Arajmu: Výborný úřad pracuje ve prospěch státu i veřejnosti

Rozhovor s Kateřinou Arajmu, generální ředitelkou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
Datum: 4. 9. 2019 | Zdroj: Letňanské listy| Rubrika: Letňanské osobnosti| Strana: 12-14| Autor: Denis Postler

K zajímavým či vlivným osobnostem, které žijí na Praze 18, patří generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu. Náplň její práce vyplývá již z názvu úřadu, který vede, pro čtenáře Letňanských listů ale více přiblížila obsah své činnosti a své zkušenosti.

Paní generální ředitelko, od počátku roku 2015 vedete úřad, který zastupuje stát ve věcech majetkových. Přibližte prosím čtenářům obsah či náplň své práce.

Náš úřad má tři hlavní agendy. První je zastupování organizačních složek státu zejména před soudy ve věcech týkajících se majetku státu. Jen za loňský rok jsme státu uhájili přes 60 miliard korun. Zároveň hospodaříme s téměř 233 tisíci položek movitého i nemovitého majetku v celkové účetní hodnotě téměř 20 miliard korun. Třetím hlavním okruhem je optimalizace rozmístění státních institucí, především přesunem z komerčního nájmu do státních budov. Provádíme i další činnosti, například pomáháme občanům dohledávat rodinný majetek zapsaný v katastru na nedostatečně identifikované vlastníky. Odstraňujeme z katastru nemovitostí bezprizorní státní majetek, který často brání rozvoji obcí a krajů.

Jaký až dosud byl nebo stále je váš neobtížnější případ?

Razantní zvýšení transparentnosti a výrazné posílení veřejné kontroly při nakládání s majetkem státu. Zrušila jsem neprůhlednou obálkovou metodu prodeje majetku. A zavedla nový způsob prodeje státního majetku, a to výběrové řízení s aukcí. Stručně řečeno – uchazeči, kteří doručili písemnou nabídku splňující bez výhrad vyhlášené podmínky a kteří se účastní otevírání obálek, mohou na místě přihazovat nad nejvyšší písemně zaslanou nabídnutou cenu. Například jsme po 100 příhozech prodali dům v ulici U Půjčovny v Praze a státnímu rozpočtu získali přes 355 milionů korun. V roce 2018 jsme spustili historicky první státní elektronický aukční systém, který slouží k prodeji nepotřebného státního majetku. V první fázi pro movitý majetek, následně i pro nemovitosti. Občané tak mají možnost nakupovat majetek z pohodlí domova, on-line sledovat kdo, kdy, kolik přihodil a jaký je výsledek aukce. Protože za základní předpoklad řádného hospodaření s majetkem považuji to, že přesně víme s čím, kde a kdo hospodaří, spustila jsem po svém nástupu do čela úřadu unikátní projekt: Mapu majetku státu. Jde o důkladnou inventuru nemovitostí, které jsou v katastru nemovitostí evidovány na státní instituce.

A jaký byl váš nejkurióznější případ?

Náš úřad se stará i o týraná zvířata. Loni jsme dostali do péče 103 psů, převážně čivav, které policie zajistila v nelegální množírně na Plzeňsku. A všem jsme našli nový lepší domov. Nebo nám připadlo 87 koní na Benešovsku, a všem jsme rovněž našli nové majitele. V roce 2017 se nám podařilo za 26 milionů korun prodat bývalou záložní nemocnici v Hředlích u Berouna. Vojenskou nemocnici nechala postavit v sedmdesátých letech tehdejší vláda pro případ vypuknutí války. Za celou její historii se zde však neléčil ani jediný pacient. Máme informace, že nový majitel zde plánuje pečovat o nemocné.

Již jste zmínila, že ÚZSVM provozuje aukční portál, kde nabízí nepotřebný majetek. S jakým úspěchem?

Výběrová řízení s elektronickou aukcí jsou velmi úspěšná. Od spuštění navštívilo naše stránky www.nabidkamajetku.cz přes 480 tisíc unikátních uživatelů a uskutečnilo se téměř 2 500 aukcí. Celkový příjem z těchto aukcí činí více než 36 milionů korun. Navíc od 1. června 2019 mají všechny státní instituce v režimu zákona o majetku státu povinnost inzerovat nabídku nepotřebného majetku i přes tyto internetové stránky. Každý tak může získat informaci o nabídkách nepotřebného státního majetku na jednom místě, což je zásadní krok k výraznému posílení transparentnosti a veřejné kontrole. Občané nemusí navštěvovat stovky webových stránek různých státní institucí, což je pro ně nepřehledné a časově náročné. Cílem je inzerce a prodej nepotřebného majetku z jednoho místa podle jednotných, a hlavně srozumitelných pravidel. Naše nově spuštěná aplikace přístupná na doméně nabidkamajetku.cz to umožňuje.

Konkrétně: šestnáctitunový měděný drát, který portál nabízel, je zabaveným majetkem pocházejícím z trestné činnosti? A kdo může mít o takovou komoditu zájem?

Mohou to být firmy i jednotlivci. Sběratelé, podnikatelé i lidé, kteří jen využijí výhodné ceny a dají znovu smysl věcem, které již stát pro svou činnost nepotřebuje. Například 16 tun měděného drátu z nevyzvednuté soudní úschovy jsme po pětatřiceti příhozech prodali za více než dva a čtvrt milionu korun. K čemu přesně měď nový majitel potřeboval, ale nevíme.

Už téměř třicet let řada politiků, ale i ekonomů, opakuje větu: Stát je špatný hospodář. Ano, či ne?

Ne, státní instituce nemusí být nutně špatný hospodář. ÚZSVM má například dlouhodobé výborné výsledky v majetkových soudních sporech, daří se nám přesouvat státní zaměstnance z komerčních nájmů do státních budov, v neposlední řadě se díky dražbám a aukcím zvyšuje cena prodávaného nepotřebného státního majetku a tím i příjmy státního rozpočtu. Díky unikátnímu projektu Mapa majetku státu víme kdo, kde a s čím hospodaří, provádíme inventuru státního majetku. Stát funguje jako určitý garant toho, že služby, které se soukromým subjektům nevyplatí poskytovat, poskytne státní instituce. Příkladem z praxe našeho úřadu mohou být tzv. odúmrti. Platí, že zemře-li někdo bez zákonných i závětních dědiců nebo dědicové dědictví odmítnou, připadne dědictví státu, který zastupuje náš úřad. Stát tak často musí nakládat se zchátralými nemovitostmi nebo předměty, které jsou ve velmi špatném technickém i hygienickém stavu, a proto musejí být ekologicky zlikvidovány. Pozůstalosti bývají zatížené dluhy vyššími než je hodnota dědictví, a proto je dědicové odmítají. Krom dluhů do výše aktiv musí stát také zaplatit důstojný pohřeb, uhradit náklady za pobyt v nemocnici a podobně.

Zvládají státní složky problém obsazování opuštěných nebo neobývaných pozemků či budov, neboli squatting?

Ze zkušeností, které máme nejen z obsazení bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici v Praze, víme, že problém opuštěných budov a squatterů je složitý. Nicméně musíme v těchto případech trvat na dodržování platných zákonů. Zástupci „Kliniky“ pobývali po vypršení výpůjčky ve státním objektu nelegálně, museli jsme postupovat soudní cestou, a mezitím byla budova předána SŽDC. Trvalo pak téměř tři roky, než byla budova vyklizena. U jiné naší obsazené budovy v Hybernské ulici se policii podařilo situaci zvládnout, a nelegální pobyt tak trval jen několik hodin.

V letošním roce spatřila světlo světa vize možnost výstavby vládní čtvrtě v Letňanech. Váš názor na tuto kauzu?

Stát v Praze ročně platí soukromým firmám téměř půl miliardy korun za nájemné administrativních budov, což je alarmující stav. Z celé České republiky je v Praze pouze 16 % administrativních budov, ale nejvyšší 57% podíl na nájmech i nejvyšší 46% podíl na provozu a údržbě. Tato situace je dlouhodobě řešitelná pouze pořízením nových administrativních budov. Jedinou lokalitou s dostatečně velkou kapacitou a pod majetkovou kontrolou státu a města jsou právě Letňany. Plán na umístění administrativního komplexu má řadu výhod. Kromě největší kapacity zde již platný územní plán umožňuje stavět administrativní budovy. Lokalita má také výbornou dopravní dostupnost: stanici metra, autobusový terminál, proseckou radiálu i vládní letiště Kbely. Nový komplex by měl řadu výhod i pro místní, například nová pracovní místa prakticky v docházkové vzdálenosti. Zatím však nedošlo k dohodě s magistrátem.

Jak dlouho žijete v Letňanech? Co se vám zde líbí, co byste vyzdvihla či ocenila, a co byste naopak změnila?

V Praze žiji už 18 let a z toho 14 v Letňanech. Oceňuji, že se jedná o čtvrť s množstvím zeleně, kvalitními službami i dobrou dopravní dostupností prostřednictvím veřejné dopravy. Do centra se lze metrem dostat za 20 minut. Žijí zde příjemní lidé, kterým není okolí lhostejné. Velký problém je automobilová doprava, ať už přetížením kapacity silnic nebo nedostatkem parkovacích ploch. Ráno musím vyjíždět často před šestou, abych se vyhnula kolonám v Kbelské ulici. Večer pak často velmi složitě hledám místo na parkování. Dopravě by pomohlo dostavění vnějšího okruhu, doufám, že se ho již brzy dočkáme. Několikrát jsem o tom kvůli zvažované výstavbě administrativního komplexu mluvila s novým ministrem dopravy a on mě ujistil, že přípravy výstavby okruhu intenzivně probíhají.

Navštěvujete některé společenské akce, které se konají na Praze 18?

Ráda bych navštěvovala, ale vzhledem ke své práci jsem velice vytížená. Příliš se mi nedaří společenské akce v okolí bydliště skloubit s nabitým pracovním programem. Když se mi podaří vyšetřit volný víkend, ráda jezdím relaxovat i dobít energii na hory.

Co považujete za svůj dosavadní největší osobní úspěch? Je to ocenění Osobnost eGovernmentu 2018?

Vážím si jak ocenění Osobnost eGovernmentu 2018, ceny Lady Pro, tak i dvou ocenění Otevřeno za transparentnost a posílení veřejné kontroly. Je to ale ocenění nejen mé, ale i všech kolegů z úřadu, kteří se na výsledcích podíleli. Za největší úspěch považuji výborně fungující úřad, který pracuje ve prospěch státu i veřejnosti.