Ministr Stanjura pro Právo: O povodňových dluhopisech uvažujeme
Právo, 5.10.2024
Vládu tento týden opustili piráti, ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura navíc musel ve Sněmovně řešit navýšení státního rozpočtu. Ve hře pak zůstávají povodňové dluhopisy. „Musí být výhodnější než stávající dluhopisy, jinak by to nedávalo smysl,“ řekl Právu.
Konsolidace veřejných financí se vám podle opozice i Miroslava Kalouska vůbec nedaří. Odmyslíme-li si povodně, letošní schodek rozpočtu jste naplánovali na 252 miliard, příští na 230 miliard. Deficit veřejných financí loni podle zpřesněných údajů stoupl na 3,8 procenta HDP ze 3,1 procenta o rok dřív.
Zdědili jsme ekonomiku s deficitem 5,6 procenta hrubého domácího produktu a to mytické tříprocentní maastrichtské kritérium letos splníme. Takže říkat, že nekonsolidujeme, není pravda. Kdybychom to nedělali, tak teď není sedm unijních zemí, s nimiž Evropská komise řeší nadměrné schodky, ale osm a Česko by bylo mezi nimi. Co je důležité, příští rok budeme hluboko pod těmi třemi procenty a v roce 2026 pod dvěma. Nemá cenu porovnávat absolutní čísla. Poměr deficitu vůči HDP je spravedlivější.
Je to, jako kdybychom porovnávali důchody nebo mzdy z roku 2020 a roku 2024 v absolutním čísle, tak všechno je vyšší, ale důležité je, jaká je reálná kupní síla.
Kvůli povodním vláda prohloubila schodek letošního rozpočtu o 30 miliard a u toho na příští rok o dalších 10 miliard. Očekáváte v rozpočtu na rok 2025 ještě nějaké velké změny?
Klíčové pro ministra financí je první čtení ve Sněmovně, kdy se schválí základní parametry rozpočtu. Bylo by nerealistické, kdybych očekával, že mezi druhým a třetím čtením k žádnému přesunu výdajů nedojde, to určitě dojde. Ještě jsem neviděl nápady a návrhy jednotlivých poslanců, ale bezesporu nějaké přijdou a bezesporu některé i projdou.
Piráti, kteří tento týden odešli z vlády, hovoří o kmotrovských praktikách v zákulisí a údajném zálusku firem napojených na ODS na předražené zakázky kolem systémů stavebního řízení.
Je to absolutní nesmysl a já to vlastně nechápu. Popišme si stav. Ivan Bartoš byl před spuštěním čtyř soutěžních dialogů. On se rozhodl některá tato řízení zrušit. Střih. Pravomocné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže říká, že to nebylo zákonné, protože to nebylo transparentní. Rozhodnutí pirátského vicepremiéra nebylo transparentní. Neříká to vláda, neříká to ODS, T0P 09, KDU nebo STAN, říká to nezávislá instituce.
Pak Ivan Bartoš jeden soutěžní dialog nezrušil, ale nechal ho 18 měsíců ležet. A v této chvíli stát neplní své zákonné povinnosti, ten geoportál prostě nefunguje. A já se nikdy nedozvěděl, proč 18 měsíců ten jeden konkrétní proces neběžel. Takže říkat, že někdo něco uspořil, je velmi iluzorní.
Kdy bude celý systém stavebního řízení, ať už ve starém či novém režimu, fungovat?
To bohužel nevíme. Ministr dopravy Martin Kupka vede pracovní skupinu, která má za dva týdny vládě popsat stav a ukázat, jaké jsou legislativní možnosti. Minimálně ale musíme ze zákona vyndat povinnosti, které stát není schopen plnit. Budeme vybírat ze dvou variant. První je, že ten systém je opravitelný za těchto podmínek, například čas, počet lidí, finance, anebo že opravitelný není a musí se začít znova. A u toho se musí zprovoznit a zfunkčnit stavební úřady. Není pravda, že někdo navrhuje vrátit se do stavu k 30. červnu, to nenavrhuje nikdo. Určitě nebude potřeba ani po té legislativní změně nosit dokumentace, stohy papíru na stavební úřad. To vlastně není ani politikum. Máme 607 stavebních úřadů a jsem přesvědčený, že piráti nenajdou ani jedno procento z těch šesti set, kde by řekli, že ten systém ne že je lepší, ale že je stejný a že se to nezhoršilo proti stavu k 30. červnu.
O čem to vypovídá?
Že tam nejsou žádné porodní bolesti, ale byly tam fatální chyby systémového charakteru v zadání dokumentace celého toho velkého projektu a v řízení. Mám hypotézu, která se buď potvrdí, nebo ne, že u zadání nestáli experti na stavební řízení.
Protože to je základ. Na základě toho stavíte IT architekturu a programujete. A pokud máte špatné zadání, tak sice něco dostanete, ale neodpovídá to tomu, na co byli všichni zvyklí.
Rozumím tomu, že tu byl nějaký software třicet let a lidé na úřadech jsou na něj zvyklí, ale myslím, že i oni se těší na funkční digitalizaci, i jim to má pomoci. Je to tedy celé špatná zpráva, nemám z toho žádnou radost. Lepší by bylo, kdyby systém fungoval a piráti zůstali ve vládě.
Měl jste být ovšem jedním z představitelů ODS, kteří měli údajně naléhat na premiéra, aby Ivana Bartoše odvolal.
Smál jsem se tomu už ten samý den. Žádná taková schůzka nebyla. To je prostě lež, čistokrevná lež. Každý z nás, kteří jsme se údajně měli sejít a něco říkat premiérovi, každý měl jiný program. Martin Kupka byl v zahraničí, Martin Kuba byl ve svém Jihočeském kraji. Já jsem tady ve Sněmovně měl schůzky, které navazovaly jedna na druhou, mimo jiné jsem dělal rozhovor s konkurenčním médiem, takže novináři mě viděli v tom inkriminovaném čase, že jsem se věnoval jim, a ne že bych organizoval nebo se zúčastnil nějaké schůzky. Nerozumím tomu takto lhát a nemít nic ověřeno. Celé to není vůbec normální.
Miroslav Kalousek vystoupil z TOP 09 a stále více se hovoří o tom, že by v příštích měsících mohl založit vlastní autentickou pravicovou stranu. Byl by to pro ODS směrem ke sněmovním volbám významný sok, s kterým byste musel i počítat? Nebo o něm již uvažujete i jako o potenciálním koaličním partnerovi?
To vlastně nikdo neví, myslím, že to jsou jenom spekulace. Teď konstatování, aniž bych tomu dal nějaké znaménko: je to vlastně podruhé, kdy Miroslav Kalousek odchází ze strany, jejímž byl předsedou. Nejdříve z KDU-ČSL a nyní z TOP 09. Už je to u něj taková tradice. Z toho, co zaznívá z jeho úst v posledních měsících, je evidentní, že pokud založí stranu, nebude to levicová strana, ale bude buď středová nebo středopravicová. Jinými slovy, že bude usilovat o podobné či stejné voliče jako čtyři vládní koaliční strany. V tom případě souboj probíhat bude. Vždy ovšem záleží na výsledku. Pokud taková strana nepřekoná pět procent potřebných pro vstup do Sněmovny, tak pomůže politicky druhému táboru, to znamená levici. Pokud překoná pět procent, pak by nejspíš hledala koaliční partnery u stávajících vládních stran než mezi levicí. Jestliže my dlouhodobě voláme – a patřil k tomu i Miroslav Kalousek, po sjednocování středopravicových stran alespoň přiměřenou formou do předvolebních koalic, jeho projekt, který by potenciálně mohl vzniknout, by tak šel proti tomuto trendu.
ODS často označuje nejsilnější opoziční hnutí ANO za levicové populisty. Jejich lídři se tak ale ideologicky nikdy neprofilovali, to přece nesedí…
Ale sedí, poznáte to podle konkrétních návrhů, které podávají, a jak hlasují. To není teorie o nějaké mimoparlamentní straně, která neměla šanci se projevit konkrétním hlasováním, konkrétními návrhy zákonů, například fiskální politikou. Že jsou vlevo, je fakt.
Můžete uvést nějaký příklad?
Příklad je jednoduchý. Říkají: nezvyšujte daně, zvyšujte výdaje a u toho snižujte schodek rozpočtu. To není normální. To ví už dítě na základní škole, že tato úloha nemá řešení. Pochopil bych, kdyby řekli: zvyšte daně a udržte výdaje.
Anebo naopak: nezvyšujte daňové zatížení, snižujte výdaje. Co z toho ale plyne? Budou vyšší deficity. Je to jejich politický názor a já říkám, že je levicový. Hnutí ANO ho zastává dlouhodobě a nemůže z toho vzejít nic jiného než podstatné zvýšení rozpočtového deficitu.
Životní úroveň většiny lidí se ale za poslední dva roky snížila.
Máte pravdu, že reálné mzdy klesly v letech 2022 a 2023, a to z externích důvodů. Dobrá zpráva je, že letos porostou takřka o čtyři procenta a příští rok by to mělo být podobné.
Než se definitivně schválí rozpočet, jak budete řešit asi 22 miliard korun, které podle ministerstva průmyslu chybějí na státní podporu obnovitelných zdrojů v příštím roce? Hovoříte zatím obecně o tom, že se připravují nějaká opatření, aby se podpora solárníkům snížila. Co tedy zvažujete?
Ta debata se nevede o solárnících nebo fotovoltaických elektrárnách jako celku, je mnohem podrobnější a cílenější. To je podstatné říci hned na začátku. Můžu úplně odmítnout nápady, které jsem už slyšel, že chceme změnit výši podpory pro všechny fotovoltaické elektrárny. To není pravda. Problém, který reálně existuje, jsou fotovoltaické elektrárny připojené v letech 2009 a 2010, to znamená před 15 a 16 lety. Není problém u těch, kteří se připojili po roce 2011. Lidí, co si dali v rámci Zelené úsporám solární panely na své střechy, se to vůbec netýká, tam ta podpora je přiměřená a správná.
Opravdu se nechystá nic, co by plošně zasáhlo všechny fotovoltaické elektrárny.
Jasně, ale asi jsou řešení, u kterých je velké riziko následných arbitráží, kdyby se podpora zkrátila z původně garantovaných 20 let…
Řekněme si, jaká je legislativa. Arbitráže hrozí u nečlenských států EU. Ve všech smlouvách uvnitř EU o ochraně investic nesmí být arbitrážní doložky. A sami si řekněme, pokud si někdo dá sídlo firmy, která u nás provozuje fotovoltaickou elektrárnu, mimo členský stát EU, jestli je to věc, kterou bychom měli mimořádně ohodnotit? Já si nemyslím, že bychom měli řešit ty, kteří přesunuli sídlo firmy mimo EU.
Ale vraťme se na začátek k vaší otázce. V této chvíli zvažujeme použití sedmi nástrojů a všechny nástroje se zaměřují na snížení podpory pro fotovoltaické elektrárny připojené v konkrétních letech 2009 a 2010. Také je důležitý výkon, naše úvahy se vůbec netýkají malých zdrojů. Takto přemýšlíme a musíme to představit v blízkém horizontu. Nepřemýšlíme o nějakém nástroji, který by byl plošný pro jeden typ obnovitelných zdrojů.
Podle mě ale v tomto případě správná otázka zní, jestli daňoví poplatníci mají platit podporu obnovitelných zdrojů tak jako doposud, protože to neplatí stát, ale oni buď ve své složence za elektřinu, anebo nepřímo formou státního rozpočtu.
My jako ministerstvo financí se domníváme, že tento výdaj je neodůvodnitelně vysoký a přemýšlíme, jak to břímě daňových poplatníků snížit. A cíl, ke kterému směřuji, je, aby se nezvyšovala platba za podporu obnovitelných zdrojů proti letošku.
Kolik reálně můžeme získat na povodně z fondů EU? Premiérem Petrem Fialou (ODS) avizovaných 50 miliard to vzhledem k tomu, kolik už je v našich programech vyčleněno na konkrétní projekty, nejspíš nebude…
Samozřejmě se s tím počítat dá. Ty peníze by se mohly i v dalších letech používat i na protipovodňová opatření. Jsou tam přitom významně změkčeny podmínky na čerpání bez kofinancování a zálohově. Víme, jak složitý proces je se k těm evropským penězům dostat. Takže to je velká pomoc a úkolem našich úředníků je, abychom ji dokázali co nejefektivněji využít.
Speciální povodňové dluhopisy, které jste zmiňovali dříve, asi už padly…
Stále o nich uvažujeme. Podmínkou ale je, že to musí být výhodnější než stávající dluhopisy, protože jinak by to nedávalo smysl. Anebo vydáme nové státní dluhopisy jakoby běžným způsobem a označíme je, což je zcela namístě, jako povodňové. V tomto případě by emise měla být maximálně 40 miliard korun. A tímto způsobem by se mohla i zvýšit motivace někoho si je pořídit, protože by se takto mohl podílet na financování odstraňování škod po povodních. Pořád ještě nevylučujeme, že by se to mohlo týkat i fyzických osob.
V koalici, zejména v hnutí STAN a mezi lidovci, se stále více mluví o potřebě úpravy daní v příštím volebním období, aby bylo možné obří rozpočtové schodky reálně srazit. Debaty se točí nejen kolem možného zvýšení spotřební daně, ale i zavedení výraznější daňové progrese. Je to ale něco, o čem by vaše ODS byla do budoucna ochotna uvažovat?
Debatovat jsme připraveni. A až budu mít přiměřenou jistotu, že nejsou žádné rezervy na výdajové straně, tak můžeme takovou debatu zahájit. Ale já takovou jistotu zdaleka nemám. Pro mě jediná realistická cesta, jak se dostat k vyrovnaným rozpočtům, je, že tempo růstu příjmů bude větší než tempo růstu výdajů. Zda se to povede, hodně závisí na hospodářském růstu, který produkuje vyšší příjmy, aniž byste musel zvyšovat daňové sazby.
Vyšší příjmy by pomohly i s výplatou důchodů, které představují pro státní kasu největší výdaj. Sněmovna tento týden jednala o změnách v penzích včetně toho, že věk odchodu do důchodu pro polistopadové ročníky má vzrůst na 67 let. Musí se opravdu takto prodlužovat?
Měl by se prodloužit, protože to je výraz mezigenerační solidarity. Nakonec budeme podporovat kompromisní návrh, který prodlužuje tuto hranici o jeden měsíc ročně. Víme, že v roce 2030 to bude na 65 letech a za dalších deset let to bude 65 let a 10 měsíců. To není dramatická změna.