Makroekonomická predikce - listopad 2023
Úvod a shrnutí
Česká ekonomika se letos pohybuje na hraně recese. Za celý rok 2023 hrubý domácí produkt pravděpodobně klesne o 0,5 %, v roce 2024 však podle predikce vzroste o 1,9 %. Inflace bude příští rok výrazně nižší než letos, stále se ale po většinu roku bude držet nad 3 %. Dopad slabé hospodářské dynamiky na trh práce by s ohledem na přetrvávající nerovnováhy neměl být významný. Rizika predikce jsou vychýlena směrem dolů.
Reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, v 1. polovině letošního roku víceméně stagnoval, ve 3. čtvrtletí 2023 však podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu mezičtvrtletně klesl o 0,3 %. Ekonomický výkon tak stále nepřekonal předpandemickou úroveň.
Za celý rok 2023 by HDP mohl klesnout o 0,5 %. Domácnosti se i v letošním roce potýkají s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Na investiční aktivitu dopadají hospodářské problémy v zemích eurozóny a restriktivní měnové podmínky, pozitivní vliv však mají výdaje sektoru vládních institucí spolufinancované fondy EU z předchozí finanční perspektivy. Ekonomiku by měla citelně zpomalit meziročně slabší akumulace zásob, zejména v souvislosti s dokončováním rozpracované produkce. Tento faktor pak spolu s odezněním problémů v dodavatelských řetězcích podpoří export, dovoz však vzhledem k celkově slabé domácí poptávce zůstane utlumený. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl být výrazně kladný.
V roce 2024 by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 1,9 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu podpoří také soukromé investice a růst exportních trhů. Mírně ji však budou tlumit dopady konsolidačního balíčku, což ale zároveň přispěje ke snížení inflačních tlaků.
Vysoká inflace i letos zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina či zemní plyn, ale i další kategorie zboží a služeb. Silné domácí poptávkové tlaky jsou již tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Meziroční inflace se v průběhu letošního roku rychlým tempem snižovala, ve 4. čtvrtletí ji však bude zvyšovat bazický efekt úsporného energetického tarifu. Průměrná míra inflace by letos mohla dosáhnout 10,8 %. V průběhu téměř celého roku 2024 by se již meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat mezi 3 a 4 %. V celoročním vyjádření očekáváme pokles na 3,3 %.
Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,2 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 2,7 % a dále na 2,8 % v roce 2024. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by tak mělo dojít až v roce 2024.
Běžný účet platební bilance vykázal ve 2. čtvrtletí 2023 schodek ve výši 4,3 % HDP. Ten odráží zejména zhoršení bilance prvotních důchodů vlivem vyššího odlivu důchodů z investic (především ve formě dividend). Odeznívání cenových tlaků v průmyslu a energetice a zlepšení podmínek v exportně orientovaném automobilovém průmyslu naopak vedlo k návratu obchodní bilance do kladných čísel. Tyto faktory by přitom měly být směrodatné i nadále. Deficit běžného účtu by se tak postupně měl snižovat na 2,4 % HDP v letošním roce a na 1,2 % HDP v roce příštím.
Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2023 reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům. Deficit hospodaření tak letos pravděpodobně dosáhne 3,6 % HDP, v příštím roce by pak mělo dojít i vlivem konsolidačního balíčku k jeho snížení na 2,2 % HDP. Nastavená fiskální politika povede k nárůstu zadlužení na odhadovaných 44,7 % HDP v roce 2023, následně pak na 45,9 % HDP v roce 2024.
Makroekonomická predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu a ropy z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a opatřeními na straně poptávky. Významné riziko, zejména pro některá odvětví ekonomiky (automobilový průmysl), představuje také možnost obnovení problémů v dodavatelských řetězcích. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by frikce na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Ty by mohly být vyvolány také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace napětí na Blízkém východě. Rizikem je rovněž vývoj inflace a inflačních očekávání, stejně jako nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivně však na druhou stranu může působit mimořádný nárůst úspor domácností z posledních let, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu. Ekonomický růst by také mohla podpořit úspěšná integrace uprchlíků z Ukrajiny a plné využití jejich lidského kapitálu.
2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2023 | 2024 | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 5 411 | 5 791 | 5 709 | 6 109 | 6 786 | 7 363 | 7 726 | 7 384 | 7 751 |
růst v %, b.c. | 5,9 | 7,0 | -1,4 | 7,0 | 11,1 | 8,5 | 4,9 | 8,8 | 5,0 | |
Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 3,2 | 3,0 | -5,5 | 3,6 | 2,4 | -0,5 | 1,9 | -0,2 | 2,3 |
Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 3,5 | 2,7 | -7,2 | 4,1 | -0,7 | -2,7 | 3,9 | -3,4 | 3,9 |
Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 3,9 | 2,5 | 4,2 | 1,4 | 0,6 | 2,4 | 1,6 | 2,4 | 1,8 |
Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 10,0 | 5,9 | -6,0 | 0,8 | 3,0 | 2,2 | 1,7 | 0,8 | 0,7 |
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -1,2 | 0,0 | -0,4 | -3,6 | 0,9 | 1,5 | 1,3 | 2,4 | 1,3 |
Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,5 | -0,3 | -0,9 | 4,8 | 0,9 | -1,8 | -1,9 | -1,7 | -1,3 |
Deflátor HDP | růst v % | 2,6 | 3,9 | 4,3 | 3,3 | 8,5 | 9,0 | 3,0 | 9,0 | 2,6 |
Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 2,1 | 2,8 | 3,2 | 3,8 | 15,1 | 10,8 | 3,3 | 10,9 | 2,8 |
Zaměstnanost (VŠPS) | růst v % | 1,3 | 0,2 | -1,7 | 0,4 | 1,5 | 0,9 | 0,5 | 1,1 | 0,7 |
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 2,2 | 2,0 | 2,6 | 2,8 | 2,2 | 2,7 | 2,8 | 2,8 | 2,7 |
Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 9,6 | 7,8 | 0,1 | 5,9 | 9,3 | 8,4 | 6,5 | 8,4 | 6,1 |
Saldo běžného účtu | % HDP | 0,4 | 0,3 | 2,0 | -2,8 | -6,1 | -2,4 | -1,2 | -1,7 | -0,6 |
Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | 0,9 | 0,3 | -5,8 | -5,1 | -3,2 | -3,6 | -2,2 | -3,6 | -2,2 |
Dluh sektoru vládních institucí | % HDP | 32,1 | 30,0 | 37,7 | 42,0 | 44,2 | 44,7 | 45,9 | 44,7 | 45,4 |
Předpoklady: | ||||||||||
Měnový kurz CZK/EUR | 25,6 | 25,7 | 26,4 | 25,6 | 24,6 | 24,0 | 24,4 | 23,8 | 23,9 | |
Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 2,0 | 1,5 | 1,1 | 1,9 | 4,3 | 4,4 | 3,6 | 4,3 | 3,9 |
Ropa Brent | USD/barel | 71 | 64 | 42 | 71 | 101 | 83 | 84 | 80 | 77 |
HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 1,8 | 1,6 | -6,2 | 5,9 | 3,4 | 0,5 | 1,0 | 0,7 | 1,2 |
Tabulky a grafy
Příprava Makroekonomické predikce
aktualizováno 10.11.2023
aktualizováno 25.7.2013
Zhodnocení historie predikcí na MF ČR
AnalytIQ aktualizováno dne 10.11.2023
Spuštění aplikace AnalytIQ vyžaduje povolit makra.
Informace
-
Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2023 a 2024 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2026). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
-
Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
-
Uzávěrka datových zdrojů:Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 31. říjnu 2023.