Komentář k paušální dani: hrubé příjmy nejsou zisk
Komentář Aleny Schillerové, ministryně financí
Datum: 2.7.2020 Autor: ALENA SCHILLEROVÁ Zdroj: Lidové noviny Rubrika: Názory Strana: 09
DISKUSE
Paušální daň pro malé podnikatele, díky které získají od příštího roku možnost zaplatit všechny své odvody jednou jedinou předem stanovenou částkou, znovu rozvířila diskusi o zdanění práce v České republice. Výše paušálního měsíčního odvodu 5740 Kč skutečně není sumou, ze které by živnostníkům vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Je to nicméně částka, která v podstatě odpovídá současnému průměrnému zdanění živnostníků. Primárním cílem paušální daně totiž není daně snižovat (a určitě ne zvyšovat), ale především umožnit jejich velmi jednoduché zaplacení při úplném odbourání byrokracie a daňových kontrol.
Ministerstvo financí počítá s tím, že tohoto nového institutu využije asi 127 tisíc OSVČ. Stát by tak od nich vybral oproti současnému stavu jen o 196 milionů méně na dani z příjmu a o dva miliony méně na zdravotním pojištění, ale naopak o 530 milionů více na pojištění sociálním. Celková bilance podnikatelé versus stát tedy vyznívá pozitivně pro stát a kvůli paušální dani tak nikdo na nízké zdanění živnostníků naříkat nemusí. Paušální daň je z tohoto pohledu naprosto neutrální opatření, jehož skutečná výhoda spočívá v odstranění nákladů na účetní či daňové poradce, úbytku papírování a úřední byrokracie. A ano, byť se na to zapomíná, také ve vyšším odvodu na důchod, na čemž budou v budoucnu profitovat obě strany. Není totiž žádným tajemstvím, že v současnosti většina OSVČ odvádí pouze minimální sociální pojistné. Díky konstrukci paušální daně nově odvedou do důchodového systému o 15 procent víc, o to méně ale na dani z příjmu. I v tomto ohledu naprosto neutrální opatření.
Boj mezi OSVČ a zaměstnanci
Výpočet, že živnostníkovi s ročním výdělkem 800 tisíc korun zůstane po zaplacení paušální daně „v kapse“ 730 tisíc korun, je pak zcela mylný. Každý živnostník má přece vedle příjmů také náklady, takže k vydělání 800 tisíc korun na tržbách vynaloží nezanedbatelné prostředky tu na materiál, tu na nájem kanceláře, tu na splátky za stroj, nebo také na benzin, marketing či přístup do potřebných databází. V případě poplatníka s 60procentními paušálními výdaji tak můžeme u příjmu 800 tisíc hovořit o zisku před zdaněním 320 tisíc, tedy asi 27 tisíc měsíčně. V případě 80procentního paušálu dokonce ještě méně.
Je mi líto, že paušální daň znovu oživila stíny boje za rádoby spravedlivé daňové břímě mezi OSVČ a zaměstnanci. Ti jsou situováni pomalu do pozice pařezu, na kterém se stát a podnikatelé chystají dříví štípat. Bylo by fér, kdyby se při této polemice alespoň používaly férové argumenty. Jedním z nich je, že příjem a zisk opravdu nejsou totéž. Jednoduše se pak ukáže, že to s těmi pařezy rozhodně není až tak horké.