Státní závěrečný účet za rok 2005

• Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.
• Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
• Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.
• Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní Ministerstvo financí v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
• Další informace viz především § 29 a § 30 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

 

Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna 2006
4. volební období

 

Vládní návrh
USNESENÍ
Poslanecké sněmovny
z schůze 2006
k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2005

 

Poslanecká sněmovna

1. s c h v a l u j e

   státní závěrečný účet České republiky za rok 2005, který vykazuje příjmy 866 460 149 tis. Kč, výdaje 922 798 001 tis. Kč a celkový schodek 56 337 852 tis. Kč (dle údajů o zůstatcích na účtech státního rozpočtu vedených Českou národní bankou);

2. b e r e n a v ě d o m í

   1. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků v České republice za rok 2005, které vykázalo příjmy 334 705 709 tis. Kč, výdaje 326 906 689 tis. Kč a saldo 7 799 020 tis. Kč,

   2. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2005 ve výši 117 054 351 tis. Kč a stav státních finančních pasiv České republiky ve výši 691 175 764 tis. Kč,

   3. závěrečné účty státních fondů České republiky za rok 2005 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

   4. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,

   5. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu;

   6. roční účetní závěrku Fondu národního majetku České republiky k 31.12.2005, výroční zprávu za rok 2005 a zprávu o činnosti Fondu národního majetku České republiky od roku 1991 do 30. června 2005;

3. s o u h l a s í

   s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2005 financujícími položkami takto:

   -	vydanými státními dluhopisy	ve výši	46 633 791 tis. Kč
   -	přijatými dlouhodobými úvěry	ve výši	9 076 843 tis. Kč
   -	změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - snížením o		627 218 tis. Kč.

Zdůvodnění vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny

K bodu III - úhrada schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2005

Státní rozpočet České republiky na rok 2005 byl schválen zákonem č. 675 ze dne 15. prosince 2004. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 824,8 mld. Kč, výdaje částkou 908,4 mld. Kč a schodek částkou 83,6 mld. Kč.

Dne 3. ledna 2005 nabyl účinnost zákon č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým fondům, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Časový nesoulad projednání zákona o státním rozpočtu a zákona o rozpočtovém určení daní znamenal ve svém důsledku snížení daňových příjmů státního rozpočtu o 19,9 mld. Kč a jejich převedení do příjmů rozpočtů krajů. Aby se eliminoval dopad této změny na saldo státního rozpočtu byly příslušné prostředky vázány ve výdajích kapitoly VPS.

K zajištění nezbytných výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu (m.j. i mandatorních výdajů, jejichž rozpočtovaná výše se ukázala jako nedostačující), v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (rozpočtová pravidla) a v souladu s usn. vlády č. 907/2004 k návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2005, případně na základě usnesení rozpočtového výboru PSP byla přijata rozpočtová opatření. Rozpočtová opatření se týkala uvolňování prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol, přesunů mezi jednotlivými kapitolami a přesunů mezi výdaji v rámci příslušné kapitoly. Další opatření se týkala uvolňování prostředků z kapitoly Operace státních finančních aktiv a Státní dluh do jednotlivých kapitol. K celkovému zvýšení výdajů však nedošlo a dopad do salda státního rozpočtu byl nulový.

Ve skutečnosti skončilo hospodaření státního rozpočtu v roce 2005 schodkem 56,3 mld. Kč. Výsledný schodek je o 27,3 mld. Kč nižší než schodek, schválený zákonem č. 675/2004 Sb.

Zákon č. 675/2004 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2005, stanovil v § 1 odst.1 vypořádání schodku státního rozpočtu za rok 2005 těmito financujícími položkami:

1. vydáním státních dluhopisů podle zvláštního zákona do výše 72 551 390 000 Kč,
2. přijatými dlouhodobými úvěry do výše 11 782 675 000 Kč,
3. změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 749 065 000 Kč,

Na základě oprávnění k vydání státních dluhopisů podle tohoto ustanovení byl zákonem č. 287/2005 Sb. ze dne 16. června 2005 stanoven rozsah státního dluhopisového programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2005 v maximální výši 72 551 390 000 Kč.

Návrh na vypořádání schodku státního rozpočtu za rok 2005, uvedený v bodě III. tohoto usnesení, vychází z výše cit. ustanovení zákona č. 675/2004 Sb. a z úprav provedených v průběhu roku.

Vývoj rozpočtového hospodaření a změny, k nimž v rozpočtu došlo, ovlivnily strukturu zdrojů krytí výsledného schodku státního rozpočtu. Proti zákonu č. 675/2004 Sb. byla ve skutečnosti účast všech zdrojů jeho financování, s výjimkou užití prostředků na depozitních účtech státních finančních aktiv, nižší.

Nižší potřeba prostředků získaných emisí státních dluhopisů je odrazem především lepšího rozpočtového hospodaření a tudíž nižšího výsledného schodku než předpokládal schválený rozpočet. Využití dluhopisových zdrojů ke krytí schodku je tak navrhováno ve výši 46,6 mld. Kč, tj. o 25,9 mld. Kč nižší než bylo rozpočtováno.

Snížil se rovněž podíl úvěrového financování ze zahraničí, který vyplynul z nižšího skutečného využití dlouhodobých úvěrů od EIB k financování jednotlivých projektů, resp. ze současného zapojení prostředků získaných od EIB již v roce 2004. Z těchto získaných prostředků se navrhuje použít ke krytí schodku státního rozpočtu částka 9,1 mld. Kč, tj. méně o 2,7 mld. Kč.

U změny stavu na účtech státních finančních aktiv k zákonem předpokládanému zvýšení (a tím k zápornému krytí ve výši 749 mil. Kč z tohoto titulu) ve skutečnosti nedošlo. Finanční krytí výsledného rozpočtového schodku z uvedeného titulu je naopak kladné ve výši cca 627 mil. Kč. Rozdíl je způsoben nepředpokládaným krytím části transferovaných výdajů na infrastrukturální projekty z prostředků na účtech SFA namísto z úvěrů od EIB. Šlo fakticky o financování z prostředků od EIB převedených na příslušné účty SFA v roce 2004.

K bodu II/6

V předkládaném materiálu je nově zařazena roční účetní závěrka a výroční zpráva Fondu národního majetku České republiky, tak jak ukládá § 8 zákona č. 178/2005 Sb., podle kterého má vláda předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech jako samostatnou přílohu ke státnímu závěrečnému účtu. Současně na základě požadavku Poslanecké sněmovny (usnesení PS č. 2346 ze 17. března 2006) předkládaný materiál obsahuje zprávu o činnosti Fondu národního majetku České republiky od roku 1991 do 30. června 2005.

1. Ekonomický vývoj
   1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje
   2. Ekonomický výkon
      2.1 Hrubý domácí produkt
      2.2 Hlavní produkční odvětví
      2.3 Ekonomické výsledky nefinančních podniků
      2.4 Ekonomické výsledky finančních institucí
   3. Cenový vývoj
      3.1 Spotřebitelské ceny
      3.2 Produkční ceny
   4. Trh práce
      4.1 Ekonomická aktivita
      4.2 Zaměstnanost
      4.3 Nezaměstnanost
      4.4 Průměrné mzdy
   5. Platební bilance
      5.1 Běžný účet
      5.2 Kapitálový účet
      5.3 Finanční účet
      5.4 Devizové rezervy
      5.5 Měnové kurzy
   6. Měnový vývoj, úrokové sazby a finanční trh
      6.1 Měnové agregáty
      6.2 Úvěry a vklady
      6.3 Úrokové sazby
      6.4. Akciový trh
      
2. Veřejné rozpočty
   1. Příjmy veřejných rozpočtů
   2. Výdaje veřejných rozpočtů
   3. Salda veřejných rozpočtů
   4. Vládní dluh
   5. Shrnutí

---

I. Ekonomický vývoj

II. Veřejné rozpočty ¹

Od roku 2002 hospodaření veřejných rozpočtů zaznamenává lepší vývoj než činila původní očekávání. Tento trend pokračoval také v roce 2005, kdy se saldo veřejných rozpočtů ve srovnání s rokem 2004 zlepšilo o 91,5 mld. Kč. Pozitivní vývoj hospodaření veřejných rozpočtů byl výsledkem zejména rychlejšího růstu příjmů než výdajů. Výsledky veřejných rozpočtů byly stejně jako v předchozích letech ovlivněny především hospodařením státního rozpočtu², jehož schodek dosáhl 61,1 mld. Kč (očištěné o převody z a do rezervních fondů a fondu státních záruk) a byl o 36,6 mld. Kč nižší než předpokládal schválený rozpočet (vč. uvažované úhrady ztráty ČKA). Do výsledků se velmi výrazně promítají převody neutracených prostředků organizačních složek státu do rezervních fondů. Tato částka dosáhla 46,7 mld. Kč; uspořené prostředky mohou být použity na posílení výdajů v dalších letech, zatímco čerpání rezervních fondů vytvořených v minulých letech činilo pouze 21,8 mld. Kč. Jelikož tyto převody zkreslují výsledky hospodaření vládního sektoru, metodologie GFS 1986 (stejně jako metodologie ESA 95 - relevantní pro výpočet Maastrichtských kritérií) vylučuje ze salda rozdíl mezi neutracenými prostředky převedenými do rezervních fondů kapitol a neutracenými prostředky z minulých let načerpanými naopak z rezervních fondů v průběhu roku do příjmů. Provedení této úpravy vedlo v roce 2005 ke zlepšení deficitu o 24,9 mld. Kč³. Hospodaření vládního sektoru skončilo v roce 2005 s těmito výsledky:

• celkový přebytek veřejných rozpočtů činil 0,8 mld. Kč (0,0 % HDP),
• deficit veřejných rozpočtů očištěný o čisté půjčky⁴ a dotace transformačním institucím činil 53,7 mld. Kč (1,8 % HDP),
• růst deficitů ovlivnil vývoj vládního dluhu, který v roce 2005 činil 762,1 mld. Kč - tedy 26,0 % HDP a ve srovnání s rokem 2004 tak vzrostl o 15,6 %.

Tabulka 1

TI - transformační instituce jsou státem zřízené speciální instituce, které především spravují nekvalitní aktiva přebíraná od jiných subjektů. Patří sem finanční skupina ČKA (tj. včetně jejích dceřiných společností Konpo, s. r. o., PRISKO, a. s., a Česká finanční, s. r. o.) a Česká inkasní, s. r. o. Dotace TI zahrnují úhrady ztrát ČKA a ČNB (v roce 2005 je zde nově zahrnuta úhrada ztráty ČNB v souvislosti se stabilizací a konsolidací bankovního sektoru) ze státního rozpočtu a dotace FNM pro finanční skupinu ČKA a Českou inkasní.

Tabulka 2

 

---

¹ Data jsou vykazována na základě metodologie vládní finanční statistiky - GFS 1986 Mezinárodního měnového fondu, čemuž odpovídá seskupování příjmových a výdajových operací a potřebné metodologické úpravy. Vládní statistika je konstruována jako součet jednotlivých složek vládního sektoru, kde je následně uplatněna konsolidace příjmů a výdajů za účelem vyloučení vzájemných vztahů mezi jednotlivými složkami vlády. Hospodaření veřejných rozpočtů zachycuje příjmové a výdajové operace týkající se státního rozpočtu vč. Národního fondu, mimorozpočtových fondů (7 státních fondů, dále Fondu národního majetku a Pozemkového fondu), veřejného zdravotního pojištění a územních samosprávných celků.
² V metodologii GFS 1986 je deficit SR navýšen o 30 mld. Kč v důsledku úhrady ztráty ČKA na základě Zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části ztráty ČKA, vzniklé přebíráním nebonitních aktiv v letech 1991 až 2003, rozpočtovaná částka původně činila 14,1 mld. Kč.
³ Před rokem 2004 měly organizační složky státu (kapitoly) možnost převést pouze 2 % objemu rozpočtu celkových výdajů (bez mzdových prostředků), vliv těchto převodů proto nebyl tak vysoký, viz tabulka. ⁴Jsou vylučovány operace, u kterých se jedná pouze o změnu finančních aktiv. Jsou to např. příjmy z privatizace, kdy se prodej majetkové účasti státu mění v jinou formu finančních aktiv (peníze), ostatní prodeje a nákupy cenných papírů, půjčky a splátky dříve poskytnutých půjček, dále realizované garance klasifikované jako půjčka, která současně představuje vznik pohledávky vlády a odráží se tak ve zvýšení jiné formy aktiva (pohledávka). Souhrn všech těchto operací je označován za čisté půjčky, tj. půjčky mínus splátky.

1. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU
   1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2005, rozpočtové priority
   2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku
   3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
2. C - PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
   1. Celkové příjmy státního rozpočtu
   2. Daňové příjmy
      2.1. Celostátní daňové příjmy
      2.2. Daňové příjmy státního rozpočtu

      2.2.1. Daň z příjmů fyzických osob
      2.2.2. Daň z příjmů právnických osob
      2.2.3. Daň z přidané hodnoty
      2.2.4. Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku (spotřební daně)

      2.3. Poplatky z vybraných činností
      2.4. Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí
      2.5. Daně z majetkových a kapitálových převodů (majetkové daně)
   3. Daňové nedoplatky
   4. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
   5. Nedaňové a ostatní příjmy
      5.1. Nedaňové příjmy
      5.2. Kapitálové příjmy
      5.3. Přijaté dotace
3. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
   1. Hlavní tendence ve vývoji výdajů státního rozpočtu
   2. Běžné výdaje státního rozpočtu
      2.1. Neinvestiční transfery obyvatelstvu a státní politika zaměstnanosti
      2.2. Neinvestiční dotace a půjčené prostředky podnikatelským subjektům
      2.3. Výdaje na veřejnou spotřebu

      2.3.1. Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné
      2.3.2. Neinvestiční nákupy a související výdaje
      2.3.3. Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím
      2.3.4. Neinvestiční dotace neziskovým a podobným organizacím
      2.3.5. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně
      2.3.6. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně

      2.4. Další běžné výdaje státního rozpočtu
   3. Čerpání mzdových prostředků v rozpočtové sféře
   4. Kapitálové výdaje státního rozpočtu
      4.1. Čerpání výdajů podle druhového třídění
      4.2. Výdaje na financování programů reprodukce majetku
   5. Mandatorní výdaje
   6. Výdaje státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje
   7. Výdaje na státní správu
   8. Výdaje státního rozpočtu podle odvětvového členění
4. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD, K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ A K ŘEŠENÍ DŮSLEDKŮ KOSOVSKÉ KRIZE
5. ROZDÍL MEZI PŘÍJMY Z POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A VÝDAJI SPOJENÝMI S VÝBĚREM POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A S VÝPLATOU DÁVEK DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ ZA ROK 2005
6. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ SPOLEČNÝCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE A ČESKÉ REPUBLIKY
7. ZHODNOCENÍ VLIVU REFORMY VEŘEJNÉ SPRÁVY NA HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ V ROCE 2005

PŘÍLOHY

1. Zpráva o výsledcích cenové a daňové kontroly za rok 2005
2. Zpráva o činnosti celních orgánů Ministerstva financí za rok 2005
3. Opatření Ministerstva financí v oblasti cenové regulace v roce 2005

---

I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2005, rozpočtové priority

Státní rozpočet na rok 2005 vycházel z programového prohlášení tehdejší vlády za předsednictví Vladimíra Špidly ze srpna roku 2002, v němž vláda formulovala základní cíle a celkovou orientaci vládní politiky ve všech oblastech hospodářského, sociálního a kulturního života společnosti v období do roku 2006.

Státní rozpočet byl vypracován na základě vládou schválených návrhů zákonů souvisejících s reformou veřejných rozpočtů a dalších úsporných opatření a na základě predikce základních makroekonomických ukazatelů. Stal se druhým rozpočtem s cílem dlouhodobé fiskální konsolidace a vycházel z Koncepce reformy veřejných rozpočtů schválené usnesením vlády č. 624/2003 a ze schváleného střednědobého výdajového rámce na rok 2005.

Vládními rozpočtovými prioritami se na rok 2005 staly financování společných programů Evropské unie a České republiky (státní rozpočet na rok 2005 počítal s příjmy prostředků z EU ve výši 30,6 mld. Kč, zatímco v roce 2004 to bylo 12,1 mld. Kč) a výdaje na vědu, výzkum a vysoké školy (růst z 14,6 mld. Kč v rozpočtu na rok 2004 na 16,5 mld. Kč v roce 2005, tj. o 12,2 %).

K financování společných programů ČR a EU vyčlenila vláda v rozpočtech jednotlivých kapitol celkem 4,0 mld. Kč, z toho 0,6 mld. Kč se týká financování předvstupní spolupráce a 3,4 mld. Kč představuje účast prostředků státního rozpočtu na financování společných programů po vstupu do EU.

Státní rozpočet České republiky na rok 2005 byl schválen zákonem č. 675 ze dne 15. prosince 2004. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 824,8 mld. Kč, výdaje částkou908,4 mld. Kč a schodek částkou 83,6 mld. Kč.

Současně bylo rozhodnuto, že schodek bude vypořádán těmito financujícími položkami:

1. vydáním státních dluhopisů podle zvláštního zákona do výše 72 551 mil. Kč,
2. změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 749 mil. Kč,
3. přijatými dlouhodobými úvěry do výše 11 783 mil. Kč.

Vycházeje z predikce makroekonomických indikátorů pro rok 2005, které tvoří jedno z podstatných východisek pro odhady rozpočtových čísel jak na straně příjmů, tak na straně výdajů, počítal návrh rozpočtu s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu o 3,6 %, s prognózou meziroční míry inflace 3,3 % a průměrné míry nezaměstnanosti 10,3 %.

Ve schváleném rozpočtu byl v porovnání s rozpočtem na rok 2004 patrný především růst jeho celkových příjmů, a to o 70,7 mld. Kč, tj. o 9,4 %. Růst se týkal jak příjmů z daní a poplatků, které měly vzrůst o 39,2 mld. Kč (o 9,3 %), a pojistného na sociální zabezpečení (o 22,4 mld. Kč, tj. o 7,7 %), tak i nedaňových a ostatních příjmů, které byly v rozpočtu vyšší o 9,1 mld. Kč (o 22,9 %).

Celkové rozpočtované výdaje proti schválenému rozpočtu na rok 2004 vzrostly o 39,4 mld. Kč (o 4,5 %). Běžné výdaje měly vzrůst o 34,5 mld. Kč, tj. 4,3 %, a kapitálové výdaje o 4,4 mld. Kč, tj. o 6,7 %. Nárůst byl - stejně jako v předchozích letech - ovlivněn dalším růstem mandatorních výdajů, jejichž objem proti předchozímu roku vzrostl celkemo 19,6 mld. Kč, tj. 4,2 %, z toho objem výdajů sociálních a ostatních zákonem předurčených plateb státu o 10,7 mld. Kč, tj. o 2,6 %. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu činil ve schváleném rozpočtu 53,0 % (v předchozím roce to bylo 53,1 %).

Uvedená dynamika příjmů a výdajů tak umožnila snížení zákonem schváleného deficitu rozpočtu o 31,4 mld. Kč, tj. o 27,3 % proti rozpočtu na rok 2004, což představovalo 2,9 % v té době predikované výše HDP (v roce 2004 to bylo 4,2 %).

Schválený státní rozpočet na rok 2005 nezahrnoval později přijatý zákon č. 1/2005 Sb., kterým se změnil zákon o rozpočtovém určení daní. Podle tohoto zákona bylyposíleny příjmy krajů u sdílených daní z 3,1 % na 8,92 % (tj. o 27,3 mld. Kč) na úkor daňových příjmů státního rozpočtu a zároveň posíleny příjmy státního rozpočtu u daně z minerálních olejů z 80 % na 90,9 % (tj. o 7,4 mld. Kč) na úkor příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. Skutečné plnění státního rozpočtu v roce 2005 tedy probíhalo v podmínkách, které nejsou ve schváleném rozpočtu promítnuty, a jejich srovnání by tudíž nebylo objektivní. Z tohoto důvodu je plnění státního rozpočtu vztaženo k tzv. korigovanému rozpočtu, který vliv výše uvedeného zákona zahrnuje. Korigovaný rozpočet je tedy na straně příjmů i výdajů nižší o 19,9 mld. Kč (na straně výdajů byly tyto prostředky celoročně vázány, podrobněji viz část III. 1. tohoto sešitu) a nemá tedy vliv na schodek státního rozpočtu. Pro lepší meziroční srovnatelnost je také korigována skutečnost roku 2004 na podmínky nového rozpočtového určení daní, a to pouze u příjmových položek (týká se pouze daňových příjmů). U výdajů nelze v potřebné struktuře s přesností korigovat skutečnost loňského roku (lze tak učinit pouze propočtem u hodnoty celkových, běžných a kapitálových výdajů - viz tab. č. 2), proto se při srovnávání s daty z roku 2004 vycházelo s nekorigovaných skutečností.

2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku

V průběhu roku 2005 došlo k řadě rozpočtových opatření. Ta ovšem neznamenala ani změnu celkových příjmů ani celkových výdajů oproti schválenému státnímu rozpočtu, ale pouze přesun mezi jednotlivými položkami rozpočtu, a to především na výdajové straně rozpočtu. Ta nejdůležitější z nich jsou následující:

• v rámci výdajů kapitoly VPS byly vázány prostředky v celkové výši 19,9 mld. Kč v návaznosti na zákon č. 1/2005 Sb. Jednalo se o prostředky původně určené v návrhu státního rozpočtu na dotace územním samosprávným celkům. V návaznosti na uvedený zákon byla převedena z kapitoly VPS do kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy částka 29 759 mil. Kč (prostředky pro krajské, soukromé a církevní školství), které nebyly v definitivní podobě zákona č. 1/2005 Sb. zahrnuty do daňových příjmů krajů, jak předpokládala vládní předloha zákona¹. Celkově došlo k uvolnění finančních prostředků z kapitoly VPS do rozpočtů ostatních kapitol ve výši 33 623 mil. Kč,

• výdaje kapitoly OSFA byly v roce 2005 sníženy o 11 050 mil. Kč a o stejnou částku navýšeny výdaje jiných kapitol. Z toho téměř 10,7 mld. Kč směřovalo na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky. Jednalo se např. o 5,5 mld. Kč na výstavbu dálnice D8, o 2,1 mld. Kč na české dálnice B (část úseků D8 a D11), dále o 1,7 mld. Kč na odstraňování povodňových škod z roku 2002, o téměř 0,6 mld. Kč na prevenci před povodněmi či o 0,5 mld. Kč na obchvat Plzně,

• k výrazné rozpočtové změně došlo také v kapitole Státní dluh, ze které byly výdaje na úroky státního dluhu ve výši 7,8 mld. Kč převedeny do ostatních kapitol.

Celkem bylo v roce 2005 provedeno 760 rozpočtových opatření. Proti stejnému období loňského roku to je o 21 méně. Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitolách Ministerstvo vnitra (75), Ministerstvo kultury (59), Ministerstvo zahraničních věcí (58) a Ministerstvo zemědělství (54).

Nejvíce rozpočtových opatření se týkalo uvolňování prostředků z kapitoly VPS do rozpočtů příslušných kapitol (30,5 %), přesunů mezi jednotlivými kapitolami (29,5 %), dále přesunů v rámci výdajů příslušné kapitoly (27,2 %) a také uvolňování prostředků kapitolám z kapitoly Operace státních finančních aktiv (8,6 %) a z kapitoly Státní dluh (4,2 %).

---

¹ vládní návrh počítal se zvýšením podílu krajů na 15,06 %

3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

V roce 2005 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 866,5 mld. Kč, celkové výdaje 922,8 mld. Kč a výsledný schodek činil 56,3 mld. Kč.

*) Pro objektivnější srovnatelnost meziročního vývoje inkasa příjmů a čerpání výdajů je skutečnost roku 2004 převedena propočtem na podmínky roku 2005 (je zde promítnut vliv zákona č. 1/2005 Sb., o rozpočtovém určení daní)

Celkové příjmy ve výši 866,5 mld. Kč byly plněny na 107,6 % korigovaného rozpočtu po úpravách (překročení o 61,5 mld. Kč) a dosáhly meziroční srovnatelný růst (ke korigované skutečnosti roku 2004) o 115,2 mld. Kč, tj. o 15,3 %, tedy o 44,5 mld. Kč, resp. o 5,9 procentního bodu vyšší než počítal schválený rozpočet (proti schválenému rozpočtu 2004).

Příjmy z daní a poplatků dosáhly 460,4 mld. Kč při plnění korigovaného rozpočtu na 104,3 % (překročení o 19,0 mld. Kč) a meziročním srovnatelném růstu o 53,6 mld. Kč, tj. o 13,2 % (o 14,4 mld. Kč, resp. o 3,9 procentního bodu vyšším než uvažoval rozpočet). Na tomto meziročním růstu se podílelo především inkaso daní z příjmů právnických osob(o 21,3 mld. Kč, tj. o 27,0 %), dále inkaso DPH (o 17,6 mld. Kč, tj. o 13,6 %) a také inkaso spotřebních daní (o 13,7 mld. Kč, tj. o 15,3 %), přičemž s výjimkou DPH a DPFO byl růst daňových příjmů výrazně nad úrovní rozpočtované dynamiky.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 311,2 mld. Kč nedosáhly rozpočtované výše o 3,6 mld. Kč, tj. o 1,1 %, a meziročně vzrostly o 17,9 mld. Kč, tj. o 6,1 %. Meziroční dynamika byla tak o 1,6 procentního bodu nižší než předpokládal rozpočet. Z toho pojistné na důchodové pojištění dosáhlo výše 258,3 mld. Kč, tj. 99,0 % rozpočtu, a meziročního růstu o 15,0 mld. Kč, tj. o 6,2 %.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace svou výší 94,8 mld. Kč překročily rozpočet o 46,1 mld. Kč, tj. o 94,4 %, při meziročním růstu o 43,6 mld. Kč, tj. o 85,2 %.Vysoké překročení rozpočtované hodnoty souvisí s převodem prostředků z fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 21,8 mld. Kč a také s převody prostředků z fondu státních záruk do příjmů kapitoly VPS ve výši 21,9 mld. Kč. Obě tyto položky nebyly rozpočtovány, ale také neovlivnily výsledný schodek, neboť ve stejné částce byly navýšeny i výdaje. Bez těchto dvou vlivů by nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace dosáhly 51,1 mld. Kč, tj. 104,8 % rozpočtu. Celkové příjmy by pak činily 822,8 mld. Kč, tj. 102,2 % korigovaného rozpočtu.

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 922,8 mld. Kč a proti korigovanému rozpočtu po rozpočtových úpravách byly vyšší o 34,3 mld. Kč, tj. o 3,9 %, a představují meziroční srovnatelný růst o 77,8 mld. Kč, tj. o 9,2 %. Podíl celkových výdajů na HDP (2 931 mld. Kč) v roce 2005 dosáhl 31,5 %, zatímco v roce 2004 to bylo 31,2 %.

Výši celkových výdajů, stejně jako u příjmů, ovlivnily nerozpočtované položky. Jde o výdaje prostředků převedených do příjmů kapitol z rezervních fondů (viz výše nedaňové příjmy), které mohou být čerpány nad rámec rozpočtů kapitol, ve výši 21,8 mld. Kč a realizace státních záruk ve výši 21,9 mld. Kč. Bez nich by skutečná výše celkových výdajů dosáhla 879,1 mld. Kč, tj. 98,9 % korigovaného rozpočtu, při srovnatelném meziročním růstu o 4,0 %.

Běžné výdaje dosáhly výše 843,8 mld. Kč, tj. 103,0 % korigovaného rozpočtu, a představují tak meziroční srovnatelný růst o 61,0 mld. Kč, tj. o 7,8 %. Z nich tradičně nejvíce představovaly sociální dávky ve výši 326,0 mld. Kč, tj. 99,8 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 12,7 mld. Kč, tj. o 4,1 %.

Kapitálové výdaje ve výši 79,0 mld. Kč představují 113,6 % korigovaného rozpočtu a meziroční růst o 16,8 mld. Kč, tj. o 27,0 %.

Mandatorní výdaje dosáhly výše 471,7 mld. Kč, což je o 18,5 mld. Kč, tj o 4,1 % více než v roce 2004. Jejich podíl na celkových výdajích se snížil z 52,5 % v roce 2004 na 51,1 % v roce 2005.

Skutečná výše výdajů byla výrazně ovlivněna uskutečněnými převody nedočerpaných prostředků do rezervního fondu, vyplývajícími z novelizovaného znění § 47 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (novelizován zákonem č. 482/2004 Sb.). Novela umožnila organizačním složkám státu prakticky bez omezení převod úspor výdajů, tj. rozdílu mezi rozpočtem výdajů (upraveným o rozpočtová opatření, sníženým o vázané prostředky státního rozpočtu a zvýšeným o částky, o které bylo organizačním složkám státu povoleno překročení rozpočtu výdajů) a skutečnými výdaji, do rezervních fondů. Výše převedených prostředků v hodnoceném roce tak dosáhla celkem (v neinvestiční i investiční části rozpočtu) 46,7 mld. Kč, tj o 17,7 mld. Kč více než v roce 2004, kdy činil tento převod 29,0 mld. Kč. V letech 2001-2003, kdy ještě neplatila výše uvedená novela a převod úspor byl ve výdajích limitován, byly tyto převody výrazně nižší, tj. 3,5 mld. Kč, 3,3 mld. Kč a 5,2 mld. Kč).

Hospodaření státního rozpočtu v roce 2005 skončilo schodkem 56,3 mld. Kč. Tento výsledek je o 27,3 mld. Kč, tj. o 32,6 % nižší, než byla jeho rozpočtovaná výše ao 37,3 mld. Kč, tj. o 39,9 %, nižší než jeho vykázaná skutečnost roku 2004 (-93,7 mld. Kč). Po odečtení převodů prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 21,8 mld. Kč (snížení celkových příjmů) a převodů prostředků do rezervních fondů za rok 2005 ve výši 46,7 mld. Kč (snížení celkových výdajů), by celkový schodek byl nižší o 24,9 mld. Kč a dosáhl by 31,4 mld. Kč, tj. 37,6 % rozpočtu (tato operace je v metodice ESA 95 vyčíslována).

Podíl schodku státního rozpočtu (56,3 mld. Kč) na HDP činí 1,9 %, což je o 1,5 procentního bodu méně než v roce 2004.

Následující graf ukazuje vývoj salda státního rozpočtu od roku 1993 do roku 2005 (v mil. Kč):

Graf. č. 1

Měsíční vývoj příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu v roce 2005 ilustruje následující graf:

Graf č. 2

Na základě oprávnění k vydání státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu, uvedeného v § 1 zákona č. 675/2004 Sb., byl zákonem č. 287/2005 Sb. ze dne 16. června 2005 stanoven rozsah státního dluhopisového programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2005 v maximální výši 72,6 mld. Kč. Pro krytí výsledného schodku rozpočtového hospodaření za rok 2005 však bude z uvedeného objemu využito pouze cca 46,6 mld. Kč.

Dosažený schodek státního rozpočtu ve výši 56 337 852 tis. Kč se navrhuje vypořádat financujícími položkami takto:

• vydanými státními dluhopisy ve výši 46 633 791 tis. Kč

• přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 9 076 843 tis. Kč

• změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - snížením o 627 218 tis. Kč

Hospodaření systému důchodového pojištění za rok 2005 vykázalo přebytek ve výši 6,5 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu z pojistného na důchodové pojištění byly vykázány ve výši 258,3 mld. Kč, výdaje na výplatu důchodů činily 247,4 mld. Kč, správní výdaje připadající na výběr pojistného a na výplatu příslušných dávek 4,4 mld. Kč.

Podle § 36 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), budou prostředky ve výši vyčíslené jako kladný rozdíl příjmů pojistného na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění v roce 2005, včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatu dávek důchodového pojištění, převedeny v roce 2006 na zvláštní účet důchodového pojištění ve státních finančních aktivech. Převod bude uskutečněn na základě zmocnění ministra financí daného v § 2 odst. 3 zákona č.543/2005 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2006, překročením ukazatelů "Výdaje celkem" a "Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně" rozpočtovaných v kapitole Všeobecná pokladní správa při současném zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv.

Tato operace neovlivní výsledek hospodaření státního rozpočtu v roce 2006, neboť se bude jednat o souvztažné zvýšení jeho příjmů i výdajů, projeví se však ve změnách financujících položek "Vydané státní dluhopisy podle zvláštního zákona" (§1 odst.1 písm. a) a "Změna stavu na účtech státních finančních aktiv" (§ 1 odst.1 písm.c).

Podrobnější vyhodnocení inkasa a čerpání jednotlivých složek příjmů a výdajů státního rozpočtu v roce 2005 je provedeno v dalších částech zprávy.

1. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv
2. Stav a vývoj státních finančních aktiv
   1. Operace na bankovních depozitních účtech SFA
   2. Státní zahraniční pohledávky
   3. Majetkové účasti státu u mezinárodních a tuzemských společností
   4. Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
3. Přehled o stavu a vývoji státních záruk
   1. Standardní státní záruky
   2. Nestandardní státní záruky
   3. Ručení státu ze zákona
4. Hodnocení stavu a vývoje státního dluhu
5. Tabulkové přílohy

---

I. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených od 1.1.2001 novými rozpočtovými pravidly, tj. § 36 zákona č. 218/2000 Sb., charakterizují za rok 2005 následující údaje:

Zvýšení celkové dlužnické finančně majetkové pozice státu o 114,3 mld. Kč při poklesu stavu státních finančních aktiv o 16 mld. Kč a růstu stavu státních finančních pasiv, tj. státního dluhu o 98,3 mld. Kč bylo způsobeno vývojem vztahů k zahraničí a nárůstem čisté zadluženosti státu vůči nebankovním subjektům v tuzemsku, zatímco čistá zadluženost státu vůči tuzemské bankovní soustavě poklesla. Pokračovala tendence růstu zadlužování státu, započatá od roku 2001, která se od roku 2004 týká i jeho dlužnické pozice vůči zahraničí.

Zvýšení dlužnické pozice státu vůči zahraničí o 73,2 mld. Kč bylo na straně aktiv ovlivněno snížením stavu zahraničních pohledávek státu o 10,5 mld. Kč. K němu došlo zejména v důsledku pokračujících deblokací vládních a převzatých pohledávek s přínosy pro státní rozpočet (inkaso v rozsahu více než 5 mld. Kč), s výnosy zbožové deblokace (téměř 4 mld. Kč), ale i s rozsáhlými odpisy pohledávek (cca 6,3 mld. Kč), přičemž celkový pokles stavu uvedených zahraničních pohledávek byl částečně kompenzován vyúčtováním kreditních kursových rozdílů (cca 4 mld. Kč v důsledku oslabení kursu české koruny vůči USD o 9,9%). Na straně pasiv ovlivnil dlužnickou pozici státu vůči zahraničí především rozsáhlý nárůst držby státních dluhopisů u zahraničních subjektů (o 54,1 mld. Kč), k němuž výrazně přispěla druhá zahraniční emise eurobondů (1 mld EUR),významný vliv mělo též zvýšení přímých vládních závazků vůči zahraničí (čerpání dalších úvěrových tranší od Evropské investiční banky).

Pokles dlužnické pozice státu vůči tuzemské bankovní soustavě o 8,8 mld. Kč se týkal jen strany aktiv, kde byl ovlivněn jednak nárůstem prostředků na depozitních bankovních účtech SFA o 5,7 mld. Kč, jednak zvýšením držby bankovních cenných papírů o 4,6 mld. Kč, což souviselo s finančním investováním části prostředků na souhrnném účtu státní pokladny do pokladničních poukázek ČNB. Na straně finančních pasiv byly výše uvedené vlivy částečně kompenzovány zvýšením držby státních dluhopisů u domácích bank o 1,1 mld. Kč, které však bylo méně výrazné než u jiných sektorů, takže ve struktuře umístění státních dluhopisů došlo u bankovního sektoru k dalšímu poklesu jejich držby (z 53,4 % na 46,4 %).

Příčinou nárůstu dlužnické pozice státu vůči tuzemským nebankovním subjektům o téměř 50 mld. Kč bylo na straně finančních pasiv zvýšení držby státních dluhopisů u těchto subjektů o 34 mld. Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností a penzijních fondů, ale i pomocných finančních institucí a ostatních finančních zprostředkovatelů. Na straně finančních aktiv byl uvedený nárůst dlužnické pozice státu vůči nebankovnímu domácímu sektoru ovlivněn poklesem tuzemských pohledávek státu o 18 mld. Kč, hlavně pak pohledávek z realizovaných státních záruk o 17,1 mld. Kč, který souvisel zejména s řešením finanční situace u státní organizace Správa železniční dopravní cesty (zápočty a odpisy pohledávek) a u akciové společnosti Aero Vodochody (postoupení pohledávek na ČKA).

Stav státního dluhu, zohledňující především fakt dluhového pokrytí a překrytí téměř celého vykázaného schodku státního rozpočtu (56,3 mld. Kč), ale i zajištění mimorozpočtových úhrad ztrát České konsolidační agentury (30 mld. Kč), se za rok 2005 zvýšil z 592,9 mld. Kč na 691,2 mld. Kč, tj. o 98,3 mld. Kč, resp. o 16,6 %, což proti předchozímu roku znamená další snížení tempa růstu (o 3,6 procentního bodu). Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se dále zvýšil, a to proti roku 2004 z 21,4 % na 23,7 %, přičemž tržní hodnota státního dluhu dosáhla na konci roku 2005 úrovně 741,2 mld. Kč. V roce 2005 rostly souběžně obě hlavní složky státního dluhu, plně sekuritizovaný vnitřní státní dluh se zvýšil o 59,2 mld. Kč , tj. o 11,3 %, zahraniční státní dluh dosáhl absolutního přírůstku 39 mld. Kč, tj. o 55,6 %, jeho podíl na celkovém státním dluhu se zvýšil z 11,9 % na 15,8 %.

ÚVOD

1. VÝVOJ A STAV STÁTNÍHO DLUHU
   1.1. Vývoj státního dluhu v letech 1993 až 2005
   1.2. Vývoj státního dluhu v roce 2005
   1.3. Stav státního dluhu

   1.3.1. Měnová skladba
   1.3.2. Skladba podle splatnosti
   1.3.3. Skladba podle držitele

   1.4. Výpůjčky
   

   1.4.1. Státní pokladniční poukázky
   1.4.2. Střednědobé a dlouhodobé dluhopisy na domácím trhu
   1.4.3. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na zahraničních trzích
   1.4.4. Státní dluhopisy celkem
   1.4.5. Půjčky od Evropské investiční banky
   

   1.5. Vývoj úrokových sazeb
   1.6. Splátky jistiny
2. NÁKLADY STÁTNÍHO DLUHU
   2.1. Vývoj nákladů státního dluhu v letech 1993 až 2005
   2.2. Rozpočet kapitoly Státní dluh a jeho plnění
3. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU
   3.1. Dluhová strategie a řízení rizik
   3.2. Řízení likvidity státního rozpočtu a státní pokladny

   3.2.1. Vývoj likvidity státního rozpočtu v roce 2005
   3.2.2 Řízení likvidity v souvislosti se zavedením souhrnného účtu státní pokladny
   3.2.3 Vývoj likvidity státního rozpočtu v roce 2005

TABULKY
Tabulka 1 - Vývoj státního dluhu České republiky v roce 2005
Tabulka 2 - Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2005
Tabulka 3 - Přehled emisí SPP v roce 2005

---

ÚVOD

Rok 2005 byl v oblasti státního dluhu opět velmi významný. Zvýšení státního dluhu, které činilo 98,3 mld. Kč, bylo druhé nejvyšší v historii České republiky. Státní dluh se v důsledku toho zvýšil na 691,2 mld. Kč na konci roku 2005.

Pokud jde o proces řízení státního dluhu, Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2004 dluhovou strategii státu, která obsahovala rovněž konkretizaci strategických cílů pro rok 2005. Je skutečností, že v průběhu roku 2005 byly všechny strategické cíle splněny. Těchto výsledků se podařilo dosáhnout zejména díky aktivnímu tržnímu přístupu k řízení dluhového portfolia. Významnou úlohu při dosažení cílů, a to zejména v dalším snižování refinančního a likviditního rizika, sehrála přitom 2. emise eurobondů České republiky.

Dne 18. března 2005 vydala Česká republika 2. emisi eurobondů v objemu 1 mld. EUR, s dobou splatnosti 15 let a s kupónovou sazbou 4,125% pa. Úrokové rozpětí bylo stanoveno 10 basických bodů nad úroveň příslušné mid-swapové sazby. Emise byla zajištěna swapovými operacemi proti devizovému riziku. Celkový výnos emise po započtení všech nákladů včetně zajištění je 4,225% pa.

Počínaje rokem 2005 bylo také zahájeno na základě schválené strategie pro rok 2005 integrované řízení vládních závazků, tedy kromě státního dluhu také závazků plynoucích z krytí ztrát České konsolidační agentury v horizontu let 2006 až 2010 a dalších poskytnutých státních záruk, které sice nejsou součástí státního dluhu, ale vůči výdajové straně státního rozpočtu představují významná finanční a kreditní rizika. Integrované řízení vládních závazků se v prvním roce své implementace jednoznačně osvědčilo a dalším cílem je jeho rozšíření směrem k propojení také s aktivním portfoliem vládní bilance, k čemuž byly dány nutné předpoklady novou organizační strukturou Ministerstva financí. Počínaje rokem 2006 je tak plánováno rozšíření této portfoliové integrace také o stranu státních finančních aktiv, které umožní další zefektivnění řízení státního dluhu v rámci širší vládní finanční bilance a v užší vazbě na rozpočtový proces.

---

Tabulka 1

 

Tabulka 2

Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2005

v tis. Kč
Čistý úmor	Úrok	Poplatky dluhové služby	Celkové výdaje
CELKEM	22045006,654	25334823,969	96354,834	47476185,457
Vnitřní státní dluh	22000000,000	22953693,158	63285,909	45016979,067
SPP pro běžné hospodaření		8399,472		8399,472
SPP pro financování dlouhodobého dluhu		2701885,822		2701885,822
31. emise střednědobých dluhopisů (2000)	22000000,000	1485000,000	175,812	23485175,812
32. emise dlouhodobých dluhopisů (2000)		1260000,000	179,554	1260179,554
33. emise dlouhodobých dluhopisů (2000)		1344000,000	179,526	1344179,526
34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001)		2432500,000	214,283	2432714,283
36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001)		3292840,235	199,589	3293039,824
37. emise střednědobých dluhopisů (2001)		1596000,000	181,010	1596181,010
38. emise střednědobých dluhopisů (2003)		898000,000	181,686	898181,686
39. emise střednědobých dluhopisů (2003)		1189000,000	180,600	1189180,600
40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003)		2237148,524	2759,036	2239907,560
41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003)		1982941,119	2594,957	1985536,077
42. emise střednědobých dluhopisů (2004)		850735,319	6140,667	856875,987
43. emise střednědobých dluhopisů (2004)		725914,591	1982,933	727897,524
44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005)		95360,394	18263,703	113624,097
45. emise střednědobých dluhopisů (2005)		372562,501	6100,278	378662,779
46. emise dlouhodobých dluhopisů (2005)		352583,980	13201,393	365785,373
47. emise střednědobých dluhopisů (2005)		128821,200	3403,743	132224,943
Ostatní			7347,138	7347,138
Vnější státní dluh	45006,654	2381130,811	33068,925	2459206,390
1. emise eurobondů		1590425,643		1590425,643
2. emise eurobondů		316421,105	33068,475	349489,580
Půjčky od EIB		474284,063	0,450	474284,513
Směnky pro úhradu účasti u IBRD a EBRD	45006,654			45006,654

 

 

1. Závěrečné účty státních fondů
   1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů
   2. Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu
   3. Závěrečný účet Státního fondu životního prostředí
   4. Závěrečný účet Státního fondu pro zúrodnění půdy
   5. Závěrečný účet Státního fondu kultury
   6. Závěrečný účet Státního fondu pro podporu a rozvoj čs. kinematografie
   7. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení
   8. Závěrečný účet Státního fondu dopravní infrastruktury
2. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za rok 2005
   1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí a DSO
   2. Příjmy a výdaje krajů
   3. Příjmy a výdaje obcí
   4. Vývoj zadluženosti
3. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven
4. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

---

I. Závěrečné účty státních fondů

1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů

Rozsah činnosti státních fondů vyjádřený finančními ukazateli příjmů a výdajů se v posledních pěti letech výrazně zvýšil, což bylo ovlivněno činností fakticky všech objemově významnějších státních fondů, hlavně však zvýšenou činností Státního zemědělského intervenčního fondu a dalších dvou státních fondů nově ustanovených koncem roku 2000. Jde jednak o Státní fond dopravní infrastruktury založený k financování výstavby, údržby a modemizace silnic, dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest, jednak o Státní fond rozvoje bydlení určený především k podpoře výstavby a oprav nájemných bytů a k podpoře technické infrastruktury v obcích. Ve finančních zdrojích obou posledně jmenovaných státních fondů měly dosud výrazný podíl dotace od Fondu národního majetku, u SFDI kromě toho též příjmy ze sdílených daní.

Hospodaření státních fondů za rok 2005 skončilo přebytkem ve výši 1,6 mld. Kč, což proti jejich schválenému schodkovému rozpočtu znamená zlepšení o 5 mld. Kč, proti upravenému rozpočtu dokonce o 12 mld. Kč. Na tomto zlepšení se podílely fakticky všechny státní fondy, nejvíce však Státní fond dopravní infrastruktury, jehož dosažený přebytek v rozsahu 3,8 mld. Kč převýšil schodkové saldo ostatních státních fondů.

Příjmy státních fondů nebyly splněny o 13,5 %, což se týká nedaňových příjmů a přijatých dotací, jmenovitě dotací ze státního rozpočtu, které byly čerpány jen ve výši 65,8 % rozpočtované částky. K neplnění došlo konkrétně u SZIF, kde tyto rozpočtové dotace určené na financování organizace trhu se zemědělskými produkty a na programy strukturální podpory zemědělství byly čerpány jen ve výši 22,5 mld. Kč, což je plnění na 64,7 %. Naproti tomu přijaté dotace od FNM pro SFDI a SFRB byly čerpány ve výši cca 37,3 mld. Kč, což je plnění na 104,2 %.

Plnění daňových příjmů na 106,2 % bylo ovlivněno hlavně inkasem sdílených daní SFDI, kde k překročení proti rozpočtu o téměř 0,9 mld. Kč došlo jmenovitě u výnosu spotřební daně z minerálních olejů a u výnosu z poplatků za použití vybraných druhů dálnic a silnic. K překročení daňových příjmů došlo i u SFŽP (o 94 mil. Kč v případě pokut a poplatků za znečišťování životního prostředí) a u SZIF (o 16 mil. Kč). Neplnění nedaňových příjmů (o 34,8 %) se konkrétně týká SFDI, kde došlo k výpadku těchto příjmů ve výši cca 3,8 mld. Kč, tj. k plnění jen na 24,6 %. Důvodem bylo nesplnění předpokládaných splátek půjčených finančních prostředků od SFDI na úhradu akcí financovaných z fondu EU.

Ve výdajové části rozpočtu státních fondů představovalo nesplnění běžných výdajů (o 28,8 %) i kapitálových výdajů (o 18,3 %) absolutní rozdíl (úspory) v plnění ve výši 25,1 mld. Kč. Na dosažených úsporách ve výdajích se nejvíce podílely Státní zemědělský intervenční fond a Státní fond dopravní infrastruktury, v menší míře pak i Státní fond životního prostředí a Státní fond rozvoje bydlení.

U Státního zemědělského intervenčního fondu byly běžné výdaje čerpány na 65,3 %, kapitálové výdaje na 83 %, což oproti upravenému rozpočtu představuje celkové snížení čerpání výdajů o 13,6 mld. Kč. K úsporám došlo hlavně u výdajů na přímé platby zemědělcům, a to o 5,8 mld. Kč, dále pak o 2,8 mld. Kč u výdajů k podpoře společné organizace trhu se zemědělskými produkty, týkajících se zejména nižšího subvencování intervenčního nákupu obilovin. Výdaje na programy strukturální podpory zemědělství byly proti upravenému rozpočtu realizovány v rozsahu o 4,9 mld. Kč nižším, což se týkalo hlavně horizontálního plánu rozvoje venkova.

U Státního fondu dopravní infrastruktury byly běžné výdaje splněny na 91,9 % a kapitálové výdaje na 80,4 %. Celkové snížení výdajů proti upravenému rozpočtu o 10,1 mld. Kč se týkalo jak výdajů na pozemní komunikace (čerpání u dálnic na 94,2 %, u silnic na 87,8 %), tak i u výdajů na železniční dopravu (čerpání na 95,9 %) a na vnitrozemské vodní cesty (čerpání na 61,9 %). V uvedeném snížení jsou ovšem zahrnuty i nečerpané nespecifikované výdaje na hlavní činnosti SFDI, které byly rozpočtovány ve výši 6 mld. Kč.

U Státního fondu životního prostředí byly běžné výdaje čerpány na 70,9 %, kapitálové výdaje na 80,3 %, což znamená celkové snížení výdajů proti rozpočtu o 904 mil. Kč týkajících se převážně výdajů na ochranu vody. U Státního fondu rozvoje bydlení bylo vlivem nízkého čerpání běžných výdajů (jen na 50,8 %) dosaženo celkově nižších výdajů proti rozpočtu o 450 mil. Kč, což se týká jmenovitě nižšího čerpání úrokových dotací na regeneraci povodněmi postižených panelových domů a některých výdajů na opravy a údržbu bytového fondu obcí, zatímco výdaje na výstavbu nájemních bytů byly překročeny.

Výdaje vynaložené státními fondy na financování společných projektů Evropské unie a České republiky se v roce 2005 týkaly hlavně SFDI. Na financování dopravních projektů v rozsahu 58,3 mld. Kč se SFDI podílel částkou 48,2 mld. Kč (82,7 %), fondy EU částkou 454,2 mil Kč (0,8 %), úvěry od EIB a ostatních komerčních bank částkou 8,2 mld. Kč (14 %). SFŽP vynaložil na spolufinancování projektů ISPA a Fondu soudružnosti 186,6 mil Kč, týkajících se 8 ze 34 schválených projektů v celkové hodnotě 953 mil. Kč (31,2 mil EUR), přičemž k realizaci jsou připraveny další projekty. V SZIF bylo prostřednictvím dotace ze státního rozpočtu vynaloženo na financování programu SAPARD 542,3 mil. Kč, z čehož 461,9 mil Kč (85,2 %) bylo kryto z fondu EU. Na financování úhrnných výdajů programu SAPARD v rozsahu 615,2 mil. Kč se podílely i jiné národní zdroje.

Na úhradu škod způsobených povodněmi roku 2002 vynaložil SFRB v roce 2005 prostředky v celkové výši 202,1 mil. Kč. Šlo především o investiční dotace poskytnuté v rozsahu 140,7 mil. Kč obcím na výstavbu bytů pro příjmově vymezené osoby vč. bytů v domovech s pečovatelskou službou a rovněž na povodňovou obnovu bytového fondu. Kromě toho byly z prostředků SFRB poskytnuty ve výši 1,6 mil. Kč neinvestiční úrokové dotace na regeneraci povodněmi postižených panelových domů, jakož i ve výši 59,8 mil. Kč na výstavbu, opravy a modernizaci bytů fyzickými osobami.

Stav čisté věřitelské pozice z financování státních fondů se za rok 2005 zvýšil o 1,6 mld. Kč, což bylo výlučně ovlivněno depozitními bankovními operacemi, tj. zvýšením stavu peněžních prostředků státních fondů na bankovních účtech v rozsahu cca 2,7 mld. Kč.

Tabulka č. 2

v mil. Kč
	Stav k 1.1.2005	Stav k 31.12.2005	Změna za rok 2005
Peněžní prostředky na účtech u bank	28 800,1	31 493,5	+2 693,4
Závazky z přijatých bankovních úvěrů	221,6	1 329,7	+1 108,1
Dlouhodobé nebankovní půjčky	1 000,0	950,0	-50,0
Věřitelská pozice z financování státních fondů	27 578,5	29 213,8	+1 635,3
z toho: vůči bankám	28 578,5	30 163,8	+1 585,3

Bankovní úvěry přijaté na financování činnosti SZIF v červenci 2004 od HVB Bank se v roce 2005 zapojily na krytí výsledného schodku tohoto státního fondu v rozsahu 1,1 mld. Kč. Stav dlouhodobých závazků SZIF z návratné bezúročné půjčky přijaté v roce 2003 ve výši 500 mil. Kč od PGRLF,a.s., se v roce 2004 ani v roce 2005 nezměnil. Závazky SFŽP z dlouhodobé nebankovní půjčky přijaté v roce 2003 od a.s. Mufis s dohodnutým úročením pevnou sazbou 2,5 % p.a. se v roce 2005 snížily. V částce 50 mil. Kč byla totiž částečně splacena jistina této půjčky a kromě toho ve výši 22,1 mil. Kč i vyúčtované roční úroky.

Účetní závěrky za rok 2005 byly u všech státních fondů kromě Státního fondu pro zúrodnění půdy podrobeny auditu. U Státního zemědělského intervenčního fondu, Státního fondu kultury, Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státního fondu dopravní infrastruktury a Státního fondu rozvoje bydlení byly účetní závěrky schváleny auditorem bez výhrady. U Státního fondu životního prostředí nebyl audit účetní závěrky dosud ukončen.

II. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za rok 2005

Rok 2005 představoval z hlediska financování územních samosprávných celků významnou změnu především pro kraje. V průběhu roku 2004 byl připraven a projednán přepracovaný vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní. Vládní návrh předpokládal navýšení daňových příjmů krajů o 54,6 mld. Kč a zvýšení podílu krajů na sdílených daních z 3,1 % na 15,06 %. Při projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byla z vládního návrhu vyřazena celá oblast převodů z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, čímž došlo ke snížení celkového objemu převodů z kapitol státního rozpočtu a z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na 26,7 mld. Kč. Schválený procentní podíl krajů na sdílených daních na rok 2005 činí 8,92 %.

Výsledná podoba novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, byla vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 1/2005 Sb. ze dne 3. ledna 2005. Zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení.

Z důvodu časového nesouladu při projednávání návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2005 a návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní v Parlamentu ČR, byl návrh státního rozpočtu ČR na rok 2005 sestaven v souladu s platnou právní úpravou rozpočtového určení daní v roce 2004. V návaznosti na tento vzniklý nesoulad muselo Ministerstvo financí během roku 2005 provést odpovídající rozpočtová opatření (vázání prostředků v příslušných ukazatelích kapitoly VPS, převody prostředků mezi kapitolami VPS a MŠMT), které dodatečně promítlo vliv novely zákona o rozpočtovém určení daní do schváleného státního rozpočtu na rok 2005.

Dlouhodobě nevyhovující územně správní uspořádání, nesoulad území současných krajů s objektivními geografickými vazbami, které se projevují např. v dopravní dostupnosti nebo v množství pracovních příležitostí a služeb, které vycházejí z potřeb občanů deklarovaných usneseními zastupitelstev, řešil zákon č. 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů. Jedná se o změny hranic krajů vymezením území kraje Vysočina a Jihomoravského kraje a o vymezení území Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje. Změny hranic krajů se týkají celkem 28 obcí, ve kterých žije 11 380 obyvatel. Všechny dotace územním samosprávným celkům pro rok 2005 jsou rozepsány jednotlivým krajům ve smyslu výše zmíněného zákona o změnách hranic krajů.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů a obcí za rok 2005 je provedeno samostatně. Vývoj finančního hospodaření krajů je hodnocen ve srovnání s dosaženou skutečností roku 2004 a s korigovaným rozpočtem, t.j. po promítnutí novely zákona o rozpočtovém určení daní.Hodnocení plnění příjmů a výdajů obcí je provedeno k dosažené skutečnosti roku 2004 a k rozpočtu po změnách (vzhledem k tomu, že schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní nemá vliv na daňové příjmy se rozpočet po změnách rovná korigovanému rozpočtu).

V příjmech a výdajích územních samosprávných celků je uplatněna konsolidace příjmů a výdajů za účelem vyloučení vzájemných vztahů mezi jejich jednotlivými úrovněmi. Z tohoto důvodu nemohou příjmy a výdaje krajů být prostým součtem za územně samosprávné celky, ale součet za republiku celkem je nižší.

1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí a DSO

Územní samosprávné celky jsou tvořeny rozpočty obcí a rozpočty krajů.

Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí získaly v roce 2005 do svých rozpočtů celkem 334,7 mld. Kč, což představuje plnění korigovaného rozpočtu na 98,0 %. Obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen "obce") se na celkových příjmech podílely 68,3 %.

Novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní navýšila procentní podíl krajů na výnosech sdílených daní z 3,1 % na 8,92 %. S touto skutečností je spojen i růst daňových příjmů krajů v rámci příjmové stránky jejich rozpočtů. V roce 2005 bylo tedy financování krajů zabezpečeno zhruba z jedné třetiny z daňových příjmů a necelé dvě třetiny tvoří dotace ze státního rozpočtu. U obcí byly hlavním zdrojem financování veřejných statků daňové příjmy.

Celkové výdaje územních samosprávných celků byly čerpány ve výši 326,9 mld. Kč, t.j. plnění na 94,4 %. Obce se na celkových výdajích podílejí 67,8 %.

Tabulka č.1

Bilance příjmů a výdajů obcí a krajů k 31.12.2005

(v mil. Kč)
Ukazatel	Skutečnost k 31.12.2004	Rozpočet 2005			Skutečnost k 31.12.2005
		schválený	po změnách	korigovaný
Příjmy celkem po opravě ( po konsolidaci )	308 865,60	295 060,60	329 099,90	341 455,20	334 705,70
Výdaje celkem ( po konsolidaci )	317 805,20	299 895,00	333 934,30	346 289,60	326 906,70
Saldo příjmů a výdajů ( po konsolidaci )	-8 939,60	-4 834,40	-4 834,40	-4 834,40	7 799,00

Kraje a obce skončily své hospodaření v roce 2005 převahou příjmů nad výdaji ve výši 7,8 mld. Kč.

Kraje vykazují přebytek ve výši 0,9 mld. Kč, obce ve výši 6,8 mld. Kč. Poměrně vysoký přebytek hospodaření obcí proti rozpočtu je způsoben vyšším tempem růstu daňových příjmů a odložením projektů financovaných z fondů Evropské unie. Hlavní město Praha se podílí na přebytku hospodaření obcí téměř jednou třetinou.

Kraje vykazují na bankovních účtech ke konci sledovaného období 6,0 mld. Kč, obce 51,6 mld. Kč.

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

Vedle státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků a dalších složek veřejných financí jsou jejich součástí i prostředky systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen "v. z. p."). Na základě zákonné úpravy, platné od roku 1999, se výsledky hospodaření systému v. z. p. hodnotí na principu příjmově - výdajovém, který je doplňován především rozborem stavu pohledávek a závazků. Hodnocení vývoje hospodaření za rok 2005 je zpracováno z údajů statistických výkazů zdravotních pojišťoven, zpracovaných podle požadavků vyhlášky č. 274/2005 Sb. a předložených do 28.2. 2006 na Ministerstvo zdravotnictví (dále jen "MZ") a Ministerstvo financí (dále jen "MF"). Definitivní účetní závěrky a výroční zprávy všech ZP (dále jen "ZP") za rok 2005 budou na MZ a MF předloženy až po provedení povinného auditu, tj. nejpozději do 30. dubna 2006 a v souladu se zákonem č. 438/2004 Sb., v součinnosti obou ministerstev budou vyhodnoceny a po projednání na vládě postoupeny s vyjádřením vlády Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ke konečnému projednání.

Provozování systému v. z. p. na území ČR zajišťovalo nadále devět ZP pro pojištěnce, kterých bylo k 31.12. 2005 zaregistrováno 10 292 tisíc. Vlivem zpřesňování registrů, demografických změn, vstupu ČR do EU i v důsledku měnícího se počtu cizinců zde pracujících a dalších vlivů, poklesl meziročně počet pojištěnců o 12 tis. osob. Odliv pojištěnců od Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (dále jen "VZP ČR"), zřízené zákonem č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se mírně snížil, přesto však tato největší celostátní pojišťovna ztratila meziročně dalších 59 tis. pojištěnců a k 31.12. 2005 registrovala 6 622 tis. pojištěnců, což představovalo 64, 3 % z celkového počtu osob, na které se vztahovalo v.z.p. Osm zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (dále jen "ZZP"), zřízených podle zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zvýšilo v průběhu roku stavy pojištěnců o 47 tis. osob a k 31.12. 2005 registrovalo 3 670 tis. pojištěnců, tj. 35,7 % z celkového počtu registrovaných pojištěnců. U pěti bývalých ZZP pokračují od roku 1996 procesy likvidace nebo konkurzu, které však ovlivňovaly hospodaření systému v. z. p. v roce 2005 již zcela nepatrně.

Na základě přijatých usnesení vlády č. 735, 821 a 871 z roku 2005 byly vládou schváleny postupné kroky stabilizace ve zdravotnictví, jejichž součástí bylo i mimořádné postoupení vybraných pohledávek pojistného a příslušenství (penále, pokuty) na Českou konsolidační agenturu (dále jen "ČKA"), a to všech ZP, schválené vládou usnesením č. 1080 ze dne 24. srpna 2005, jehož znění schválila PSP ČR usnesením č. 1872 ze dne 23. září 2005. Součástí této zprávy je informace o tomto postoupení vybraných pohledávek na ČKA. Definitivní zpráva o dodržení podmínek stanovených v usnesení vlády č. 1080 a Projektu, který byl součástí tohoto usnesení, bude podána vládě v rámci hodnocení výročních zpráv a účetních závěrek ZP za rok 2005 ve 2. pololetí 2006. Na základě předběžného vyhodnocení vlivu postoupení pohledávek na ČKA na hospodaření zdravotních pojišťoven v roce 2005 je možno konstatovat, že maximální limit v celkové výši 3 800 mil. Kč byl naplněn na 99,3 %. Při postoupení bylo uhrazeno 100 % hodnoty vybraných pohledávek za pojistným i příslušenstvím, které měly většinou povahu nedobytných pohledávek, takže tato pomoc státu byla finančním přínosem pro všechny ZP. Žádná ZP nepřekročila pro ni stanovený podíl na tomto limitu. Finanční prostředky od ČKA obdržely všechny ZP do konce roku 2005. V současné době jsou prováděny oběma stranami detailní kontroly podkladů, jejichž výsledkem bylo, do doby uzavření předběžného hodnocení hospodaření ZP za rok 2005, jen minimální vracení části finančních prostředků od ZP zpět do ČKA (zejména jde o případy, kdy do doby ukončení procesu postoupení dojde ke změně charakteru pohledávky a tato již nesplňuje všechna kritéria stanovená v projektu). Finanční prostředky za postoupené pohledávky ovlivnily v roce 2005 jak stranu příjmovou, tak výdajovou hospodaření celého systému v.z.p. VZP ČR postoupením získala 3 022 mil. Kč, tj. 80 % z celkové pomoci státu (podmínky projektu naplnila na 99,96 %) a obratem je využila k úhradě části závazků po lhůtě splatnosti vůči ZZ. Všechny ZZP získaly celkem 753 mil. Kč (projekt byl jimi naplněn v souhrnu na 96,4 %) a získané finanční prostředky v mnohých případech zřejmě zabránily vzniku závazků po lhůtě splatnosti k 31.12. 2005. Zbývající část finančních prostředků za postoupené příslušenství, kterou nebylo nutno u ZZP k datu 31.12. 2005 využít na posílení úhrad za zdravotní péči, je uložena na bankovních účtech fondů prevence, k využití v následujícím období. Tento postup je v souladu s podmínkami projektu postoupení.

Celkové příjmy systému v. z. p. v roce 2005 dosáhly v absolutním vyjádření 168,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,8 mld. Kč, tj. o 7,5 %. Po vyloučení mimořádného vlivu příjmů za postoupené pohledávky pojistného a příslušenství od ČKA z obou sledovaných období tj. z roku 2005 (3 775 mil. Kč) i z roku 2004 (doplatek 883 mil. Kč z postoupení zahájeného v roce 2003) činil meziroční nárůst celkových příjmů pouze 5,7 %.

Příjmy z vlastního výběru pojistného od ekonomicky činných plátců všech kategorií po vyloučení mimořádných vlivů z postoupení podílu pojistného z roku 2005 (1766 mil. Kč) a roku 2004 (440 mil. Kč) vykazují meziroční nárůst o 6,9 % a dosáhly 128 510 mil. Kč. Pozitivní vliv na výběr pojistného měl nejen růst mezd a platů v hospodářství, ale i zvýšení minimální mzdy od 1.1. 2005 na 7 185 Kč měsíčně. Minimální mzda je vyměřovacím základem pro platbu osob bez zdanitelných příjmů, která se zvýšila rok 2005 na částku 970 Kč měsíčně. Hlavním faktorem zvýšení příjmů z pojistného od osob samostatně výdělečně činných (dále jen "OSVČ) v roce 2005 bylo další zvyšování minimálního vyměřovacího základu pro platbu pojistného OSVČ dle postupu stanoveného zákonem č. 455/2003 Sb., v jehož důsledku činila minimální měsíční záloha v roce 2005 pro tuto skupinu plátců 1 143 Kč měsíčně. Maximální vyměřovací základ pro OSVČ zůstal v tomto roce zachován na úrovni 486 000 Kč ročně (maximální roční výše pojistného činila 65 610 Kč). Dalším výrazným faktorem meziročního růstu příjmů z pojistného v roce 2005 byl plný vliv zrušení odpočtu pojistného u osob, za které hradí pojistné stát (které současně podnikají, nebo jsou zaměstnány). Změna byla uzákoněna s účinností od 1.7. 2004 zákonem č. 438/2004 Sb. a meziroční nárůst příjmů z pojistného z tohoto titulu oproti roku 2004 je odhadován na cca 800 mil. Kč. Na základě negativní reakce zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením se odpočet znovu uzákonil zákonem č. 123/2005 Sb., avšak pouze u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % těchto osob.

Platby pojistného ze státního rozpočtu do systému v. z. p. poskytované na zvláštní účet přerozdělování pojistného za kategorie pojištěnců podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dosáhly za rok 2005 celkem 33 732 mil. Kč a oproti roku 2004 se zvýšily o 355 mil. Kč. Vlivem procesu přerozdělování vykázaly ZP souhrn ročních příjmů a odvodů na zvláštní účtu přerozdělování ve výši 34 369 mil. Kč. Z tohoto objemu získala VZP ČR celkem 34 070 mil. Kč. Přechodná ustanovení zákona č. 438/2004 Sb. upravila od 1.1. 2005 (pro roky 2005 a 2006) postupný přechod na 100 % přerozdělování pojistného mezi všemi zdravotními pojišťovnami, doplněný zvláštním postupem úhrad nově definované kategorie "nákladných pojištěnců". Na této změně podmínek přerozdělování získala meziročně VZP ČR cca 1 mld. Kč, což zcela naplnilo očekávané predikce z nové zákonné úpravy. Lze konstatovat, že správce zvláštního účtu zvládl náběh nového postupu přerozdělování v kombinaci s původním postupem a vyčleněním nákladné péče tak, že tento proces nebyl v roce 2005 narušen. Mezi jednotlivými ZZP byly i v roce 2005 významné rozdíly pokud jde o jejich podíl na konečném výsledku přerozdělování pojistného, avšak v nové struktuře, ovlivněné již z části poměrem výdajů na zdravotní péči. Nejvyšší odvody na zvláštní účet přerozdělování, v souhrnné hodnotě 2 105 mil. Kč za rok 2005, vykázala Oborová pojišťovna bank, pojišťoven a stavebnictví, nejvyšší příjmy naopak Hutnická zaměstnanecká pojišťovna v celkovém ročním objemu 1 297 mil. Kč. Ostatní ZZP se pohybovaly uvnitř tohoto rozmezí. Všechny ZZP v souhrnu za rok 2005 získaly pouze celkem 299 mil. Kč (což je významné snížení ve prospěch VZP ČR proti roku 2004, kdy souhrn příjmů všech ZZP činil 1 278 mil. Kč).

Od 1.1. 2005 byla platba státu, za zákonem stanovené skupiny pojištěnců, stanovena nařízením vlády č.445/2004 Sb. na 481 Kč měsíčně, tj. o 5 Kč vyšší než v r. 2004 (o 1,06 %). Průměrný počet pojištěnců, za které stát platil pojistné v měsících roku 2005 činil 5 845 tis. osob, z toho bylo pojištěno u VZP ČR 3 870 tis. osob, tj. 66,2 %. V průměru bylo u VZP ČR registrováno v roce 2005 v rámci této kategorie pojištěnců celkem 76,7 % všech pojištěnců starších 60-ti let a pouze 60,8 % z celkového počtu pojištěnců mladších 60ti let. Lze konstatovat, že úbytek pojištěnců VZP ČR se projevil ve všech kategoriích. Ve skladbě pojištěnců VZP ČR nadále převažovali pojištěnci s vyšší potřebou zdravotní péče než činil průměr těchto výdajů za celý systém v. z. p. Vlivem zákonných změn týkajících se postupného přechodu na nový způsob přerozdělování v roce 2005 byl tento vliv již částečně tlumen ze zvýšených příjmů z přerozdělování.

Příjmy z pojistného po přerozdělování od všech typů plátců, tj. včetně platby ze státního rozpočtu a mimořádných příjmů z postoupeného podílu pojistného, dosáhly za rok 2005 celkem 164 645 mil. Kč a meziročně se zvýšily o 10 469 mil. Kč, tj. o 6,8 %.

Průměrný roční příjem z pojistného po přerozdělování (včetně vlivu příjmů z postoupení pojistného na ČKA) v přepočtu na 1 pojištěnce dosáhl v roce 2005 za systém v. z. p. 15 988 Kč. U VZP ČR dosáhl průměrný příjem 16 783 Kč, s meziročním nárůstem o 8 %. Avšak ani tyto nadprůměrné příjmy jí neumožnily pokrýt plně vyšší nároky na úhrady zdravotní péče. Meziroční zvýšení fakturovaných nároků smluvních ZZ (účtovaných podle vyhlášky č. 50/2005 Sb., která byla v platnosti po celé období roku 2005 a podle dalších úhradových mechanizmů daných platnými zákony) bylo u VZP ČR utlumeno mimořádnými příjmy od ČKA (celkem za postoupené pojistné a příslušenství 3,022 mld. Kč). Přesto však k 31.12. 2005 zůstalo neuhrazeno za každého pojištěnce VZP ČR v průměru 1 595 Kč. I přes významnou pomoc státu vzrostly závazky po lhůtě splatnosti oproti stavu k 31.12. 2004 o dalších 1 320 mil. Kč na celkový stav 10 613 mil. Kč k 31.12. 2005. Bez mimořádné pomoci státu by VZP ČR dosáhla výši zadlužení, která byla odhadována v jejím ZPP 2005. Tento dokument byl v průběhu listopadu 2005 projednáván v PSP ČR, avšak k jeho schválení usnesením PSP ČR č. 2025 ze 6. prosince 2005 nedošlo. Na VZP ČR byla uvalena nucená správa rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví 38736/2005 ze dne 10.11. 2005 a následně byla zřízena i Vyšetřovací komise PSP ČR k prošetření hospodaření VZP ČR, která má ukončit svojí činnost přibližně v dubnu 2006. Neschválením ZPP 2005 bylo VZP ČR mimo jiné znemožněno i uplatnění regulace výdajů na zdravotní péči podle § 17 odst. 14 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Ostatní příjmy a výnosy související s v. z. p., jejichž běžnou složkou jsou především příjmy z příslušenství pojistného (tj. z penále, pokut a přirážek k pojistnému, včetně podílu postoupeného příslušenství), a dále i části úroků vytvořených hospodařením s příjmy v. z. p., dosáhly v r. 2005 celkem 4 064 mil. Kč a jejich meziroční zvýšení činí 59,4 %. Po vyloučení vlivu mimořádných příjmů od ČKA z obou hodnocených období (2 009 mil. Kč v r. 2005 pouze 443 mil. Kč v r. 2004) klesly tyto příjmy v roce 2005 na 97 % proti roku 2004. Podrobný rozbor těchto vlivů bude komentován až při hodnocení výročních zpráv jednotlivých ZP.

Příjmy z činností nad rámec v. z. p., které činí v důsledku zákonných omezení těchto činností pro ZP pouze cca 1 % z celkových příjmů, zaznamenaly další meziroční pokles. Hlavní příčinou tohoto poklesu je ukončení provozování smluvního pojištění a připojištění u VZP ČR a převedení této činnosti od 1.5. 2004 do dceřinné společnosti "Pojišťovna VZP a. s.", jejímž 100 % vlastníkem je VZP ČR (hodnota těchto akcií je 100 mil. Kč a je součástí výkazu Rozvahy VZP ČR).

Celkové výdaje systému v. z. p. v roce 2005 dosáhly 168 412 mil. Kč a meziročně vzrostly o 7,4 %. Z celkového objemu činí 96,5 % výdaje na zdravotní péči celkem (tj. včetně výdajů na preventivní programy) ve výši 162 575 mil. Kč. I přes tento nárůst výdajů (umožněný mimořádnými příjmy z postoupených pohledávek na ČKA) VZP ČR ani v roce 2005 neprovedla příděl peněžních prostředků na bankovní účet rezervního fondu, a to z toho důvodu, že podle § 2 odst. 5 vyhlášky č. 418/2003 Sb. má před tímto přídělem přednost splácení závazků po lhůtě splatnosti. Dohodovací řízení a konkrétní cenové dohody mezi ZP a ZZ v roce 2005 končily (především v segmentu lůžkové péče) nedohodou a vyhláška č. 50/2005 Sb. zůstala, oproti původním předpokladům, v platnosti nejen v 1. pololetí 2005, ale i ve 2. pololetí 2005. Původně uvažované relativní snížení výše úhrad za zdravotní péči ZZ v 2. pololetí 2005 se reálně do hospodaření ZP nepromítlo. V rámci sledování vývoje, jak fakturovaných nákladů od ZZ, tak i skutečných výdajů na zdravotní péči všemi ZP, nelze bez podrobné analýzy vyhodnotit finanční dopady takto nastavené výše úhrad a úhrad dohodnutých u ostatních segmentů zdravotní péče, neboť splývají s ostatními vlivy jako je zvýšení nemocnosti, nebo převody pacientů z ambulantní péče do lůžkové a pod. Konkrétní roli zde hrají i individuální postupy úhrad, které mohou podle platných předpisů uplatňovat ZP v rámci smluv s konkrétním ZZ. Z předběžných souhrnných výsledků hospodaření je však patrné, že finanční toky úhrad za zdravotní péči všech ZP byly celkově vyšší než by odpovídalo vyrovnané bilanci příjmů a výdajů běžného roku. Průměrné výdaje na zdravotní péči na jednoho pojištěnce v roce 2005 dosáhly 15 787 Kč, což znamená meziroční nárůst o 1 109 Kč, z toho u VZP ČR 16 633 Kč, s nárůstem 1 392 Kč. U ZZP, které neevidují žádné závazky po lhůtě splatnosti vůči ZZ, roční průměrné výdaje dosáhly 14 243 Kč a pohybovaly v rozmezí od 15 488 Kč do 12 526 Kč. Vysvětlení těchto rozdílů lze provést pouze na základě podrobných analýz dat, nebo kontrol jednotlivých ZP, tento proces je podle platných právních předpisů výlučně v pravomoci MZ. I přes tuto výraznou dynamiku růstu výdajů, která spotřebovala i u ZZP téměř všechny mimořádné příjmy, vzrostly u VZP ČR stavy závazků po lhůtě splatnosti k 31.12. 2005 vůči ZZ v přepočtu na l pojištěnce o dalších 214 Kč na 1 595 Kč.

Výdaje na vlastní činnost zdravotních pojišťoven byly od 1.1. 2005 regulovány vyhláškou č. 418/2003 Sb., ve znění vyhlášky č. 656/2004 Sb. Způsob propočtu maximálního limitu zůstal v roce 2005 stejný jako v roce 2004, takže zvýšení hodnoty daného limitu v roce 2005 u jednotlivých ZP vyplynulo pouze ze změn počtu pojištěnců a růstu příjmů z pojistného, které jsou rozhodné pro stanovení limitu. Souhrn maximálně možných přídělů ze základních do provozních fondů činných ZP v roce 2005 za systém v. z. p. dosáhl 5 919 mil. Kč, ale skutečných přídělů do provozních fondů pouze 5 605 mil. Kč, s meziročním nárůstem 3,4 %. Limitem nadále nebyly regulovány skutečné běžné a kapitálové výdaje na zabezpečení provozní činnosti, ale pouze přípustná výše roční tvorby zdrojů provozního fondu z prostředků v. z. p. Zůstává tedy plně na rozhodnutí každé ZP a jejích samosprávných orgánů, zda příděl do provozního fondu vyčerpá v daném roce, nebo zda využije možnosti převodu zůstatku provozního fondu a prostředků na jeho bankovním účtu do následujících období, např. pro zajištění záměrů investiční politiky ZP při reprodukci a obnově majetku. Část provozních nákladů, které jsou přímo spojeny s výdaji základního fondu a které je možno v souladu s platnými právními předpisy hradit ze zdrojů základního fondu, činila v roce 2005 za systém v. z. p. jako celek cca 237 mil. Kč.

Saldo celkových příjmů a celkových výdajů v systému v. z. p. za rok 2005 činilo 469 mil. Kč. Z celkového počtu 9-ti zdravotních pojišťoven 5 ZZP vykázalo kladnou hodnotu salda, VZP ČR a 3 ZZP saldo záporné, a to i přes zahrnutí mimořádných příjmů všech ZP z postoupení pohledávek na ČKA ve výši cca 3 775 mil. Kč a vrácení předčasně realizované splátky návratné finanční výpomoci ve výši 91 mil. Kč na základě rozhodnutí soudu zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR do výpočtu salda. S výjimkou cca 129 mil. Kč, vázaných ve fondu prevence ZZP byly všechny mimořádné finanční prostředky využity na posílení plateb smluvním ZZ. ZZP uhradily v roce 2005 z běžných příjmů, případně z vlastních finančních rezerv na bankovních účtech fondů v. z. p. celkem 112 mil. Kč do Zajišťovacího fondu zřízeného podle zákona č. 280/1992 Sb. ZP MV ČR uhradila v roce 2005 splátku návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu 45 mil. Kč a VZP ČR splátku investičního úvěru ve výši 22 mil. Kč. Všechny ZP měly povinnost doplnit k datu 31.12. 2005 příděly do rezervních fondů na celkovou výši 2 201 mil. Kč (součet výše finančních prostředků na bankovních účtech rezervních fondů a hodnoty limitovaného objemu cenných papírů, měl dosáhnout shodné hodnoty). Všechny ZZP se s danou povinností vyrovnaly a jejich vytvořené finanční rezervy dosáhly k 31.12. 2005 částky 683 mil. Kč. VZP ČR neměla ani v roce 2005 volné finanční prostředky na doplňování zákonem stanovených přídělů na bankovní účet rezervního fondu, který je zcela vyčerpán, a její tzv. "vnitřní dluh" k 31.12. 2005 dosáhl 1 519 mil. Kč. Rezervní fond byl naplněn přídělem do stanovené výše 1 519 mil. Kč, která je součástí pasiv na výkazu Rozvaha k 31. 12. 2005. Finanční krytí zvláštního bankovního účtu je však téměř nulové (6 tis. Kč) a na straně aktiv je krytí vázáno v nedobytných pohledávkách vůči plátcům pojistného. Finanční zůstatky na ostatních běžných účtech VZP ČR a v pokladnách fondů v. z. p (bez bankovního účtu fondu prevence) dosahovaly k 31.12. 2005 celkem pouze 110 mil. Kč; z toho zůstatek na jejím základním fondu tvořil 56 mil. Kč a pokrýval jen 0,2 dnů v přepočtu na průměrnou spotřebu zdravotní péče. Zůstatky na těchto bankovních účtech souboru ZZP činily 3057 mil. Kč. V přepočtu na průměrné denní výdaje za zdravotní péči pokrývá tato částka výdaje na cca 22 dnů (v rozpětí 2 dnů až 52 dnů uvnitř daného souboru ZZP).

Na hospodaření systému v. z. p. měl vliv trvale narůstající stav pohledávek, který dosáhl k 31.12. 2005 celkem 43 382 mil. Kč s meziročním zvýšením o 2,5 %. Skutečný nárůst pohledávek by výrazně zmírněn (o téměř 9 %) v důsledku postoupení pohledávek ve výši 3 775 mil. Kč v závěru roku 2005. Významnou složkou celkových pohledávek tvoří pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti, tj. nedoplatky na pojistném a jeho příslušenství (penále, pokuty) v celkové výši 29 634 mil. Kč; z toho u VZP ČR, která dlouhodobě vykazuje vyšší stav nedoplatků na pojistném a příslušenství v porovnání s většinou ZZP, bylo evidováno 23 874 mil. Kč. V přepočtu na průměrný denní příjem pojistného jednotlivých ZP představují pohledávky po lhůtě splatnosti v průměru hypotetické příjmy za 66 dnů, z toho u VZP ČR 78 dnů.

U VZP ČR postoupení pohledávek na ČKA podle usnesení vlády č. 1184/2003 pouze snížilo stav závazků po lhůtě splatnosti v letech 2003 a 2004 na todnoty vykázané v dané tabulce (celkem o 2 356 mil. Kč). Bez této mimořádné finanční pomoci by k 31.12. 2004 již dosahovaly cca 12 mld. Kč.
I přes to, že v roce 2005 získala VZP ČR prostřednictvím ČKA dalších 3 022 mil. Kč, vzrostly její závazky po lhůtě splatnosti meziročně o 1 320 mil. Kč.
U ZZP evidují závazky po lhůtě vůči ZZ výlučně ZZP v likvidaci a konkurzu. Této skutečnosti bylo v obou letech dosaženo u činných ZZP především pomocí mimořádných příjmů od ČKA (v letech 2003 a 2004 celkem 589 mil. Kč, v roce 2005 celkem 753 mil. Kč) a k 31.12. 2004 i snížením zákonných rezerv v rezervních fondech na základě zákona č. 438/2004 Sb. o cca 707 mil. Kč.

Vázání finančních prostředků v pohledávkách za plátci pojistného po lhůtě splatnosti je jedním z důvodů platební neschopnosti VZP ČR. U ostatních ZZP se k 31. 12. 2005 závazky po lhůtě vůči ZZ nevyskytovaly. Výše uvedená tabulka zobrazuje vzájemný závazkový a pohledávkový vztah ZP vůči ZZ. Vyčíslené pohledávky za ZZ u VZP ČR jsou v převážné míře ve lhůtě splatnosti a jsou odrazem působení úhradových mechanizmů v oblasti paušálních plateb a jejich zúčtování po provedení kontrol a vyúčtování přeplatků nebo vratek za dané období.

V rámci neukončených likvidací a konkurzů pěti bývalých ZZP (Hornická ZP, ZP Garant-Hospital, Mendlova ZP, ZP Sport a ZP chemie, zdravotnictví a farmacie) je evidováno cca 65 mil. Kč závazků, 21 mil. Kč pohledávek, 3 mil. Kč hmotného majetku oceněného v účetní hodnotě, 1,8 mil. Kč finančních investic a 442 tis. Kč zůstatku nesplaceného úvěru. Z pohledu hospodaření systému v. z. p. jsou tyto objemy zanedbatelné, avšak ukončení těchto procesů a výmaz z obchodního rejstříku se stále prodlužuje, neboť pravomoci MZ, zakotvené do zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů jsou velmi omezené. V předchozích letech byly z prostředků státního rozpočtu tyto procesy urychleny odkoupením závazků ZP Garant a Hornické ZP vůči smluvním ZZ v celkové hodnotě cca 1,6 mld. Kč z prostředků KOB, s. p. ú.

Vývoj příjmů celkem, výdajů celkem a salda hospodaření mezi lety 2004 - 2005
(údaje roku 2005 jsou získány z předběžných údajů zdravotních pojišťoven, bez ověření auditorem)

Vlivem přechodných ustanovení zákona č. 438/2004 Sb. byl v roce 2005 zahájem přechod na 100% přerozdělování pojistného. Přerozdělování se provádělo v kombinaci původních pravidel i nových pravidel přerozdělování, včetně provádění nově stanovených úhrad nákladných pojištěnců.
Negativní finanční dopady z tohoto přerozdělování na zaměstnanecké zdravotní pojišťovny byly v roce 2005 částečně kompenzovány mimořádnými příjmy z ČKA za postoupené příslušenství.

Rozložení příjmů celkem a výdajů celkem mezi VZP ČR a souborem ZZP vyplývá z výše uvedené tabulky. U VZP ČR vlivem mimořádných příjmů z ČKA ve výši 3 022 mil. Kč a jejich vynaložením na úhradu zdravotní péče došlo k meziročnímu nárůstu výdajů o 8 %. ZZP, které neměly závazky po lhůtě splatnosti z předchozích účetních období a nemusely je tedy splácet, zaznamenaly meziroční nárůst výdajů o 6 %. Na změny struktury příjmů a výdajů VZP ČR a ZZP působí každoročně i přechody pojištěnců, především od VZP ČR k vybraným ZZP.

V souboru ZZP příjmy z postoupení pohledávek na ČKA ve výši 753 mil. Kč v závěru roku 2005 přispěly ke stabilizaci jejich hospodaření. Výrazné rozdíly uvnitř souboru ZZP, pokud jde o výši jejich finančních rezerv, jsou odrazem nejen předchozího systému přerozdělování finančních prostředků z výběru pojistného, ale i rozdílného portfolia pojištěnců čerpajících v rozdílné výši zdravotní péči, rozdílné kvality smluvních vztahů, regionálních vlivů a kontrolních mechanizmů jednotlivých ZZP. Tzv. úhradová vyhláška platná v roce 2005 tyto důvody dostatečně nerozlišovala při snaze zapojit ve větší míře finanční rezervy ZZP do úhrad výdajů na zdravotní péči.

Celkový objem výdajů na preventivní péči z bankovních účtů fondů prevence v roce 2005, který je zahrnut do ukazatele výdaje na zdravotní péči celkem, dosáhl 797 mil. Kč; z toho u VZP ČR 394 mil. Kč. V přepočtu na jednoho pojištěnce pojištěnci ZZP čerpali v průměru cca dvojnásobnou výši prostředků preventivní programy než umožňují příslušná zákonná ustanovení pojištěncům VZP ČR. VZP ČR může průběžně naplňovat, a tím i čerpat fond prevence, do maximální hranice přídělu ze základního fondu stanovené zákonem. U ZZP, pokud hospodaří vyrovnaně, není příděl do fondu prevence limitován. Průkaz dodržení podmínek vyrovnaného hospodaření je povinna každá ZZP doložit ve výroční zprávě za příslušný rok. Účetní stav souhrnu zůstatků všech fondů prevence je k 31.12. 2005 evidován ve výši 2 144 mil. Kč; z toho u VZP ČR 34 mil. Kč. Stavy na bankovních účtech těchto fondů k 31.12. 2005 dosáhly celkem 933 mil. Kč, z toho VZP ČR 10 mil. Kč. Přibližně 129 mil. Kč z hodnoty postoupeného příslušenství je podle podmínek projektu účelově vázáno na fondech prevence k 31.12. 2005 ve prospěch úhrad zdravotní péče vůči ZZ v následujícím období. Rozsah čerpání fondů prevence, tj. zdrojů vyčleněných na základě zákonných ustanovení na preventivní programy v souladu s ustanovením zákona č. 551/1991 Sb., zákona č. 280/1992 Sb., a zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, schvaluje správní rada konkrétní zdravotní pojišťovny.

V souladu se zákonem č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů provedly ZP odpis dlužného pojistného, pokut a penále v celkové hodnotě 1 481 mil. Kč. Tyto pohledávky byly převedeny na podrozvahové účty, kde jsou nadále evidovány do doby promlčení práva vymáhat tento dluh. Z pohledu ZP tento odpis pouze zreálňuje pohled na evidované zůstatky fondů v. z. p., neboť fondové hospodaření v. z. p. je vázáno na položky aktiv a pasiv a tudíž nepodléhá dani z příjmů, neboť ZP postupují v souladu s § 18, bodem 13 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je součástí návrhu státního závěrečného účtu i přehled o stavech fondů organizačních složek státu (dále jen OSS).

Fondy OSS představují majetkové fondy, finanční a peněžní fondy a zvláštní fondy. Vývoj zůstatků těchto fondů ilustruje následující tabulka:

v mil. Kč
Organizační složky státu	Stav ke konci roku				Změna
	2002	2003	2004	2005	2003-2002	2004-2003	2005-2004
1/ Majetkové fondy celkem	483 240	518 100	493 972	534 004	34 860	-24 128	40 032
- z toho:
Fond dlouhodobého majetku	420 688	458 318	470 669	488 341	37 630	12 351	17 672
Fond oběžných aktiv	62 513	59 750	23 260	45 614	-2 763	-36 490	22 354
2/ Finanční a peněž. fondy celkem	8 741	11 818	35 075	61 202	3 077	23 257	26 127
- z toho:
FKSP	1 069	1 115	1 167	1 203	46	52	36
Fond rezervní	4 290	7 134	32 190	58 255	2 844	25 056	26 065
Fond odměn	55	27	27	27	-28	0	0
3/ Zvláštní fondy*)	14 599	11 786	9 328	11 358	-2 813	-2 458	2 030
Fondy OSS úhrnem	506 580	541 704	538 375	606 564	35 124	-3 329	68 189

*) jde převážně o prostředky Národního fondu spravované kapitolou MF

Podle § 48 zákona o rozpočtových pravidlech organizační složky státu tvoří tyto peněžní fondy: rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.

Způsob tvorby a možnosti použití peněžních fondů organizačních složek státu jsou stanoveny zákonem o rozpočtových pravidlech (§ 48) a vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

V souladu s tímto zákonem mohou organizační složky státu na konci roku převádět do rezervních fondů (RF) prostředky nevyčerpané na plnění úkolů v běžném rozpočtovém roce k jejich použití v letech následujících. Způsob a výše převáděných úspor rozpočtových prostředků je stanovena v § 47 zákona. S platností od července 2004 mohou OSS převádět prostředky ve výši rozdílu mezi svým rozpočtem výdajů upraveným o provedená rozpočtová opatření podle § 23 písm. a) zákona, sníženým o vázané prostředky státního rozpočtu podle § 23 písm. c) a zvýšeným o částky, o které bylo organizační složce státu povoleno překročení rozpočtu výdajů podle § 23 písm. b), a svými skutečnými rozpočtovými výdaji uskutečněnými za celý rok. To neplatí pro výdaje kapitol Všeobecná pokladní správa, Operace státních finančních aktiv a Státní dluh. (Pro srovnání: v letech 2001 až 2003 se prostředky převáděly do výše 2 % objemu rozpočtu výdajů, s výjimkou prostředků nevyčerpaných na výplatu mezd, ostatních odměn za práci, náhrad mezd a výdajů s nimi souvisejících. Nevyčerpané prostředky rozpočtované na systémově určené výdaje a dotace se převáděly do výše 5 %; nevyčerpané prostředky na individuálně posuzované výdaje a dotace se převáděly ve výši příslušného závazného ukazatele po celou dobu financování konkrétní akce.).

Stav fondu kulturních a sociálních potřeb všech organizačních složek státu se v průběhu roku 2005 zvýšil z 1 167 mil. Kč ke konci roku 2004 na 1 203 mil. Kč ke konci roku 2005, t.j. o 36 mil. Kč.

Účetní zůstatek rezervního fondu organizačních složek státu ke konci roku 2005 dosáhl 58 255 mil. Kč a proti stavu ke konci roku 2004 se zvýšil o 26 065 mil. Kč. Změna stavu jesaldem převodů prostředků tohoto fondu do příjmů státního rozpočtu v průběhu roku 2005 ve výši 21 805 mil. Kč a jeho posílením o převody úspor ve výdajích státního rozpočtu téhož roku v částce 46 735 mil. Kč a ostatní příděly (ve výši 1 134 mil. Kč). Z celkové částky prostředků převedených do rezervních fondů organizačních složek státu připadlo napřevody investičních prostředků 17 883 mil. Kč a na převody neinvestičních prostředků 28 853 mil. Kč.

V rámci neinvestičních prostředků byly do rezervních fondů převedeny především prostředky nedočerpané v odvětví zemědělství a lesního hospodářství (rozpočtový oddíl 10, převedeno 14,9 mld. Kč), dále prostředky v oddílu 51 - Obrana (3,0 mld. Kč), v oddílu 42 - Politika zaměstnanosti (2,4 mld. Kč), v oddílu 53 - Bezpečnost a veřejný pořádek(1,5 mld. Kč), v oddílu 43 - Sociální péče a pomoc a společné činnosti v sociálním zabezpečení (1,4 mld. Kč), v oddílu 61 - Státní moc, státní správa, politické strany (1,1 mld. Kč), v oddílu 22 - Doprava (0,9 mld. Kč), v oddílu 21 - Průmysl, stavebnictví, obchod a služby (0,7 mld. Kč), v oddílu 54 - Právní ochrana (0,5 mld. Kč), v oddílu 36 - Bydlení, komunální služby a územní rozvoj (0,5 mld. Kč), v oddílech 31 a 32 - Vzdělání (0,4 mld. Kč) atd. Z celkových převedených prostředků připadlo na platy a ostatní platby za provedenou práci1,3 mld. Kč a na výzkum a vývoj 0,5 mld. Kč. Na převody nevyčerpaných neinvestičních prostředků určených na programy reprodukce majetku připadlo 3,5 mld. Kč.

Zatímco fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen a naplňován povinně v závislosti na vyplacených mzdách, převod úspor do rezervního fondu má fakultativní povahu. Největší příděly do obou fondů byly ze zřejmých důvodů vykázány především u "velkých" (co do počtu zaměstnanců a objemu rozpočtovaných prostředků) kapitol, zejména ministerstev.

Nejvíce prostředků nevyčerpaných na plnění úkolů v běžném rozpočtovém roce převedlo do rezervního fondu Ministerstvo zemědělství (15,3 mld. Kč), Ministerstvo obrany(8,5 mld. Kč), Ministerstvo dopravy (4,7 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (4,6 mld. Kč), Ministerstvo vnitra (3,0 mld. Kč), Ministerstvo průmyslu a obchodu(2,1 mld. Kč), Ministerstvo zdravotnictví (1,5 mld. Kč), Ministerstvo financí (1,3 mld. Kč), Ministerstvo pro místní rozvoj (1,3 mld. Kč) a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (1,0 mld. Kč).

Ministerstvo zemědělství převedlo nedočerpané prostředky zejména na financování společné zemědělské politiky spolufinancované s Evropskou unií a společných programů EU a ČR souvisejících se strukturálními fondy a Fondem soudržnosti především z toho důvodu, že rozpočtový rok ČR není shodný s rozpočtovým rokem EU. U některých projektů důvodem nedočerpání prostředků byly komplikace při stavebním řízení a odsun zahájení realizace staveb. Převedené prostředky budou použity v roce 2006 event. v dalších letech na účely, na které byly určeny v roce 2005.

Ministerstvo obrany převedlo do RF především nedočerpané prostředky na financování programů evidovaných v ISPROFIN, které se týkaly individuálně posuzovaných výdajů, systémově určených výdajů i běžných výdajů souvisejících s pořízením reprodukce majetku. Převedeny byly též nevyčerpané prostředky určené na financování výzkumu a vývoje, platů a souvisejících výdajů a ostatních běžných nespecifikovaných výdajů. Hlavním důvodem převodu nevyčerpaných rozpočtových prostředků roku 2005 určených na financování programů reprodukce majetku bylo zpoždění akvizičního procesu v průběhu roku 2005 a následující faktory:

• Přípravná dokumentace (investiční záměr) investičních akcí/projektů byla zpracována na celou dobu realizace cíle vyplývajícího ze schváleného programu reprodukce majetku namísto dříve uplatňovaného profinancování akcí/projektů v krátkodobém horizontu. Upřednostnění dlouhodobého rozhodování o účasti státního rozpočtu na financování přípravy a realizace rozvojových akcí/projektů s sebou přináší jeho efektivnější, hospodárnější a účelnější využití. K tomu byly v průběhu roku 2005 stanoveny technicko-ekonomické, finanční a časové parametry ve všech programech reprodukce majetku jako základní podmínka provázání věcného a zdrojového vynakládání prostředků ve vazbě na stanovené cíle.

• Vzájemná návaznost jednotlivých akcí/projektů zahrnutých do financování v roce 2005 a 2006 ke splnění stanovených cílů. V řadě případů bylo nutné zabezpečit sladění vzájemně souvisejících činností ke splnění požadovaného úkolu. Jedná se o komplexní provázanost harmonogramu činností, které jsou vyjádřeny v pravidlech projektového řízení u vybraných složitých nebo finančně náročných rozvojových projektů.

• Striktní uplatnění zásad efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti vynaložených výdajů ve vazbě na ustanovení zákona č. 218/2000 Sb. a vyhlášku č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, při přípravě a realizaci akcí/projektů zahrnutých do financování v roce 2005 s cílem zvýšit efektivnost vynakládaných prostředků ze státního rozpočtu. Každý výdaj v této oblasti musí být důsledně posouzen z věcných a finančních hledisek. V případě, že nejsou k dispozici všechny posudky, zkoušky a není připravena komplexní dokumentace k rozhodování správce programu o výši účasti státního rozpočtu na celou dobu realizace, není možné požadovaný výdaj zařadit do programového financování. Tímto způsobem jsou nastaveny pojistné mechanismy proti neefektivnímu a nehospodárnému vynakládání prostředků státního rozpočtu.

• Důsledné uplatňování postupu v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s cílem dosažení nejvýhodnějších cen a termínů za požadované dodávky ke splnění cílů a tím zajistit možnost vzniku úspor prostředků státního rozpočtu na daný rok, případně "Střednědobého rozpočtového výhledu" jejich převodem do tzv. rezerv na financování programů/podprogramů v letech 2005 - 2008.

• Umírněná investiční politika resortu MO spočívající v postupném časovém naplňování cílů reformy ozbrojených sil ve vazbě na skutečně dosažený vývoj finančních, věcných a lidských zdrojů v roce 2004-2005 a postupný náběh souvisejících provozních výdajů.

Část prostředků na platy a související výdaje byla převedena do RF vzhledem ke skutečnosti, že nebyly dodrženy závazné limity počtu osob, na které byly tyto výdaje rozpočtovány.

U Ministerstva dopravy byly hlavními důvody nevyčerpání prostředků a jejich převodu do RF nedokončená výběrová řízení, dlouhé dodací lhůty ze strany dodavatelů, "povinné" převody podle usnesení vlády č. 273/2005, neschválená dokumentace a tím nezahájení realizace programu 227 530, pozdní nabytí právní moci územních rozhodnutí, prodloužení majetkoprávní přípravy akcí a nezískání všech potřebných stavebních povolení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí převedlo do RF především nedočerpané prostředky na financování společných programů EU a ČR (ESF, Phare, komunitární programy) a výdaje na programové financování reprodukce investičního majetku, u kterých se počítá s využitím ke krytí výdajů, které nejsou plně kryty schváleným rozpočtem na rok 2006. Prostředky nebyly čerpány především z důvodu opožděné realizace společných projektů EU a ČR.

U Ministerstva vnitra byly úspory dosaženy z následujících titulů: nižší čerpání sociálních dávek s ohledem na trvající negativní trend odchodů příslušníků Policie ČR a příslušníků HZS ČR zasahující až do roku 2005; odložení účinnosti novely služebního zákona na 1.1.2007 tento trend zmírnilo, dále šlo o nedočerpání prostředků na platy a související výdaje u příslušníků z titulu nenaplněných systemizovaných míst v souvislosti s odložením účinnosti zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních Sborů, dále to byla neukončená výběrová řízení z důvodu časové náročnosti veřejné obchodní soutěže nebo z důvodu odvolání účastníků výběrového řízení a tím posunutí zahájení akcí, z důvodu dlouhých dodacích lhůt u složitých zahraničních výrobků a zařízení apod.

Ostatní ministerstva a ústřední úřady převedly prostředky do rezervních fondů z obdobných důvodů jako jsou uvedeny výše.

Uvedených deset kapitol státního rozpočtu se na celkových prostředcích, nevyčerpaných v běžném roce a převedených do rezervních fondů k jejich použití v dalších letech, podílely 93 %. Ostatní ministerstva a ústřední úřady se na převodech do rezervního fondu podílely podstatně menšími částkami, čtyři kapitoly nepřevedly do rezervního fondu žádné prostředky.

Podrobnější údaje a informace o prostředcích převedených kapitolami do rezervních fondů jsou obsaženy v návrzích závěrečných účtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu, popř. v sešitu H předloženého návrhu státního závěrečného účtu.

SEZNAM TABULEK

• Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 2005 PDF (82kB)
• Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby PDF (168kB)
• Souhrn výdajů státního rozpočtu podle funkčního členění PDF (191kB)
• Finanční vztahy k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích za rok 2005 PDF (100kB)
• Příspěvek na výkon státní správy obcím s rozšířenou působností za rok 2005 PDF (105kB)
• Finanční vztahy k rozpočtům krajů za rok 2005 PDF (165kB)
• Bilance příjmů a výdajů obcí, krajů a DSO k 31.12.2005 PDF (125kB)
• Celkové příjmy státního rozpočtu ČR podle kapitol PDF (103kB)
• Celkové výdaje státního rozpočtu ČR podle kapitol PDF (92kB)
• Plnění závazných ukazatelů státního rozpočtu PDF (116kB)
• Plnění závazného počtu zaměstnanců za rok 2005 PDF (84kB)
• Výdaje státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje za rok 2005 PDF (85kB)
• Neinvestiční dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům, dotace státním fondům, státní záruky a vládní úvěry PDF (110kB)
• Plnění ukazatelů výdajů státního rozpočtu na financování programů v roce 2005 PDF (298kB)
• Závěrečné účty státních fondů za rok 2005 PDF (94kB)
• Přehled státních finančních aktiv a pasiv za rok 2005 PDF (135kB)
• Přehled vývoje všech nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů staré i nové daňové soustavy PDF (149kB)
• Přehled vývoje kumulativního inkasa daňových příjmů, u kterých se evidují nedoplatky, od počátku nové daňové soustavy PDF (151kB)
• Přehled vývoje podílu nedoplatků na kumulativním inkasu daňových příjmů PDF (151kB)

O b s a h

Kapitola č.

301 Kancelář prezidenta republiky

302 Poslanecká sněmovna Parlamentu

303 Senát Parlamentu

304 Úřad vlády České republiky

305 Bezpečnostní informační služba

306 Ministerstvo zahraničních věcí

307 Ministerstvo obrany

308 Národní bezpečnostní úřad

309 Kancelář Veřejného ochránce práv

312 Ministerstvo financí

313 Ministerstvo práce a sociálních věcí

314 Ministerstvo vnitra

315 Ministerstvo životního prostředí

317 Ministerstvo pro místní rozvoj

321 Grantová agentura České republiky

Sešit 2 - Kapitoly 322 - 346

• Sešit 2 - Kapitoly 322 - 346 PDF (1313kB)

O b s a h

Kapitola č.

322 Ministerstvo průmyslu a obchodu

327 Ministerstvo dopravy

328 Český telekomunikační úřad

329 Ministerstvo zemědělství

333 Ministerstvo školství

334 Ministerstvo kultury

335 Ministerstvo zdravotnictví

336 Ministerstvo spravedlnosti

338 Ministerstvo informatiky

343 Úřad pro ochranu osobních údajů

344 Úřad průmyslového vlastnictví

345 Český statistický úřad

346 Český úřad zeměměřický a katastrální

Sešit 3 - Kapitoly 347 - 398

• Sešit 3 - Kapitoly 347 - 398 PDF (5929kB)

O b s a h

Kapitola č.

347 Komise pro cenné papíry

348 Český báňský úřad

349 Energetický regulační úřad

353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

358 Ústavní soud

361 Akademie věd České republiky

372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

374 Správa státních hmotných rezerv

375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost

381 Nejvyšší kontrolní úřad

396 Státní dluh

397 Operace státních finančních aktiv

398 Všeobecná pokladní správa

I. Příloha k návrhu státního závěrečného účtu - Roční účetní závěrka a výroční zpráva Fondu národního majetku

• I. Příloha k návrhu státního závěrečného účtu - Roční účetní závěrka a výroční zpráva Fondu národního majetku PDF (5903kB)

(dle § 8 zákona č. 178/2005 Sb.)

• 1. Roční účetní závěrka Fondu národního majetku České republiky k 31.12.2005 PDF (5438kB)
• 2.Výroční zpráva Fondu národního majetku České republiky za rok 2005 PDF (576kB)
• 3.Zpráva o činnosti Fondu národního majetku České republiky od roku 1991 do 30.6.2005 PDF (128kB)
• Příloha - grafy PDF (229kB)

• Poslanecká sněmovna Parlamentu státní závěrečný účet projednala na 6. schůzi dne 25. října 2006 a přijala usnesení č. 66 (viz psp.cz).
• Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny státní závěrečný účet projednal na 3. schůzi dne 18. října 2006 (viz. bod č. 2) a přijal usnesení č. 55 (viz psp.cz).
• Vláda státní závěrečný účet projednala na 16. schůzi dne 19.dubna 2006 (viz bod č. 2) a přijala usnesení č. 426 (vizvlada.cz).