Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Dotaz:

• vyjádření MF k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb.,  o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách),  ve znění pozdějších předpisů a další související zákony – sněmovní tisk 524,
• požadavek MPO zaslaný na MF s žádostí o vyjádření k vládnímu návrhu zákona, kterým  se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon  o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – sněmovní tisk 524.

O vyjádření MF a požadavku MPO se hovoří na str. 4 zápisu z 24. schůze výboru konané dne 29.2.2012: U pozměňovacího návrhu k zákonu o daních z příjmů ve věci přeměn společností doporučuje MPO respektovat stanovisko MF, které je kompetentní k věcnému posouzení jeho obsahu a které MPO požádalo v této věci o vyjádření.

Odpověď:

Na základě Vaší žádosti ze dne 12. října 2012 o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vám sděluji  stanovisko Ministerstva financí (dále jen MF) k pozměňovacímu návrhu (dále jen PN) předloženému Hospodářskému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR  panem poslancem Siverou k  zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, který  se měnil v souvislosti se změnou pravidel pro poplatníky v režimu investičních pobídek (tisk PSP č. 524, zákon č. 192/2012 Sb.).

Stanovisko MF: MF nesouhlasí s PN k tisku PSP č. 524 předloženým  panem poslancem Siverou.

Obsahem PN je zrušení podmínky zákazu přeměn u poplatníků v režimu investičních pobídek v průběhu uplatňování slevy na dani, a tím umožnění uplatňování slevy  na dani i právnímu nástupci. 

Odůvodnění nesouhlasu:

1. V souladu s ustanovením § 35a a § 35b zákona o daních z příjmů může uplatňovat slevu na dani z příjmů poplatník, který obdržel Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o příslibu investičních pobídek. Obecně uplatňování slevy na dani  je podmíněno dodržováním stanovených podmínek po celou dobu uplatňování slevy, t.j. 5 nebo 10 zdaňovacích období   (do budoucna je navrhováno současnou lhůtu v délce 5 zdaňovacích období prodloužit  na 10 zdaňovacích období). Jednou z podmínek je, že poplatník v režimu investičních pobídek nebude zrušen (s likvidací i bez likvidace) nebo nepřevezme jmění společnosti, která bude zrušena bez likvidace.  Hlavním důvodem nastavení této podmínky byl a je záměr udělit daňové prázdniny pouze určitým subjektům, t.j. těm českým poplatníkům, kteří jsou schopni dostát  stanoveným podmínkám. Toto je také předmětem posuzování příslušných státních orgánů před vydáním Rozhodnutí. V případě fúze poplatníka za současného přenesení možnosti uplatňovat slevu na dani právním nástupcem by se mohlo stát, že příjemcem investiční pobídky bude poplatník, který by při prvotním posuzování na daňové prázdniny nedosáhl (např. poplatník, který není natolik kapitálově silný, aby mohl splnit podmínku financování určité části    investice z vlastního kapitálu).
2. Slevy na dani v režimu investičních pobídek jsou určeny výhradně pro české podnikatelské subjekty  – především právnické osoby. V případě přeshraniční přeměny,  kdy by právním nástupcem byl nerezident, stal by se příjemcem investičních pobídek zahraniční právní subjekt.
3. Navržené znění nového odstavce  8 v § 35a, jehož záměrem je rozdělení základu daně pro účely uplatnění slevy na dani pouze k té části daně, která souvisí se základem daně dosaženým z činností provozovaných poplatníkem před rozhodným dnem přeměny, nelze použít pro poplatníky v režimu § 35b. Pro tyto poplatníky, kteří uplatňují slevu na dani pouze k přírůstku daňové povinnosti, režim pro rozdělování základu daně v PN zcela chybí. U těchto poplatníků by se režim investičních pobídek po přijetí navrženého PN stal zcela  nespravovatelným.
4. Neadekvátní je argumentace změnou rozpočtových pravidel, umožňující přenositelnost poskytnutých dotací na právního nástupce, neboť bude  rozhodováno„ex post“, se znalostí podstatných skutečností, t.j. dodržení podmínek stanovených pro poskytnutí dotace, zejména pro její použití. Naproti tomu navrhovaná přenositelnost slevy na dani nepředpokládá rozhodování o vyslovení souhlasu s jejím přenosem na základě žádosti, přičemž předpokládané řešení s použitím rozhodnutí o závazném posouzení způsobu stanovení části základu daně po přeměně, a náležitosti žádosti o toto závazné posouzení, nevytvářejí dostatečné legislativní zábrany proti možnému spekulativnímu přenosu daňových úlev s titulu investičních pobídek za účelem „optimalizace“ daňových povinností „právních nástupců“ původních nositelů investičních pobídek.

Z uvedených argumentů vyplývá, že systém pro uplatňování slevy na dani z příjmů v režimu investičních pobídek nelze měnit pouze z důvodu, že by změna mohla vyhovět  situaci u jednoho konkrétního poplatníka, který možná i splňuje nastavené  podmínky a současně fúzi objektivně  neprovede ze spekulativních důvodů. Obecný  právní rámec pro uplatňování     slevy na dani z příjmů však musí být nastaven tak, aby byl spravovatelný, co nejméně  zneužitelný a zejména zacílený na ty poplatníky, kteří mohou  plnit  záměr investičních pobídek,  t.j. posílit zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu.