší.
* A váš vlastní názor? Nebyl by to už velký populismus?
Jsem státní úředník, takže k politickým otázkám bych se nechtěla moc vyjadřovat. Myslím si, že bychom se měli chovat rozpočtově odpovědně. To znamená, že pokud by se přistupovalo ke snížení DPH v takovémto rozsahu, měli bychom také řešit, zda pokles dokážeme sanovat z položky příjmů.
* Kde byste brala peníze na tu sanaci nejdřív?
Jako první bych viděla zlepšení příjmů daně pomocí kontrolního hlášení, které bylo zavedeno letos od ledna a plátci ho budou podávat poprvé 25. února. A na druhém místě bych počítala se zlepšením daňového příjmu vlivem elektronické evidence tržeb. U té ale musíme brát v potaz, že plný náběh se nám promítne nejdříve až někdy v roce 2018.
* Je důležitější kontrolní hlášení, nebo EET?
To je těžká otázka. Obojí je důležité. A je také důležité, že oba instituty budou existovat vedle sebe. Každý z nich míří trochu někam jinam, každý bude mít svůj přínos, ale ve spojení by měly přinést umocnění celého efektu lepšího výběru daně.
* Ministerstvo uvádí, že EET bude při plném výkonu ročně přinášet státu kolem 18 miliard korun. To by bylo někdy od roku 2018?
Ano. Zhruba tak, spíše až v roce 2019 kvůli tomu, že daňová přiznání za rok 2018, kdy dojde k plnému náběhu EET, budou podávána až v roce 2019.
* Jenže je v tom spousta velkých neznámých. Nelze třeba přesně spočítat, kolik hostinců vlivem evidence tržeb ukončí činnost nebo propustí lidi. Co když to nebude 18 miliard, ale třeba deset?
Já našemu propočtu věřím. To číslo je reálné. Myslím dokonce, že se jedná ještě o dosti konzervativní odhad. Držíme se ve všech podobných odhadech vždy spíše těch nižších hodnot.
* V případě kontrolního hlášení je efekt pro státní rozpočet o něco nižší?
Ano. V případě kontrolního hlášení počítáme s úsporami někde v rozmezí sedmi až deseti miliard korun ročně. Je to také počáteční střízlivý odhad. Ve výsledku to číslo také může být o něco vyšší.
* Zákon, který zavádí kontrolní hlášení, platí už přes rok. Řada malých firem a živnostníků se dozvídala podrobnosti fungování až na poslední chvíli.
To není pravda. Mohu naprosto zodpovědně říct, že od července 2015 provádí finanční daňová správa na svých stránkách důslednou informační kampaň. Konala se řada školení, seminářů, podnikatelé byli i přímo informováni.
* Stát ale za běhu další věci mění. Například teď se novelizuje část, která se týká sankcí a pokut, promíjení některých z nich. To nedělá dojem pečlivě připraveného zákona.
To slýchám často. Ale neřekla bych, že to byla chyba. Zákon sledoval určitý cíl, který byl naplněn. A to, že se tam nyní promíjejí určité sankce, vnímám jako vhodné doplnění zákona.
* Není to spíš změkčení k utišení kritiků kontrolního hlášení?
Pro mě je nejvhodnější výraz „doplnění“. Pokuty za nesplnění povinností kontrolního hlášení jsou skutečně vysoké, ale pokud by tam nebyly, byl by tento institut v podstatě nevynutitelný. Pro kontrolní hlášení je důležité, aby se ten systém dodržoval v rychlém časovém sledu. Aby se informace o odeslaných a došlých fakturách mohly co nejdřív vyhodnocovat, párovat a detekovat případné problémy. Z nich budou vycházet cílené daňové kontroly.
* Takže ubude daňových kontrol, když "berňák" bude cílit vyloženě na rizikové subjekty, vytipované analýzou došlých faktur?
Nevím, jestli ubude. Kontroly budou cílit přesně na rizikové subjekty, detekované analýzou kontrolních hlášení. Ubude spíš kontrol, které bývají bez nálezu, ve kterých se neobjevují tolik problémy. Tím pádem bude finanční správa v uvozovkách obtěžovat méně těch slušných podnikatelů. Proto jsou určité sankce důležité, aby nedocházelo k prodlevám v těch hlášeních. Ti slušní, kteří poctivě přiznávají daň, se nemají čeho bát.
* K většímu výběru daní by také přispělo, kdyby je stát vybíral víc od nadnárodních korporací, které úspěšně daňově optimalizují. Například Velká Británie se dohodla se společností Google na dobrovolném zaplacení dodatečných daní ve výši 130 milionů liber. Nevidíte v tom příležitost také pro nás?
Boj proti daňovým únikům této vlády se samozřejmě neomezuje pouze na evidenci tržeb a kontrolní hlášení. Součástí opatření boje proti daňovým únikům jsou také opatření cílící na přeshraničně působící subjekty. Mezi ně lze zařadit například dokumentaci o transferových cenách, která je přílohou daňového přiznání. Obecně však platí, že ne všechna opatření lze dělat jednostranně bez kooperace s cizími státy. V tomto kontextu je zde tou nejzásadnější iniciativou projekt OECD BEPS, jehož opatření Česká republika podporuje. Jejich implementace je v tuto chvíli součástí balíčku na boj proti daňovým únikům, který se projednává v rámci EU a který by měl zajistit jednotný aplikační přístup v rámci celé EU.
* Velikost trhu ve vyhledávání byla v Česku v roce 2014 zhruba 3,36 miliardy korun, na Google podle kvalifikovaných odhadů tak připadají asi dvě miliardy. Nepřipadá vám ale paradoxní, že na daních taková společnost zaplatila u nás jen 5,5 milionu korun? Samozřejmě je to legální.
Obecně platí, že je nutné vždy před tezí ohledně toho, jak moc velká je daňová zátěž konkrétní společnosti, prozkoumat, jak daná daňová zátěž vznikla. Samo o sobě porovnání čísel 5,5 milionu korun a dvě miliardy jako velikost trhu - což však není čistý zisk ke zdanění, ale pouze obrat - připadající na tento subjekt v jednom kalendářním roce ještě o tom, do jak velké míry bylo optimalizováno, nevypovídá. Ale abych neutíkala od obecné otázky, kterou naznačujete, problematika daňové optimalizace těchto nadnárodních firem, jako je Google, Facebook a podobně, tíží všechny státy. Kromě notoricky známého přelévání si zisků do takzvaných daňových rájů jsou však příčinnou také různé daňové výjimky, jejichž kombinaci v různých státech dokáží tyto společnosti využívat. Za poslední tři roky se tomu věnovala také OECD a my jsme podepsali dohodu, na základě které si budeme s ostatními státy vyměňovat informace právě o těchto velkých nadnárodních firmách. Před čtrnácti dny také Evropská komise zveřejnila balíček dalších konkrétních návrhů jak s daňovým plánováním těchto firem. A hlavní součástí je směrnice proti vyhýbání se daním u nadnárodních firem. Nyní se chystáme na implementaci těchto závěrů. Tohle je cesta, kterou my půjdeme. Důsledně pracovat na těchto projektech. Jde samozřejmě o velký problém. Ale to, co udělala Velká Británie, není systémové řešení.
* Budou tedy společnosti jako Facebook či Google jednou u nás na daních platit více než dnes?
To záleží na více faktorech. Hlavně na tom, jak se budou vyvíjet tyto projekty, společná opatření. Chystají se další. Třeba o jednotném daňovém základu. Je otázka, v jaké zemi se bude zdaňovat, a podobně. To je zatím opravdu velké věštění z křišťálové koule.
* Zajímá nás také aktuálně zmiňovaná problematika zákonem zaváděné centrální evidence účtů. Co si od ní slibujete?
Zjednodušení při získávání informací pro státní orgány. A jsou to všechno orgány, které už dnes mají možnost získávat tyto informace zakotvenu ve svých speciálních zákonech. Nikdo nový tam nepřibyl. Mluvíme tu o Finanční správě, Celní správě, orgánech činných v trestním řízení a podobně. Ti všichni, když potřebují dnes získat informace z bankovních účtů, se musejí obrátit jednotlivě na mnoho finančních institucí. Nově se budou obracet jen na Českou národní banku.
* Proč se ale nepřistoupilo k už existujícím řešením, kdy takový registr využívají například exekutoři?
Dobře, ale to je řešení pro exekutory. To je úplně jiný segment. O tom všem se vedou diskuse v podstatě už 15 let. Aby se tu zřídila centrální evidence účtů, požadovaly orgány činné v trestním řízení, požadovaly to akční plány ministerstva vnitra, vlády nebo protikorupční útvary.
* Neměl například Úřad na ochranu osobních údajů dohlížet na to, aby nedocházelo ke zneužití důvěrných informací? Pokud víme, tenhle požadavek byl zamítnut.
Úřad pro ochranu osobních údajů byl řádným připomínkovým místem k tomuto zákonu a připomínky zásadního charakteru tam nebyly vzneseny. Ty ostatní byly vypořádány a akceptovány. Úřad k tomu tedy neměl žádné výhrady.
* Nehrozí, že by se okruh shromažďovaných dat dál "salámovou" metodou rozšiřoval?
Určitě ne. V téhle podobě se to týká výhradně jen základních identifikačních informací o majiteli, disponentech účtu, fyzických i právnických osob. Netýká se to zůstatků na účtech ani jiných informací. A co je také velmi důležité - subjekty, které ty informace z centrální evidence účtů dostanou, které na ně ze zákona mají právo, je mají už dneska.