Alena Schillerová pro Blesk ke zrušení superhrubé mzdy

Datum vydání: 11.11.2020 | Zdroj: Blesk

Je vhodná doba, abyste nyní rušili superhrubou mzdu?

Jsme v situaci, kdy de facto průměrná mzda v národním hospodářství poroste podle naší makroekonomické predikce o 0,8 procenta. To je v podstatě zmrazení mezd. Proto jsem navrhla, aby se zmrazily také platy státních zaměstnanců s výjimkou učitelů, těm jsme to slíbili. Byl to boj a ještě asi bude, ale neuhnu. Není možné, aby soukromý sektor měl zmrazené mzdy a ve veřejném rostly. Zaměstnancům pomůžeme prostřednictvím snížení daně.

Proč podporujete návrh premiéra Babiše, který je dražší než ten od vicepremiéra Hamáčka?

Na tom návrhu Andreje Babiše vydělají v podstatě úplně všichni. Pan Hamáček dal do svého návrhu 19 a 23 procent, ale nedal tam kompenzaci, že si OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné – pozn. red.) mohou tři čtvrtiny zaplaceného sociálního pojištění dát do výdajů, jak jsme to navrhovali v roce 2018. To by znamenalo, že jim natvrdo zvedáme daně. Jenže to jim teď nemůžeme udělat, nejsme v konjunktuře. Vypnuli jsme ekonomiku a OSVČ jsou jedna z nejvíc postižených skupin.

Vicepremiér Hamáček se brání, že OSVČ budou platit paušální daní a nedotkne se jich to.

Dal tam slevu na dani. Dneska je 24 400 a nějaké drobné a on tam dal tuším 27 400 a nějaké drobné. Z výpočtů je ale jasné, že se to nevykompenzuje. I pro člověka s minimální mzdou je ve srovnání výhodnější Babišův návrh. Je to v podstatě největší zvýšení čistých mezd od vzniku České republiky, za tím si stojím.

Není to zvýšení mezd, ale snížení daní.

Ale ve výsledku i zvýšení mezd, 53 miliard, které to bude stát státní rozpočet, zůstane v kapsách zaměstnanců.

Kde je vezmete?

Půjčíme si na finančních trzích. Můžeme si to dovolit, protože jsme měli zdravé veřejné finance. Poslední emise byla za úrok 0,5 procenta. Málokdo si půjčuje tak levně jako náš stát. A my musíme nyní pomoci ekonomice. K tomu vedou dvě cesty: dát peníze do spotřeby a do investic. Obojí rozpočet dělá, takže je prorůstový.

Tím, že si půjčujete, znamená to, že jste rezignovali na myšlenku, že stát ty peníze získá zpět od lidí?

Ne, my si to půjčíme, dáme peníze lidem, oni je utratí v ekonomice a nám se to vrátí na dani z přidané hodnoty. To je tzv. multiplikace.

Ale nyní máme zase zavřené obchody. Kdo nám zaručí, že se to na jaře příštího roku nebude opakovat?

Nikdo vám to nezaručí, ale na rozdíl od jara jsme měli podstatně více zkušeností a nezavřeli jsme všechno. Neudělali jsme všechno dobře a teď bychom řadu věcí udělali jinak. Oceňuji nového ministra zdravotnictví pana Blatného, který přišel s novým systémem. Kdyby přišla další vlna pandemie, tak budeme zase zkušenější. Jsem přesvědčena, že nebudeme muset zavírat jako teď na podzim.

Myslíte, že v zahrádkářství a galanterii lidé utratí víc než za oblečení a obuv?

Byla jsem nakupovat v Tescu a neměla pocit, že by se neutrácelo, když jsem viděla plné koše potravin a všeho možného. Mám pocit, že to jede neuvěřitelně, podobně jako e-shopy. Vidím to na DPH, kdy byl meziroční propad minimální. Ano, zavřeli jsme část ekonomiky tam, kde to vyhodnotili epidemiologové jako možné zdroje nákazy. Ale celá řada ekonomiky nám jede, a co je podstatné, nezavřel se průmysl. My jsme ho nezavřeli ani na jaře, to udělal sám, ale teď běží, což je nějakých 30 procent HDP. Zajímá mě také a ptám se na to ministra zdravotnictví, kdy se otevřou školy, protože to má obrovský vliv.

Stále se hovoří o rekordním schodku státního rozpočtu na příští rok. Kde budeme šetřit?

Už když jsem rozpočet sestavovala, tlačila jsem na úsporu provozních výdajů. To je jediná oblast, kde můžete takto narychlo něco ušetřit. A podařilo se to. Jenže tam nenaškrtáte desítky miliard. Představa opozice, že seškrtáme úředníky a ušetříme tím 50 miliard korun, je nesmyslná. Nyní jsme v největší krizi od 30. let minulého století a je důležité naopak do ekonomiky peníze napumpovat. Na snížení provozních výdajů jsem však tlačila už v rozpočtu let 2019 a 2020, i tam jsme snižovali počty úředníků.

Kolik bude schodek státního rozpočtu?

Navrhovala jsem 320 miliard.

Kolik to bude doopravdy?

Uvidíme, jak dopadne daňový balíček. Ten jde do 20. listopadu do třetího čtení. Kdybych vzala to, co prošlo rozpočtovým výborem, tak by byl dopad do veřejných financí asi 90 miliard, z toho do státního rozpočtu asi 70 miliard. Takže bychom se mohli dostat na něco okolo 400 miliard korun. Jak dopadne daňový balíček, uvidíme příští týden.

Jak dlouho se budeme z těchto obřích dluhů vzpamatovávat?

Finalizuji to se svým týmem. Děláme konsolidační strategii, kterou pošlu do Sněmovny. Tam počítáme, že pokud by došlo ke schválení daňového balíčku, je to otázka na osm let. Během osmi až devíti let se budeme postupně vracet na stav před pandemií.