Reakce MF na čtvrtletní zprávu Národní rozpočtové rady
Historicky nejvyšší podpora investic, zaměstnanosti, životní úrovně a zdravotnictví, kterou v posledních měsících vláda realizuje, má přirozeně okamžitý negativní dopad do ukazatelů jako je dluh nebo deficit. Nejinak je tomu i v případě všech ostatních zemí, které postupují stejným způsobem. S ohledem na nezbytnost těchto kroků a fiskální prostor, který si ČR v uplynulých letech vytvořila (a to jak z hlediska mezinárodního srovnání, tak z hlediska objektivních ukazatelů, např. dluhová kvóta), nepovažujeme za možné, abychom na pomoc ekonomice a životní úrovni v zemi rezignovali. Naopak předpokládáme, že vhodný fiskální stimul povede k zmírnění recese a ve výsledku i zmírnění negativních dopadů pandemie na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Čísla o skutečném vývoji HDP v roce 2020 tento předpoklad potvrzují.
Připomínáme, že Evropská komise počítá s obdobnou fiskální politikou jako v současné situaci vhodnou a právě proto 3. března 2021 přistoupila k návrhu na rozvolnění rozpočtových pravidel členským zemí i v roce 2022. Tento krok odpovídá konsenzuálními doporučení mezinárodních makroekonomických pracovišť, aby vlády neustupovaly od prorůstových impulsů a vyvarovaly se nežádoucím restriktivním krokům s negativními dopady do očekávání ekonomických subjektů a dalšího ekonomického vývoje. To přirozeně neznamená rezignaci na pokrizovou konsolidaci veřejných financí. Znamená to, že klíčové je především se krize nejdříve a co nejefektivněji dostat.
MF předložilo Poslanecké sněmovně plán postupné konsolidace, který předpokládá návrat do standardních podmínek bez vyvolání recese. V konsolidační strategii konkrétně počítáme s tím, že nebudou valorizovány provozní výdaje, tedy že fakticky budou reálně klesat. Počítáme se zmrazením platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů. Klesat budou i kapitálové výdaje bez unijních prostředků, protože budou postupně doplňovány o zdroje z nových nástrojů evropského společenství. Diskuzi o úpravě daňového mixu se nepochybně nevyhneme. Připomínáme, že ze poslední 2 roky došlo k redukci počtu míst ve státní správě o 4 300, což přineslo úsporu více než 3,5 mld. Kč a byly prosazeny systémové změny, jako je novela zákona o rozpočtových pravidlech, které zastavila růst státního aparátu a problém tzv. černých duší. Důležitým faktorem jsou také evropské peníze, konkrétně 287 miliard z končícího programového období 2014-2020 a 962 miliard z nového programového období 2021-2027.
Národní rozpočtovou radou doporučovaná specifikace konsolidace daleko za horizont funkčního období úřadující vlády není vhodná, protože bez širokého a stabilního celospolečenského konsensu je dlouhodobě neudržitelná. Již v letošním roce čekají Českou republiky volby do Poslanecké sněmovny, nejpozději v roce 2025 pak další. Mělo by být proto na každé budoucí politické reprezentaci České republiky, respektive na občanech a voličích, komu dají mandát, a tedy jakou konkrétní konsolidační strategii si prostřednictvím svého volebního práva zvolí.