Virtuální prohlídka MF

Ministerstvo financí (MF) začalo psát svoji historii 2. listopadu 1918, kdy byl vydán zákon č. 2/1918 Sb. z. a n., jímž se zřizovaly nejvyšší správní úřady. Tento zákon zřídil dvanáct nejvyšších správních úřadů, mezi jinými i Úřad pro správu finanční (nynější MF).

Následně 13. listopadu 1918 byl vydán zákon č. 31/1918 Sb. z. a n., o prozatímní ústavě. V této ústavě byla zakotvena sedmnáctičlenná vláda, která měla odpovědnost Národnímu shromáždění. Jedním z rezortů bylo MF.

Prvním ministrem financí byl jmenován Alois Rašín a to 14. listopadu 1918, kdy byla ustavena první československá vláda, kterou vedl Karel Kramář. Následně se v úřadu MF vystřídalo přes 40 ministrů a to jak českých, tak i federálních. Někteří se na MF objevili opakovaně. Současným ministrem je Zbyněk Stanjura.

Jednou z otázek bylo, kde bude MF sídlit? To byla velmi složitá otázka, která vyvstala ihned po vzniku ministerstva. Vše se nakonec vyřešilo tzv. „daní z oken“. Tato daň byla zavedena za účelem přinutit majitele velkých paláců a domů, aby pronajímali své objekty. Ministerstvo financí se tak mohlo nastěhovat do prvního patra Clam-Gallasova paláce v Husově ulici. Tyto prostory byly dlouhodobě kapacitně nedostačující, a proto se museli zaměstnanci stěhovat do různých objektů (Voršilský klášter, několik místností v německé teologické a filozofické fakultě, dům v ulici Karolíny Světlé). Nakonec se MF v roce 1921 podařilo zakoupit za 7 milionů korun klášterní komplex Ústavu anglických panen. V roce 1928 byla zahájena přístavba dvou křídel směrem do Dražického náměstí a Letenské ulice, kde je nyní hlavní vchod s reprezentativní vstupní halou. V těchto prostorách pracuje i nynější ministr financí a sídlili zde i jeho předchůdci.

Reprezentační vstupní hala

Z dílny architekta Františka Roitha je přístavba Ministerstva financí z roku 1928. Tato přístavba nechala vzniknout i reprezentační vstupní hale, která je umístěna v prvním patře budovy v Letenské ulici, kde se nachází, již zmíněný hlavní vchod do Ministerstva financí. Dominantou této části budovy je vstupní hala. Po obou stranách této haly je schodiště, které má zábradlí zdobené mramorem. Na průčelí budovy byl použit deskový obklad z nažloutlého mšenského křídového pískovce. Jako materiál na obklady stěn a zábradlí byl použit český loděnický mramor. Ve vestibulu můžeme spatřit části obkladu z lochkovského ortocerového mramoru.

Konferenční místnost

Konferenční místnost je jednou z největších místností v novém křídle budovy MF v Letenské ulici. Výhled z okna je směrován do Vojanových sadů. Tato místnost pojme až 150 lidí a je využívána jak pro tiskové konference, tak pro jednání ministra financí. Konferenční místnost je z tohoto důvodu vybavena technikou nezbytnou pro konání těchto akcí.

Zimní zahrada

Ve stejné budově se nachází menší konferenční místnost s poetickým názvem Zimní zahrada. Má kapacitu 20 osob a taktéž výhled do Vojanových sadů.

Kancelář náměstka pro daně a cla 

Velká část bývalého klášterního komplexu Ústavu anglických panen, kterou MF zakoupilo roku 1921, byla zrekonstruovaná pro potřeby ministerstva. To znamenalo velký zásah do vzhledu jednotlivých místností, které musely být přestavěny na kanceláře. V některých místnostech však byla zachována původní výzdoba. Jednou z těchto místností je kancelář náměstka pro daně a cla, která je právem považována za jednu z nekrásnějších. Na stěnách arkýře je možné spatřit postavy českých světců a patronů, konkrétně sv. Václava, sv. Víta, sv. Vojtěcha, Zikmunda a sv. Ludmily. Za výraznou dominantu této místnosti lze označit trámový strop s malovanými záklopy ze 17. století. Na stěnách pod stropem je možné vidět scény ze života řádových sester – nejprve bosých karmelitek, které zde pobývaly od 17. století, a následně anglických panen, které klášterní komplex vlastnily od 18. století až do doby, kdy jej zakoupilo MF.

Kašna v klášterní budově

Kašna z 18. století se nachází na chodbě někdejšího kláštera ve výklenku, který je upraven jako umělá jeskyně. Zdobí ji krápníky a dvě mramorové nádrže, jež jsou umístěny nad sebou. Na horní z nich jsou tři chrliče ve tvaru hlaviček andělů.

Knihovna

Studovna Odborné knihovny Ministerstva financí se nachází v horním podlaží kostela sv. Josefa, ale je přístupná z bývalého karmelitánského kláštera, později kláštera Anglických panen, který je součástí rozsáhlého komplexu čtyř budov ministerstva s hlavním vchodem z Letenské ulice a zadním směrem ke Karlovu Mostu. Studovna slouží ke studiu dokumentů z fondu knihovny a přístupu do odborných databází. Odborná knihovna ministerstva financí poskytuje řadu služeb zaměstnancům resortu a je též knihovnou veřejnou.

Součástí knihovny je bývalá oratoř kostela sv. Josefa, jehož základní kámen byl za účasti císaře Leopolda I. položen v roce 1673. Původně byl kostel součástí kláštera bosých karmelitek, později Anglických panen. V jeho oratoři a přilehlých prostorách jsou v současné době umístěny sklady Odborné knihovny Ministerstva financí. Z některých místností je vidět malými okny přímo do kostela sv. Josefa. Knihovna se jako jediná v ČR specializuje na oblast veřejných financí a její fond čítá cca 34 000 knih a 126 000 čísel odborných časopisů.

Vojanovy sady

Jedna z nejstarších zahradních ploch celé Prahy. Zahrada je vklíněna mezi kostel sv. Josefa, budovy Ministerstva financí a Thurn-Taxisův palác. Ve středověku patřila parcela ke dvorci pražských biskupů, který byl založen již v roce 1248. V květnu roku 1420 zde husité zapálili celý dvorec a ten lehl popelem. Zahrada byla následně rozparcelována. Na počátku 17. století vykoupil část pozemků Albrecht z Valdštejna. Po konfiskaci jeho majetku dokoupil císař Ferdinand III. zbytek zahrady a věnoval ji řádu bosých karmelitek. Někdy mezi lety 1660 – 70 byla v zahradě postavena též kaple zasvěcená sv. Eliášovi. V roce 1743 byla v zahradě postavena i barokní kaple sv. Terezie z Ávily, španělské mystičky a reformátorky karmelitského řádu, a v roce 1747 také výklenková kaple sv. Josefa s vyhlídkovou terasou a sochou sv. Jana Nepomuckého. V období baroka zde patrně vznikla i kašna, které dnes stojí na horní terase zahrady. Po zrušení kláštera roku 1782 zahradu s klášterem získal řád anglických panen. V roce 1919, kdy se zahrada stala majetkem státu, došlo ke zmenšení parku, západní část zahrady byla zabrána MF a částečně i zastavěna novými objekty. V roce 1954 byla zahrada o rozloze 2,4 ha zpřístupněna veřejnosti a pojmenována po významném českém herci Eduardu Vojanovi (1853–1920).

Barokní kašna

Barokní kašna ve tvaru čtyřlístku je usazena v záhonu Vojanových sadů. Kašna byla náhodně objevena pod nánosem zeminy roku 1980 při čištění plochy od plevele. Až v roce 2001, kdy došlo k částečné rekonstrukci Vojanových sadů, byla kašna opětovně umístěna do zahrady. Byla opatřena vodotryskem, přičemž voda cirkuluje pomocí čerpadla umístěného pod pískovcovou nádrží.