CZ EN

Makroekonomická predikce - listopad 2023

ISSN 1804‐7971

Úvod a shrnutí

Česká ekonomika se letos pohybuje na hraně recese. Za celý rok 2023 hrubý domácí produkt pravděpodobně klesne o 0,5 %, v roce 2024 však podle predikce vzroste o 1,9 %. Inflace bude příští rok výrazně nižší než letos, stále se ale po většinu roku bude držet nad 3 %. Dopad slabé hospodářské dynamiky na trh práce by s ohledem na přetrvávající nerovnováhy neměl být významný. Rizika predikce jsou vychýlena směrem dolů.

Reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, v 1. polovině letošního roku víceméně stagnoval, ve 3. čtvrtletí 2023 však podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu mezičtvrtletně klesl o 0,3 %. Ekonomický výkon tak stále nepřekonal předpandemickou úroveň.

Za celý rok 2023 by HDP mohl klesnout o 0,5 %. Domácnosti se i v letošním roce potýkají s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Na investiční aktivitu dopadají hospodářské problémy v zemích eurozóny a restriktivní měnové podmínky, pozitivní vliv však mají výdaje sektoru vládních institucí spolufinancované fondy EU z předchozí finanční perspektivy. Ekonomiku by měla citelně zpomalit meziročně slabší akumulace zásob, zejména v souvislosti s dokončováním rozpracované produkce. Tento faktor pak spolu s odezněním problémů v dodavatelských řetězcích podpoří export, dovoz však vzhledem k celkově slabé domácí poptávce zůstane utlumený. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl být výrazně kladný.

V roce 2024 by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 1,9 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu podpoří také soukromé investice a růst exportních trhů. Mírně ji však budou tlumit dopady konsolidačního balíčku, což ale zároveň přispěje ke snížení inflačních tlaků.

Vysoká inflace i letos zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina či zemní plyn, ale i další kategorie zboží a služeb. Silné domácí poptávkové tlaky jsou již tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Meziroční inflace se v průběhu letošního roku rychlým tempem snižovala, ve 4. čtvrtletí ji však bude zvyšovat bazický efekt úsporného energetického tarifu. Průměrná míra inflace by letos mohla dosáhnout 10,8 %. V průběhu téměř celého roku 2024 by se již meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat mezi 3 a 4 %. V celoročním vyjádření očekáváme pokles na 3,3 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,2 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 2,7 % a dále na 2,8 % v roce 2024. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by tak mělo dojít až v roce 2024.

Běžný účet platební bilance vykázal ve 2. čtvrtletí 2023 schodek ve výši 4,3 % HDP. Ten odráží zejména zhoršení bilance prvotních důchodů vlivem vyššího odlivu důchodů z investic (především ve formě dividend). Odeznívání cenových tlaků v průmyslu a energetice a zlepšení podmínek v exportně orientovaném automobilovém průmyslu naopak vedlo k návratu obchodní bilance do kladných čísel. Tyto faktory by přitom měly být směrodatné i nadále. Deficit běžného účtu by se tak postupně měl snižovat na 2,4 % HDP v letošním roce a na 1,2 % HDP v roce příštím.

Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2023 reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům. Deficit hospodaření tak letos pravděpodobně dosáhne 3,6 % HDP, v příštím roce by pak mělo dojít i vlivem konsolidačního balíčku k jeho snížení na 2,2 % HDP. Nastavená fiskální politika povede k nárůstu zadlužení na odhadovaných 44,7 % HDP v roce 2023, následně pak na 45,9 % HDP v roce 2024.

Makroekonomická predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu a ropy z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a opatřeními na straně poptávky. Významné riziko, zejména pro některá odvětví ekonomiky (automobilový průmysl), představuje také možnost obnovení problémů v dodavatelských řetězcích. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by frikce na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Ty by mohly být vyvolány také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace napětí na Blízkém východě. Rizikem je rovněž vývoj inflace a inflačních očekávání, stejně jako nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivně však na druhou stranu může působit mimořádný nárůst úspor domácností z posledních let, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu. Ekonomický růst by také mohla podpořit úspěšná integrace uprchlíků z Ukrajiny a plné využití jejich lidského kapitálu.

Přehled hlavních ukazatelů
  2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2023 2024
Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 5 411 5 791 5 709 6 109 6 786 7 363 7 726 7 384 7 751
  růst v %, b.c. 5,9 7,0 -1,4 7,0 11,1 8,5 4,9 8,8 5,0
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 3,2 3,0 -5,5 3,6 2,4 -0,5 1,9 -0,2 2,3
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,5 2,7 -7,2 4,1 -0,7 -2,7 3,9 -3,4 3,9
Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 3,9 2,5 4,2 1,4 0,6 2,4 1,6 2,4 1,8
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 10,0 5,9 -6,0 0,8 3,0 2,2 1,7 0,8 0,7
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. -1,2 0,0 -0,4 -3,6 0,9 1,5 1,3 2,4 1,3
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -0,5 -0,3 -0,9 4,8 0,9 -1,8 -1,9 -1,7 -1,3
Deflátor HDP růst v % 2,6 3,9 4,3 3,3 8,5 9,0 3,0 9,0 2,6
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 2,1 2,8 3,2 3,8 15,1 10,8 3,3 10,9 2,8
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,3 0,2 -1,7 0,4 1,5 0,9 0,5 1,1 0,7
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 2,2 2,0 2,6 2,8 2,2 2,7 2,8 2,8 2,7
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 9,6 7,8 0,1 5,9 9,3 8,4 6,5 8,4 6,1
Saldo běžného účtu % HDP 0,4 0,3 2,0 -2,8 -6,1 -2,4 -1,2 -1,7 -0,6
Saldo sektoru vládních institucí % HDP 0,9 0,3 -5,8 -5,1 -3,2 -3,6 -2,2 -3,6 -2,2
Dluh sektoru vládních institucí % HDP 32,1 30,0 37,7 42,0 44,2 44,7 45,9 44,7 45,4
Předpoklady:                    
Měnový kurz CZK/EUR   25,6 25,7 26,4 25,6 24,6 24,0 24,4 23,8 23,9
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 2,0 1,5 1,1 1,9 4,3 4,4 3,6 4,3 3,9
Ropa Brent USD/barel 71 64 42 71 101 83 84 80 77
HDP eurozóny růst v %, s.c. 1,8 1,6 -6,2 5,9 3,4 0,5 1,0 0,7 1,2

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

Informace

  • Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2023 a 2024 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2026). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 31. říjnu 2023.

Dokumenty ke stažení

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.