Reakce Ministerstva financí na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu
Ministerstvo financí reaguje na dnes prezentovaný závěr Nejvyššího kontrolního úřadu, který uvádí, že „Ministerstvo financí spolu s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem životního prostředí nepřipravily taková daňová opatření, která by výrazně pomohla v ochraně klimatu.“
Předně zdůrazňujeme, že k prosazování cílů související směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, může ČR volit různé způsoby a nástroje, neboť směrnice neobsahuje žádná konkrétní opatření ani doporučení v oblasti zdaňování. Je tak na zvážení členských států, prostřednictvím jakých finančních či nefinančních opatření dosáhnou stanovených cílů. Tyto skutečnosti ostatně potvrdil i sám NKÚ. Členský stát se tak může svobodně rozhodnout nekomplikovat stávající podobu daňového systému a neměnit související redistribuci bohatství mezi poplatníky zaváděním dalších daňových výjimek.
NKÚ se přesto ve své zprávě zaměřuje zejména na úzce vybranou skupinu opatření v oblasti daní a dalších příjmů veřejných rozpočtů. Dalším těžko pochopitelným zúžením rozsahu kontrolní akce je skutečnost, že NKÚ si pro své hodnocení vybral pouze oblast dopravy a domácností a nehodnotí tak danou problematiku komplexně v kontextu české ekonomiky jako celku.
Co se oblasti dopravy a snahy podporovat tzv. čistou mobilitu přechodem na elektromobily týče, MF ctí princip daňové neutrality a nezavádění selektivních daňových výjimek. Ne každá vládní či nevládní politika musí mít svůj daňový stimul nebo speciální režim, které ve výsledku komplikují daňový systém a vedou k rozšíření byrokracie a růstu počtu státních úředníků. V rámci podpory elektromobility státní rozpočet již dnes rozděluje řádově stovky milionů korun mezi stovky žadatelů. Pokud by vláda přesto hledala možnosti větší podpory rozvoje elektromobility, za nejméně distorzivní považujeme spíše rozšiřování kroků směřujících k budování patřičné infrastruktury, tedy sítě nabíjecích stanic. Odhlédneme-li jen od elektromobility, MF snížilo sazby DPH na 10 % u hromadné dopravy.
Ve stávajícím nastavení daňového systému existuje rovněž celá řada dalších stimulů pro čistou mobilitu. Z hlediska spotřebních daní v silniční dopravě MF zvýhodňuje paliva s potenciálem snižování emisí skleníkových plynů, například bioethanol, FAME, HVO, CNG, LPG, bioplyn či elektřinu. Daňově zvýhodněna jsou i biopaliva druhé generace. Naopak konvenční pohonné hmoty jako benzín či nafta jsou zatíženy v mezinárodním kontextu srovnatelnou sazbou spotřební daně. Pro srovnání spotřební daň z benzinu nebo nafty na 100 ujetých km se pohybuje okolo 60 až 80 Kč, zatímco u elektřiny se jedná o několik desítek haléřů. To výrazně přispívá k podpoře provozu elektromobilů. Pro vozidla s nižšími lokálními emisemi dále existuje celá řada úlev na silniční dani.
NKÚ uvádí v kontrolním závěru v zásadě jediné konkrétní doporučení „více promítnout princip „znečišťovatel platí“ v systému daní a dalších poplatků, tzn. definovat podmínky pro uplatnění sazeb daní a poplatků v závislosti na plnění cílů ekologizace dopravy a vytápění“. Toto doporučení je v souladu s politikou ČR prosazovanou na úrovni jednání Rady EU. MF zde společně s dalšími státy prosazuje právě využití nepřímých daní jako vhodného ekonomického nástroje sloužícího pro redukci externalit lidské činnosti s negativním dopadem na životní prostředí. Skrze nepřímé daně je totiž možné přesně zacílit na konkrétní činnosti, které ve výsledku přímo způsobují produkci emisí oxidů uhlíku. Náklady správy takové daně navíc na rozdíl od selektivních daňových výjimek dopadají výlučně na stát a znečišťovatele, nikoliv na třetí osoby.