Ministryně financí v pořadu Otázky Václava Moravce diskutovala o ekonomické situaci v ČR

Datum vydání: 28. 06. 2020 | Zdroj: ČT 1 | Rubrika: 12:00 Otázky Václava Moravce

Václav MORAVEC, moderátor
Vítejte a hezkou neděli vám všem divákům Jedničky i zpravodajské Čtyřiadvacítky České televize, je tu jedinečný prostor pro diskusi. Módní slova, především politici si v nich libují. Zkušenost však praví, čím častěji se nějaké slovo v politickém slovníku objevuje, o to víc bychom jako voliči měli být na pozoru. Napadá vás v současnosti nejoblíbenější slovo vládních političek a politiků? Napovíme.

Václav MORAVEC, moderátor
Horší časy začala tuzemská ekonomika prožívat už před pandemií nemoci COVID-19 a zdá, se že nad užívání módního slova "proinvestovat se", tuzemské ekonomice příliš nepomůže. Podle nejnovějších odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj bude letošní propad tuzemské ekonomiky pátý největší na světě. Hůře na tom budou už jenom Velká Británie, Francie, Itálie a Španělsko. Český hrubý domácí produkt podle OECD letos poklesne o necelých 10 procentních bodů. Slovenský o 9,3 procentního bodu. Predikce HDP v Německu je -6,6 procentního bodu. Americká ekonomika má podle odhadů klesnout o zhruba 7 procentních bodů. Švédská o 6,7 procentního bodu. Čínská ekonomika se má podle OECD propadnout o 2,6 procentního bodu. Jihokorejská o 1,2 procentního bodu. Dopadne pandemie COVID-19, respektive ekonomická krize nejvíc na ty nejbohatší nebo naopak, na ty nejchudší, i o tom budou dnešní Otázky. Jejími hosty jsou místopředsedkyně vlády, ministryně financí Alena Schillerová, vítejte hezké nedělní poledne paní ministryně.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
Mé pozvání přijala i předsedkyně Národní rozpočtové rady, ekonomka z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Eva Zamrazilová, vítejte a hezký dobrý den.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
A vítám ekonomku, doc. Ilonu Švihlíková, která je také součástí vládního NERVu, hezký dobrý den.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Dobrý den, paní docentko.

Václav MORAVEC, moderátor
Paní ministryně, zkoumáte na ministerstvu financí efektivitu těch vládních opatření, jestli opravdu pomáhají střední třídě a těm nejchudším.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Tak zkoumáme především plnění těch opatření. My jsme sestavili takový ten žebříček podle Institutu z Bruselu, kolik vlastně investujeme do ekonomiky na základě těch jednotlivých opatření. To doporučil tento institut všem evropským zemím, aby byly srovnatelné v tom žebříčku. No a vlastně my zkoumáme pravidelně a průběžně, jak se tato opatření naplňují. To znamená, kolik už bylo investováno efektivně do ekonomiky a každý si…

Václav MORAVEC, moderátor
Asi nejste příliš spokojená s Covidem I a Covidem II, ale i ta nejnovější čísla u Covidu III pro ty větší a významné firmy se ukazuje, že zatím není ta pomoc příliš administrativně.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Tak vy hovoříte o takzvaných záručních schématech, což Covid I, Covid II, přiznáváme otevřeně, že se příliš nepovedli. Řekla bych, že to bylo dáno u toho prvního Covidu, že se ty půjčky nabídly jako bezúročné. Tím pádem si o ně žádaly i firmy, které by na ně nedosáhly i před Covidem.

Václav MORAVEC, moderátor
A Covid III. Že jde ve šlépějích, protože data České národní banky.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Co se týče Covid III, to už…

Václav MORAVEC, moderátor
Ano.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Covid III už mně velmi zajímá, protože v podstatě ten byl vytvořen na základě historicky prvního zákona o státních zárukách, které připravilo ho ministerstvo financí. Samozřejmě předložila ho vláda. A tam poskytujeme velké záruky malým firmám do 250 zaměstnancům, devadesátiprocentní státní záruku na úvěr do 50 milionů. To znamená 45 000 000. U těch firem od 250 do 500 - 80 % záruku, tam mně to velmi zajímá. A já jsem pravidelně v kontaktu se zástupci bank, protože 20 bank se přihlásilo do tohoto projektu. Vlastně oni mají, my jsme poskytli záruku 150 miliard podle toho zákona, první tranši 50 miliard. Multiplikací trojnásobek poskytují banky, čili až 500 miliard, necelých asi 480. A já za ten.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale zatím z těch dat České národní banky.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
No a teď je otázka.

Václav MORAVEC, moderátor
Ano. Se ukazuje, že.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Teď je otázka. Já jsem s těmi bankami v kontaktu, vím třeba od ředitele Komerční banky, že v prvním týdnu žádostí bylo za 9 miliard. Nicméně mě zajímají uzavřené smlouvy. V tuto chvíli, protože ten dashboard, vlastně kontrolu těch dat dělá Česká národní banka. Zatím těch dat tam není příliš mnoho. Takže tento týden, 1. 7. budem zase vykazovat plnění, včetně těchto záručních schémat, všech vlastně našich opatření. Takže já budu určitě s bankami jednat, kde je problém. Buď je problém v tom výkaznictví, anebo je problém někde v tom uzavírání smluv.

Václav MORAVEC, moderátor
A jste zatím znepokojena tím, že se ukazuje, že podle dat České národní banky, že ta pomoc se pohybuje zatím v řádu sta milionů, nikoliv těch desítek miliard.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Zatím jsou tam velmi nízká čísla, ale podle mého názoru ten problém může být na cestě v tom vykazování. Takže já to budu tento týden s bankami řešit, protože není žádný důvod. My jsme velmi tvrdě vyjednávali dny i noci s nimi tato záruční schémata. A má to velmi významně pomoci firmám s provozními úvěry. To podle mě je velice dobrý nástroj.

Václav MORAVEC, moderátor
Když se podíváme na data, jak se vyvíjí tuzemská ekonomika. Zmiňoval jsem, že před pandemií COVID-19 se ukazovalo ochlazení tuzemské ekonomiky, zatímco v roce 2018 v prvním čtvrtletí rostla o 4,1 %, od druhého kvartálu až do třetího kvartálu loňského roku rostla od dvou celých 0,2 do dvou celých 0,8 procentního bodu. Loni na konci roku pak meziročně rostla o 2 %. Letos za první čtvrtletí o stejné procento došlo k propadu. Paní docentko, vy patříte v rámci svého blogu na E15 ke kritikům některých těch opatření, že je zapotřebí pomáhat především střední třídě a těm, z nichž stát těží nejvíce. Jaká opatření postrádáte, protože nejčastěji se právě mluví o podpoře OSVČ o Covidu I, Covidu Ii a Covidu III.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
A víte, každá vláda hledá nějakými opatření a je pravda, že, jak ta česká, tak i zahraniční, jsou samozřejmě pod velkým tlakem, jo, to znamená je potřeba jednat rychle a efektivně, a to velmi obtížná kombinace, a to samozřejmě jako je jasná věc. Já jsem od počátku byla příznivcem toho, aby vláda šla spíše po těch opatření na té výdajové straně, kde si myslím, že to je otázka i větší prostě přehlednosti a snazšího snazší možnosti vyhodnocování těch opatření.

Václav MORAVEC, moderátor
Pro nás laiky, opatření na výdajové straně.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
No nesahám na daně prostě no. To znamená, nezačít jakoby, já já nejsem moc jako velký příznivcem toho, aby se prostě v krizích jako šachovalo s daněmi a hlavně ne ve smyslu prostě těch trvalých daňových, trvalých daňových změn.

Václav MORAVEC, moderátor
Jako například daň z převodu nemovitosti.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
No. Například, například.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Z nabytí.

Václav MORAVEC, moderátor
Z nabytí.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Z nabytí nemovitosti. To je jedna věc. Druhá věc je, myslím si, že otázka, které se do budoucna žádná vláda nevyhne. Otázka legitimity těch opatření, jako ono samozřejmě vždycky tyto krizové období po nějaké době skončí a nutně nastoupí debaty o tom, komu se pomohlo, komu se nepomohlo, jak se moc pomohlo a podobně. To znamená já já jsem dlouhodobě zastáncem toho, aby ta státní pomoc byla podmíněna, jo. To znamená na rovinu prostě, aby to státní pomoc byla podmíněná tím, že ty firmy budou mít zákaz výplaty dividend, zákaz odlivu dividend, zákaz výplaty bonusů managementu, jako tou výplatou/nesrozumitelné/.

Václav MORAVEC, moderátor
Jinými, jinými slovy, tak jak zatím ta pravidla jsou nastavena, tak chápu, že byste se přikláněla právě k dodání těchto opatření, aby ta pomoc byla efektivní, abychom rozdělili peníze.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
aby byla legitimní, jsou to prostě veřejné peníze. Asi nechceme nikdo prostě, aby z těch veřejných peněz potom nám to jako odléval jako bůhví kam do zahraniční, jo. Jinak si myslím, že vláda se snažila od počátku postupovat rychle, a že přišla jako s řadou jako velmi dobrých iniciativ, myslím si, že říkám byla ve velice těžké situaci, vidíme tady docela slušné působení těch programů Antivir. Myslím, že se jako velmi intenzivně jednou spustí i věci na ministerstvu financí, možná se dostaneme i třeba k těm lázeňským voucherům, ty já považuju mimochodem jako za opravdu hodně dobře vymyšlený nástroj na podporu i lokální ekonomiky. Další obrovský téma, takže, říkám jako není to taková ta kritika, že vláda dělá všechno špatně, protože upřímně, ono to hledání, vidíme ve všech zemích, jo jako. Já velice bedlivě se snažím sledovat, co se kde děje a je jasný, protože prostě ta situace nemá historické srovnání, nemá.

Václav MORAVEC, moderátor
My se k těm jednotlivým opatřením dostaneme. Kupříkladu v Německu snižování DPH na potraviny, aby byla nastartovaná spotřeba. V Rakousku úvaha o majetkové vyšších majetkových daních. Paní předsedkyně, Zamrazilová, když se podíváte na efektivitu těch vládních opatření, zatím si velikost schodku necháme na další část Otázek, tak kde máte vy pochybnosti v souvislosti s efektivitou těch vládních opatření.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Nehodnotila jsem je opatření po opatření, samozřejmě, ale co se týče těch Covidů plus, EGAP, potom Covid plus, který by měl být vlastně už nejenom pojištění, ale záruky. A ten by měl být nejenom na provoz, ale i na investice. Oni vlastně všechny ty Covidy byli víceméně provozní programy.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Jo, to jsou na provozní úvěry, takže ten investiční je pouze ten EGAPový. Tak a.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
A ten je pro velké firmy.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Ano, ano, ano, samozřejmě. A teď tady pro mě vyvstává otázka, když se podívám na statistiku úvěrů, nových úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům do minulosti, tak vlastně v těch posledních letech, a to byly dobré, to byla dobrá léta. Vlastně ten objem těch nových úvěrů poskytnutých podnikům, byl maximálně do nějakých 550 miliard korun, čili pro mě je otázka, jak vůbec vlastně ten mechanismus, jak dostat do ekonomiky peníze, vlastně s tím multiplikátorem, o kterém vy jste tady hovořili. Já rozumím, já rozumím tomu, že třeba bylo by dobře, aby ty letošní nové úvěry nepropadly, ten objem těch nových úvěrů nepropadl třeba o polovinu nebo já nevím o nějakou takovou hodnotu, ale myslím si, že víc než těch 500 - 600 miliard korun z toho prostě jakoby ani tou multiplikací přes ty banky asi dostat nemůže, to je taková moje první poznámka.

Václav MORAVEC, moderátor
Jinými slovy, když se mluví o téměř tom bilionů nebo podobně taky.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Já bych o tom opravdu měla pochyby, ale nechci to zpochybňovat, jenom když se dívám vlastně dozadu.

Václav MORAVEC, moderátor
Na schopnost.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Ano nasátí té ekonomiky a už jsme v první polovině roku, ale to prosím pěkně není kritika, to jenom prostě poznámka. Určitě je fajn kurzarbeit, respektive Antivirus. Ten se vlastně osvědčil, ten se jenom přebral z té minulé, z té minulé krizové epizody. To je určitě dobrá věc, ale třeba mám velký problém s tím protažením ošetřovného. Protože se tady prostě už 1. června bylo na v nemocnicích nějakých 120 lidí, z nich bylo 10 na přístrojích, nebyl důvod k tomu, aby lidi nechodili normálně do práce a prostě, proč by měli čerpat ošetřovné.

Václav MORAVEC, moderátor
Prodloužení ošetřovného tedy považujete za neefektivní.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Považuji za velice neefektivní, poněvadž tam je problém, jak na té příjmové straně, že propadávají vlastně to propadne platba za pojištění, propadne vlastně daň a ještě navíc stát dává peníze a ničím jiným a znovu to opakuju, se nedostaneme z té krize, než prostě návratem rychle do normálem a lidskou prací, nic jiného netvoří hodnoty, než prostě lidská práce, protože se tohle. Tohle je něco, co bych asi viděla jako jako ne úplně šťastné, jako jako předčasné. Jinak samozřejmě akceptuji to, co tady řekly obě dámy, ta situace je naprosto bezprecedentní. Všechny vlády hledají, ale my jsme v té situaci specifičtí v tom, bych ještě poznamenala, proč jsme vlastně čtvrtí od konce v tom očekávání.

Václav MORAVEC, moderátor
OECD. Ano.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Hospodářského výkonu je to, že my jsme prostě ekonomika, která si tu vlastní poptávku velmi těžce vygenerovává, my jsme velice silně závislí na exportu, export tvoří zhruba asi 80 % hrubého domácího produktu, takže my těmi domácími opatřeními naprosto absolutně nemůžeme, nemůžeme pomoci té zahraniční poptávce, čili my můžeme třeba jenom jakoby tím Antivirem, my můžeme stabilizovat to, aby lidé nepřicházeli o práci, pak samozřejmě je otázka, jakým způsobem přesměrovat nebo nahradit aspoň částečně ten výpadek domácí, pardon, té zahraniční poptávky. Ale určitě nejsme schopni, prostě pokud by ten export propadl opravdu třeba 30 %, tak to nenahradí žádná vláda, a proto ti Slováci jsou na tom také takto blízko těch 9,3.

Václav MORAVEC, moderátor
Pojďme teď k těm jednotlivým opatřením.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Můžu jenom krátce reagovat.

Václav MORAVEC, moderátor
Právě budeme reagovat na to na ty jednotlivé připomínky. Chybou možné prodloužení ošetřovného, jak naznačuje Eva Zamrazilová.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
No já zatím musím říct, že jsem s dámami nijak výrazně nebyla v rozporu s tím, co řekly do této chvíle. Co se týče ošetřovného, tak já osobně jsem rozuměla tomu, že se prodloužilo. Pokud zůstaly školy zavřené a ti rodiče nevěděli, co s dětmi…

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
To byla hlavně otázka ministerstva školství, v tomhle dominantně.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
To byla ta otázka ministerstva školství. Já jsem měla problém s tím zvýšením na 80 %, to říkám otevřeně. Já jsem proto na vládě nehlasovala, řeknu to veřejně, protože 80 % ošetřovného znamená, že lidé s průměrnou mzdou a menší v podstatě jsou doma za 100 %. Samozřejmě objevovalo se to, že zdravotnictví najednou mělo nedostatek lidí a další segmenty ekonomiky. Takže já jsem navrhovala, až to zůstane na těch 60 %, ale souhlasila jsem s tím prodloužením. Přece co ti lidé měli s těmi dětmi dělat, pokud škola zůstala zavřená. Takže jsme to řešili za pochodu. Takže v tomto směru já souhlasím, protože my potřebujeme skutečně motivovat. V tomhle směru já jsem velice zastánce všech opatření, které motivují lidi pracovat. Protože my potřebujeme, aby lidé šli do práce.

Václav MORAVEC, moderátor
Pokud nedej Bůh by paní ministryně byla druhá vlna tak, jaký je na vládě, jak se nehezky nečesky, říká konsensus nebo shoda, jak by to ošetřovné vypadalo, nedej Bůh, pro tu druhou vlnu.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
My to samozřejmě neřešíme v tuto chvíli, protože pokud by nastala druhá vlna, nevíme, jestli nastane, tak my víme, že už rozhodně nemůžeme tu ekonomiku zavřít. Tak jako jsme ji zavřeli při první vlně. Takže my se na tom musíme…

Václav MORAVEC, moderátor
Jiným, jinými slovy by tam nebylo těch 80 %, pokud by.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
My se vracíme zpátky na 60, jako je podle zákona. Teď, jak skončí ta opatření, což je tuším na konci června. Kdy se vracíme na 60 %, tak je to podle zákona, tak jak to mají běžně lidé, když jim onemocní dítě. Ale chápejte, tohle byla bezprecedentní situace. Nemohl ten rodič být doma jenom 9 dnů. Jenom po tu dobu, protože vlastně ta škola byla zavřená déle, takže to jsem podporovala. Nepodporovala jsem to navýšení. Teď možná to nebude znít ne příliš pro některé diváky příjemně, ale prostě já si stojím za tím názorem, že musíme podporovat především lidi, aby šli pracovat. Protože i když tady trošku stoupla nezaměstnanost, nakonec to OECD, které jste zmiňoval, tak ono nehovoří jenom o propadu české ekonomiky, ale ono tam má další 3 grafy velmi významné. Nezaměstnanost v České republice pro rok 2020, má tam stav veřejných financí pro rok 2020 všech těch států, nejenom České republiky a má tam míru zadlužení. A to jsou zase pro nás velmi příznivá čísla. Třeba u té nezaměstnanosti nám přiznává nějaký 3,6, uvidíme, jak to nakonec bude. Tak nám přiznává opět nejnižší míru nezaměstnanosti. My jsme šli z 2,1, což byla dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.

Václav MORAVEC, moderátor
My jsme tam měli paní ministryně dobrou základnu, znovu, když se ta data podíváme a pojďme si rozebrat ta jednotlivé opatření a zajímám mě pohled vás, jako tří fundovaných dam, na ta jednotlivá opatření. Kupříkladu to co zmiňovala Ilona Švihlíková. Toto je ta prognóza OECD, pokud by, nedej Bůh, přišla druhá vlna tak OECD nás opět dává na páté nejhorší místo v rámci světa, HDP by se propadlo o 13,2 %. Nejhůř by na tom byla španělská ekonomika, pokles o zhruba 15 %. Itálie, Velká Británie a Francie, jak vidíte by poklesly o 14 %. Daňový systém, jako první bod, Ilona Švihlíková říká, že by do daní raději nesahala.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
V tuhle chvíli. Pozor. V tuhle chvíli. Ve chvíli krizových opatření, jinak to potřebujeme jako sůl, ale já myslím v tu ve chvíli, kdy řešíte prostě akutní problém, tak bych se držela na té výdajové straně obecně. A nezačínala dělat nějaké daňové změny toho charakteru. Ale k tomu OECD, víte upřímně, jako hodně pracujete s tou jejich prognózou, ale jsou dalších prognózy, oni se od sebe jako docela dost významně liší jo, takže, já bych z toho nedělala nějakou posvátnou krávu jako. Já já už zažila hodně prognóz a zažila jsem to, že se revidovaly 8× do roka, takže jako já si myslím, že je potřeba se dívat na ty ukazatele, prostě, co se nám děje, to znamená, jaký je inkaso, jako, jak vypadá DPH áčko, jak se platí pojištění, prostě.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ale hlavně všechny ty další prognózy jsou pro nás pozitivní. Ta první je samozřejmě pro nás špatná. Ale oni třeba říkají, že růst v roce 2021 by byl přes 7 %, což teda také zatím.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Musí se počítat s tím, že vlastně to oživení ve většině zemí se objeví v roce 2021, ale nebude dostatečné, aby smazalo ty ztráty, to znamená, to bude rozloženo do nějakého delší ho období, ale říkám prostě ta čísla nám neustále přichází. Světová ekonomika má nějak jako dynamický vývoj, takže jako držet se úplně na prognózy, nepovažuju za za úplně vhodné.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale když se podíváme, můžu jenom u toho daňového systému, ať vyřešíme daňový systém a změny daní. Ne teď aktuálně, ale přitom vidíme, že kupříkladu Německo, aby nastartovalo spotřebu, tak snižuje daň z přidané hodnoty.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Pokud vím, tak oni to dělají do konce roku jenom ne.

Václav MORAVEC, moderátor
Na, s tím, že říkají, že se uvidí podle spotřeby, ale jsou si vědomi toho, že spotřeba je zásadním motorem ekonomiky.

Václav MORAVEC, moderátor
Tady a tady, když se podíváme a o tom o tom referoval kupříkladu server Seznam zprávy na příkladu, že zpětně daň z nabytí nemovitostí bude i zpětně od pouštěna, pokud projde ten návrh zákona v Poslanecké sněmovně. Že kupříkladu předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek s přítelkyní se vyhne asi milionu korun zaplacení daní za byt za 25 000 000. Je toto vhodná pomoc, retroaktivně, odpouštět daň z nabytí nemovitosti, když se kupříkladu nesahá na snížení daně na potraviny. Rakouská vláda naopak uvažuje a má ten návrh v nejbližší době projednávat, zdanění té nejvíce majetkové skupiny, vyšší zdanění právě těch bohatých, proč o tom neuvažujete vy, paní ministryně.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Mohu, k tomu DPH, postupně ano, jak jste se ptal.

Václav MORAVEC, moderátor
Na potraviny.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Já jsem zásadně proti snížení DPH na potraviny, protože to téma se vrací už dlouhodobě nejenom v souvislosti s pandemií a řeknu vám proč. Proč, co mi na tom vadí, protože kdybychom snížili DPH na potraviny tak, když pominu to, že by to byly desítky miliard, záleží na nějaké potraviny, jestli na všechny, a tak dále, pokud na všechny, tak by to byly třeba desítky miliard do rozpočtu, to teď nechám být stranou. Ale, komu by ty peníze zůstaly? Komu by ty desítky miliard zůstaly? Zůstaly by řetězcům, a to je absolutně něco, co v žádném případě tady nedopustíme. Jakou máte záruku, že ty řetězce se o to podělí. Já si myslím.

Václav MORAVEC, moderátor
A tím chcete říci, že německá vláda, když sníží DPH na potraviny, takže dotuje řetězce, když je odlišné DPH na potraviny v Německu 5%.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Budu reagovat. To v životě nedovolí v Německu to, co si dovolí v České republice. Takové marže, jaké jsou v České republice, jsou nehorázné. Nehorázné a myslím si, že na pandemii, jestli někdo vydělal, tak to byly především řetězce s potravinami. Ty na tom vydělaly absolutně bezprecedentně a už je čas a já to tady řeknu klidně na kameru, i když si asi proti sobě poštvou řadu různých různých zástupců řetězců, ale je mi to v tuto chvíli jedno, je načase, aby se podělily s lidmi, aby ty marže snížily. A aby se to promítlo do ceny potravin, takže to jediný důvod, že oni, co si dovolí tady, si nedovolí v Německu.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale, ale tím tím si proti, protiřečíte, protože byste mohla snížit DPH na potraviny a přijmout taková opatření, když v Rakousku kupříkladu u uvažuje vláda Sebastiana Kurze o zastropování cen energií a podobně, aby.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
A cenové kontroly v Polsku. To je taky návrh tímhle tím směrem, přesně, aby k tomu docházelo. Paní ministryně má pravdu, že skutečně u nás jako, jako když zvýšíte DPH, no to se v těch cenách odrazí raz, dva, ale když jde dolů, i když to už platí u těch ubytovacích službách, to není o tom, že se zlevní ubytovací služby, ale o tom, že hotely.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Tady je protikrizové krizové opatření, které počítá.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Ale neříkejme, že je to pro lidi, je to prostě pro hotely.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
To jsme ani neřekli. To jsme ani neřekli.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Jo, to znamená.

Václav MORAVEC, moderátor
No, ale protikrizovým opatřením.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Jednoznačně, jako já se bohužel, já se taky obávám, že kdybysme začli měnit, tak se to neprojeví.

Václav MORAVEC, moderátor
To znamená, že vy byste také po vzoru Německa nesnižovala DPH na potravinách.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Já se obávám, že by došlo k tomu, co říká paní ministryně, to znamená, že by se nesnížily ceny, aby prostě by šli do marží. Já jsi myslím, že tady máme jiná opatření, které firmy.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ale regulace cen v tržní ekonomice je něco, co běžně… Já nevím říkáte, že Rakousko to zvažuje.

Václav MORAVEC, moderátor
Ano zvažuje.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Já samozřejmě na to se podívám. Na ty návrhy, ale je to něco, co v tržní ekonomice není běžné, že bychom regulovali ceny.

Václav MORAVEC, moderátor
Krize není paní ministryně běžná a přece není asi běžné, aby největší náklady této závažné krize nesli ti nejchudší, anebo střední třída a miliardáře by vytahali ze státu, přes různé státní záruky, o kterých budeme ještě mluvit, viz Smartwing, desítky milionů korun.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
O tom se budeme bavit. O tom budeme mluvit, ať je to fér.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže vy neuvažujete o tom, že byste v letošním, příštím roce sáhla na snížení DPH.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ne, neuvažujeme, a právě proto, aby to nezůstalo řetězcům. Ale pokud říkáte, že v Rakousku a v Polsku touto cestou chtějí jít, já se s tím ráda seznámím. Nevím teda, jak Němci to řeší. Tam si myslím, že ty řetězce si to holt nedovolí.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
A pokud by tady nebyla záruka a tu záruku tady nemáme, tak to prostě nemá smysl. Nechají si to ty řetězce. Už dneska mají naprosto nehorázné marže.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
V Německu, v Rakousku není zdaleka, já s dámami souhlasím v tomhle tom, protože v Německu a v Rakousku není ta koncentrace těch těch vlastně mezinárodních nebo vlastně zahraničních, oni vlastně by to nechali těm svým domácím. V tom je ten obrovský rozdíl, my tady máme nějakou Žabku, ale, ale jinak prostě to je všechno.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Ta je polská.

Václav MORAVEC, moderátor
Dámy, ale ale nevypovídá to také o neschopnosti státu, tady paní ministryně do kamery.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Z minulé doby.

Václav MORAVEC, moderátor
Tady paní ministryně do kamery řekne, že si nahněvá řetězce, ale zároveň.

Václav MORAVEC, moderátor
No ale ale žádný důsledek to mít nebude, protože jestli to chápu správně.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Důsledek to nebude mít. Dokud bychom neměli jistotu, že se to projeví v cenách pro koncové spotřebitele, pro toho, jak vy říkáte, chudého občana, tak to nemá smysl dělat. A tu jistotu nemáme.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale tím opět, pokud, když Ilona Švihlíková říká, tak na jaké daně byste sahala, aby tady.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Dlouhodobě.

Václav MORAVEC, moderátor
Dlouhodobě. Aby tady v rámci důsledků té koronavirové pandemie, došlo k zásadní změně daní, aby to nebyli zaměstnanci, kteří a střední třída, která bude chudnout a ti nejbohatší, protože zmiňoval jsem v Rakousku, tam se uvažuje o zvýšení majetkových daní. A tady za nabytí bytů budeme retroaktivně odpouštět daně.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Mohu. K té nabývačce, my jsme to museli stanovit k nějakému datu, protože samozřejmě v okamžiku, kdy se tento záměr sdělil, tak zamrzl trh s nemovitostmi. Takže my jsme museli říct, uděláme to tam, kde byl vklad do konce prosince 2019. Protože tím pádem, aby ti lidé se nebáli uzavírat smlouvy. A využili jsme to. Jako toto je typická daň, která je úplně nesmyslná a jediné, proč jsme ji celé roky drželi, bylo to, že je tam 13 miliard inkaso.

Václav MORAVEC, moderátor
Daň z nabytí nemovitosti.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Je nesmyslná. Platí jenom občan, ten chudý občan, jak vy říkáte. Právnické osoby, bohatý neplatí, protože to udělali převodem obchodního podílu, tím pádem se této dani vyhnout. A dělají to tak všichni, se díváte na ty velké baráky v Praze, tak se to nijak jinak nepřevedlo, když se podíváme…

Václav MORAVEC, moderátor
No vidíte, ale ale ale chudý občan, asi nekupuje nemovitosti za 25 000 000.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
To ne, tak, jestli.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Doufám, že mně nechcete podsouvat, že jsme to udělali kvůli Jaroslavu Faltýnkovi, to bych tedy považovala za úplně absurdní.

Václav MORAVEC, moderátor
Ne, ukazuju to jako příklad absurdní daně a sahání na daně, které asi neuleví pracujícím lidem.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ale nemáte jenom nemáte jenom takovéto nemovitosti, kupují si lidé za 3 000 000, za 4 000 000, za 2 000 000, 1 000 000. A jestli oni si kupuju si malé byty, kupují si malé domky a když tam ušetří 4 % na začátku. Kupujete si třeba za 5 000 000, 4 miliony hypotéka, 200 000 máte, 200 000 na začátku ušetříte.

Václav MORAVEC, moderátor
Za tím opatřením si stojíte.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Stojím si za ním.

Václav MORAVEC, moderátor
Přijde vám přijde vám vhodné začínat zrovna tímto.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Stojím si za ním, protože nemovitosti šly teď dolů. Vidíme to, že klesaly nájmy. Stojím si zatím, že nebyla nikdy vhodnější doba. Tomu já jsem se přes 20 let věnovala, jsem si shodila port. Přes 20 let jsem se věnovala finančnímu právu, učila jsem externě na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. A diskutovala jsem to s řadou expertů doc. Radvan, Doc. Boháč z Prahy, z Brna. Tato daň je nesmyslná, platí ji jenom občan.

Václav MORAVEC, moderátor
Jenže, když ji chtěla opozice chtěla zrušit v časech dobrých.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Opozice, která ji zvyšovala. Která ji naposledy zvýšila.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale, ale když ji chtěla ona snížit v časech, dobrých,tak jste zároveň ji snížit nechtěli.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Rozpočtové dopady hrály roli. Přesně tak.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Můžu.

Václav MORAVEC, moderátor
Jakou, jakými daněmi byste šla vy.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Můžu. Já bych jenom k tomuhle ráda dodala, jestliže už to jednou padlo do éteru, tak se to muselo muselo udělat. To je samozřejmé, protože ten trh opravdu zamrzel potom a k tomu, takže prostě, když už se to jednou dostalo do toho veřejného prostoru, pak už nebylo cesty zpátky. V zásadě bych řekla, že něco něco na tom bude, i když se přijde o těch 13 miliard, tak ale při těch cenách nemovitostí skutečně to může mít nějaký potenciál k tomu, aby se dostali mladí mladí lidé k bydlení. To myslím je pravda také. Tady je ovšem otázka toho, jak budou fungovat ty úrokové odpočty, jestli tady vlastně potom při nějaké refixaci budou ty úrokové odpočty platit, nebo jestli už to bude bráno jako nový úvěr, anebo.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ne, budou platit. Máme to v návrhu zákona. Pardon. Budou.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Dobře, já bych to, fajn, ale ale tak, aby samozřejmě nepropadly ty jaksi ty příjmy jenom z titulu toho, že bude zrušena tato daň, tak asi by měla měl logicky následovat krok zvýšení daně z nemovitostí jako takové, a to ne nikoliv, nikoliv tedy, dejme tomu, u toho prvního bydlení nebo toho bytu či domku a k té které tvoří tu střechu nad hlavou, ale jednoznačné u těch investičních bytů či domů, ale já bych tuto debatu asi nechala spíš na tu dobu, až se bude hovořit o té důchodové reformě, protože tady prostě bude potřeba přistoupit ke zdanění aktiv.

Václav MORAVEC, moderátor
Kdybych kdybych vám ale namítl, že se to netýká jen důchodové reformy ale, že se to týká obecně hospodaření státu, protože se dostaneme za pár okamžiků k rozpočtu, a právě k deficitu půl bilionu korun, a to se nebavíme o rozpočtu v roce 2021, jak byste tedy, abychom ukončili daňovou část, na jaké daně byste sahala paní docentko.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Víte, já si myslím, že to, co nám tady docela jako dlouhodobě absentuje, je prostě nějaká elementární daňová spravedlnost. A ta se teďko podle mého názoru dostane hodně do popředí, protože samozřejmě ten schodek nebude jednorázový, to je logické, tak to dost dobře nejde během jednoho roku seškrtat za 500 miliard, to je nesmysl, to znamená, ty následky se potáhnou několik let, v závislosti na tom, jak se nastartuje ekonomika a jaký bude ten hlavní motor, k čemuž se taky ještě doufám dostaneme. A co to znamená, znamená to, že se musíme podívat, jako kdo měl prospěch z těch opatření a kdo je platí že, a to bude teda opravdu velký nepoměr, protože u nás skutečně všechno stojí a padá s DPH, to znamená regresivní daň, to znamená daň dopadající nejvíc na ty nejchudší. A potom to jsou samozřejmě zaměstnanci. Já už dlouhodobě prostě upozorňuju na to, že není normální, není normální, aby inkaso v konjunktuře v konjunktuře, aby inkaso prostě právnických osob bylo menší než fyzických, no a fyzický to jsou všechno zaměstnanci de facto.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
To není. To není.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Ale je.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Pokud vezmete zaměstnanci ze závislé činnosti, tak ano. Jinak ne.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
A to jako opravdu mi nepřijde úplně jako běžná situace, to znamená ten náš mix je strašně agresivní, mě ta daň z nabytí nemovitostí samozřejmě prostě vadí tím, že už u nás majetkové daně, jako jsou de facto neexistující a jedna z těch posledních se ještě zruší, a ještě se vlastně ničím nenahradí, protože u nás skutečně ten rozpočet, natvrdo, prostě si platí nejvíc ti nízkopříjmoví a zaměstnanci, ty to tady z této prostě drží jako.

Václav MORAVEC, moderátor
Drží své miliardáře.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Ty to drží, jako jo, ale pak ty peníze se dívají jak to odplouvá jako někam jinam. To prostě je neudržitelný dlouhodobě a možná bych zmínila.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy byste tedy šla do vyššího zdanění, protože kupříkladu Rakousko uvažuje.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Řada z nich uvažuje a taky uvažovat bude samozřejmě.

Václav MORAVEC, moderátor
O zavedení miliard, milionářské daně.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Určitě kategorie majetkových daní je potřeba posílit a vůbec, víte co, jako dostat ten mix do rovnováhy prostě jo, nějaký elementární, jestliže mám velmi silnou degresivní daň, což je to DPH, tak je optimální to vykompenzovat nějakou progresí, abych tam měla prostě elementární rovnováhu a zároveň tam dát ty majetkové daně.

Václav MORAVEC, moderátor
Jiné jinými slovy, progresivní zdanění právnických osob.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
No, anebo fyzických, že jo. O tom se možná o tom se můžeme samozřejmě dál bavit jo, ale prostě ten mix v tuhle chvíli jaksi tuhle chvíli. To znamená zaměstnanců.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
To snad.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
No tak můžou to být fyzický osoby, můžete to je potřeba různě nastavit, já bych samozřejmě preferovala, na rovinu řečeno, já bych preferovala u zaměřit se na právnické osoby. A možná ani nezvyšovat tu sazbu, protože to vždycky vyvolá jako takový, jako bych řekla jako mezinárodní bengál, ale prostě jít cestou rozšíření základu daně.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Můžu.

Václav MORAVEC, moderátor
Národní rozpočtová rada, ano paní ministryně, protože doufám, že neodpovíte, že do konce volebního období žádné daňové změny nechystáte.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ne, já vám odpovím, doplním kolegyni.

Václav MORAVEC, moderátor
Evo Zamrazilová, jak byste sahala na daně, aby pokud možno se schodek v roce 2021 nepřiblížil k nějakým tře třeba třech stům miliardám, 3 stům miliard.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Takhle. Já se na to prostě dívám tou optikou dlouhodobé udržitelnosti těch veřejných financí, takže myslím si, že ten mix, že pokud se bude hledat nový mix a tady paní docentkou Švihlíkovou souhlasím, tady samozřejmě bylo původně potřeba v té transformaci vytvořit nějaký, dejme tomu, kapitál, zvýšit aktiva té ekonomiky takže, takže prostě tady ten nepoměr v té době byl ospravedlnitelný, ale teď už opravdu tady tady ta aktiva v tom hospodářství jsou a je potřeba se v tom daňovém mixu na ně soustředit více, než na to zdanění té práce. S tím bych souhlasila. A určitě bych se ale nemyslela, že by mělo jít cestou a nějakého progresivního zdanění práce, protože si připomeňme, že se vlastně ta sedmiprocentní solidární daň byla zavedena jako přechodná v minulé krizi a nic není tak trvalého někdy říkáme, jako ta přechodná opatření.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
U nás řada přechodných opatření je takříkajíc navěky.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Nikdy, tedy nebyla nebyla zrušena, takže tady se myslím, že ta progresivita pro z mého pohledu by byla dostačující, ale co se týče té rozšíření základu daně z právnických osob, případně daně z majetku, to bude stejně ta cesta, kterou budeme muset jít a já si myslím, že tady pravděpodobně předjímám, ale jestliže přišla z OECD už nějaká zpráva návrhu důchodové reformy, důchodové reformy, tak já si myslím že jestliže tam je nějaká část a), jaké by měly být důchody, tak ona tam bude pravděpodobně i ta část b), na na jaké typy příjmu by se vláda v té dlouhodobé neudržitelnosti hrozící, měla soustředit, takže já bych to fakt neviděla jenom tou optikou roku 2021 až 2022, ale ten mix opravdu neodpovídá, neodpovídá těm současným podmínkám a asi je potřeba do něho sáhnout.

Václav MORAVEC, moderátor
Budete psát paní ministryně do nějakých daňových změn.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Já ale musím zareagovat. Tak ještě k té dani z nabytí nemovitých věcí. Ona ta opatření, to je taky balíček, tam toho je víc. My jsme se soustředili na tu daň z nabytí nemovitosti, ale třeba ty investiční byty. Máme tam zkrácení takzvaného daňového osvobození na dani z příjmu pro ty, kteří vlastní jiné nemovitosti než ty, kde mají trvalé bydliště. Trvalé bydliště samozřejmě neřešíme, to podporujeme maximálně. Ale pokud tam někdo trvale bydliště nemá a má další, protože máme x lidí, kteří, jak říkáte, kteří mají x investičních bytů, jsou jich až desítky. A oni, když to po pěti letech prodají, kdysi se tam prolobovala daň z příjmu, že to je osvobozeno. Tak jsme tam nastavili 10 let. To znamená, slibujeme si od toho, že se ty investiční byty mohou trochu uvolnit. Protože samozřejmě někomu se to nebude chtít platit daň, aby čekal 10 let, takže to je další opatření. Pak tam máme zrušení jedné letité výjimky, a to jsou osvobození úroků z úvěrů. Samozřejmě ta reinvestice nebo refinancování, jak se ptala paní předsedkyně Národní rozpočtové rady, tak ta byla zachována. Pro uzavřené smlouvy po prvním lednu 2022, na všechny smlouvy 30 let doběhnou. Ale musíme začít ty výjimky pomalu rušit. Ty nám dělají distorzi daňového systému. My tady máme výjimky za 300 miliard, ale když je navrhnu jednu, dvě na zrušení, tak je o tom vždycky taková vřava. A mnohdy často víc napravo, jak nalevo.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale vy nemáte politickou sílu, zatím zrušení těch výjimek prosadit.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Částečně některé ano, ale je to velmi těžký boj o každou výjimku. Velmi těžký boj a i tento zákon, daň z nabytí, je jedna velká výjimka. Jedna velká výjimka, že platí jenom prostě obyčejný občan, fyzická osoba. Jinak novostavby se neplatí, prolobbovali si developeři. Právnické osoby neplatí, udělají obchodním podílem, čili je to jedna velká výjimka, kterou jsme teď zrušili. A co se týče majetkových daní, já souhlasím s dámami, že jsou jedny z nejnižších vůbec Evropské unii. My jsme dlouhodobě kritizovaný Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou komisí, OECD jsme kritizováni. Ale uvědomme si jednu věc, ta daň je stoprocentním příjmem měst a obcí. Oni mají plně v rukou plně v rukou její navýšení, až na pětinásobek. Teď dokonce jsme do balíčku dali, že budou moci zvedat třeba jenom pro průmyslové objekty, aniž by zvedali občanům. Osvobození jsme jim tam dali, prostě jsme jim to rozšířili na maximu a kolik z nich to využívá. Vždyť i Praha donedávna, teď teprve zvedá na dvojnásobek koeficientu, co jsem četla v médiích. Vůbec to nevyužívají, čili my nechceme jim to diktovat. Oni jsou pány v té své obci.

Václav MORAVEC, moderátor
Jiným slovy.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Oni to mohou udělat.

Václav MORAVEC, moderátor
Přijdete s nějakými, protože záhy bude řeč on deficitu a rozpočtovém schodku v roce letošním a plánech na rok příští. Tak uvažujete o tom, že byste v následujících měsících předložila ještě nějaké změny daní, které by pomohly kompenzovat ztráty ve státním rozpočtu, a přitom se dotkly, pokud možno co nejméně, středně příjmových a těch nejchudších.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Nepočítám s tím. Řeknu to otevřeně. Máme červen roku 2020, aby to vlastně do konce volebního období mohlo být účinné, tak by to muselo dneska být v legislativním procesu. My jsme se zavázali daně nezvyšovat, to je jedna věc, ale když bych měla.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale to jste se zavázali, před korona krizí.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Tomu já rozumím, ale co teď máme těm firmám udělat. Teď, když zcela oni bojují mnohdy o přežití, tak jim máme zvednout daně. Náš daňový mix.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže to, o čem uvažují Rakušané, kupříkladu o milionářské dani.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
V tuto chvíli o tom neuvažujeme. Ta zpráva OECD, jen doplním tedy paní předsedkyni Národní rozpočtové rady, ještě nepřišla. Přišla nějaký pracovní draft, který se řešil na úřednické úrovni. Ten se připomínkoval a ta zpráva by měla přijít někdy na konci srpna, počítám. Ministerstvo financí vlastně prosadilo to, aby se vůbec požádalo OECD o tu zprávu. Protože jsme viděli, kam směřuje důchodová komise, že to spíš nikam nesměřuje. Takže jsme to prosadili, prosadila jsem to na vládě. Vláda to schválila a čekáme na tu zpráva a počítám, že jako vláda se jí budeme zaobírat, měla by přijít na konci srpna.

Václav MORAVEC, moderátor
A takže nebudete do daňového mixu a jeho změny v následujícím roce.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ne. Výhodou našeho daňového mixu je to, že je stabilní. To je prostě, ať můžeme o něm debatovat, určitě tady hodiny, budeme mít názory takové či onaké. Ano, máme poměrně drahé zdanění práce, to je pravda. Já souhlasím s tím, že bych také nebyla pro žádné progresivní zdanění práce. To v žádném případě, ale v tuto chvíli je stabilní daňový mix. A to znamená, není to u nás tak, že nastoupí vláda, která je třeba v uvozovkách levicová. A okamžitě zvedá daň, pak nastoupí pravicová a zvedá tu daň. A to že se ta solidární přirážka, samozřejmě i další věci tam byly, navrhli na přechodno, jenomže v rozpočtu na to nebylo žádné zajištění. To znamená tehdy v tehdejší penězích by to znamenalo pro tu minulou vládu, ne tahle, minulou 40 miliard dolů. A v podstatě ta vláda musela splácet staré dluhy vůči důchodcům, zaměstnanců, a tak dále a samozřejmě investiční dluhy.

Václav MORAVEC, moderátor
Teď se logicky nabízí otázka, kdo to zaplatí, půl bilionu schodku v roce letošním. A záhy bude řeč i o schodku v roce příštím. Připomeňme, že Poslanecká sněmovna v tomto týdnu v takzvaném prvním parlamentním čtení schválila navýšení schodku státního rozpočtu právě na půl bilionu korun. Pozměňovací návrh k novele zákona o státním rozpočtu, která zvyšuje ten schodek na zmiňovaných 500 miliard korun, konkretizuje část výdajů, které vláda označila jako rezervu státního rozpočtu.

Pozměňovací návrh k rozpočtu. /Zdroj: Pozměňovací návrh k novele zákona o státním rozpočtu/
V rezervě státního rozpočtu zůstává 36 miliard korun, 20 miliard má putovat do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, 12 miliard a 800 000 000 je plánováno jako příspěvek obcím na kompenzaci poklesu daňových příjmů, 12 miliard je určeno na posílení programu ministerstva práce a sociálních věcí Antivirus. 10 miliardami chce vláda podpořit veřejný sektor a 7 miliard návrh vyčleňuje na boj s kůrovcem.

Václav MORAVEC, moderátor
A rozpočtový výbor ke svému usnesení připojil i návrh doprovodného usnesení poslance KSČM Jiřího Dolejše, v souvislosti s projednáváním rozpočtu na letošní rok, o kterém se má hlasovat právě na plénu Poslanecké sněmovny. A Dolejš navrhuje, aby Poslanecká sněmovna požádala vládu o zpracování koncepce konsolidace veřejných financí pro období 2021-2027 a předložila ho do Poslanecké sněmovny do konce září. Paní ministryně, předložíte zprávu o konsolidaci veřejných rozpočtů, aniž by vás k tomu sněmovna musela vyzývat tím usnesením.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Tak to usnesení doporučil rozpočtový výbor. Předpokládám, že ho sněmovna schválí. Já jsem rozhodně proti němu nic nenamítala. Je to poměrně šibeniční termín na takovou docela náročnou zprávu, ale my budeme na tom pracovat. Stejně od srpna zhruba někdy od poloviny srpna začneme pracovat na státním rozpočtu 2021 a výhledu na 2022 a 23, což spolu bude souviset. Ono na ty 3 roky to připravíme určitě. Na těch 7 let už to bude horší, ale my jsme prosadili jako vládní koalice v Poslanecké sněmovně novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Kde máme na 7 let nachystaný plán konsolidace takzvaného strukturálního schodku o půl procenta, že se bude snižovat. Tak se dostaneme na stav, který byl před pandemií zhruba v roce 2028. V souvislosti s tím, samozřejmě budeme připravovat ten rozpočet a výhled na 2 roky.

Václav MORAVEC, moderátor
Do konce září tedy předložíte sněmovně.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ano budu tím vázána. Pokud to Poslanecká sněmovna takhle zaváže, tak to předložím.

Václav MORAVEC, moderátor
A když nebudete, tak to předložíte stejně.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Určitě na tom budeme pracovat, minimálně na ty 3 roky takže, takže je to důležité. Určitě by nemusela ani zavazovat.

Václav MORAVEC, moderátor
A. Už teď jasné podle ekonomů, že jestliže v letošním roce počítáte se schodkem půl bilionu korun, že v roce příštím nemůže ten schodek logicky, když nebudete sahat na daně a nebudete zvyšovat příjmovou stránku státního rozpočtu, že ten schodek v roce příštím nemůže být níže než 300 miliard korun, je to správná úvaha.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Tak já bych to číslo nechtěla o něm spekulovat, protože skutečně my budeme teprve dělat někdy na přelomu srpna a září makroekonomickou predikci. Ty bude posuzovat výbor rozpočtové prognózy. Víte, že celý rozpočtový proces je o měsíc posunutý, že jsme prosadili novelu zákona. Já jsem vděčná Poslanecké sněmovně, že to odhlasovala. To znamená, že na vládu budu dávat rozpočet 21 a střednědobý výhled 22, 23 až do konce září. Do Poslanecké sněmovny do konce října, ale je to logické, jestliže budeme mít půlmiliardový schodek. Věřím, že to Poslanecká sněmovna schválí 8. července. Abychom se dostali na nějakých 40 miliard, 50 miliard schodku tak, jak bylo plánováno ve střednědobém výhledu, tak bychom museli mít růst skoro 10,6 % nebo skoro 11 %, což mít určitě nebudeme. Takže je logické, že pokud máme udržet důchody, máme investovat, protože ta investice je důležitá. Tak, teď investice jsou důležité, tak nemůžeme se dostat zpátky do toho schodku a to byl i náš spor o pravidla rozpočtové odpovědnosti.

Václav MORAVEC, moderátor
Jinými slovy rozhodně se v deficitu pro příští rok nedostanete pod 300 miliard.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Tak já nechci, mě tlačíte. Teď pojede na liště, že Schillerová řekla, že by 300 miliard. Já to v tuto chvíli nevím.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Já si myslím, že bude to vyšší deficit. Já nechci žádné číslo, protože bylo by to neprofesionální. Já nemám proto v tuto chvíli podklady. Proto jsme to celé posunuli o měsíc, abychom měli za sebou víc než polovinu roku pokladních plnění, abychom měli už nějaká čísla z Českého statistického úřadu, abychom měli i evropská čísla srovnání, protože jsme malá proexportní ekonomika. To je také důležité. Proto je to celé posunuto a v tuto chvíli by to bylo ode mě neprofesionální. Ale je logické, že to, co je ve střednědobém výhledu teď, tak splnit nemůžeme.

Václav MORAVEC, moderátor
Paní Zamrazilová, je ta úvaha, že nemůže, když vláda přichází, a vy svým způsobem rozporujete návrh toho schodku na půl bilionu korun, že je neadekvátní, tak je to tak, že v příštím roce nemůže vláda se dostat, když nebude sahat na daně, nebude sahat na příjmovou stránku rozpočtu už, takže nemůže se dostat pod 300 miliard korun v roce příštím.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Jsme z toho velice zneklidněni, jsme zneklidněni vlastně z kombinace toho, že ten schodek na 500 miliard bude pravděpodobně schválen, ale pokud by byla předtím nebyla schválena novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, pak by nám ta pětistovka tolik nevadila. Nám vadí ta kombinace obou dvou těch novel, které vlastně přestupují jaksi k tomu maximalisticky, protože, jestliže by ta ten výdajový prostor vlády byl v těch dalších, dejme tomu, řekněme jenom třech letech vyčerpán, pak by, já jsem si původně pracovně vytvořila odhad schodku 250 miliard korun, tady tím číslem 300 miliard, já jsem prostě absolutně zděšena.

Václav MORAVEC, moderátor
Pro příští rok.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Pro příští rok.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže vy, vy říkáte, že maximum je 250 miliard .

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Pardon. To pro mě.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Žádné číslo nepadlo.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
To pro mně by bylo nepřijatelné, už to je pro mně nepřijatelných už těch 250 miliard, poněvadž já si. My se tady dostane dostáváme k tomu, že letos budeme na 40 % hrubého domácího produktu, napřesrok bychom tedy touto optikou byli na 45, další rok poté na 50 a v roce 2023 bychom naráželi na dluhovou brzdu zleva. Jistěže ano poněvadž, jestliže by to bylo 300 miliard v roce 21, potom, dejme tomu, 250 nebo 200 v roce 2023, 2022 - 23, tak jsme opravdu někde přes 50 % hrubého domácího produktu. Já se musím nutně vymezit k tomu k tomu vyjádření, že krizí se neproškrtáme, že se z ní proinvestujeme. My se tou krizí hlavně nesmíme prodlužit, já tady jenom musím upozornit.

Václav MORAVEC, moderátor
A to hrozí, tak jak vláda postupuje.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Ano, pardon, já bych to dopověděla. Jedinou evropskou zemí, která v minulé krizi vlastně, kde nedošlo k propadu hrubého domácího pro produktu, bylo Polsko. Polsko se proinvestovalo, ale za jakou cenu, z těch původních 40 třech procent se dostali někam na 58, což už znamenalo náraz na jejich dluhovou brzdu ve výši 60 %. Jistě, žádný problém, jenže oni kvůli tomu potom přistoupili ke zrušení toho a znárodnění toho druhého důchodového pilíře. Další věc, Slovensko také proti nám mělo tu fiskální politiku v té minulé krizi podstatně volnější, také zdaleka tolik nepropadlo, no a teď se by se měl ten veřejný dluh země zvýšit na 60 %, díky tomu, že oni mají to zadlužení.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Mluvíte o kom, o Polsku.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
O Slovensku.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Aha.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
O Slovensku mluvím, dalším příkladem je Slovensko. A teď vlastně 8. května agentura Fed snížila hodnocení, zhoršila rating hodnocení Slovenska, a to nikoliv kvůli koronaviru, ale kvůli tomu, že minulé vlády trestuhodně promrhaly mohutný hospodářský růst v předchozích letech.

Václav MORAVEC, moderátor
Tedy vy říkáte, že vláda dělá chybu, protože se chce touto krizí ne proinvestovat, ale prodloužit.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Mně jde o to kombinaci letošní pětistovky a rozvolnění těch rozpočtových pravidel pro ty pro ty příští roky. Kdyby byl letos, dejme tomu, 500 a napřesrok, dejme tomu, 100 miliard, ano prosím, ale prostě ta kombinace ta kombinace těch schodků do dalších let, už mi připadá jako velice nebezpečná.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Takže já musím reagovat. Tady my se zcela zásadně neshodneme s paní předsedkyní Národní rozpočtové rady a já, pokud se to vede v této věcné rovině, v této prostě číselné, tak s tím nemám problém. Nemusíme se na všem shodnout, to je život. A my už jsme si to vysvětlovaly, já si myslím, že paní předsedkyně dostala obrovský nebývalý prostor, jak na plénu Poslanecké sněmovny, tak na plénu Senátu. Pak následně u tohoto zákona, takže si myslím, že měla možnost to to vysvětlovat i politické reprezentaci dostatečně. Já s tím zásadně nesouhlasím. Tak jak je postaven zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti u nás, a bohužel je to, já jsem to přirovnávala, jak se poslal kůň do Poslanecké sněmovny a vylezl ten velbloud, prostě dlouhodobý a ještě kulhající. Tak my máme ho postavený, takže my bychom mohli letos vlastně dělat, co bychom chtěli, protože Evropská komise rozvolnila pakt stability. A dnes ty země jsou v takových problémech, že de facto mohou ty schodky de facto skoro libovolně zvyšovat. Je to na nich, ale příští rok bychom se disciplinovaně museli vrátit k tomu čtyřicetimiliardovému schodku, co bylo ve výhledu. Takže jinými slovy, zopakovat si scénář 2008 -2009, poškrtat důchody, poškrtat platy, zastavit investice, zamrznout a dostaneme se do další recese.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale to paní předsedkyně neřekla.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ale tak by to bylo.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Tohle jsem neřekla.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Samozřejmě neřekla, ale tak by to bylo.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Ne, já jsem řekla to, že by ten schodek měl být dejme tomu strukturální.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
A teď říká to, že by schodek měl být, dejme tomu, 100 miliard.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Strukturální zvýšen na 2 %, a nikoliv na 4.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
My jsme.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
V roce 2023 se ekonomika vrátí k potenciálu.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Já bych to domluvila. Já jsem vám taky neskákala do řeči.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Skákala. Ale v té době už.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Tady se určitě s paní, s paní docentkou neshodnem. Já bych ještě se vrátila, vy jste tady začal grafy OECD. A OECD, když budeme u toho zadlužení, nevím, kde vzala paní docentka 60 % HDP, že bychom překročili dluhovou brzdu. My jsme naopak jedna ze tří zemí, které nepřekračovaly dluhovou brzdu před pandemií. Například Německo už se jí pomalu blížilo k 60 procentům HDP. My jsme byli kolem 30 % HDP. A pořád zůstáváme i OECD pro rok 20 s tou velkou míru zadlužení nám nechává třetí nejnižší místo právě proto, že my jsme začínali z té nízké základny.

Václav MORAVEC, moderátor
A proto vám nepřijde nezodpovědné, to během tří, čtyř let. A je otázkou, jestli se bude, tak jako v roce 2008, jestli budeme dál tisknout peníze a budeme odsouvat zásadní zásadní.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
My peníze netiskneme. To, prosím, neříkejme. My netiskneme peníze. My jsme byli právě.

Václav MORAVEC, moderátor
No bude se to platit z dluhopisů.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
My jsme, fiskálně ano.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže stát si bude půjčovat.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ano. Ale podívejte se, za jaký si půjčujeme úrok. Půjčujeme si za průměrný úrok kolem 1%.

Václav MORAVEC, moderátor
A vy myslíte, a vy myslíte. Že to bude.

Václav MORAVEC, moderátor
Někdo.

Václav MORAVEC, moderátor
Že to bude kdo, že to bude, v uvozovkách nadosmrti, že když všechny státy vrhnou obrovské množství dluhopisů na trhy, že to může v ekonomice fungovat.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ale máme tady ještě novelu zákona o České národní bance. Ta může vstupovat na sekundární finanční trh. To znamená, že může od těch bank, institucí, a tak dále, kupovat státní dluhopisy, tím dávat likviditu. To jsme všechno jako balíček opatření prosadili, ale uvědomme si jednu věc. Všechny země Evropské unie a já si myslím, že ta srovnání máme, a že my patříme k těm, kteří právě nastoupili před do té krize s perfektní základnou. A jsme si právě vytvořili ten polštář, těmi veřejnými přebytkovými financemi. Přebytkovým zdravotními pojišťovnami, přebytkovým výběrem sociálního pojištění, zdravým bankovním sektorem, který nám teď velmi pomáhá. A my se nemůžeme proškrtávat. Já s tímhle zásadně nesouhlasím. To je jediná cesta, která nás dostane rychle z tohoto z této krize, bezprecedentní krize.

Václav MORAVEC, moderátor
Paní docentko, jsou na místě obavy Národní rozpočtové rady.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Já to visím trošku jinak, víte co, to co se poměřuje to, co se světově srovnává, je dluh k HDP. To se teďko zhorší vlastně u všech zemí, protože dostanete dvojí úder, ve všech zemích poroste prostě deficit, to se vám odrazí ve dluhu. A ve všech zemích se propadne HDP, takže prostě ten ten poměrný ukazatel se se zhorší. Ale zároveň je potřeba si říct, že i když vláda bude konat, a to jsem samozřejmě ráda, že bude. Tak ta ekonomika prostě není jo - jo, když prostě se propadnete, tak prostě hnedka nevyletíte zase někam vzhůru, takže je poměrně logické, že ta ekonomika a určitě nejenom naše, ale i ty ostatní, prostě budou delší dobu vykazovat nějaké deficity jo, a upřímně řečeno, já bych se opravdu spíš.

Václav MORAVEC, moderátor
A jsou to jsou smysluplné.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
To to je potřeba jako jít do té struktury, ale obecně prostě si myslet, že se z 500 miliard dostanou na 0, a že to jako někde seberu, tak v tu chvíli opravdu jsme spíš bych řekla 2012 až 2013, teda upřímně řečeno, jo, to by bylo v tomhle ohledu, bych řekla.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ano to je mělčí recese.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Chápu, to že vlastně říkáte, že spousta zemí bude najednou vydávat dluhopisy, to znamená ta akce koncentrovaná, budou hledat refinancování. A na rovinu si myslím, že spousta z nich bude prostě, půjde tím, že bude monetizovat dluh, jo, to nebude u nás, ale jako věřím tomu, že spousta zemí do tohohle půjde. To jen taková jako poznámka poznámka na okraj. Ale pro mě opravdu není problém toto, že tady prostě bude schodek a ani to, že bude jako několik, několik let, protože to chápu, jako z hlediska krize tohohle rozměru.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže, takže když bude přes 100 miliard schodek v příštím roce.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Ne, mně jde o to, jakou strukturu ten schodek bude mít, jestli za prvé teda, jestli tam bude, já se zase budu otravovat s tou daňovou spravedlností, protože ty majetkové daně ještě jo, možná není jenom jako nemovitosti, ale ona je taky jako dědická a darovací jako, ale a ta může být progresivní.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ta je okrajová. Ta je okrajová.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
No, když se zavede progresivní, tak vůbec nemusí být okrajová. To znamená, to je jedna věc, ale druhá je prostě, jestli ta vláda bude schopná v rámci těch návrhů definovat ty základní motory tak, aby ten poměr dluh k HDP se začal snižovat, jo, protože to je prostě základní, já bych řekla, že prostě musíme prostě z té krize vyrůst, a to je to základní, jak přece, jakým způsobem se dneska vypořádáváme s dluhy, všechny země víceméně, kromě těch, které provádí velmi zajímavou politiku, jako Japonsko tedy, to teď nechám stranou, jo. To znamená.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ale jaké mají zadlužení Japonsko.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
No ale oni dluží sami sobě, že jo, kupuje to centrální banka, má nějaký perpetuem mobile a nikoho to nezajímá, kolik mají 250 % HDP.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
No přesně tak.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Jo, ale tady jde o to prostě, aby tam byly ty růstové motory, to znamená, aby ta vláda definovala jo, co bude ten motor, který tu ekonomiku nakopne a jak bude teda schopna snižovat ten poměr dluhu k HDP a potom jako říkám, s tím nemáme jako nějak, nějaký zásadní zásadní problém. Já opravdu, když se podíváme i na ty ostatní země, tak vidíme, že řada z nich prostě počítá s tím, že tenhle dluh bude trvat jako delší delší dobu a vidíme, že už uvažují některé právě jak budou formulovat tu svoji hospodářskou strategii, jakým způsobem prostě ty růstové motory najdou a jakým způsobem je budou podporovat a to bude to základní, to bude to základní.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Jak efektivně ten stát bude schopen tu ekonomiku nakopnout a teď se můžem bavit o jakých komponentech to bude, že jo.

Václav MORAVEC, moderátor
Reakce Evy Zamrazilové.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Já jsem chtěla jen 2 věty říct, že souhlasím s tím, že je potřeba vidět, co je strukturou toho státního schodku. Co všechno ten státní rozpočet vlastně platí, že platí do zdravotní pojišťovny, že platí celou řadu prostě prostředků i za další součásti těch veřejných financí, a to je to podstatné. Do zdravotnictví teď půjde v těch dvou letech 50 miliard.

Václav MORAVEC, moderátor
Eva Zamrazilová.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Takže já bych to teď tedy vzala, dámy hovořily poměrně obšírně, tak já bych to teď také shrnula. Takže ten návrh pana poslance Dolejše, že má vláda předložit.

Václav MORAVEC, moderátor
Předložit do konce září.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Předložit do konce září si myslím, že je velmi velmi velmi rozumný. Já jsem tady ono to v té roušce asi přesně není slyšet, ale já jsem hovořila o Polsku, které narazilo na svou dluhovou brzdu 60 % a hovořím o Slovensku, které má dluhovou brzdu 50 %, a které s ní má problémy. Hovořila jsem o tom znárodnění v Polsku toho druhého důchodového pilíře a o zhoršení ratingu na Slovensku. Tímto celým jsem chtěla jenom říci.

Václav MORAVEC, moderátor
Že něco podobného hrozí nám.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Že v momentě, kdybychom, máme dluhovou brzdu ve výši 55 % a.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Nemáme. Pardon, už mlčím. Nemáme.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Promiňte, prosím, zákon o rozpočtové odpovědnosti nám klade dluhovou brzdu ve výši 55 %, to je základní.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Ano. Ale my ji nemáme ve výši 55 %.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Zákon. Kdo je teda má nebo. To je zákon o rozpočtu.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
To je v zákoně. V zákoně, že můžeme maximálně.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
V zákoně o rozpočtové odpovědnosti je dluhová brzda 55 % a já tvrdím, že jestliže finanční trhy ucítí, že se k té dluhové brzdě blížíme, potom budou reagovat, protože tady dojde k tomu během těch několika let, že vláda stejně se stejnou lehkostí bytí, s jakou prolomila tento první pravidlo zákona o rozpočtové odpovědnosti, prolomí i to pravidlo druhé těch 55 % a my tady nejsme ani o krok blíže řešení dlouhodobé nerovnováhy veřejných financí, z pohledu stárnutí populace, především penzijního systému, takže my si oproti tomu vyčerpáváme čas. Já neříkám, že té ekonomice není třeba nějakým způsobem pomáhat i v roce 2021, 2022 nebo 2023, ale hovořím o tom, že nadměrnost jaksi toho schváleného strukturálního schodku na 4; 3,5 a 3 % je nadměrná a byla by oprávněná, dejme tomu, ve výši 2; 1,5 a návratu k tomu 1 procentnímu v roce 2023, kdy máme podle všech těch mezinárodních odhadů už být na tom takzvaně dlouhodobému potenciálu, tedy tam kde bychom.

Václav MORAVEC, moderátor
A kdy se, kdy se přiblížíme nebezpečně k té hranici 55%.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Přece umíme počítat všichni, vždyť to jsou kupecké počty, jestliže letos budou na 40 %, napřesrok utratím 300, 300 miliard, tak to mám dalších 5 procentních bodů, takže to jsme na 45, jestliže v roce 22 utratím dalších 250 miliard, tak budu třeba na 49 a jestliže.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Ale vždyť ta ekonomika třeba poroste. Vždyť je to poměr dluh k HDP.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Přesně tak.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka NERV
Vždyť jako spousta zemí. Ale vy nevíte, jak ta ekonomika.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /ANO/
Přesně tak. Já už nadskakuju.

Václav MORAVEC, moderátor
Já se omlouvám, je to zajímavá debata.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
To se dá spočítat a já.

Václav MORAVEC, moderátor
Přepnete si na zpravodajskou Čtyřiadvacítku, protože zajímavá rozpočtová debata o našich peněženkách, našich výdajích bude pokračovat na zpravodajské Čtyřiadvacítce. Loučíme se pro tuto chvíli s diváky Jedničky, Otázky s ministryní financí Alenou Schillerovou, předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou a ekonomkou Ilonou Švihlíkovou pokračují hned po stručných zprávách na ČT24.

Václav MORAVEC, moderátor
Jste na správné adrese. Tady je zpravodajská jednička v zemi. Tady je zpravodajská Čtyřiadvacítka České televize. O jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit?

mluvčí
Peníze se nijak neušetřily. Na žádnou důchodovou reformu, vůbec na nic. Všechno je utracené a teď se zadlužujeme rychlostí, jaká tady nemá obdoby. Míříme ke státnímu dluhu přesahující 2000 miliard.

Václav MORAVEC, moderátor
Má dáti, dal. Účetní logika v pokračování diskuse ministryně financí Aleny Schillerové, předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové a ekonomky Ilony Švihlíkové.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /za ANO/
Tak jsem, aby v těch samotných nemocnicích byly udělané zásoby právě třeba na tu druhou vlnu, která může být ještě masivnější na podzim.

Václav MORAVEC, moderátor
Jedna vlna za druhou. Vyřeší virus očkování? Jak blízko je k vakcíně? Jak velký byznys bude znamenat? Hosty vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula a epidemiolog Jiří Beran. Ještě jednou hezké nedělní odpoledne, vám všem divákům zpravodajské Čtyřiadvacítky. Stále v jedinečném prostoru pro diskusi. Připomínám, že hosty Otázek zůstávají vicepremiérka ministryně financí Alena Schillerová, předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a ekonomka Ilona Švihlíková. Ještě jedno, dámy, vítejte ve druhé hodině Otázek na zpravodajské Čtyřiadvacítce. Tvrdý dopad krizových opatření na ekonomiku se projeví také na výběru daní. Ministerstvo financí podle materiálu, který dostali členové výboru pro rozpočtovou prognózu, počítá s poklesem příjmů skoro o pětinu oproti původním předpokladům. Tady jsou data.

redaktorka
Dokument počítá pro letošek s celkovými daňovými příjmy ve výši 961 miliard korun. Oproti rozpočtu na letošní rok schválenému loni v prosinci je to o asi 220 miliard méně. Z toho výběr daně z příjmu právnických osob má klesnout o 73 miliard. U daně z příjmu fyzických osob má jít o 65,5 miliardy a u daně z přidané hodnoty o 43 miliardy korun. Na spotřební dani se podle odhadů vybere o 19 miliard méně. A plánované zrušení daně z nabytí nemovitosti bude stát rozpočet 10 miliard korun.

Václav MORAVEC, moderátor
To jsou údaje, které mají Otázky k dispozici od některých členů. Paní ministryně, vy mi do toho skáčete. Chtěl jsem dodat, že komunisté chtějí na podzim, tedy rok před sněmovními volbami, jednat s vládou o změně výběru daní, byť ministryně financí Alena Schillerová v první části Otázek řekla, že na daně a na daňový mix už sahat nebude.

Miloslava VOSTRÁ, poslankyně, předsedkyně rozpočtového výboru /KSČM/
Úprava daňového systému tou progresí prostě bude jedna z věcí, kterou bude muset každá vláda, která vznikne po volbách v roce 2021 do Poslanecké sněmovny, řešit. Nedáte to pouze tím, že budete šetřit provozní výdaje, nebo že řeknete se proinvestujete. To je moc hezké heslo. Nicméně jenom tím se ty schodky nevyrovnají.

Václav MORAVEC, moderátor
Paní ministryně, jste připravena na to, že v roce příštím nemusíte mít tedy podporu KSČM, když chtějí pro rok 2021 a rozpočet právě progresivní zdanění, které jste první hodině odmítla?

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Tak my jsme s nimi ještě nejednali. Oni rozhodně nesvazují tento svůj nový požadavek s tím schodkem 500 miliard na rok 2020. O tom jsme ještě nejednali. Takže budeme se o tom bavit a uvidíme, jaké mají názory. Já jsem svůj názor jasně řekla, že nebudeme měnit daně. Nebudeme v tuto chvíli měnit daně. Firmám je absolutně nejhůře. Já bych ještě krátce reagovala tady na tu míru zadlužení, pokud se někdo díval....

Václav MORAVEC, moderátor
Na to, že můžete změřili snížit rating České republiky......

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Paní docentka mluvila o Slovensku, o Polsku. Takže k tomu já se vyjadřovat nebudu. I když tady na tom grafu OECD jsou taková trochu jiná čísla. My i s tím 500 miliardovým schodkem budeme mít míru zadlužení procentu HDP nižší než v roce 2013. To bych rád zdůraznila, že prostě pořád to bude pod 40 procenty. Dluhová brzda, pokud vím, tak je někde na 60 %. Myslím si, že většina zemí Evropské unie ji nedodržovala už před pandemií, natož dnes. Nedodržovala ji nikdy, natož dneska po pandemii. My jsme ji vždycky dodržovali.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy mi odbíháte od toho roku 2021.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Od roku 2021 zvyšovat daně nebudeme. To neodbíhám. To říkám zcela otevřeně.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale u toho deficitu, že to budou stovky miliard.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Samozřejmě bude to vyšší deficit. Já to nezastírám a říkám tuhle věc. Nemůžeme teď prostě zaškrtit spotřebu. Nemůžeme zaškrtit investice. To byla přesně ta chyba, co se stalo v roce 2008/2009, proto jsme byli znovu v krizi 2012/2013. Co se týče rizika udržitelnosti veřejných financí, o čem mluví paní předsedkyně Národní rozpočtové rady a vydali k tomu zprávu. Víte, já abych to řekla jenom zjednodušeně. My to samozřejmě vnímáme, že je tady určité riziko udržitelnosti veřejných financí. Nicméně v době, kdy nevíme, co bude za 2 měsíce. Teď mít tu jistotu, co bude v roce 2050, ale 2046 si nemyslím teda, že ta jistota je jasná. A navíc ta rizika neudržitelnosti veřejných financí to je technická kategorie. Já mám tady tabulku, kterou jsem si vytáhla. To jsou ta indikátory S1 S2, o který paní předsedkyně často mluví. My z hlediska té dlouhodobé a střednědobého času máme to riziko velmi nízké. Máme ho samozřejmě z pohledu dlouhodobého.

Václav MORAVEC, moderátor
Chcete tím říci, že Národní rozpočtová rada dělá paniku?

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Chci říct to, že Národní rozpočtová rada v podstatě vydala to samé, co vydala vloni. Upozornila na určitý demografický vývoj. Snížila tam to o 4 roky. Řekla 2050, teď říká 2046, pokud se nemýlím. A vím, že určitý problém budeme mít zhruba po 15 letech. To já vím. To už není ten střednědobý. To je ten dlouhodobý. Jinak ta rizika to vychází ze zdroje Evropská komise, tam je až nekonečno.

Václav MORAVEC, moderátor
Podceňuje je?

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Nepodceňuji. Ale prosím vás, v době, kdy jsme v bezprecedentní hospodářské krizi nejhorší od třicátých let minulého století, tady dělat tyto projekce já považuju opravdu za minimálně za nekorektní. To říkám otevřeně. A znovu opakuji. Ministerstvo financí iniciovalo zprávu OECD. Čekáme na ni. Vláda se jí bude zabývat.

Václav MORAVEC, moderátor
Velmi stručná reakce, ať přejdeme ke strategickým firmám, paní předsedkyně?

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady, Národohospodářská fakulta VŠE
Prosím pěkně, my samozřejmě musíme tu zprávu vydat. Je to naším zákonem úkolem. Je to naším stěžejním zákonným úkolem každoročně vypracovat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. To je podle toho zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Musíme jí předložit parlamentu. První zprávu jsme, prosím pěkně, vydávali někde v listopadu, nebo v říjnu 2018. Tehdy jsme byli osočováni, že se pleteme někam mezi vlastně schvalování rozpočtu na ten rok 2019. Domluvili jsme se v rozpočtovém výboru domluvili jsme se vlastně napříč odborným spektrem, že ideální timing bude červen. A zavázali jsme se, že tedy budeme každoročně tu zprávu předkládat v červnu, tak abysme jaksi neházeli do toho rozpočtového procesu nějaké negativní informace. Máme v plánu práce od prosince nebo od začátku ledna, že ji vydáme v červnu. Pokud bychom tu zprávu nevydali, tak se zase prostě podrobíme kritice z zleva zprava, že jsme nesplnili svůj zákonný úkol. Takže co nám zbylo? Prostě pracovali jsme s daty, která tu jsou. A já jenom jenom velice stručně chci říct, že dlouhodobá, že částečně hrozí a tak. Tady my si musíme uvědomit, že tady mi 3 dámy v současné době tvoříme takovou virtuální rodinu, která živí jednu babičku někde. To je prostě podstata našeho penzijního dnešního systému. A během příštích 20-30 let, jedna z nás začne postupně mizet a za 30 let tady budou jenom 2. Tak dobře, tak dejme tomu, já umřu. Takže na toho jednoho člověka na tu jednu starou babičku za těch 30 let budou 2 dámy samy. To je podstata těch problémů, na které my.... tady jde o to, jaká je průměrná mzda a průměrný důchod. A pořád půjde o tady tu základní relaci. Ano, máme tady scénář se zvýšenou produktivitou. Zpráva je vydána. Je tam scénář s extrémním zvýšením produktivity práce. Ani tento neřeší.

Václav MORAVEC, moderátor
My k ní určitě uděláme speciální Otázky. Slibuji ještě v průběhu léta. Dámy, ale pojďme bavit právě o tom, jestli ty peníze to zadlužení stovky miliard korun, jestli jejich přerozdělování je efektivní a bude efektivní, když se podíváme na výdaje, které vláda dává? Pomoc podnikatelům. Už jsme o tom mluvili v první části. Vláda se soustředí na pomoc kupříkladu prostřednictvím záruk za úvěry. Jsou to ty covidové programy, jednička dvojka trojka. O nich jsme mluvili. Do nich se také nevejdou některé dopravní firmy. Jako nejčastěji skloňovaná firma, o níž Andrej Babiš jako o první mluvil v souvislosti s podporou státu, tedy společnost Smartwings. Stát s ní momentálně jedná o záruce 500-900 000 000 Kč za úvěry. Podmínkou je přejmenování firmy na ČSA a udržení dvou a půl tisíce zaměstnanců. Majitelé firmy si v případě státní pomoci také po dobu 10 let nebudou moci vyplácet dividendu. Zároveň musí do společnosti vložit peníze.

Martin PÁNEK, ředitel Liberálního institutu
Zatím to vypadá, že strategická firma se pozná podle toho, že jí vlastní podporovatel, nebo kamarád premiéra. U Smartwings určitě se nedá hovořit o tom, že to je strategická firma. Český trh s leteckou dopravou bude určitě velmi dobře obsloužen bez Smartwings stejně jako se Smartwings, nebo s menšími Smartwings.

Václav MORAVEC, moderátor
Kritizuje v rozhovoru pro dnešní Otázky diskusi vlády, respektive nediskusi vlády o strategických firmách ředitel Liberálního institutu. Server zdopravy.cz napsal, že vedení ČSA začalo s odboráři jednat o propouštění. Ve hře je až 60 % propuštěných zaměstnanců ČSA. Paní docentko Švihlíková, má vláda, když chce ručit za úvěry a pumpovat soukromým firmám, které jsou vlastněny miliardáři nějaké peníze, tak má vláda podle vás dostatečně vyargumentováno, co je a co není strategická firma?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
To je velká otázka, protože tohle neřešíme jenom my. To se řeší všude na světě, co je strategická firma a jakým způsobem pak ta vláda jedná. Protože pořád se jedná o veřejné peníze. Samozřejmě je tam velmi silná otázka politické odpovědnosti. Já bych sama viděla strategickou firmu samozřejmě z oblasti kritické infrastruktury, kam patří třeba vodárenství, o které je u nás vtipně v zahraničních rukou. Takže jako to je jako velký úkol pro budoucí vládu, prostě dostat pod státní kontrolu. Potom bych tam viděla firmy, které mají nějaké strategické aktivum. Třeba prostě nějaký patent, které jsou důležité z hlediska národní bezpečnosti. A můžeme uvažovat i o firmách, jejichž pád by znamenal nějaký řetězovitý nárůst nezaměstnanosti. Teď se samozřejmě můžeme se zeptat, jestli prostě tahle firma spadá pod nějakou s těchhle těch škatulek. Ale já si myslím z hlediska opravdu tý odpovědnosti jakékoliv vlády obecně, jestliže podle mě něco je strategická firma a já si jí definuji takovou, tak podle mě pokud zvažuje ta vláda pomoct, tak jedině za podíl. Pokud to je strategické, chci tam mít ovládací podíl. Bude tam prostě někdo sedět v těch dozorčích radách předsednictví, a tak dále. Prostě budu se k tomu chovat skutečně konzistentně jako ke strategické firmě.

Václav MORAVEC, moderátor
Počkejte. Ale k tomu se u ČSA stát choval, když patřila ČSA a byl to majitel, nebo spolumajitel Smartwings, který na ČSA útočil. A když se podíváme na pomoc státu u ČSA z výnosu českého aeroholdingu, když šéf českého aeroholdingu Václav Řehoř říkal, že sanace ČSA v těch uplynulých letech než byly doprivatizovány, tak stála státní pokladnu 15 miliard korun. My všichni daňoví poplatníci jsme zaplatili 15 miliard za něco, co teď budeme garantovat zase úvěry.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Ne. Nic takového není na stole. Především my tady neděláme coby kdyby. Já souhlasím s tím, co řekla paní doc. Švihlíková. Souhlasím s tím, že by měla být takhle nějak definovaná strategická firma. Ale hlavně vláda žádnou takovou strategickou firmu nedefinovala.

Václav MORAVEC, moderátor
Není to chyba, když váš kolega vicepremiér, když se podíváme v čase, jak se mění výroky politiků o Smartwings a o státní pomoci, tak jsme se dozvěděli, že záruky a garance státu za záruky je už téměř jistou věcí. Vláda o ní bude rozhodovat. Vraťme se v čase.

Karel HAVLÍČEK, ministr dopravy, ministr průmyslu a obchodu /za ANO/
Pomoc je buď bankovní záruka ve hře. I kapitálový vstup

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Mě nic jiného než stoprocentní podíl nedává smysl.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda strany /ANO/
Představa pana ministra Havlíčka je, že by to stát koupil za korunu těch 100 %. Takže nevím co tady v mediálním prostoru někdo mluvil o miliardách.

Jan HAMÁČEK, vicepremiér, ministr vnitra /ČSSD/
Nákup Smartwings z mého není na stole.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Pro mě je nepředstavitelné, že bychom šli do parlamentu ze státní zárukou pro jednu firmu. Pokud jsem uvažovala, tak by to byla jedině koupě, ale samozřejmě na základě určitých účetních výkazů. V tuto chvíli není vůbec na stole.

Karel HAVLÍČEK, ministr dopravy, ministr průmyslu a obchodu /za ANO/
Diskutujeme o tom, že by stát vlastně srovnal ty zdroje, které jdou do té společnosti, ale nikoliv formou vkladu, anebo odkupu akcií. Ale na základě záruky.

Jan HAMÁČEK, vicepremiér, ministr vnitra /ČSSD/
Pokud si můžeme vybrat, jestli zaplatit 1,2 miliardy, nebo zaručit se za nějakých 800, tak mi logičtější přijde zaručit se za 800 s nadějí, že nám ty peníze budou vraceny. 1,2 miliardu už nám nikdo nikde nevrátí.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda strany /ANO/
Já to neřeším. Řeší to pan Havlíček. Nemám na to názor.

Karel HAVLÍČEK, ministr dopravy, ministr průmyslu a obchodu /za ANO/
Celá řada z těch firem, které prostě čerpají dneska státní záruky, nakonec třeba nezaplatí a bude mít problém. To znamená, to je vždycky určité riziko.

Václav MORAVEC, moderátor
A právě v souvislosti Smartwings mluví ministr dopravy a vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu v té trojjediné osobě Karel Havlíček i o RegioJetu pana Jančury. Můžete nám, paní ministryně, jako za vicepremiérku a za ministryni financí, protože jde i o peníze, na které má Ministerstvo financí dohlížet, říci, kdy budete na vládě probírat tuto pomoc dopravním firmám, když ministr Havlíček už o ní mluví jako o hotové věci?

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Tak já jsem žádný návrh neviděla. Není nic na stole. Nevím ani o tom, že by se o tom mělo projednávat. Já jsem názor nezměnila. Pro mě je nepředstavitelné. Státní záruky je možné dělat prostřednictvím zákona. To znamená, já jsem prosadila v parlamentu, samozřejmě na základě mandátu vlády, jsem prosadila zákon o státních zárukách. Díky tomu se tam poskytne na provozní úvěry malých a středních firem těch 150 miliard. To je zákon. Neumím si přestavit, že bychom pro jednu či druhou, a je mi jedno koho jmenujete, šli do parlamentu si říct o zákon.

Václav MORAVEC, moderátor
To jmenuje ministr dopravy, proto se vás ptám.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Nic takového na stole není. Není na stole žádná konkrétní pomoc pro jednotlivé firmy. O tom rozhodně nebyla na vládě žádná řeč. Já žádný takový materiál nemám k dispozici.

Václav MORAVEC, moderátor
A vy byste zvedla ruku pro to, když tady majitelé Smartwings možná i vydírají stát tím, že se bude propouštět. Chtějí státní garance. Souhlasí s nimi i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček ze sociální demokracie. A do toho jde svým způsobem ještě nejen firmu o miliardáře ale česko-čínskou firmu, která měla být součástí ukázky čínských investic v Česku. To má platit tuzemský daňový poplatník?

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Já znovu opakuju, že nic takového na stole není. Jestli mně kladete konkrétní otázku, jestli bych zvedla pro konkrétní firmu ruku, jestli by to takto pomohlo, tak říkám ne.

Václav MORAVEC, moderátor
A je to většinová shoda vlády?

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Vláda o ničem nejednala.

Václav MORAVEC, moderátor
To byste měli mít ty strategické....

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Ty by samozřejmě měly být.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
......Každá vláda obecně každá vláda musí zdůvodnit, proč se domnívá, že podnik XY je strategickou firmou. Jak říkám, prostě pokud je strategická, tak to vzít se vším všudy. To znamená, chtít podíl a chtít mít na tím kontrolu.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Takovouto definici nemáme provedenou. Pokud, tak by to bylo v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, protože samozřejmě Ministerstvo financí se rádo připojí spoluprací. Takovou definici nemáme. Pokud by se mělo investovat do strategické firmy, tak taková definice samozřejmě by měla existovat.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy říkáte, že jsou lepší tedy majetkové podíly v rámci státu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Je to odpovědnější podle mě.

Václav MORAVEC, moderátor
Co možná ta námitka, že ti, kteří vlastně tady mají velké majetky miliardáři, tak dají státu něco, co vlastně, že se zbaví nevýhodné firmy. To je přece velké riziko.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ten krok je před tím, že ten stát vláda uzná, že se jedná o strategickou firmu, a že odpovídá nějakou definicí, kterou si zvolí. A zároveň samozřejmě za to nese politickou odpovědnost.

Václav MORAVEC, moderátor
Jsou Smartwings ve vašem pohledu, nebo Regiojet?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak z toho, co jsem tady dala tu za definici a ten výčet těch hledisek, tak já nevím jestli máte pocit, že tam Smartwings do toho nějakým způsobem....

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
To je systém, co paní docentka tady naznačila, to je systém ve Spojený státech amerických. Spojené státy americké vstoupili do automobilek. Samozřejmě tam převzaly řízení za podíl. Oni to převzaly tuším celé. Oni tam snížily platy manažerů. Dohlížel ten stát a po čase to potom prodaly. Až to očistily tu firmu. Tak to je trošku, ale to úplně se bavíme o něčem jiném. To je jiná rozprava.

Václav MORAVEC, moderátor
A poslední téma - nižší výběr daní. A to, co o čem se tady bavíme, vynakládání peněz daňových poplatníků, tak dopadne i na příjmy obcí krajů. Když se podíváme na data. Z daňových příjmů obce podle materiálu Ministerstva financí mají přijít o 45,6 miliardy. Jde o ten materiál, který mají členové onoho výboru pro rozpočtovou odpovědnost. A kraje skoro 16 miliard. Pokud projde poslední novela státního rozpočtu, která je teď ve sněmovně, obce získají jako kompenzace za nižší daňové příjmy 12,8 miliardy korun. Jak dostatečná je to náhrada? Na to se Otázky zeptaly výkonné ředitelky Svazu měst a obcí Radky Vladykové. Tady její odpověď.

Radka VLADYKOVÁ, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR
Tuto částku považujeme za naprosto startovací finance, které by měly v létě doufáme, že přijdou v létě do měst a obcí a pomůžou nám překlenout výpadky příjmů, které momentálně máme ve městech a obcích. Nejpozději v září v říjnu budeme vědět konečné dopady skutečností do rozpočtu měst a obcí a pravděpodobně se budeme muset vrátit k jednacím stolům.

Václav MORAVEC, moderátor
Říká Radka Vladyková. Ta částka 40, téměř 46 miliard výpadku všech příjmů obcí a měst v České republice. U krajů 16 miliard a kompenzace přitom necelých 13 miliard.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Musíme rozlišit dvě věci. První věc je dopad celkových daňových příjmů, protože většina těch daní jsou sdílených. A to jsou přímé daně, DPH jsou sdílené daně. Takže prostě my v tuto chvíli odhadujeme. Uvidíme ta přesná čísla v čase.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy to odhadujete na těch 46 miliard?

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Předpokládám, že vycházíte z tabulky, nevím, jaký máte zdroj.

Václav MORAVEC, moderátor
Ano. Je to zdroj, který jste předali právě ....

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Ano. To bude ale házet z celkového odhadu dopadu příjmů, poklesu příjmů. Pak od toho musíme striktně odlišit, ale to je situace právě proto, že stát hospodařil tak, že jsou vytvořeny přebytky u krajů měst a obcí, které právě mají využít v této době. O to, prosím, odlišujme to, o co přišli v důsledku kompenzačního bonusu. To znamená, od toho kompenzačního bonusu, který nešel udělat, pokud měli rychle účinně pomoci. Nešlo to jinak udělat. To jsem vysvětlovala mockrát. Teď nemám čas to vysvětlovat znova. Díky tomu dostali prostě OSVČ rychle během krátké chvilky 20 miliard a zúřadovalo se asi 750 000 žádostí. To odlišme. Tam ty skutečné dopady máme spočítané zhruba pro obce. Teď říkám obce, asi na 4,5 miliard. Jenom díky tomu kompenzačního bonusu pro OSVČ, malá eseróčka. Dáváme 12,8. Což je 2,5 krát více než vlastně znamenal ten vlastní kompenzační bonus.

Václav MORAVEC, moderátor
Slyšela jste od Radky Vladykové, výkonné ředitelky Svazu měst a obcí, že počítají s tím, že na podzim nezbyde nic jiného, než aby....

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Ale já mám přehledy o všech obcích na Ministerstvu financí. V podstatě žádná z obcí není v situaci, že by jí hrozila překročení dluhové brzdy, nebo že by se dostávala do nějaké situace. Dá se to pak řešit i půjčkami. Proto naše veřejné finance byly přebytkové díky hlavně rozpočtům krajů měst a obcí. Co se týče krajů. Těm to nekompenzujeme, ale tam je dohoda mezi panem premiérem a úřadujícím šéfem Asociace krajů, že se poskytne 12 miliard pro léta 2020/2021 na dvojky a trojky silnice. 1,8 se poskytlo na ochranné pomůcky, 5,2 miliardy na odměny zaměstnanců v sociálních službách, kteří jsou převážně krajští. A 1,2 miliardy na záchranáře a 2,4 miliardy na takzvané měkké sociální programy. Takže jsme na nějakých 20 miliardách. V tomto kompenzujeme mnohonásobně více.

Václav MORAVEC, moderátor
U těch obcí, když mluvíte jako vláda zatím o necelých 10 miliardách v rámci dotačních programů, které by měly....

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
To jsem zapomněla říct. Děkuju.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale obce říkají, že těch 10 miliard je ještě málo, a že právě je nutné, a proto na podzim s vámi budou chtít vyjednávání o dalších miliardách.

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
O dotačních programech budeme rádi vyjednávat.

Václav MORAVEC, moderátor
To znamená, že těch 10 miliard není konečné?

Alena SCHILLEROVÁ, místopředsedkyně vlády, ministryně financí /nestr. za ANO/
Víte, na co těch 10 miliard bylo? To byly připravené projekty, kde jsme měli hotové výzvy, stavební povolení, zúřadované. A teď tam byly převisy kvůli penězům. Školy, školky na ministerstvu financí, na MMR program. U mě to bylo 3,4. 3,7 na MMR byly komunikace, sportoviště hasičárny, a tak dále. Školy, školky tam byly také. 2 miliardy byly na MŽP. To byly vodovody kanalizace. Miliardu jsme dávali na zemědělství. Ale máme připraveny další projekty. Teď jde o to, že v roce 20 bylo potřeba dát peníze do těch připravených, aby okamžitě mohly ty obce začít stavět. Takže o dotačních programech se samozřejmě bavit chceme. Ten kompenzační bonus byl na to, aby si nemohly stěžovat, že nemají třeba na kofinancování, zejména ty malé obce. Dali jsme to všem, včetně Prahy.

Václav MORAVEC, moderátor
Moc rád, když se do dvou měsíců sejdeme v sestavě znovu kupříkladu právě k udržitelnosti důchodového systému a k těm věcem, ke kterým jsme se nedostali. Děkuji Iloně Švihlíkové, Evě Zamrazilové a Aleně Schillerové, že byli hosty dnešních Otázek.