Stanjura: Čeká nás složité předsednictví Radě EU
Datum vydání: 08.04.2022 | Zdroj: Pojistný obzor | Rubrika: Interview | Strana 4
Podle Zbyňka Stanjury ruská invaze na Ukrajinu zamíchala rozdanými kartami českého předsednictví. Do popředí před sociální a ekonomické dopady pandemie covidu-19 se v palčivých otázkách EU dostávají hospodářské důsledky války a strategické zbavování se energetické závislosti na Rusku. „Česká republika ale bude jako jedna z nejvíce zasažených zemí uprchlickou krizí bezpochyby prosazovat přinejmenším finanční solidaritu ostatních členů,“ uvádí v rozhovoru pro Pojistný obzor, který vznikal na prahu války.
* Česká republika se ve druhé polovině roku 2022 již podruhé ujme předsednictví v Radě EU. Na půl roku se tak stane klíčovým aktérem politického života. V jakém kontextu se podle Vás ujímá předsednictví? Které evropské otázky hodnotíte jako nejpalčivější?
Před měsícem bych vám řekl, že české předsednictví se bude odehrávat v obtížné době, kdy se bude Evropská unie vyrovnávat se sociálními a ekonomickými důsledky covidové pandemie včetně dynamicky rostoucí inflace a enormního zadlužování evropských zemí díky rozvolnění fiskálních pravidel, že naše předsednictví poběží zhruba v polovině funkčního období Evropské komise a Evropského parlamentu a většina hlavních iniciativ proto již bude předložena v podobě legislativních návrhů, a my tak budeme především reagovat na aktuální stav projednávání podle toho, jak daleko se podaří dojít francouzskému předsednictví, a také že klíčové z mého pohledu je vyvážení potřeby podporovat pokračující hospodářské oživení při současném dodržování fiskálních pravidel a konsolidaci veřejných financí. S těmito rozdanými kartami ale 24. února ráno naprosto zamíchal prezident Ruské federace Vladimir Putin, když napadl Ukrajinu. Nyní tu máme drtivé mezinárodní ekonomické sankce proti Rusku, obrovskou uprchlickou vlnu se všemi jejími důsledky a jsme svědky skokového zdražování pohonných hmot. Bezpochyby tedy budeme muset řešit také hospodářské dopady války a strategickou otázku zbavování se energetické závislosti na ruské ropě a hlavně plynu. Troufnu si tvrdit, že nás čeká extrémně těžké předsednictví, kterého se ale nebojíme, a určitě to zvládneme se ctí.
* Jaké jsou tedy priority českého předsednictví v oblasti finančních služeb a jakou zvolíte strategii při prosazování priorit? Budete spolupracovat i s dalšími institucemi zapojenými do legislativního procesu? Měla by se Česká republika zaměřit i na nestátní aktéry, mohou být tyto spolupráce přínosné?
V oblasti finančních služeb bude české předsednictví podporovat zejména zajištění stability finančního trhu na národní i evropské úrovni a dostatečné ochrany vkladatelů, pojistníků a spotřebitelů. Pokud jde o konkrétní návrhy, u směrnice Solventnost II bude české předsednictví usilovat o vyváženou aktualizaci regulačního rámce, zachování jeho dosavadních obezřetnostních principů a o případné doplnění chybějících prvků regulatorních nástrojů a pravidel pro zefektivnění dohledové praxe. V rámci vyjednávání o podobě směrnice, která nastaví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize u pojišťoven a zajišťoven, podpoříme zachování rámce minimální harmonizace, zapojení prvků proporcionality a dostatečných pravomocí pro jednotlivé národní orgány dohledu v případě řešení krize přeshraničních skupin. Já osobně jsem už měl v Bruselu několik bilaterálních setkání se zástupci Komise i jednotlivých členských států, abych měl přehled o jejich postojích i právě v oblasti finančních služeb. A samozřejmě na pracovní úrovni dochází v těchto měsících k velkému nárůstu kontaktů se zahraničními kolegy.
* Předsednictví se Česká republika ujímá společně s Francií a Švédskem. Lze v tomto triu prosazovat národní zájmy?
Samozřejmě. Každá nastupující předsednická země si před převzetím vedení Rady EU musí určit své priority, které poté půl roku prosazuje. Ty sice nemohou vzniknout úplně na „zelené louce“ a musí reflektovat řadu faktorů, hlavně program Evropské komise, už předložené legislativní návrhy a také právě priority ostatních partnerů předsednického tria. Proto vzniká společný program tria, kde se všechny tři státy snaží vytvořit rovnováhu mezi svými národními zájmy a požadavky ostatních partnerů. Nejinak tomu bylo v případě České republiky, která vytvořila společný program s Francií a Švédskem. Určitě se tedy nebojím, že by naše země během předsednictví nedokázala prosadit své národní zájmy.
* Evropská unie musí reagovat na aktuální krizi způsobenou celosvětovou pandemií nemoci covid-19. Jakým způsobem by podle Vás měla Evropská unie čelit dopadům ekonomické, energetické a sociální krize? Může k tomu pomoci sektor pojišťoven?
Evropská unie z důvodu řešení krizí zřídila mimořádný Fond pro oživení a odolnost, ze kterého mohou členské státy čerpat miliardy eur na reformní a investiční projekty. Jen Česká republika v následujících letech získá z tohoto mimořádného krizového fondu zhruba 180 miliard v rámci čerpání peněz z našeho Národního plánu obnovy. Tyto peníze musíme dokázat efektivně využít k modernizaci naší země. Musí jít o chytré projekty s přidanou hodnotou, které nebudou plodit jen další byrokratickou zátěž a naší zemi v rozvoji nijak nepomůžou. Jaká bude reakce EU na současnou válečnou krizi na Ukrajině, si budeme muset ještě počkat. Česká republika ale bude jako jedna z nejvíce zasažených zemí uprchlickou krizí bezpochyby prosazovat přinejmenším finanční solidaritu ostatních členů.
* Může české předsednictví zásadním způsobem přispět k lepšímu povědomí Čechů o fungování EU? A co konkrétně budete pro lepší informovanost našich spoluobčanů dělat?
České předsednictví je obrovskou příležitostí nejen pro prezentaci naší země navenek, ale také pro přiblížení fungování Evropské unie českým občanům, a to nejen prostřednictvím informační kampaně, ale přirozeně i tím, jak se evropské otázky dostanou v tomto roce více do centra dění. Klíčem bude nejen zvýšení informovanosti o českém předsednictví v médiích, ale také různé plánované akce a workshopy, které budou u nás probíhat. Konkrétně Ministerstvo financí plánuje několik neformálních akcí, o kterých budeme aktivně komunikovat jak prostřednictvím vlastního webu a sociálních sítí, tak i centrálních stránek českého předsednictví.
* Než se dostaneme k otázkám pojistného sektoru, dovolte poslední otázku týkající se českého předsednictví: Co byste považoval za úspěch českého předsednictví?
Ono je to trochu nepochopení, že předsednická země udává témata. Ona ale daleko více moderuje ta už rozjednaná. Pro mě osobně by tedy úspěšné české předsednictví znamenalo, že směrem k EU splníme vše, co se od našeho předsednictví očekává v rovině každodenního fungování a zvládnutí evropské mašinerie. Naším cílem je kvalitní každodenní práce, která povede ke kvalitním legislativním výstupům, jež budou odrážet realitu světa, názory relevantních hráčů a také zdravý rozum. Za Ministerstvo financí je to třeba debata o obnovení fiskálních pravidel nebo evropská směrnice o novém dvoupilířovém systému zdanění nadnárodních firem. Pokud se mě ale ptáte na ta hlavní témata celého předsednictví, tak to zpravidla hlava exekutivy ohlašuje zhruba měsíc před začátkem předsednictví, tedy v našem případě v květnu. Předpokládám, že se tam objeví i body, které představila už dříve koalice SPOLU, tedy podpora volného trhu, zvyšování bezpečnosti na vnější hranici EU a podpora chytré ekonomiky, tedy vědy a výzkumu.
* Pojistný trh na evropské úrovni aktuálně žije revizí směrnice Solventnost II, která by mohla být dojednána příští rok a vstoupit v platnost přibližně v roce 2024. Zavádění nových opatření s sebou nese i výraznou provozní a finanční zátěž. Jaký je Váš postoj k této otázce?
Jak revize směrnice Solventnost II, tak i návrh směrnice o ozdravných postupech a řešení krize pojišťoven a zajišťoven jsou v současné době hlavními tématy z pohledu budoucích zásadních změn v pojišťovnictví. Jejich smyslem je posílit bezpečnost v této ekonomické oblasti, a to zejména z pohledu pojistníků a stability finančního trhu. Současně by měly jak podpořit přechod k nízkoemisnímu hospodářství, tak i ve větší míře zohlednit specifika pojišťoven a zajišťoven na trhu EU posílením principu proporcionality. Je pravdou, že každá změna s sebou nese náklady, které se v konečné fázi promítají do cen produktů. Tuto zátěž budeme chtít jako vláda co nejvíce minimalizovat na nezbytně nutnou úroveň s tím, že bude zachován rizikově orientovaný přístup coby jeden z našich cílů českého předsednictví. Podotýkám, že pojišťovny zastoupené Českou asociací pojišťoven se jinak aktivně podílejí na procesu vyjednávání ohledně revize směrnice Solventnost II a návrhu směrnice o ozdravných postupech a řešení krize pojišťoven a zajišťoven.
* Je podle Vás nutné zvýšit odolnost sektoru pojišťoven? A odpovídají podle Vás navrhovaná pravidla skutečným rizikům, kterým pojistitelé čelí?
Vezměte si devastující dopady pandemie covidu, důsledky klimatických změn přinášející značné škody na zdraví a majetku osob či kybernetická rizika a související dopady na evropské ekonomiky. To jsou všechno rizika, která se sektoru pojišťovnictví nevyhýbají, nicméně vzhledem k jeho průřezovému promítání do všech ekonomických oblastí s nimi musí tento sektor počítat. To, že systém Solventnost II má zajistit jeho dlouhodobou stabilitu a bezpečnost, neznamená, že neexistují důvody pro revizi stávajících pravidel, a to i s přihlédnutím k některým problémům v oblasti přeshraniční činnosti. U těchto změn budu vždy prosazovat rizikový přístup a bezpečnost v této oblasti podnikání.
* Podle řady stanovisek evropských pojišťoven vytlačují evropská pravidla pojišťovny z dlouhodobých infrastrukturálních investic. Budete chtít toto téma řešit v rámci diskuse k Solventnosti II?
Když si vezmu programové prohlášení vlády, podpora dlouhodobých infrastrukturálních investic pojišťoven je s ním v souladu. Předpokládám, že o tomto nežádoucím důsledku ještě povedeme odbornou diskusi.
* Jak obecně vnímáte zapojení soukromých zdrojů financování do zdravotního a sociálního systému? Mohlo by být například zavedení komerčního zdravotního připojištění řešením pro zlepšení zdravotní péče?
V rámci podpory sociální a rodinné politiky chceme více podpořit tok soukromých zdrojů do financování sociálních služeb a v oblasti zdravotnictví plánujeme zavést možnost dobrovolného doplňkového připojištění. Soukromé pojištění tady může sehrát významnou roli a určitě bude mít podporu naší vlády.
* Tornádo na jižní Moravě poukázalo na podpojištěnost českých domácností. Čím to podle Vás je, že Česká republika patří v evropském měřítku k zemím, u nichž propojištěnost není příliš vysoká?
Významnou roli hraje dlouholetá štědrá sociální politika, kdy na sebe stát přebíral řadu rizik, kterým byli občané i podniky vystaveni. Také rizik spojených s přírodními katastrofami bylo postupně méně, což v součtu vedlo k určitému otupení vlastní ochrany. Co se týká samotného podpojištění, pak jeho právní úprava byla znovu zavedena od roku 2005 a spotřebitelé tento institut nejspíše ani řádně nevnímali. Možná ze strany pojišťoven došlo i k podcenění edukace pojistníků, kteří si dnes neuvědomují dopad rizika podpojištění do výše případného pojistného plnění.
* Jsou podle Vás i jiné oblasti, ve kterých by pojišťovny mohly s Ministerstvem financí spolupracovat? Mohou podle Vás pojišťovny sehrát nějakou roli v podpoře dostupného nájemního bydlení?
Pokud vím, tak zástupci pojišťoven aktivně spolupracují např. při přípravě změn u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Rád ale uvítám iniciativu od pojišťoven i v oblasti nájemního bydlení a v dalších oblastech, kde se budu těšit na společnou spolupráci.
* Děkujeme za rozhovor.