CZ EN

Makroekonomická predikce - duben 2021

ISSN 1804‐7971

Úvod a shrnutí

V roce 2021 očekáváme oživení globální ekonomické aktivity. Růstové vyhlídky se v posledních několika měsících poměrně výrazně zlepšily, a to díky postupujícímu očkování proti COVID-19 a dalším fiskálním stimulům v některých zemích, zejména ve Spojených státech amerických. Dostupná data také naznačují, že se některé ekonomiky s restriktivními protiepidemickými opatřeními vyrovnávají lépe než během první vlny pandemie. Výhled přesto zůstává zatížen značnými negativními riziky. Kritickým faktorem bude rychlost a efektivnost očkovacího procesu a účinnost vakcín proti novým mutacím koronaviru.

Během 4. čtvrtletí 2020 prokázala česká ekonomika značnou odolnost vůči nepříznivé epidemické situaci. Reálný hrubý domácí produkt očištěný o sezónní a kalendářní vlivy mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 % a jeho meziroční pokles se zmírnil z 5,1 % ve 3. čtvrtletí na 4,8 % ve 4. čtvrtletí. Za celý rok 2020 se nicméně ekonomika propadla o 5,6 %, což byl největší pokles v historii samostatné České republiky.

Na straně užití k meziročnímu růstu ve 4. čtvrtletí nejvýrazněji přispěl (3,3 p. b.) výsledek zahraničního obchodu, tažený růstem produkce v exportním průmyslu, především pak v automobilovém. K rekordním přebytkům obchodní bilance napomohla i velmi slabá investiční aktivita tuzemských firem, opětovný útlum spotřeby domácností a stále ještě nízká cena ropy.

V rámci domácí poptávky se výrazně prohloubil meziroční pokles spotřeby domácností, a to na 8,1 %. Na vině bylo jak uzavření značné části obchodů a provozoven služeb, tak i přetrvávající vysoká míra úspor z důvodu zvýšené nejistoty ohledně dalšího vývoje. Spotřeba sektoru vládních institucí, zahrnující zvýšené výdaje nejen ve zdravotnictví, ale i některých vládních protikrizových programů vůči podnikatelskému sektoru, byla s nárůstem o 6,8 % jedinou rostoucí složkou domácího užití.

Investice do fixního kapitálu se propadly o 12,7 %, přičemž k poklesu došlo ve všech hlavních kategoriích. Nejvýznamnější bylo snížení investic do strojů a zařízení. Ze sektorového hlediska pád brzdily rostoucí veřejné investice.

V makroekonomické predikci pracujeme se scénářem, že k významnějšímu uvolnění současných restrikcí dojde ke konci 2. čtvrtletí 2021. K udržitelnému zlepšení epidemické situace však povede pouze vakcinace obyvatel. Ekonomická aktivita by tak měla od 3. čtvrtletí výrazněji oživovat a postupně kompenzovat předchozí šok do agregátní poptávky i nabídky.

Očekávaný nárůst ekonomického výkonu o 3,1 % v letošním roce by měl být tažen tvorbou hrubého fixního kapitálu, obnovením zásob a spotřebou sektoru vládních institucí. Díky oživení v zahraničí by mělo pozitivně působit i saldo zahraničního obchodu. Naopak spotřeba domácností by měla víceméně stagnovat. Hospodářský růst by v roce 2022 mohl především díky oživení soukromé spotřeby zrychlit na 3,7 %.

Od 4. čtvrtletí 2020 meziroční růst spotřebitelských cen viditelně zpomalil a vrátil se pod horní 3% hranici tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Propad spotřebitelské poptávky působí protiinflačně, frikce na nabídkové straně ekonomiky ale mají opačný efekt. V horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle by se meziroční inflace měla pohybovat i nadále. Pro rok 2021 očekáváme průměrnou míru inflace ve výši 2,5 %, přičemž za zvýšením prognózy stojí převážně vyšší ceny ropy a potravin. V roce 2022 by při absenci podstatnějších proinflačních faktorů – s výjimkou oživení spotřeby domácností – mohla míra inflace zvolnit na 2,3 %.

Vývoj na trhu práce je do značné míry ovlivněn fiskálními stimulačními opatřeními. Nezaměstnanost se tak i přes určitý nárůst pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo současné cyklické pozici české ekonomiky. Míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil by se v důsledku zpožděných efektů hospodářského propadu měla v roce 2021 zvýšit na 3,6 %. V roce 2022 by mohla nepatrně vzrůst na 3,7 %, když proti sobě bude působit ekonomické oživení a předpokládané ukončení vládních opatření udržujících vysokou zaměstnanost ke konci letošního roku.

Nepříznivá ekonomická situace vedla ke zvýšení přebytku běžného účtu platební bilance, když snížená ziskovost podniků pod zahraniční kontrolou zlepšila schodek prvotních důchodů. Obchodní bilance v 2. pololetí 2020 těžila z růstu vývozu automobilů, poklesu importu investičního zboží a z nízké ceny ropy. Většina z těchto faktorů má však dočasný charakter. Proto by se měl přebytek běžného účtu z rekordních 3,6 % HDP v roce 2020 postupně snižovat na 1,3 % HDP v roce 2021 a na 0,5 % HDP v roce 2022.

Deficitní hospodaření veřejných financí v roce 2020 ve výši 6,2 % HDP bylo velkou měrou ovlivněno epidemií koronaviru. Hluboký propad ekonomické aktivity s sebou nesl pokles příjmů při zvýšených výdajích vynaložených k potlačení šíření epidemie a zmírnění jejích sociálních a ekonomických dopadů. Pokračující epidemie se odrazí i v letošním saldu, které očekáváme meziročně hlubší o 2,6 p. b. Zadlužení veřejných financí pak pravděpodobně vzroste z 38,1 % HDP v roce 2020 na 44,8 % HDP ke konci roku 2021. Naopak v roce 2022 by se již efekty epidemie měly projevovat minimálně. Se započatou konsolidací odhadujeme v příštím roce schodek pod 6 % HDP a dluh přes 48 % HDP. 

 

Přehled hlavních ukazatelů
  2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2020 2021
Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 4 797 5 111 5 410 5 749 5 652 5 932 6 257 5 613 5 874
  růst v %, b.c. 3,7 6,5 5,8 6,3 -1,7 4,9 5,5 -2,4 4,7
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 2,5 5,2 3,2 2,3 -5,6 3,1 3,7 -6,1 3,1
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,8 4,0 3,5 3,0 -5,2 0,1 5,7 -5,1 3,3
Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 2,5 1,8 3,8 2,2 3,5 3,4 0,9 2,1 2,9
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. -3,0 4,9 10,0 2,3 -8,1 3,8 4,5 -8,2 3,8
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. 1,4 1,2 -1,2 0,0 -0,3 0,4 -0,2 -0,6 -0,1
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -0,3 0,5 -0,5 -0,2 -1,5 0,9 0,0 -1,4 0,0
Deflátor HDP růst v % 1,1 1,3 2,6 3,9 4,2 1,8 1,7 4,0 1,5
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 0,7 2,5 2,1 2,8 3,2 2,5 2,3 3,2 1,9
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,9 1,6 1,4 0,2 -1,3 -1,4 0,0 -1,1 -0,6
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 4,0 2,9 2,2 2,0 2,6 3,6 3,7 2,6 3,3
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 5,7 9,2 9,6 6,7 0,0 0,7 2,3 0,2 1,2
Saldo běžného účtu % HDP 1,8 1,5 0,4 0,3 3,6 1,3 0,5 3,6 1,4
Saldo sektoru vládních institucí % HDP 0,7 1,5 0,9 0,3 -6,2 -8,8 -5,9 -5,8 -6,6
Předpoklady:                    
Měnový kurz CZK/EUR   27,0 26,3 25,6 25,7 26,4 25,9 25,5 26,4 26,1
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 0,4 1,0 2,0 1,5 1,1 1,5 1,8 1,1 1,2
Ropa Brent USD/barel 44 54 71 64 42 64 60 42 51
HDP eurozóny růst v %, s.c. 1,8 2,7 1,9 1,3 -6,8 3,8 3,6 -7,3 3,6


Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

Informace

  • Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2021 a 2022 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2024). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (zpravidla v lednu, dubnu, červenci a listopadu).
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:
    Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 1. dubnu 2021, vybraná východiska predikce jsou vztažena k 11. březnu 2021.

Dokumenty ke stažení

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.