Čtvrtletní informace o pokladním plnění státního rozpočtu v roce 2009 - 1. - 3. čtvrtletí

I. Návrh usnesení rozpočtového výboru PSP ČR

• I. Návrh usnesení rozpočtového výboru PSP ČR PDF (46kB)

II. Informace o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za 1. až 3. čtvrtletí 2009

• II. Informace o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za 1. až 3. čtvrtletí 2009 PDF (544kB)

A. Pokladní plnění státního rozpočtu

• A. Pokladní plnění státního rozpočtu PDF (272kB)

Ke konci září 2009 inkasoval státní rozpočet celkové příjmy ve výši 726,78 mld. Kč. V porovnání se stejným obdobím roku 2008 je plnění celkových příjmů nižší o 11,9 procentního bodu (64,4 % proti 76,3 %), při nižší meziroční dynamice o 14,6 procentního bodu (91,5 % proti 106,1 %).

Plnění rozpočtu a meziroční dynamika za hodnocené období roku 2009, jsou patrné z následující tabulky:

Příjmy z daní a poplatků dosáhly 355,3 mld. Kč, tj. 59,7 % rozpočtu, a byly plněny o 14,0 procentních bodů hůře než ve stejném období roku 2008. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 260,9 mld. Kč, tj. 65,8 % rozpočtu, což je o 8,4 procentního bodu nižší plnění než bylo vykázáno k tomuto datu v roce 2008. Nedaňové a ostatní příjmy ve výši 110,6 mld. Kč představovaly plnění rozpočtu na 81,1 %, tj. o 17,6 procentního bodu méně než v roce 2008.

2.1. Příjmy z daní a poplatků

Vývoj daňových příjmů státního rozpočtu bez pojistného na sociální zabezpečení za posledních šest let je patrný z grafu:

Největší podíl na neplnění daňových příjmů má především inkaso daní z příjmů právnických osob, které ve výši 65,6 mld. Kč představuje 50,4 % rozpočtu a meziroční pokles o 37,4 mld. Kč, tj. o 36,3 % (ve stejném období loňského roku byl rozpočet plněn na 87,3 % při meziročním růstu o 14,3 mld. Kč, tj. o 16,1 %, přičemž celoroční inkaso převýšilo rozpočet o 9,3 mld. Kč, tj. o 7,9 %). Rozpočet 2009 počítá s růstem o 2,5 % proti skutečnosti roku 2008.

Tento nepříznivý trend je zvýrazněn kontrastem s velmi příznivým vývojem daňového výnosu daně z příjmů právnických osob v roce 2008 vlivem růstu ekonomiky v roce 2007. Míra poklesu daňového výnosu je ovlivněna souběhem několika faktorů. Kromě vlivu poklesu HDP a základů daně z příjmů právnických osob v důsledku krize se jako významný faktor projevil také dopad postupného snižování sazby daně, kdy s ohledem na způsob výběru DPPO se dopady poklesu sazby daně z 24 % na 21 % výrazněji projevují až v roce 2009.

Nižší inkaso DPPO dále ovlivnilo zrušení povinnosti platit zálohy na daň z příjmů pro daňové subjekty zaměstnávající maximálně 5 zaměstnanců a kladně vyřízené žádosti daňových subjektů o stanovení záloh jinak než vyplývá z jejich poslední známé daňové povinnosti s ohledem na očekávaný pokles daňové povinnosti následkem prohlubujícího se nepříznivého vývoje hospodaření.

Vzhledem k tomu, že daň z příjmů právnických osob vykazuje velkou citlivost na fáze ekonomického cyklu, lze u této daně také předpokládat výrazný rozdíl oproti rozpočtovým očekáváním.

Vliv platebního kalendáře na výběr DPPO v jednotlivých měsících 1.-3. čtvrtletí od roku 2004 ilustruje následující graf:

Inkaso daně z příjmů fyzických osob dosáhlo celkem za tři čtvrtletí 61,4 mld. Kč, tj. 57,3 % rozpočtu a bylo tak o 7,5 mld. Kč, tj. o 10,9 % pod úrovní skutečnosti stejného období roku 2008 (ke konci loňského září bylo plněno na 76,4 % při meziročním poklesu o 4,1 mld. Kč, tj. o 5,6 %, přičemž celoročně zůstalo nad úrovní rozpočtu o 4,8 mld. Kč). Rozpočet 2009 uvažuje s nárůstem o 12,9 % proti skutečnosti roku 2008

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dosáhla 54,4 mld. Kč při plnění rozpočtu na 62,2 % a meziročním poklesu o 2,6 mld. Kč, tj. o 4,6 %. Letošní plnění rozpočtu je nižší než bylo ve stejném období loňského roku (73,1 %) o 10,9 procentního bodu. Rozpočet 2009 je nad úrovní skutečnosti roku 2008 o 11,3 %. Inkaso této daně je negativně ovlivněno ekonomickou krizí (propouštění a nižší než předpokládaný růst platů).

Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 1,8 mld. Kč znamená plnění rozpočtu na 13,6 % (loni to bylo 80,5 %) a proti stejnému období roku 2008 je nižší o 4,9 mld. Kč, tj. o 73,6 %. Rozpočet 2009 je nad úrovní skutečnosti roku 2008 o 41,4 %.

Rozpočtovaný předpoklad nebude pro tuto položku státního rozpočtu splněn. Důvodem je rozhodnutí ústředního ředitele ÚFDŘ, kterým se realizuje rozhodnutí vlády ČR, o zrušení placení záloh na dani pro osoby samostatně výdělečné činné v tomto roce.

Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů dosáhla stejně jako ve srovnatelném období roku 2008 5,3 mld. Kč, což představuje 77,4 % rozpočtu (loni plnění na 134,9 %). Rozpočet 2009 počítá s poklesem o 6,0 % proti skutečnosti roku 2008.

Inkaso DPH ke konci září letošního roku dosáhlo 127,3 mld. Kč, tj. 65,6 % rozpočtu a meziročně kleslo o 0,4 mld. Kč, tj. o 0,3 % (v loňském roce činilo plnění 66,5 % při meziročním nárůstu o 8,1 mld. Kč, tj. o 6,8 %) a je proti rozpočtované dynamice (růst o 9,2 % - měřeno ke skutečnosti roku 2008) nižší o 9,5 procentního bodu.

Meziroční vývoj inkasa DPH by měl být ovlivněn zejména reálnou konečnou spotřebou domácností, spotřebou vlády a cenovou hladinou. U těchto hlavních faktorů ovlivňujících DPH je vykazováno jejich mírné zvýšení, avšak se snižujícím se tempem růstu. Negativní dopad na inkaso projevující se už v roce 2009 by mohl mít také nově zavedený institut skupinové registrace k DPH a narůstající částky DPH vrácené osobám registrovaným k dani v EU nebo zahraničním osobám, které v tuzemsku nepodnikají a odpočet DPH při nákupu osobního automobilu podnikateli.

Dalším opatřením s negativním dopadem mělo být přeřazení některých služeb s vysokým podílem práce ze základní sazby DPH do snížené sazby DPH. Toto opatření stále prochází legislativním procesem a tudíž ani jeho negativní dopad se do inkasa zatím nepromítl.

Inkaso spotřebních daní dosáhlo 89,4 mld. Kč, tj. 62,1 % rozpočtu při meziročním poklesu o 3,1 mld. Kč, tj. o 3,4 % (v lednu až září roku 2008 činilo plnění 68,6 % při meziročním růstu o 3,0 mld. Kč, tj. o 3,3 %). Rozpočet 2009 počítá s růstem o 14,6 % proti skutečnosti roku 2008.

Propad mimo jiné souvisí s vysokým inkasem v počátku roku 2008 (splatnost daně za listopad a prosinec 2007) ovlivněným předzásobením tabákovými výrobky (v souvislosti s jejich zdražením od 1.1.2008). V období od března 2009 (splatnost za leden 2009) do září 2009 (splatnost za červenec 2009) bylo již inkaso meziročně vyšší o 3,3 mld. Kč. I zde se projevuje ekonomická krize (např. snižující se autodoprava).

Z velké části tvoří celkovou výši inkasa spotřebních daní daň z minerálních olejů a daň z tabákových výrobků. Zbytek představují spotřební daně z lihu, piva, vína a meziproduktů a nově od 1. ledna 2008 i tzv. energetické daně, tj. daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a daň z pevných paliv.

Inkaso daně z minerálních olejů ve výši 52,8 mld. Kč se proti třem čtvrtinám roku 2008 snížilo o 2,7 mld. Kč, tj. o 4,8 %, při plnění rozpočtu 67,1 %. Tato částka představuje 90,9 % celostátního výnosu daně z minerálních olejů, zbývajících 9,1 % výnosu daně je určeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Jeho příjem z této daně za hodnocené období činil téměř 5,3 mld. Kč.

Příčinou poklesu inkasa této daně je snižující se počet autodoprav související s ekonomickou krizí. Lze očekávat, že rozpočtovaná hodnota nebude naplněna.

Druhou váhově významnou položkou je spotřební daň z tabákových výrobků. Její inkaso ve výši 26,4 mld. Kč bylo ve srovnání s odpovídající úrovní roku 2008 o 0,8 mld. Kč, tj. o 2,9 %, nižší. Rozpočet byl plněn pouze na 52,8 % a lze předpokládat, že rozpočtovaná částka nebude naplněna, neboť trh s tabákovými výrobky je ovlivněn doznívajícími efekty předzásobení se z minulých let a pravděpodobně i nárůstem podílu černého trhu s tabákovými výrobky.

Inkaso ostatních váhově méně významných položek (daň z vína, piva a lihu) dosáhlo v souhrnu hodnoty 7,7 mld. Kč a je tak o 0,4 mld. Kč pod úrovní srovnatelného období loňského roku (o 5,2 %). Rozpočet byl plněn na 69,7 %.

Příjem státního rozpočtu z tzv. energetických daní za 3 čtvrtletí roku 2009 představoval 2,43 mld. Kč a plnění rozpočtu za sledované období tak dosáhlo 57,9 %. Meziroční nárůst činí 0,7 mld. Kč, je však nutno zohlednit skutečnost, že v lednu 2008 bylo inkaso těchto daní z důvodu posunutí splatnosti nulové.

Do konce roku 2009 se nepředpokládá naplnění rozpočtovaných částek spotřebních daní

Správní poplatky zahrnuté v příjmech státního rozpočtu, představovaly za 9 měsíců částku 1,75 mld. Kč, což je o 1,2 mld Kč méně oproti stejnému období roku 2008 (kdy se však do této částky zahrnovaly tržby z prodeje kolků, tj. poplatky za ústředně vydané kolkované známky, které k datu 30.9.2009 činily téměř 1 mld. Kč) a celoroční předpoklad se tak naplnil na 72,7 %. V údajích není zahrnut výnos ze správních poplatků vybraných územně samosprávnými celky; jimi vybrané správní poplatky jsou příjmem územních rozpočtů.

Příjmy z cla ve výši 1,05 mld. Kč vykázaly oproti stejnému období roku 2008 poměrně významný propad, a to o 39,5 %, což představuje 65,7 % plnění rozpočtovaného předpokladu pro rok 2009. Meziroční srovnání není vypovídající. Důvodem je jednorázový převod nárokového podílu ČR z vybraného cla za období 2004-2007 z mimorozpočtového účtu Generálního ředitelství cel, který byl proveden v 1.čtvrtletí roku 2008.

Na daních z majetkových a kapitálových převodů, které zahrnují daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí, inkasoval státní rozpočet za tři čtvrtletí roku 2009 celkem 5,95 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu na 50,4 %, při meziročním poklesu o 1,89 mld. Kč, tj. o 24,1 % (ve srovnatelném období loňského roku bylo inkaso plněno na 89,0 %). Nejvýznamnější položkou je daň z převodu nemovitostí, která představuje cca 96,9 % majetkových daní. Příjem z této daně za 3/4 roku 2009 činil 5,76 mld. Kč, tj. 52,9 % ročního rozpočtu, a meziroční pokles o 1,7 mld. Kč, tj. o 22,7 %, kdy se v důsledku recese projevil dopad poklesu trhu s nemovitostmi. Lze předpokládat, že plánovaných příjmů státního rozpočtu nebude dosaženo.

Celostátní daně

Od roku 2008 platí novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou se posílily podíly obcí z celostátního hrubého výnosu daní (z 20,59 % na 21,4 %) na úkor podílu státního rozpočtu.Rozpočet celostátního inkasa daní na rok 2009 (bez DPPO placené obcemi a kraji a bez správních a ostatních poplatků placených obcím) činí 815,8 mld. Kč. Skutečně bylo na konci září 2009 inkasováno 483,2 mld. Kč, což představuje 59,2 % rozpočtu a meziroční pokles o 73 mld. Kč, tj. o 13,1 % (ve stejném období roku 2008 dosáhlo celostátní inkaso daní 556,2 mld. Kč, tj. 74,0 % rozpočtu, a meziročně vzrostlo o 35,2 mld. Kč, tj. o 6,8 %). Z této částky obdržel státní rozpočet 355,3 mld. Kč (73,53 %), obce 84,6 mld. Kč (17,51 %), kraje 32,7 mld. Kč (6,72 %) a SFDI 10,8 mld. Kč (2,24 %).

Celostátní inkaso DPH dosáhlo 182,5 mld. Kč, tj. 65,5 % rozpočtu, při meziročním poklesu o 0,7 mld. Kč, tj. o 0,4 %. Z této částky náleží státnímu rozpočtu 127,3 mld. Kč, do rozpočtů obcí bylo převedeno 39,0 mld. Kč a do rozpočtů krajů 16,2 mld. Kč.

Celostátní příjmy ze spotřebních daní dosáhly výše 94,7 mld. Kč, tj. 62,4 % rozpočtu, a meziročně klesly o 3,4 mld. Kč, tj. o 3,5 %. Z toho na státní rozpočet připadlo 89,4 mld. Kč a na Státní fond dopravní infrastruktury 5,3 mld. Kč.

Na daních z příjmů právnických osob bylo celkem vybráno 93,8 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu na 50,1 %, při meziročním poklesu o 52,7 mld. Kč, tj. o 36 %. Z toho státní rozpočet obdržel 65,6 mld. Kč, obcím bylo převedeno 19,9 mld. Kč a krajům 8,3 mld. Kč.

Celostátní daně z příjmů fyzických osob ve výši 90,6 mld. Kč byly plněny na 55,6 %, při meziročním poklesu o 13,3 mld. Kč, tj. o 12,8 %. Z toho na státní rozpočet připadlo 61,4 mld. Kč, do rozpočtů obcí bylo převedeno 21,3 mld. Kč a kraje do svých rozpočtů získaly příjmy ve výši 7,9 mld. Kč.

Přehled celostátních daní je uveden v tabulce č. 5 v tabulkové části informace.

2.2. Pojistné na sociální zabezpečení

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly výše 260,9 mld. Kč, což představuje 65,8 % rozpočtu (loni to bylo 74,2 %) a meziroční pokles o 26,1 mld. Kč, tj. o 9,1 %. Rozpočet 2009 počítá s růstem o 2,9 % proti skutečnosti roku 2008 (relativně nízký předpokládaný růst souvisí se snížením sazeb pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v souhrnné výši o 2,5 procentního bodu). Na důchodové pojištění připadlo 231,9 mld. Kč, tj. 65,8 % rozpočtu (loni to bylo 73,6 %), při meziročním poklesu o 4,5 mld. Kč, tj. o 1,9 %.

Výdaje na důchody za 9 měsíců roku 2009 byly o 20,6 mld. Kč vyšší než příjmy z pojistného na důchodové pojištění (ve stejném období roku 2008 byl naopak přebytek příjmů nad výdaji ve výši 5,3 mld. Kč).

V důsledku ekonomické krize se tak plně projevuje negativní vliv zpomalení ekonomiky na výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Výběr pojistného koncem třetího čtvrtletí roku 2009 také ovlivnila skutečnost, že od 1.8.2009 nabyl účinnosti zákon č. 221/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Uvedenou novelou bylo realizováno "protikrizové opatření" - mimo jiné sleva a mimořádná sleva na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v části hrazené zaměstnavatelem.

2.3. Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery byly v roce 2009 rozpočtovány ve výši 121,8 mld. Kč, tj. o 23,6 mld. Kč (o 24,1 %) více než předpokládal schválený státní rozpočet na rok 2008 (a o 12,2 mld. Kč méně než činila skutečnost roku 2008). Meziroční růst byl způsoben především přijatými transfery, jejichž rozpočet vzrostl o 20,2 mld. Kč (především kvůli zvýšení rozpočtu neinvestičních převodů z Národního fondu o 21,1 mld. Kč). Schválený rozpočet nedaňových příjmů vzrostl o 4,1 mld. Kč a kapitálových příjmů klesl o 0,6 mld. Kč. Zákonem schválená výše nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů byla v průběhu 1. pololetí 2009 (rozpočet po změnách k 30.9.2009 není zatím k dispozici)navýšena o 14 505 mil. Kč na 136,3 mld. Kč (vysvětleno v části A. bodu 1.2. této informace). Mimo to došlo k přesunům prostředků mezi jednotlivými položkami či mezi kapitolami. Při následujícím hodnocení plnění jednotlivých ukazatelů nedaňových a ostatních příjmů je tak použito srovnání s rozpočtem po změnách k 30.6.2009.

Nedaňové příjmy - rozpočet po změnách 20,7 mld. Kč - tvoří především příjmy z úroků a realizace finančního majetku (8,4 mld. Kč), příjmy jednotlivých kapitol z vlastní činnosti za služby, které poskytují veřejnosti (2,9 mld. Kč), příjmy ze splátek půjčených prostředků od podnikatelských subjektů (2,7 mld. Kč) a od veřejných rozpočtů územní úrovně (0,2 mld. Kč), přijaté sankční platby (1,2 mld. Kč), odvody přebytků organizací s přímým vztahem (1,2 mld. Kč), dobrovolné pojistné (0,8 mld. Kč), soudní poplatky (0,6 mld. Kč), přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let (0,5 mld. Kč), příjmy z pronájmu majetku (0,4 mld. Kč), splátky půjčených prostředků ze zahraničí (0,2 mld. Kč) a další.

Do kapitálových příjmů - rozpočet po změnách 1,7 mld. Kč - patří v tomto roce téměř výhradně příjmy z prodeje dlouhodobého majetku. Z toho 0,7 mld. Kč se týká příjmů z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí.

V rámci přijatých transferů - rozpočet po změnách 114,0 mld. Kč - jsou rozpočtovány z 94 % prostředky plynoucí z rozpočtu Evropské unie (107,2 mld. Kč). Patří sem neinvestiční a investiční převody z Národního fondu (28,9 mld. Kč, resp. 57,6 mld. Kč) a transfery přijaté od EU (20,7 mld. Kč).

V 1.-3. čtvrtletí roku 2009 dosáhly nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery celkové výše 110,6 mld. Kč, tj. 81,1 % rozpočtu po změnách. Meziročně vzrostly o 9,7 mld. Kč, tj. o 9,6 %. Vysoké plnění je ovlivněno nerozpočtovanými příjmy v rámci přijatých transferů (viz dále).

Největší část tvořily přijaté transfery. Ty dosáhly podle údajů pokladního plnění výše 86,9 mld. Kč (76,2 % rozpočtu po změnách). Zde se výrazně projevilo únorové usnesení vlády č. 122/2009, kterým vláda schválila převedení prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitoly VPS (nad rámec rozpočtu). Tyto prostředky jsouurčeny na snížení schodku státního rozpočtu a jejich skutečný převod činil 31,7 mld. Kč. Na základě stejného usnesení a usneseních vlády č. 1626/2008 a č. 457/2009 došlo dále k navýšení příjmů (i výdajů) o dalších 3,6 mld. Kč a došlo tím ke změně účelovosti prostředků rezervních fondů kapitol Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Další nerozpočtovanou částku představují převody z fondů OSS ve výši 9,2 mld. Kč (loni to bylo o 32,3 mld. Kč více). Tato částka zahrnuje především převody z rezervních fondů a nečerpané mzdové prostředky za prosinec 2008. Transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu dosáhly zatím 41,0 mld. Kč (38,2 % rozpočtu po změnách) a jsou tak o 14,1 mld. Kč vyšší než za 3 čtvrtletí roku 2008. Dalších 1,4 mld. Kč se stalo příjmem kapitoly OSFA jako transfer prostředků od Fondu národního majetku z výnosů privatizovaného majetku.

Nedaňové příjmy dosáhly za 1.-3. čtvrtletí roku 2009 podle údajů pokladního plnění státního rozpočtu 21,9 mld. Kč, tj. 105,9 % rozpočtu po změnách. Výrazně se zde projevily například příjmy z úroků a realizace finančního majetku (údaje pouze za kapitoly Státní dluh,VPS a OSFA) ve výši 7,2 mld. Kč. Tato částka obsahuje 5,2 mld. Kč v rámci kapitoly Státní dluh, které představují výnosy finančního investování na účtu Řízení likvidity státní pokladny (rozpočet ve výši 6,7 mld. Kč). Patří sem i příjmy z dividend (1,2 mld. Kč), z finančního investování na jaderném účtu (0,4 mld. Kč) a z finančního investování na účtu rezervy pro důchodovou reformu (0,2 mld. Kč) v rámci kapitoly OSFA. Další nedaňové příjmy tvořily např. přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let (údaje pouze za kapitoly VPS a OSFA) ve výši 1,2 mld. Kč, dále příjmy z přebytku vzniklého z provozu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za minulý rok (2,2 mld. Kč), soudní poplatky 0,9 mld. Kč, dobrovolné pojistné 0,4 mld. Kč, splátky půjček ze zahraničí 0,4 mld. Kč atd.

Podrobnější plnění nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů za 1.-3. čtvrtletí bude známo až po zpracování finančních výkazů kapitol státního rozpočtu (tj. koncem měsíce října).

Zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009, stanoví celkové výdaje ve výši 1 152,1 mld. Kč, z toho 96,3 mld. Kč jsou výdaje kryté předpokládanými příjmy z rozpočtu Evropské unie. Proti schválenému rozpočtu roku 2008 jsou celkové výdaje vyšší o 4,0 % (tj. o 44,8 mld. Kč). Běžné výdaje jsou ve schváleném rozpočtu 2009 zahrnuty v objemu 1 038,0 mld. Kč při předpokládaném meziročním růstu o 6,0 % (o 59,1 mld. Kč), kapitálové výdaje v objemu téměř 114,1 mld. Kč při meziročním plánovaném poklesu o 11,1 %, tj. o 14,3 mld. Kč (v porovnání s rokem 2008 je rozložení výdajů mezi běžnými a kapitálovými dáno mj. změnou struktury výdajů na programy spolufinancované z rozpočtu EU). Ve srovnání s čerpanými výdaji v roce 2008 jsou celkové výdaje schváleného rozpočtu na rok 2009 vyšší o 6,3 % (o 68,2 mld. Kč). Běžné výdaje se mají zvýšit, stejně jako proti schválenému rozpočtu roku 2008, o 6,0 % (o 59,1 mld. Kč) a kapitálové výdaje o 8,6 % (o 9,1 mld. Kč). Z celkových uvedeným zákonem schválených výdajů představují 53,5 %, tj. 616,9 mld. Kč, mandatorní výdaje, které musí stát uhradit na základě zákonných předpisů nebo mezinárodních dohod a smluv, z toho 503,9 mld. Kč činí mandatorní výdaje sociální.

K 30. červnu 2009 byl státní rozpočet výdajů navýšen na 1 166,8 mld. Kč, tj. o 14,7 mld. Kč. Z toho 14,5 mld. Kč nezvyšuje plánovaný schodek státního rozpočtu, neboť se jedná o současné navýšení jeho příjmů - 10,9 mld. Kč na základě zmocnění ministra financí daného § 24, odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů (navýšení předpokladu příjmů krytých z rozpočtu EU) a 3,6 mld. Kč na základě souhlasu vlády se změnou účelů použití prostředků rezervních fondů dotčených organizačních složek státu prostřednictvím převodů do příjmů a výdajů kapitoly Všeobecná pokladní správa. Výdaje, které zvyšují schodek státního rozpočtu plánovaný v prosinci roku 2008 o 220,5 mil. Kč, jsou podle § 2, odst. 2 zákona č. 475/2008 Sb. určeny na odstranění povodňových škod. Ke stejnému datu bylo provedeno celkem 454 rozpočtových opatření, z toho 225 činily přesuny mezi jednotlivými kapitolami státního rozpočtu, když významný podíl představovaly převody účelových prostředků na výzkum a vývoj a přesuny prostředků z 26 kapitol na krytí zvýšených sociálních mandatorních výdajů kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí podle usnesení vlády č. 363/2009 a z 13 kapitol na zajištění výdajů Úřadu vlády v rámci předsednictví ČR v Radě EU podle usnesení vlády č. 409/2009, atd.

Pokladní plnění výdajů státního rozpočtu za 1. až 3. čtvrtletí 2009, vč. porovnání se stejným obdobím roku 2008:

^*) schválený rozpočet upravený o rozpočtová opatření proverdená k 30.6.2009 podle odst. 4 a 5 přílohy 5 k vyhlášce č. 16/2001 Sb.
^**) bez neinvestičních transferů veřejným výzkumným institucím a ostatním příspěvkovým organizacím
^***) dopočet do celku

Pokladní plnění výdajů státního rozpočtu za 1. až 3. čtvrtletí 2009 dosáhlo 814,1 mld. Kč, tj. 69,8 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 3,8 % (o 30,1 mld. Kč) a bylo o 61,0 mld. Kč pod devítiměsíční alikvotou celoročního rozpočtu po změnách. Meziroční navýšení ovlivnily zejména běžné výdaje, např. sociální dávky se zvýšily celkem o 22,2 mld. Kč, výdaje na dluhovou službu o 8,6 mld. Kč, odvody a příspěvky do rozpočtu EU o 5,8 mld. Kč; kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 3,6 mld. Kč, z toho investiční transfery státním fondům o 2,6 mld. Kč. Naopak k meziročnímu snížení došlo např. u neinvestičních transferů územním rozpočtům o 12,2 mld. Kč, u neinvestičních transferů státním fondům o 1,9 mld. Kč, u výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a transferů příspěvkovým organizacím vždy o 1,3 mld. Kč, atd. Ve stejném období roku 2008 byly výdaje celkem čerpány na 70,5 % rozpočtu po změnách při meziročním růstu o 10,1 % (o 71,8 mld. Kč), tj. o 49,9 mld. Kč méně proti příslušné alikvotě rozpočtu po změnách. Ve srovnání s rokem 2008 bylo dosaženo nižšího čerpání rozpočtu po změnách jak u běžných výdajů (o 0,3 procentního bodu), tak u kapitálových výdajů (o 3,4 procentního bodu).

Strukturu výdajů státního rozpočtu za 1. až 3. čtvrtletí 2009 ukazuje následující graf:

2.1. Běžné výdaje

Běžné výdaje ve výši 733,6 mld. Kč byly plněny na 71,0 % rozpočtu po změnách a meziročně se zvýšily o 3,8 % (o 26,5 mld. Kč). Objemově nejvíce k celkovému meziročnímu navýšení běžných výdajů přispěly výdaje na dávky důchodového pojištění (o 21,5 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (o 6,1 mld. Kč), výdaje na dluhovou službu (o 8,6 mld. Kč), odvody a příspěvky do rozpočtu EU (o 5,8 mld. Kč), atd. Naopak ke značnému meziročnímu poklesu výdajů došlo u neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně (o 12,2 mld. Kč), dále např. u dávek nemocenského pojištění (o 4,0 mld. Kč), dávek státní sociální podpory (o 1,0 mld. Kč), atd.

Významná část výdajů 380,0 mld. Kč (46,7 % celkových výdajů, resp. 51,8 % běžných výdajů) směřovala do sociální oblasti¹ . Ve srovnání s výdaji za 1. až 3. čtvrtletí 2008 se tyto výdaje zvýšily o 6,8 % (o 24,2 mld. Kč); jejich čerpání z celkových výdajů bylo o 1,3 procentního bodu, resp. z běžných výdajů o 1,5 procentního bodu, vyšší.

Sociální dávky ² dosáhly celkem 320,2 mld. Kč (43,7 % běžných výdajů) a byly čerpány na 75,1 % rozpočtu po změnách při meziročním růstu o 7,4 % (o 22,2 mld. Kč). Ve státním rozpočtu 2009 jsou zahrnuty ve výši 422,0 mld. Kč s předpokládaným meziročním růstem o 7,1 % (o 28,0 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2008 a o 5,2 % (o 21,0 mld. Kč) proti skutečnosti 2008. Ke konci června byl rozpočet výdajů na sociální dávky navýšen celkem téměř o 4,3 mld. Kč, z toho zvýšení výdajů na podpory v nezaměstnanosti činilo 6,0 mld. Kč, naopak ke snížení rozpočtu o 1,5 mld. Kč došlo u dávek nemocenského pojištění, atd.

Největší objem sociálních dávek (78,9 %) představovaly výdaje na dávky důchodového pojištění, které k 30.9.2009 dosáhly 252,6 mld. Kč, tj. 75,1 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 9,3 % (o 21,5 mld. Kč), když rozpočet 2009 počítá s meziročním růstem o 10,1 % (o 31,0 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2008 a o 7,7 % (o 24,0 mld. Kč) proti skutečnosti roku 2008. Na výši vyplacených důchodů za 1. až 3. čtvrtletí 2009 a jejich srovnání se stejným obdobím roku 2008 měla vliv nejen valorizace důchodů k 1.1.2009 stanovená nařízením vlády č. 363/2008 Sb.³, ale i mimořádná valorizace důchodů k 1.8.2008 daná nařízením vlády č. 211/2008 Sb.⁴.

Na ostatní dávky⁵ v sociální oblasti bylo vynaloženo celkem 25,3 mld. Kč, tj. 73,2 % rozpočtu po změnách. Z toho dávky nemocenského pojištění představovaly 20,1 mld. Kč(72,8 % rozpočtu po změnách) s meziročním snížením o 16,8 % (o 4,1 mld. Kč). Schválený rozpočet dávek nemocenského pojištění na rok 2009 ve výši 29,1 mld. Kč je stanoven na stejné úrovni schváleného rozpočtu roku 2008 (pouze o 0,2 % vyšší, tj. o 44,3 mil. Kč). Proti celoroční skutečnosti 2008 však v rozpočtu dochází ke snížení předpokládaných výdajů na nemocenské dávky o 9,4 % (o 3,0 mld. Kč) v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu o zrušení 3-denní karenční doby s účinností od 30.6.2008. Podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl odložené účinnosti dnem 1.1.2009, přísluší nemocenské vždy od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství se vyplácejí od vzniku sociální události, a to vždy za kalendářní dny⁶. Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného).

Dávky státní sociální podpory⁷ byly k 30.9.2009 čerpány v celkové výši 30,9 mld. Kč, tj. 69,9 % rozpočtu po změnách k 30.6.2009⁸ , při meziročním poklesu o 3,2 % (o 1,0 mld. Kč). Ve schváleném rozpočtu jsou tyto dávky zahrnuty ve výši 44,4 mld. Kč, tj. 97,2 % schváleného rozpočtu roku 2008 (o 1,3 mld. Kč méně); proti skutečnosti 2008 jsou plánované výdaje vyšší o 5,8 % (o 2,4 mld. Kč). Řada dávek státní sociální podpory je stanovena v absolutních částkách bez přímé vazby na životní minimum a neprobíhají automatické valorizace těchto dávek (vláda má možnost valorizovat životní a existenční minimum a související dávky, nikoliv povinnost).

Podpory v nezaměstnanosti byly vyplaceny v částce 11,4 mld. Kč, tj. o 4,0 % více než stanovil rozpočet po změnách k 30.6.2009⁸. Meziročně se tyto výdaje více než zdvojnásobily, resp. meziroční zvýšení činilo 115,7 %, tj. 6,1 mld. Kč, při plnění rozpočtu vyšším o 28,4 procentního bodu; jejich podíl na sociálních dávkách byl rovněž dvojnásobný a zvýšil se o 1,8 procentního bodu. Výše výdajů na podpory v nezaměstnanosti závisí na celkové míře nezaměstnanosti a na jejím vývoji. Míra registrované nezaměstnanosti k 30.9.2009 vypočtená z dosažitelných uchazečů o zaměstnání činila 8,6 %, počet evidovaných nezaměstnaných dosáhl 500,8 tis. osob a počet volných 38,8 tis. Všechny podpory v nezaměstnanosti jsou vypláceny prostřednictvím úřadů práce.

Srovnání s předchozími čtyřmi roky, koncem roku 2008 a vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých čtvrtletí 2009 ukazuje následující tabulka:

Schválený státní rozpočet předpokládal meziroční snížení výdajů o 28,6 % (o 2,0 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu 2008, proti skutečným výdajům v roce 2008, kdy podpory v dosáhly téměř 7,1 mld. Kč, je rozpočtováno o 29,1 % méně (o 2,1 mld. Kč). V souvislosti s růstem nezaměstnanosti v roce 2009 v důsledku hospodářské krize vláda svým usnesením č. 363/2009 souhlasila mj. s přesunem vázaných prostředků v kapitolách státního rozpočtu podle usnesení vlády č. 122/2009 do kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí ve výši 5,5 mld. Kč a s přesuny 0,5 mld. Kč v rámci této kapitoly na posílení závazného ukazatele "podpory v nezaměstnanosti". Státní rozpočet po změnách k 30.6.2009 tak činil 11,0 mld. Kč.

Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách ukazuje následující graf:

Výdaje státu na aktivní politiku zaměstnanosti⁹ ke konci září 2009 činily 3,3 mld. Kč, tj. 51,5 % rozpočtu po změnách, při meziročním poklesu o 27,8 % (téměř o 1,3 mld. Kč). Schválený rozpočet 5,7 mld. Kč (vč. prostředků z rozpočtu EU) předpokládá pokles výdajů o 17,4 % (o 1,2 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2008 a navýšení o 1,0 % (o 59,2 mil. Kč) proti skutečnosti 2008.

Výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele poskytované podle zákona č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dosáhly ze první tři čtvrtletí 2009 celkem 577,1 mil. Kč, tj. o 70,6 % více než předpokládal rozpočet po změnách k 30.6.20098. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 byly v souvislosti s probíhající hospodářskou krizí téměř 6x vyšší.

Nízké čerpání výdajů na platy, ostatní platby za provedenou práci a povinné pojistné placené zaměstnavatelem ve výši 62,0 % rozpočtu (63,8 mld. Kč) je obvyklé a souvisí s měsíčním posunem v účtování (ve stejném období předchozího roku to bylo rovněž 62,0 % rozpočtu). Meziročně tyto výdaje vzrostly o 3,8 %, tj. o 2,3 mld. Kč.

Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím (mimo veřejným výzkumným institucím a příspěvkovým organizacím jiných zřizovatelů) byly uvolněny ve výši 34,6 mld. Kč, tj. 76,5 % rozpočtu po změnách (o 14,0 procentních bodů více než ve stejném období roku 2008). Meziročně se tyto výdaje státního rozpočtu zvýšily o 4,0 % (o 1,3 mld. Kč). Schválený rozpočet 45,5 mld. Kč počítá u dotčených organizací s meziročním růstem výdajů o 9,7 % (o 4,0 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2008 a proti skutečnosti 2008 s růstem o 8,0 % (o 3,4 mld. Kč).

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně byly čerpány v celkovém objemu téměř 50,6 mld. Kč, tj. na 64,5,0 % rozpočtu po změnách. Z toho na transfery fondům sociálního a zdravotního pojištění, představující platby státu na zdravotní pojištění za vybrané skupiny obyvatel, připadlo 36,5 mld. Kč (76,9 % rozpočtu) při meziročním zvýšení o 2,8 % (o 1,0 mld. Kč). Tato platba se za jednotlivé měsíce postupně navyšovala v závislosti na růstu počtu dotčených pojištěnců, zejména z kategorie "uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce". Státní rozpočet 47,4 mld. Kč předpokládá meziroční snížení výdajů o 0,7 % (325,0 mil. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2008, proti skutečnosti 2008 pak navýšení 0,3 % (o 150,9 mil. Kč). V roce 2009 zůstává platba státu za dotčenou osobu a měsíc 677,- Kč jako v roce 2008 v důsledku fixace všeobecného vyměřovacího základu v rámci zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Státním fondům bylo k 30.9.2009 převedeno celkem 14,1 mld. Kč neinvestičních prostředků, tj. 45,5 % rozpočtu po změnách při meziročním poklesu o 11,9 % (o 1,9 mld. Kč). Ve schváleném státním rozpočtu byly neinvestiční transfery státním fondům zahrnuty v částce 32,0 mld. Kč, z toho 28,3 mld. Kč pro Státní zemědělský intervenční fond a 3,7 mld. Kč pro Státní fond dopravní infrastruktury; proti schválenému rozpočtu 2008, kde byly zahrnuty neinvestiční prostředky pouze pro Státní zemědělský intervenční fond, jsou výdaje pro tento fond rozpočtovány o 23,5 % (o 8,7 mld. Kč) nižší; proti skutečnosti 2008 se neinvestiční transfery státním fondům celkem mají snížit o 7,4 % (o 2,6 mld. Kč).

Veřejným rozpočtům územní úrovně bylo ke konci září 2009 převedeno celkem 93,4 mld. Kč neinvestičních prostředků, tj. 72,9 % rozpočtu po změnách. Meziroční pokles o 11,6 % (o 12,2 mld. Kč) souvisel zejména s tím, že kapitolou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nebyla převedena záloha na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na 4. čtvrtletí, když v roce 2008 byla poskytnuta ve výši 18,0 mld. Kč. K 30.9.2009 uvedené náklady škol byly ze státního rozpočtu hrazeny ve výši 56,7 mld. Kč, tj. o 18,3 mld. Kč méně než ke stejnému datu roku 2008. Dále bylo např. kapitolou Ministerstvo práce a sociálních věcí uvolněno na dávky v hmotné nouzi a dávky zdravotně postiženým 4,7 mld. Kč a na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách 14,2 mld. Kč. Schválený rozpočet neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně 134,5 mld. Kč předpokládá meziroční nárůst o 8,6 % (o 10,6 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu 2008 a o 12,8 % (o 15,2 mld. Kč) proti skutečnosti 2008.

Na realizaci státních záruk vč. úhrady závazků státní organizaci Správa železniční dopravní cesty podle zákona č. 77/2002 Sb., bylo použito 1,7 mld. Kč a na splátky jistin a úroků na realizaci státních záruk za úvěry přijaté ČMZRB na financování infrastruktury 2,3 mld. Kč. Celkem bylo čerpáno 50,6 % rozpočtu při meziročním poklesu o 15,3 % (o 229,7 mil. Kč). Státní rozpočet počítá s meziročním snížením výdajů o 6,6 % (o 578 mil. Kč), proti skutečnosti roku 2008 by se tyto výdaje měly zvýšit o 29,3 % (o 1,8 mld. Kč).

Státní podpora stavebního spoření poskytovaná podle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů, byla v období leden-září 2009 vyplacena ve výši 12,4 mld. Kč, tj. na 85,2 % rozpočtu (platby za předchozí rok jsou prováděny převážně v průběhu 2. čtvrtletí sledovaného roku). Meziroční snížení výdajů o 7,6 % (o 1,0 mil. Kč) souviselo s poklesem celkového počtu smluv o stavebním spoření ve fázi spoření, a to zejména smluv uzavřených podle právní úpravy platné do 31.12.2003 s maximální státní podporou 4 500,- Kč. Státní rozpočet předpokládá meziroční snížení výdajů na podporu stavebního spoření o 2,7 % (o 400,0 mil. Kč), naopak proti skutečnosti 2008 by tyto výdaje měly zvýšit o 2,7 % (o 389,9 mil. Kč).

Státní příspěvek na důchodové připojištění poskytnutý za první tři čtvrtletí roku 2009 činil téměř 4,0 mld. Kč, tj. 61,8 % rozpočtu, při meziročním růstu o 6,8 % (o 250,6 mil. Kč). Státní rozpočet 6,4 mld. Kč počítá s růstem těchto výdajů o 25,5 % (o 1,3 mld. Kč) proti rozpočtu roku 2008, proti skutečnosti roku 2008 pak o 28,2 % (o 1,4 mld. Kč).

Na odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie je ve státním rozpočtu na rok 2009 vyčleněno 34,8 mld. Kč; ke konci září byly odvedeny prostředky ve výši přes 25,4 mld. Kč, tj. 74,2 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 29,4 % (o 5,8 mld. Kč). Z celku odvod podle daně z přidané hodnoty, vč. korekcí Spojenému království a některým dalším členským státům, činil téměř 7,0 mld. Kč a odvod podle hrubého národního produktu 18,4 mld. Kč. Kromě toho byl na počátku roku 2009 uhrazen ročnípříspěvek do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel v částce 377,8 mil. Kč. Státní rozpočet na rok 2009 počítá s růstem odvodů a příspěvků do rozpočtu EU celkem o 16,6 % (o 5,0 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu 2008, proti celoroční skutečnosti 2008 jsou rozpočtované výdaje na rok 2009 vyšší o 15,1 % (o 4,6 mld. Kč).

Běžné výdaje kapitoly Státní dluh (zejména úroky) dosáhly více než 38,5 mld. Kč, tj. 79,6 % rozpočtu po změnách (o 13,7 procentního bodu více než ke konci 3. čtvrtletí 2008), meziroční růst výdajů dosáhl 28,7 % (zvýšení o 8,6 mld. Kč). Čerpání finančních prostředků v průběhu roku souvisí s úrokovými platbami v návaznosti na platební kalendář střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů.

2.2. Kapitálové výdaje

Státní rozpočet na rok 2009 stanovil rozsah kapitálových výdajů ve výši 114,1 mld. Kč, což představuje proti schválenému rozpočtu roku 2008 o 14,3 mld. Kč, tj. o 11,9 % méně, proti skutečnosti dosažené v roce 2008 pak o 9,1 mld. Kč, tj. o 8,7 % více. Meziroční pokles rozpočtovaných kapitálových výdajů (ve vztahu ke schválenému rozpočtu roku 2008) je ovlivněn řadou různorodých vlivů. Jedná se o jinou strukturu výdajů na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a státního rozpočtu. Například v kapitole Ministerstvo pro místní rozvoj jsou pro rok 2009 rozpočtovány investiční transfery regionálním radám pouze ve výši 1,2 mld. Kč (z celkové částky transferů regionálním radám 8,5 mld. Kč), v roce 2008 byly tyto transfery ve výši 9,3 mld. Kč rozpočtovány jen v rámci investičních výdajů. Snížení je dále ovlivněno strukturou transferů poskytovaných Státnímu fondu dopravní infrastruktury z rozpočtuMinisterstva dopravy. Na rozdíl od roku 2008, kdy byly rozpočtovány pouze investiční transfery, v roce 2009 rozpočet počítá i s neinvestičními transfery v rozsahu 3,7 mld. Kč (např. na opravy dálnic, silnic a železnic).

Uvedené příklady dokládají, že dochází k přesnějšímu rozpočtování programů EU (rozčlenění na investiční a neinvestiční), neboť již byly schváleny projekty EU na programovací období 2007-2013. V roce 2008 docházelo k přesunu do neinvestičních výdajů formou rozpočtových opatření v průběhu roku v návaznosti na schvalování programů a projektů EU.

Rozpočtovanou výši kapitálových výdajů ovlivňuje dále rozsah programů spolufinancovaných z rozpočtu EU a stanovení priorit jednotlivých kapitol v rámci stanovených výdajů.

Kromě Ministerstva dopravy a Ministerstva pro místní rozvoj, u nichž došlo k nejvyššímu meziročnímu snížení rozpočtovaných kapitálových výdajů, byl menší pokles investičních výdajů zaznamenán u většiny ostatních kapitol státního rozpočtu, a to zejména u Ministerstva průmyslu a obchodu, u Ministerstva zdravotnictví a u Ministerstva obrany. Na druhé straněk nárůstu rozpočtovaných kapitálových výdajů došlo především u Ministerstva životního prostředí, u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a u Ministerstva vnitra. Nově jsou od roku 2009 zařazeny transfery na projekty financované z úvěrů od mezinárodních finančních institucí, konkrétně od Evropské investiční banky, v kapitole Státní dluh - místo v kapitole Operace státních finančních aktiv, kde byly rozpočtovány do roku 2008.

Z druhového hlediska jsou kapitálové výdaje rozpočtovány nejvíce jako investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (SFDI - 33,6 mld. Kč), transfery příspěvkovým organizacím (19,1 mld. Kč), pořízení dlouhodobého hmotného majetku (17,1 mld. Kč), transfery územním rozpočtům (9,1 mld. Kč), podnikatelským subjektům (5,2 mld. Kč) apod.

Z celkové částky 114,1 mld. Kč rozpočtovaných kapitálových výdajů nejvíce prostředků připadá na Ministerstvo dopravy (38,0 mld. Kč, tj. 33 % všech kapitálových výdajů státního rozpočtu), na kapitolu Státní dluh (15,5 mld. Kč), na Ministerstvo životního prostředí (9,9 mld. Kč), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (9,8 mld. Kč), Ministerstvo obrany (8,1 mld. Kč), na kapitolu Všeobecná pokladní správa (5,1 mld. Kč), na Ministerstvo vnitra (5,0 mld. Kč), Ministerstvo pro místní rozvoj (4,1 mld. Kč), Ministerstvo zdravotnictví (2,8 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (2,8 mld. Kč), na kapitolu Operace státních finančních aktiv (2,8 mld. Kč), Ministerstvo zemědělství (2,3 mld. Kč), Ministerstvo kultury (1,9 mld. Kč), Ministerstvo spravedlnosti (1,5 mld. Kč) apod.

Značná část kapitálových výdajů souvisí s financováním programů reprodukce a provozování majetku, na které je rozpočtem určeno celkem 62,9 mld. Kč (včetně běžných výdajů souvisejících s programy). Proti schválenému rozpočtu na rok 2008 jsou o 3,9 mld. Kč, tj. o 5,8 % nižší. Do výdajů roku 2009 je zahrnuta i část transferů poskytnutých na financování programů z fondů EU v celkové výši 18,4 mld. Kč, proti roku 2008 o 6,9 mld. Kč (o 60,0 %) vyšší.

Z hlediska sektorů alokace jsou výdaje státního rozpočtu na programy směrovány především ve prospěch organizací vládního sektoru, tj. subjektů zřízených (založených) ústředním orgánem státní správy (38,6 mld. Kč, tj. 61,5 % všech výdajů na programy), v menším rozsahu pak veřejnému sektoru - obcím (7,9 mld. Kč), krajům (3,2 mld. Kč) a vysokým školám (2,8 mld. Kč). Další prostředky jsou určeny neveřejnému sektoru - jiným než bankovním a finančním institucím (1,4 mld. Kč) a jiným rozpočtem předběžně nekonkretizovaným sektorům (8,7 mld. Kč).

Výdaje na programy vedené v ISPROFIN byly jednotlivými resorty zpracovány ve vazbě na výdaje stanovené usnesením vlády č. 736/2008 ke státnímu rozpočtu ČR na rok 2009 a střednědobému výhledu na léta 2010 a 2011. Věcné, časové a finanční parametry akcí (projektů) zabezpečujících cíle programů jsou Ministerstvem financí sledovány v Informačním systému programového financování (ISPROFIN).

V souvislosti s připravovanou transformací programového financování byla změněna struktura státního rozpočtu s tím, že akce v jednotlivých programech jsou rozděleny podle typu na výdaje vedené v EDS (evidenční dotační systém) a v SMVS (správa majetku ve vlastnictví státu) a zároveň jsou jednotlivé programy uváděny ve struktuře členění na krátkodobé akce, střednědobé a střednědobé dokončované akce a dlouhodobé a dlouhodobé dokončované akce. Jmenovitý seznam akcí je uváděn s finančními objemy ve všech letech jejich realizace, resp. v letech 2006-2013 dle údajů uvedených v ISPROFIN. Z celkových výdajů na programové financování ve výši 62,9 mld. Kč připadá na výdaje v EDS 23,9 mld. Kč a v SMVS 38,9 mld. Kč.

V roce 2009 lze očekávat změny přístupu resortů k reprodukci majetku ve vlastnictví státu, a to směrem k její neinvestiční části, tj. od pořizování nového majetku ke kvalitnější péči o jeho stav.

Z uvedené celkové rozpočtované částky 62,9 mld. Kč určené na financování programů připadá největší část na státní rozpočet, resp. rozpočet kapitol správců programů (44,4 mld. Kč, tj. 70,7 %), další část na zdroje z Fondu soudržnosti EU (10,1 mld. Kč, tj. 16,1 %), na zdroje ze strukturálních fondů EU (8,3 mld. Kč, tj. 13,1 %), zbytek připadá na zdroje z Finančního mechanizmu EHP/Norsko (94 mil. Kč). Zatímco zdroje financování programů z rozpočtu kapitol-správců programů a ze strukturálních fondů EU se meziročně snížily, zdroje z Fondu soudržnosti EU a z FM EHP/Norsko se zvýšily.

Na kapitálových výdajích se významnou měrou podílejí i výdaje na transfery na projekty financované z úvěrů od mezinárodních finančních institucí, konkrétně od Evropské investiční banky. Úvěry přijaté Českou republikou od této banky jsou v letošním roce rozpočtovány v kapitole Státní dluh a jejich čerpání se očekává v celkové výši 15,8 mld. Kč. Tyto prostředky jsou určeny zejména pro Ministerstvo dopravy (ve výši 13,5 mld. Kč), a to na výstavbu silničního okruhu kolem hlavního města Prahy, jihozápadní části (3,5 mld. Kč), a na rámcový úvěr přijatý Českou republikou od EIB na Operační program Doprava - A (10,0 mld. Kč). Pro Ministerstvo zemědělství (celkem 1,8 mld. Kč) na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací (700 mil. Kč), na program prevence před povodněmi II (600 mil. Kč), na podporu obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavbu vodních nádrží (400 mil. Kč) a na projekt Vodovody a kanalizace II (150 mil. Kč). Pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jsou úvěrové prostředky určeny na program obnovy a rozvoje Masarykovy univerzity v Brně (427 mil. Kč).

Čerpání kapitálových výdajů v prvních třech čtvrtletích roku 2009 ve výši 80,5 mld. Kč představovalo 60,2 % upraveného rozpočtu (v roce 2008 to bylo 63,6 %) a bylo o 19,8 mld. Kč pod třemi čtvrtinami rozpočtované hodnoty. Meziročně se kapitálové výdaje zvýšily o 3,6 mld. Kč, tj. o 4,6 %. Podrobnější plnění kapitálových výdajů za 1. až 3. čtvrtletí bude známo po zpracování finančních výkazů kapitol státního rozpočtu (tj. koncem měsíce října).

Na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky v celkové rozpočtované výši 15,8 mld. Kč bylo z kapitoly Státní dluh v 1. až 3. čtvrtletí 2009 rozpočtovými opatřeními transferováno věcně příslušným ministerstvům 8,8 mld. Kč, z toho Ministerstvu dopravy 5,6 mld. Kč, Ministerstvu zemědělství 2,5 mld. Kč a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy 717 mil. Kč. Z těchto transferovaných prostředků částka ve výši 4,5 mld. Kč se týkala financování projektů v rámci Operačního programu Doprava, částka 1,6 mld. Kč směřovala na financování protipovodňových opatření, 1,1 mld. Kč na výstavbu jihozápadní části silničního okruhu Prahy, 0,9 mld. Kč na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací a 0,7 mld. Kč na výstavbu kampusu Masarykovy univerzity v Brně.

Podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), § 10, odstavec 4, tvoří od roku 2001 příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s obsluhou a s umořováním státního dluhu kapitolu Státní dluh. Přehled rozpočtových příjmů kapitoly Státní dluh v 1.-3. čtvrtletí 2009 podává následující tabulka.

Tyto výsledky kapitoly znamenají, že v porovnání s 1.-3 čtvrtletím 2008 se v 1.-3. čtvrtletí 2009 celkové příjmy kapitoly snížily o 4,9%, přičemž úrokové příjmy se snížily o 6,1%. Příjmy kapitoly za 1.-3. čtvrtletí 2009 se snížily meziročně ve srovnání s 1.-3. čtvrtletím 2008 o 271 mil. Kč. Příjmy kapitoly jsou ve srovnání se schváleným rozpočtem, který je shodný s rozpočtem po změnách, o 3,2 procentních bodů nad alikvotou pro 1.-3. čtvrtletí 2009.

Celkové příjmy kapitoly v 1.-3. čtvrtletí 2009 dosáhly výše 5 223 mil. Kč, což představuje 78,2 % příjmů rozpočtovaných pro rok 2009. Příjmy kapitoly Státní dluh byly v 1.-3. čtvrtletí 2009 tvořeny převážně úrokovými příjmy, ale též příjmy z realizovaných kurzových zisků.

Úrokové příjmy kapitoly Státní dluh ve výši 5 111 mil. Kč byly tvořeny z větší části příjmy vnitřního dluhu, které dosáhly 4 295 mil. Kč. Z této částky představují příjmy ze střednědobých a dlouhodobých dluhopisů celkem 2 907 mil. Kč, kdy 1 979 mil. Kč činily alikvotní úrokové výnosy spojené s emisemi SDD na primárním trhu a prodeji těchto instrumentů na trhu sekundárním, 924 mil. Kč prémie spojené s transakcemi s SDD na primárním a sekundárním trhu a 4 mil. Kč příjmy spojené s vratkami propadlých kupónů SDD vyplácených v minulých letech. Příjmy ze střednědobých a dlouhodobých dluhopisů vzrostly oproti 1.-3. čtvrtletí 2008 o 33,9% především v důsledku zvýšené emisní činnosti v 1.-3. čtvrtletí 2009 vzhledem ke stejnému období minulého roku.

Příjmy z krátkodobých poskytnutých půjček ve výši 1 388 mil. Kč jsou tvořeny zejména příjmy z aktivních operací řízení likvidity na účtu řízení likvidity státní pokladny (repo operací se zástavou poukázek ČNB a SPP a depozitních operací) ve výši 1 380 mil. Kč. Příjmy z cizoměnových aktivních depozit činí 8 mil. Kč a nepatrné hodnoty též dosahují příjmy z aktivních korunových transakcí spojených s měnovými operacemi. Příjmy z krátkodobých poskytnutých půjček poklesly ve srovnání s 1.-3. čtvrtletím roku 2008 o 47,3 %, což bylo způsobeno menším objemem investovaných prostředků a nižšími úrokovými sazbami.

Úrokové příjmy vnějšího dluhu dosáhly v 1.-3. čtvrtletí 2009 velikosti 816 mil. Kč, přičemž byly dány téměř výhradně příjmy ze swapových operací, které činily 814 mil. Kč, 2 mil. Kč pak dosahovaly příjmy z aktivních cizoměnových operací. Ve srovnání s 1.-3. čtvrtletím 2008 došlo k růstu příjmů vnějšího dluhu o 28,6%, což bylo dáno novými příjmy ze swapů spojených s 3. emisí eurobondů.

Příjmy z realizovaných kurzových zisků činily v 1.-3. čtvrtletí 2009 celkem 113 mil. Kč a byly dány zejména příjmy spojenými s emisemi eurobondů ve výši 111 mil. Kč a dále příjmem vztaženým ke směnce k úhradě účasti u EBRD ve výši 2 mil. Kč.

Přehled rozpočtových výdajů kapitoly Státní dluh v 1.-3. čtvrtletí 2009 podává následující tabulka.

Tyto výsledky kapitoly znamenají, že v porovnání s 1.-3. čtvrtletím 2008 se v 1.-3. čtvrtletí 2009 celkové výdaje kapitoly zvýšily o 28,7%, resp. úrokové výdaje o 28,4 %, zatímco státní dluh vzrostl o 26,1 % (v porovnání konec 3Q2009 / konec 3Q2008). Výdaje kapitoly za 1.-3. čtvrtletí 2009 se zvýšily meziročně ve srovnání s 1.-3. čtvrtletím 2008 o 8 597 mil. Kč. Výdaje kapitoly jsou ve srovnání s rozpočtem po změnách o 5,3 procentních bodů pod alikvotou pro 1.-3. čtvrtletí 2009.

Celkové výdaje kapitoly v 1.-3. čtvrtletí 2009 dosáhly výše 38 558 mil. Kč, což představuje 69,7% rozpočtu po změnách roku 2009. Úrokové výdaje činily 38 319 mil. Kč, poplatky 231 mil. Kč a úmor státního dluhu pak 9 mil. Kč.

Růst úrokových výdajů v 1.-3. čtvrtletí 2009 oproti stejnému období minulého roku byl dán zejména růstem státního dluhu. Úrokové výdaje jsou o 4,9 procentních bodů nad alikvotou pro 1.-3. čtvrtletí 2009, což je dáno vysokým růstem státního dluhu a relativně vysokými úrokovými sazbami z dlouhodobých dluhových instrumentů.

V úrokových výdajích stále dominují úrokové výdaje na vnitřní dluh (30 461 mil. Kč), avšak v porovnání s 1.-3. čtvrtletím 2008 se podíl úrokových výdajů na vnitřní dluh na celkových úrokových výdajích snížil o 4,5 procentního bodu z 84,0% na 79,5%.

Úrokové výdaje na vnitřní (domácí) dluh jsou složeny především z úrokových výdajů na státní pokladniční poukázky a z úrokových výdajů na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Úrokové výdaje na státní pokladniční poukázky dosáhly v 1.-3. čtvrtletí 2009 výše 1 531 mil. Kč oproti 1 593 mil. Kč ve stejném období roku 2008, což představuje úbytek 3,9%. Úrokové výdaje na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy dosáhly v 1.-3. čtvrtletí 2009 výše 28 929 mil. Kč oproti 23 456 mil. Kč ve stejném období roku 2008, vzrostly tedy o 23,3%. Většinu z těchto výdajů tvořily výdaje na vyplacené kupóny SDD, a to 22 260 mil. Kč. Úrokové výdaje na SDD byly dále tvořeny výdaji na diskonty SDD ve výši 6 265 mil.Kč, přičemž z této částky činily diskonty z emisí na primárním trhu 5 244 mil. Kč a z obchodů na trhu sekundárním pak 1 021 mil. Kč. Výdaje ve výši 404 mil. Kč byly tvořeny vyplacenými alikvotními úrokovými výnosy ze zpětných odkupů na sekundárním trhu.

Součástí úrokových výdajů na vnitřní dluh jsou i výdaje na krátkodobé půjčky, které dosáhly hodnoty 1 mil. Kč (jde o výdaje na pasivní korunové transakce spojené s měnovými operacemi a pasivní operace řízení likvidity).

Úrokové výdaje na vnější (zahraniční) dluh ve výši 7 858 mil. Kč byly dány zejména úroky zahraničních emisí státních dluhopisů České republiky, které v 1.-3. čtvrtletí 2009 činily 6 747 mil. Kč oproti 3 613 mil. Kč v 1.-3. čtvrtletí 2008 (přírůstek o 86,7%). Tyto úrokové výdaje byly určeny především výdaji na swapové operace, jenž byly realizovány pro zajištění těchto zahraničních emisí dluhopisů proti devizovému a úrokovému riziku. Výdaje na tyto zajišťovací operace činily v 1.-3. čtvrtletí 2009 celkem 3 366 mil. Kč. Úrokové výdaje na zahraniční emise dluhopisů byly ovlivněny rovněž přímými výdaji na kupóny 2. a 3. emise eurobondů ve výši 2 781 mil. Kč, diskontem 4. emise eurobondů ve výši 461 mil. Kč a výdaji na FX spotovou operaci spojenou se 2.emisí eurobondů ve výši 139 mil. Kč. Vysoký nárůst úrokových nákladů na zahraniční emise dluhopisů byl dán zejména významným nárůstem těchto dluhopisů v oběhu.

Druhou složkou úrokových výdajů na vnější dluh byly výdaje z titulu půjček od Evropské investiční banky (EIB) ve výši 1 112 mil. Kč, které se v porovnání s 1.-3. čtvrtletím 2008 snížily o 4,4%, a to v důsledku poklesu úrokových sazeb z těchto půjček.

V 1.-3. čtvrtletí 2009 činily poplatky spojené s obsluhou státního dluhu 231 mil. Kč, což je 78,6% rozpočtu po změnách. Ve srovnání s 1.-3. čtvrtletím 2008 se úhrady z titulu poplatků zvýšily o 104,3%. Tento vysoký objem výdajů na poplatky vzhledem k 1.-3. čtvrtletí 2008 byl způsoben zejména relativně vysokými výdaji na poplatky spojenými s 4. emisí eurobondů. V průběhu 1.-3. čtvrtletí 2009 došlo též ke splátkám směnek pro úhradu účasti u Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a vypořádání kursového rozdílu se státním rozpočtem ve výši 9 mil. Kč, což představuje 85,5% rozpočtované částky ukazatele Úmor státního dluhu a o 26,0% nižší výdaj než ve stejném období minulého roku.

V roce 2009 byl ve výdajích kapitoly Státní dluh poprvé rozpočtován ukazatel "Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí" (dále jen "transfery"). V rámci tohoto ukazatele jsou rozpočtovány prostředky získané z úvěrů od Evropské investiční banky, které jsou v průběhu roku převáděny prostřednictvím rozpočtových opatření do jiných rozpočtových kapitol. Jinak řečeno, skutečné výdaje v rámci tohoto ukazatele kapitoly Státní dluh budou nulové.

V průběhu 1.-3. čtvrtletí 2009 bylo formou rozpočtových opatření převedeno z "transferů" celkem 8 772 mil. Kč. Rozpočet tohoto ukazatele se tak snížil z 15 823 mil. Kč na 7 051 mil. Kč.

Ministerstvo financí sledovalo během prvních tří čtvrtletí strategické cíle v oblasti řízení dluhového portfolia v souladu se Strategií financování a řízení státního dluhu pro rok 2009 zveřejněnou dne 1. prosince 2008 na základě rozhodnutí ministra financí ze dne 26. listopadu 2008 (Č.j.: 20/95845/2008). Tento řídící dokument konkretizuje roční program financování potřeb centrální vlády a kvantifikuje cíle, které vymezují operační prostor pro taktické řízení státního dluhu a státních finančních aktiv prostřednictvím aktivních operací na sekundárním trhu státních dluhopisů a finančních derivátů.

Přehled plnění strategických cílů ke konci třetího čtvrtletí 2009

Hodnocení směrování struktury dluhového portfolia k vyhlášeným cílům a plnění ročního programu financování státu ke konci třetího čtvrtletí 2009 je shrnuto následujícím přehledem.

Vzhledem ke světové finanční krizi a tím i vyšší výpůjční potřebě vlády byly překročeny vyhlášené cíle finančního programu. Ministerstvo financí bude při plnění dalšího financování pružně reagovat na aktuální výpůjční potřeby vlády a situaci na trhu.

Poznámky: SDD - domácí středně a dlouhodobé státní dluhopisy; Hrubá emise zahrnuje SDD sekundární prodeje.
Zdroj: MF ČR.

V oblasti zahraničního financování byla dne 29. dubna vydána čtvrtá veřejná syndikovaná zahraniční emise ve výši 1,5 mld. EUR, tj. cca 39,5 mld. Kč, což je přibližně polovina původně vyhlášené maximální zahraniční emisní činnosti vyhlášené v rámci finančního programu pro rok 2009. Dále došlo ve třetím čtvrtletí k čerpání dvou tranší půjček od Evropské investiční banky v celkové výši 2,2 mld. Kč. Celkem je načerpáno za první tři čtvrtletí 6,9 mld. Kč tj. cca 43,9 % tohoto typu financování schváleného zákonem o státním rozpočtu na rok 2009.

V oblasti domácí emisní činnosti došlo ve třetím čtvrtletí k hrubé emisi středně a dlouhodobých dluhopisů v nominální hodnotě 32,4 mld. Kč, z toho 4,6 mld. Kč bylo prodáno na sekundárním trhu prostřednictvím obchodních systémů Odboru řízení státního dluhu. Celkem za první tři čtvrtletí činila hrubá emise 177,3 mld. Kč, z toho bylo 33,4 mld. Kč prodáno na sekundárním trhu. Tímto došlo k využití 141,8 % původně schváleného ročního maximálního limitu pro domácí emisní činnost. V průběhu třetího čtvrtletí došlo ke zpětným odkupům ve výši 0,9 mld. Kč, celkem za první tři čtvrtletí činní úhrn zpětných odkupů 13,5 mld. Kč. Čistá emise státních dluhopisů za první tři čtvrtletí činila 125,9 mld. Kč. Celkový nárůst peněžních instrumentů v oběhu ve třetím čtvrtletí činil -0,3 mld. Kč, od začátku roku činí nárůst peněžních instrumentů v oběhu 0,7 mld. Kč.

Refinanční riziko

Refinanční riziko zůstává i v roce 2009 rizikem, jehož stabilizace utváří centrální bod pro řízení emisní činnosti a operace se státními dluhopisy na sekundárním trhu. Od roku 2000 je toto riziko systematicky snižováno přepínáním ze státních pokladničních poukázek do středně- a dlouhodobých státních dluhopisů a eurobondů při financování dlouhodobého státního dluhu. Počínaje rokem 2007 je toto riziko aktivně řízeno také prostřednictvím zpětných odkupů státních dluhopisů a ostatních operací na sekundárním trhu.

Hlavním kritériem, které ministerstvo dlouhodobě používá pro měření tohoto rizika, je krátkodobý státní dluh (splatný do 1 roku). Ten se dařilo meziročně snižovat z hodnoty 69 % v roce 2000 na 25 % na konci roku 2004, na 22,1 % na konci roku 2005 a ke konci roku 2006 bylo dosaženo hodnoty 17,1 % v souladu s dlouhodobě cílovanou limitní hranicí 20 % a méně. Ta se tak definitivně stala počínaje rokem 2007 fundamentálním limitem emisní činnosti Ministerstva financí a řízení finančních rizik českého dluhového portfolia. Dosažením hodnoty 18,7 % byl tento limit ke konci roku 2007 splněn. Ke konci třetího čtvrtletí roku 2009 činila hodnota tohoto ukazatele 12,9 %.

Novým strategickým cílem počínaje rokem 2005 v oblasti řízení refinančního rizika je také průměrná splatnost státního dluhu, která ke konci roku 2005 dosáhla hodnoty 5,8 let, ke konci roku 2006 hodnoty 6,2 let a ke konci roku 2007 hodnoty 6,4 let. Ke konci třetího čtvrtletí roku 2009 činila hodnota tohoto ukazatele 6,4 roku a pohybuje se tak v mezích cílového pásma 5,5 až 7 let.

Klíčovým ukazatelem refinančního rizika je stabilizace profilu splácení státního dluhu. Vývoj tohoto profilu ke konci třetího čtvrtletí roku 2009 ve srovnání s koncem let 2007 a 2008 zachycuje graf.

Úrokové riziko

Struktura státního dluhu z hlediska úročení dluhových instrumentů zůstala během třetího čtvrtletí 2009 stabilizována pod hranicí 30 % na úrovni 27,5 % co se týká úrokové refixace dluhového portfolia do 1 roku.

Počínaje rokem 2006 došlo na základě schválené strategie financování a řízení státního dluhu k opuštění explicitního cílování modifikované durace. Novým klíčovým cílem pro řízení úrokového rizika byla vyhlášena úroková refixace do 1 roku v pásmu 30 až 40% dluhového portfolia. Ke konci třetího čtvrtletí se tak hodnota tohoto ukazatele pohybovala pod spodní hranicí cílového pásma.

Úplný časový profil rozložení refixování instrumentů nominálního dluhového portfolia ke konci třetího čtvrtletí ve srovnání se stavem na konci let 2007 a 2008 zachycuje následující graf.

V rámci řízení likvidity Souhrnného účtu státní pokladny byly v 1.-3. čtvrtletí roku 2009 provedeny krátkodobé investice s použitím zástavy poukázek ČNB v hodnotě 2 534 799 mil. Kč, splátky přitom dosáhly do konce 1.-3. čtvrtletí 2 378 399 mil. Kč ⁴ . Celkový výnos těchto investic činil 1 310,00 mil. Kč. K 30. 9. 2009 byly na majetkovém účtu MF evidovány poukázky ČNB v nominální hodnotě 158 651 mil. Kč.

Současně byly do konce 1.-3. čtvrtletí 2009 provedeny krátkodobé investice s použitím zástavy SPP v objemu 71 876 mil. Kč a splátky přitom dosáhly objemu 67 376 mil. Kč. Celkový výnos těchto investic činil 37,51 mil. Kč. K 30. 9. 2009 byly na majetkových účtech MF evidovány poukázky SPP v nominální hodnotě 54 560 mil. Kč., z čehož poukázky SPP v nominální hodnotě 4 560 mil. Kč představovaly hodnotu zástavy aktivních operací a poukázky SPP v nominální hodnotě 50 000 mil. Kč byly emitovány do vlastního portfolia.

V rámci řízení likvidity Souhrnného účtu státní pokladny byly v 1.-3. čtvrtletí 2009 realizovány krátkodobé investice ve formě depozitních operací v objemu 513 111 mil. Kč, splátky těchto investic pak dosáhly objemu 543 523 mil. Kč. Z důvodu krátkodobého nedostatku prostředků při řízení likvidity byly rovněž přijaty krátkodobé depozitní půjčky ve výši 358 mil. Kč, splátky těchto půjček činily rovněž 358 mil. Kč. Celkový čistý výnos depozitních operací (po zahrnutí půjček) činil 32,51 mil.Kč.

Následující tabulka porovnává výnosy a náklady v mil. Kč dosažené při řízení likvidity v 1.-3. čtvrtletí roku 2009 se stejným obdobím předchozího roku:

Z tabulky je zřejmé, že zatímco za 1.-3. čtvrtletí roku 2009 úspory převýšily náklady celkem o 1 380,02 mil. Kč, ve stejném období roku 2008 úspory převýšily náklady o 2 520,84 mil. Kč. Operacemi s přebytkem finančních zdrojů státní pokladny bylo dosaženo v 1.-3. čtvrtletí letošního roku o 1 140,82 mil. Kč nižšího výnosu než v 1.-3. čtvrtletí minulého roku.

Podstatně nižší výnos z investování finančních prostředků souhrnného účtu státní pokladny v 1.-3. čtvrtletí roku 2009 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku byl způsoben především nižšími úrokovými sazbami.

Průměrný denní zůstatek na Souhrnném účtu řízení likvidity státní pokladny v 1.-3. čtvrtletí roku 2009 činil 6,84 mil. Kč, ve stejném období předchozího roku byl 9,47 mil. Kč.

Vývoj salda státního rozpočtu za 1.-3. čtvrtletí roku 2009 a 2008 v mld. Kč znázorňuje následující graf:

Vývoj salda státní pokladny za 1.-3. čtvrtletí roku 2009 a 2008 v mld. Kč znázorňuje následující graf:

Ostatní operace řízení likvidity

V průběhu 1.-3. čtvrtletí 2009 byly splatné investované prostředky získané z 3.emise eurobondů na euroúčet dluhové služby ve výši 14 315 tis. eur, výnos z této investice představoval 133 tis. eur; do příjmů státního rozpočtu bylo převedeno 3 508 tis. Kč.

V průběhu 1.-3. čtvrtletí se též uskutečnily aktivní repo a depo operace spojené se 4. emisí eurobondů v celkovém objemu 334 270 tis. eur, splátky těchto aktivních operací pak činily 200 000 tis. eur, výnos z těchto operací činil 223 tis. eur, do příjmů státního rozpočtu bylo převedeno 5 698 tis. Kč.

C. Situační zpráva státní pokladny

• C. Situační zpráva státní pokladny PDF (126kB)

Tabulková část

• Tabulková část PDF (193kB)

Kompletní informace za 1. - 3. čtvrtletí 2009 ke stažení

• Kompletní informace za 1. - 3. čtvrtletí 2009 ke stažení PDF (518kB)