Státní závěrečný účet za rok 2008

Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna 2009
5. volební období

Vládní návrh
USNESENÍ
Poslanecké sněmovny
z schůze 2009
k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2008

B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty

• B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty PDF (511kB)

1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje ¹

Ekonomický vývoj České republiky je charakterizován vybranými indikátory v následující tabulce:

Po třech letech vysokého ekonomického růstu se výkon české ekonomiky v roce 2008 zpomalil. Hrubý domácí produkt (HDP) se v reálném vyjádření zvýšil o 3,2 %. Ve srovnání s ostatními ekonomikami EU27 se stále jednalo o vysoké tempo růstu. V prvních třech čtvrtletích HDP meziročně rostl o 4 % a více. Celkový výsledek za rok 2008 byl silně ovlivněn velmi nízkou dynamikou HDP ve 4. čtvrtletí, kdy meziroční růst HDP činil 0,2 %. Tento vývoj dokládá dopad zpomalení či poklesu reálných ekonomik hlavních obchodních partnerů na českou ekonomiku. Ve 4. čtvrtletí 2008 sezónně očištěný HDP mezičtvrtletně reálně klesl o 0,9 %. Z pohledu znalostí makroekonomických indikátorů na počátku roku 2009 (zahraniční obchod, průmysl, nezaměstnanost) lze předpokládat, že česká ekonomika je již od 4. čtvrtletí 2008 v recesi.

Ekonomická úroveň ČR měřená jako HDP na obyvatele (při přepočtu na standard kupní síly ²) podle odhadu EUROSTATu za rok 2008 dosáhla zhruba 83 % průměru EU27, když v roce 2004 byla cca 75 %. Mezi novými členskými zeměmi dosahují vyšší úrovně pouze Kypr a Slovinsko (cca 92 %). Dynamika reálné konvergence se zejména vlivem vysokého diferenciálu temp růstu reálného HDP proti EU27 v posledních 4 letech držela na vysokých hodnotách.

Česká ekonomika se podle posledních odhadů nacházela na vrcholu růstového cyklu ve 2. čtvrtletí 2006, vrchol hospodářského cyklu byl ve 4. čtvrtletí 2007. Tempo růstu HDP bylo v roce 2008 nižší než tempo růstu potenciálního produktu a kladná produkční mezera se proto uzavírala. Za celý rok zůstala ještě kladná na úrovni cca 1,7 %, přičemž v posledním čtvrtletí již byla produkční mezera záporná.

Meziroční růst potenciálního produktu v současnosti odhadujeme mezi 4,0 až 4,5 %. Z vývoje tempa růstu potenciálního produktu je patrné, že nelze očekávat jeho další razantní zvýšení. Růst potenciálního produktu byl v předchozích letech tažen rychlým růstem trendu souhrnné produktivity výrobních faktorů, její příspěvek k růstu potenciálního produktu v roce 2008 se snížil o 0,5 p.b. na 2,7 p.b. Dlouhodobě stabilní je příspěvek kapitálové vybavenosti ekonomiky.

K růstu reálného HDP o 3,2 % nejvíce přispěla souhrnná produktivita výrobních faktorů, a to 1,8 p.b. Kapitál přispěl přibližně 1,0 p.b., zaměstnanost 0,6 p.b. a ukazatel počtu odpracovaných hodin vztažených na jednotku zaměstnanosti dosáhl záporného příspěvku -0,2 p.b.

V rámci výdajové struktury růstu HDP došlo v průběhu roku 2008 k zásadní změně. Hlavním zdrojem růstu HDP byl v 1. – 3. čtvrtletí zahraniční obchod. Za první tři čtvrtletí HDP meziročně vzrostl o 4,3 % a příspěvek zahraničního obchodu dosáhl hodnoty 3,4 p.b. Ve 4. čtvrtletí však česká ekonomika naplno pocítila zpomalování či přímo pokles světových ekonomik, což se negativně odrazilo na dynamice zahraničního obchodu. Jeho příspěvek k růstu HDP ve 4. čtvrtletí (o 0,2 %) byl záporný ve výši -1,8 p.b., a tak hlavním růstovým faktorem ve 4. čtvrtletí byly výdaje domácností na konečnou spotřebu (s příspěvkem 1,3 p.b.). Příspěvek tvorby hrubého kapitálu k růstu HDP byl v roce 2008 záporný ve výši -0,4 p.b. Tato skutečnost byla způsobena meziročním poklesem zásob, přičemž příspěvek tvorby hrubého fixního kapitálu byl kladný, a to 0,7 p.b. Vývoj investic byl značně negativně zasažen propadem investic do bydlení.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v roce 2008 reálně vzrostla o 3,6 %. Největší příspěvek dosáhlo odvětví obchodu s příspěvkem 1,7 p.b. Příspěvek odvětví zpracovatelského průmyslu dosáhl hodnoty 1,1 p.b., avšak ve 4. čtvrtletí byl na výkonu tohoto odvětví patrný negativní dopad zpomalování světové ekonomiky. Příspěvek zpracovatelského průmyslu byl ve 4. čtvrtletí záporný ve výši -0,8 p.b.

Nominální HDP, který je rozhodující veličinou pro vývoj daňových základen a výpočet poměrových ukazatelů, dosáhl v roce 2008 meziročního růstu o 5,0 %. Úhrnná cenová hladina měřená implicitním cenovým deflátorem HDP vzrostla v roce 2008 o 1,7 %. Po celý rok docházelo k meziročnímu poklesu směnných relací a celkem za rok 2008 došlo k jejich zhoršení o 1,9 %.

Zlepšení (zhoršení) směnných relací postihuje alternativní ukazatel k reálnému HDP, tzv. reálný hrubý domácí důchod³ (RHDD). Ten dosáhl v roce 2008 růstu o 1,7 %, tedy nižšího ve srovnání s růstem reálného HDP o 1,5 p.b.

V roce 2008 došlo ke zvýšení celkové zaměstnanosti o 1,2 % (podle údajů SNA⁴ ).

Trh práce byl v roce 2008 ovlivňován v počátku roku zejména ekonomickým růstem generujícím široké spektrum pracovních příležitostí, v závěru roku pak prvními významnými dopady globální krize do zaměstnanosti.

Celková zaměstnanost se v průměru zvýšila o 1,6 % podle VŠPS a 1,2 % podle SNA, kde bylo viditelnější snížení tempa přírůstku. Počet zaměstnanců vzrostl podle VŠPS o 1,7 %, počet podnikatelů o 1,3 %. Nová pracovní místa vytvořená zejména v sekundárním sektoru a nevyužitá tuzemskými pracovníky byla obsazována cizími státními příslušníky, jejichž počet po většinu roku rostl kolem 26 %, k viditelnému zpomalení došlo až ke konci roku.

Zvýšila se míra zaměstnanosti, míra ekonomické aktivity mírně klesla vzhledem k růstu počtu osob ekonomicky neaktivních (důchodci, studenti a rodičovské dovolené).

Podle VŠPS počet nezaměstnaných v roce 2008 meziročně klesl v průměru na 230 tisíc. Míra nezaměstnanosti v tomto mezinárodně srovnatelném pojetí se v průměru meziročně snížila o 0,9 p.b. na 4,4 %. Na konci roku 2008 se však nezaměstnanost (po nepřetržitém poklesu od roku 2004) začala opět zvyšovat.

Průměrná hrubá nominální mzda⁵ se v průměru za rok 2008 zvýšila o 8,5 %, tedy o 1,2 p.b. rychleji než v roce 2007. Tento nárůst byl důsledkem zejména celkového vývoje v podnikatelské sféře, kde dosáhl přírůstek průměrné nominální mzdy 9,6 %. Ve vývoji mezd v podnikatelské sféře se však projevily i mimoekonomické vlivy (např. bazický efekt 4. čtvrtletí 2007). V nepodnikatelské sféře průměrná mzda vzrostla o 4,4 %, což znamenalo meziroční reálný pokles o 1,8 %.

Nepříznivý vývoj na světových komoditních trzích od poloviny roku 2007 dozníval ještě v průběhu 2. a 3. čtvrtletí, což se – podobně jako v jiných zemích – promítlo v akceleraci růstu spotřebitelských cen. Roční průměrná míra inflace měřená CPI dosáhla 6,3 % (o 3,5 p.b. více než v roce 2007), když ke konci roku inflace podstatně zpomalila. V prosinci 2008 byly spotřebitelské ceny meziročně vyšší o 3,6 % (o 1,8 p.b. meziročně méně). Přitom přibližně dvě třetiny meziročního cenového růstu byly dány administrativními opatřeními (v roce 2007 přibližně dvě pětiny). Charakter inflace v roce 2008 byl převážně nákladový.

Ceny zemědělských výrobců během roku 2008 v meziročním srovnání v průměru vzrostly o 9,3 %. V 1. pololetí se ceny meziročně zvýšily o 26,9 %, ale ve druhé polovině roku poklesly o 6,6 % především díky propadům cen rostlinných výrobků. Meziroční ceny živočišných výrobků v 1. pololetí 2008 taktéž rostly (v průměru o 14,7 %), následně začaly klesat, avšak pomalejším tempem než ceny rostlinných výrobků (ve 2. pololetí se v průměru snížily o 3,5 %). Průměrný meziroční růst cen průmyslových výrobců po většinu roku 2008 zpomaloval a průměrně dosáhl 3,5 %. Ceny stavebních prací a ceny tržních služeb rostly podobným průměrným meziročním tempem okolo 4,0 %.

První polovina roku 2008 byla charakteristická stabilitou referenčních úrokových sazeb jak v České republice tak v eurozóně. Během 2. pololetí snížila Česká národní banka limitní úrokovou sazbu celkem o 1,50 p.b. a následovala tak v uvolňování monetárních podmínek další evropské i světové banky. Pokles klíčových úrokových sazeb souvisel především s poklesem inflačních očekávání a s nepříznivými podmínkami na finančních trzích. Ke konci roku 2008 byly úrokové sazby ČNB nastaveny na 2,25 %, ECB 2,50 % a Fedu 0 % až 0,25 %.

Domácí bankovní sektor prokázal v roce 2008 dostatečnou odolnost a rezistenci na probíhající vnější finanční krizi. I přes některé ztrátové akvizice jednotlivých peněžních ústavů, které sice razantně snížily jejich ziskovost, ale přímo neohrozily jejich existenci, byl domácí sektor bank jako celek stabilní. Nedůvěra vnějších finančních trhů se přesto přenesla i do prostředí domácího a projevila se ve druhé polovině roku vyšší držbou likvidity a obezřetností jak na mezibankovním trhu, tak i ve vztahu ke klientům. To se projevilo i ve vývoji úrokových sazeb.

Mezibankovní sazby PRIBOR se vyvíjely v prvních třech čtvrtletích 2008 v souladu s klesající 2T repo sazbou, ve 4. čtvrtletí však zvýšené tržní rizikové prémie držely mezibankovní sazby na vyšších úrovních. V prosinci 2008 dosáhl průměrný 3měsíční PRIBOR 4,01 %, 1roční PRIBOR byl na 4,16 %.

Vývoj průměrných úrokových sazeb z celkových úvěrů domácnostem a nefinančním podnikům odrážel pohyby mezibankovních sazeb. S výjimkou 3. čtvrtletí průměrné úrokové sazby pozvolna rostly, ze 6,1 % v lednu na 6,3 % v prosinci. V případě nově poskytnutých úvěrů byl růst sazeb na konci roku markantnější, v prosinci 2008 dosáhly 6,8 %. Průměrné úrokové sazby z vkladů domácností a nefinančních podniků se vyvíjely v první polovině roku 2008 obdobně jako úvěrové úrokové sazby. Ve druhé polovině roku sazby klesaly až na 1,5 % v prosinci, úrokové sazby z nových vkladů domácností a nefinančních podniků v prosinci klesly až na úroveň 1,4 %.

Meziroční růst široké peněžní zásoby (agregát M2) dosáhl 8,4 % v průměru za rok 2008, když zpomalil z 11,0 % růstu v lednu na 6,5 % v prosinci. Na růstu agregátu M2 se podílel hlavně růst vkladů domácností (průměrně o 9,3 %). Zvýšil se tedy sklon k úsporám s ohledem na svou finanční situaci, horší hospodářský výhled a rostoucí nezaměstnanost. Dynamika vkladů nefinančních podniků se naopak v průběhu roku 2008 snižovala (v prosinci vklady podniků meziročně klesly o 4,0 %). To mělo hlavní podíl na zpomalení růstu agregátu M2 ke konci roku 2008. Celkově byla nižší dynamika M2 odrazem pomalejšího hospodářského růstu. Zpomalující růst domácích úvěrů souvisel s vyšší obezřetností bank při jejich poskytování, tedy se zpřísňováním úvěrových podmínek. Přesto byla dynamika M2 vyšší než růst nominálního HDP.

Burza cenných papírů Praha (BCPP) je úzce propojena se světem, proto ani jí se nevyhnuly rozsáhlé propady cen akciových titulů, zejména ve druhé polovině 2008. Oficiální index pražské burzy PX se během 2. pololetí propadal a v prosinci byl meziročně nižší o 53 %. Obdobně se vyvíjel také index PK, obchodovaný v rámci RM systému, který v prosinci 2008 meziročně klesl o 43 %. Celkový objem obchodů akcií a dluhopisů realizovaných na kapitálovém trhu (BCPP, RM systém, neorganizované trhy) v roce 2008 dosáhl 3051 mld. Kč a meziročně byl o více než 12 % nižší.

Vnější nerovnováha, vyjádřená podílem deficitu běžného účtu (BÚ) na HDP, se od 2. čtvrtletí 2007 pohybuje v průměru okolo –3,0 % (v ročním vyjádření). Trend zvyšování schodku bilance výnosů se zastavil, na druhé straně došlo k výraznému obratu ve vývoji obchodní bilance. Od října 2008 se na českém zahraničním obchodě naplno projevila nepříznivá ekonomická situace ve světě a dosavadní růst obratu přešel do strmého propadu. Za 4. čtvrtletí se objem vývozu snížil meziročně o 13,7 %, dovozu o 9,0 %. Tento vývoj se odrazil v poklesu přebytku obchodní bilance za rok 2008 na 2,8 % HDP (o 0,6 p.b. proti roku 2007). Vlivem bilance služeb a běžných převodů se však deficit běžného účtu nepatrně o 0,1 p.b. zlepšil na 3,1 % HDP.

Na nepříznivý vývoj směnných relací v obchodu se zbožím⁶ měl vliv zejména ceny komodit na světových trzích. Při vyšším poklesu vývozních než dovozních cen dosáhly směnné relace za rok 2008 hodnoty 98,7.

Světové ceny průmyslových surovin a potravin⁷ meziročně vzrostly v průměru o 37,1 %. Nejvýrazněji se zvýšily ceny ropy spolu se zemním plynem (o 44,2 %) a potravinami (o 25,9 %). Rostly také ceny textilních surovin a kaučuku, naopak ceny kovů a dřeva byly meziročně nižší (o 15,5 %, resp. 9,9 %).

V roce 2008 CZK meziročně zpevnila vůči oběma světovým měnám, přičemž volatilita měnového kurzu se podstatně zvýšila. Nominální kurz proti EUR v průměru posílil o 11,3 %, proti USD o 19,2 %. Vrchol meziročního zhodnocení byl v červenci 2008, poté CZK vůči oběma měnám postupně ztrácela. V prosinci bylo meziroční zpevnění CZK proti EUR pouze 0,7 %, proti USD byla CZK dokonce slabší o 7,4 %.

Devizové rezervy centrální banky k 31. prosinci 2008 dosáhly 715,8 mld. Kč, tj. 26,6 mld. EUR. Tento stav byl o 2,9 mld. EUR vyšší než ke konci roku 2007.

Vnější prostředí

Světová ekonomika v roce 2008 výrazně zpomalila. Vývoj probíhal ve dvou odlišných obdobích: v první polovině roku, resp. do konce léta ještě rostla a potom se v souvislosti s krizí na finančních trzích už většina vyspělých zemí dostala do recese. Inflace obdobně v první polovině roku zejména vlivem vysokých cen energetických surovin a potravin prudce narůstala. Od srpna naopak došlo k jejímu rychlému poklesu.

Ekonomika USA zpomalila v roce 2008 na 1,1 %, ve druhé polovině roku se ekonomika dostala do recese: ve 3. čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,1 %, ale ve 4. čtvrtletí už o 1,6 %. Tento vývoj způsobila především finanční krize, která naplno propukla v polovině září 2007 na amerických finančních a akciových trzích. Od 15. září, kdy zkrachovala investiční banka Lehman Brothers, se Fed i vláda snažily horečnými akcemi zabránit prohloubení krize finančního systému. Vláda připravila záchranný balík mj. pro velké automobilky ohrožené krachem. Fed snížil hlavní úrokovou míru v prosinci až na 0,25 % a pumpoval peníze do ekonomiky i vykupováním tzv. toxických aktiv od bank, přebíráním záruk za několik velkých bank a pojišťoven ap., ale finanční trhy byly nadále velmi neklidné. Jádrem problému zůstávaly banky a jejich trvající neochota půjčovat. Ceny nemovitostí dále klesaly, ostře poklesla soukromá spotřeba.

Míra nezaměstnanosti vzrostla od únorových 4,8 % na 7,2 % v prosinci. Inflace klesla z červencových 5,6 % na 0,1 % v prosinci. Vzápětí po nejvyšší inflaci za 17 let tak hrozila deflace. Původně slabý dolar začal od září, souběžně s krizí, výrazně posilovat.

Růst HDP v zemích eurozóny (EA12) v roce 2008 výrazně zpomalil na 0,8 %. Po silném 1. čtvrtletí přišel ve 2. čtvrtletí propad a eurozóna byla od 2. čtvrtletí v recesi (mezičtvrtletní růsty 0,7 %, -0,2 %, -0,2 %, -1,5 %,), která se prohloubila koncem roku. Přitom propad HDP patřil k největším právě ve velkých ekonomikách: SRN (ve 4. čtvrtletí -2,1 %), Francie (-1,2 %), UK (-1,5 %), Itálie (-1,8 %), Španělsko (-1,0 %). Tento pokles byl způsoben především zhoršením exportních podmínek ve světě, zejména v USA. Řada zemí EU, především Německo, je na exportu závislá, silné je zde zejména odvětví automobilového průmyslu a navazující odvětví. Od počátku roku 2008 rostla v eurozóně inflace (HICP); od červencového vrcholu 4,0 % začala klesat až k hodnotě 1,6 % v prosinci. Příznivý vliv měla donedávna nízká nezaměstnanost: od ledna do dubna 2008 na úrovni 7,1 % (nejnižší hodnota za více než 20 let), v prosinci však už 8,0 %.

Středoevropské ekonomiky nadále rostly rychleji než západní Evropa (s výjimkou Maďarska), velký podíl průmyslové výroby a závislost na exportu však indikuje i zde silné zpomalení.

Slovenská ekonomika v roce 2008 rostla o 6,4 %, což je sice zpomalení o 4 p.b. proti předchozímu roku, ale stále patřila k nejrychlejším. I v podmínkách obecného poklesu rostla ještě v posledním čtvrtletí roku meziročně o 2,5 %. Ovšem při vysokém podílu exportu a zejména výroby automobilů je třeba očekávat i na Slovensku ostrou deceleraci, kterou naznačilo už zpomalení průmyslové výroby od listopadu.

V Polsku vzrostla ekonomika v roce 2008 o 5,4 %, v posledních dvou čtvrtletích o 0,8 % a 0,3 % mezičtvrtletně. Růst byl, podobně jako na Slovensku, tažen přílivem zahraničních investic a spotřebou domácností. Růst má klesající tendenci, je jasné, že i zde vnější vývoj ekonomiku zbrzdí.

Dolarová cena ropy v prvním půlroce 2008 rekordně rostla až k hodnotě blízké 150 USD za barel ropy Brent v polovině července, potom však dramaticky propadla během druhé poloviny roku k úrovni kolem 40 USD. Průběh průměrné ceny ropy Brent po čtvrtletích (97, 123, 116 a 56 USD/barel, s celoročním průměrem 98 USD) svědčil o výrazném vlivu spekulace, která hnala ceny k červencovým extrémům. Poté zapůsobil globální pokles a jeho dopad na očekávání spekulantů.

Po velmi výrazném snížení deficitu veřejných rozpočtů v roce 2007 o 105,6 mld. Kč se v roce 2008 saldo meziročně zlepšilo o 20,3 mld. Kč. Celkový deficit činil 16,2 mld. Kč, tj. 0,4 % HDP a byl tak o 63,7 mld. Kč nižší, než bylo schváleno v rozpočtové dokumentaci pro rok 2008. Bylo tak dosaženo čtvrté nejlepší výše deficitu od roku 1996, kdy veřejné rozpočty přešly do deficitního hospodaření. Lepších výsledků dosáhly téměř všechny segmenty veřejných rozpočtů. U státního rozpočtu dosáhl schodek², očištěný o převody z rezervních fondů a fondu státních záruk, 80,4 mld. Kč, což je o 17,9 mld. Kč méně, než bylo původně schváleno. Současně byl takto upravený deficit státního rozpočtu ve srovnání s rokem 2007 o 31,8 mld. Kč vyšší. Zacházení s rezervními fondy upravuje novela rozpočtových pravidel, podle které díky realizovaným úsporám nadále nedochází k peněžním převodům prostředků do rezervních fondů. Zapojování neuskutečněných výdajů může být limitováno zmocněním vlády ke snižování těchto nároků. Možnost úspor finančních prostředků organizačních složek státu (dále jen OSS) tak nebude plně vyloučena, nicméně budou vytvořeny určité právní „mantinely“ pro nakládání OSS s těmito prostředky. Současně tak dojde k nižší potřebě emise státních dluhopisů a díky tomu také k úsporám nákladů dluhové služby. Převody neutracených prostředků organizačních složek státu z rezervních fondů ovlivnily stav rezervních fondů k 31. 12. 2008, který se snížil na 43,0 mld. Kč. V roce 2008 došlo k metodické změně, která výrazně ovlivnila deficit vykázaný v pokladním plnění státního rozpočtu. Do příjmů byly načerpány prostředky z rezervních fondů a fondu státních záruk uspořené v minulých letech ve výši 60,4 mld. Kč. To vedlo v metodice peněžních toků ke zhoršení deficitu v této výši. V letech minulých měly operace týkající se očišťování deficitu o vliv rezervních fondů a fondu státních záruk opačný vliv, neboť docházelo k vysoké tvorbě rezervních fondů, což bylo v novelizaci nahrazeno administrativní tvorbou nároků. Z těchto důvodů není deficit státního rozpočtu vykázaný v této části shodný s výší deficitu uváděnou v ostatních částech dokumentu.

Vzhledem k tomu, že převody z a do fondů OSS ve skutečnosti neznamenají realizaci příjmu/výdaje státu, ale čerpání/tvorbu rezerv, metodika peněžních toků (stejně jako metodika ESA 95, relevantní pro výpočet maastrichtských kritérií) vylučuje ze salda rozdíl mezi neutracenými prostředky převedenými do fondů OSS a neutracenými prostředky z minulých let načerpanými naopak z těchto fondů v průběhu roku do příjmů. Provedení této úpravy vedlo v roce 2008 ke zhoršení deficitu o 60,4 mld. Kč³. Vytvořené nároky budou v případě jejich utracení naopak zhoršovat výsledky hospodaření v dalším roce.³

Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů v roce 2008 byly následující:

• celkový deficit veřejných rozpočtů činil 16,2 mld. Kč (0,4 % HDP),
• deficit veřejných rozpočtů pro fiskální cílení dosáhl 36,7 mld. Kč (1,0 % HDP),
• vývoj deficitů ovlivnil vývoj dluhu veřejných rozpočtů, který ke konci roku 2008 činil 1 070,7 mld. Kč – tedy 28,9 % HDP a ve srovnání s rokem 2007 tak vzrostl o 1,3 p.b.

Tabulka 1

¹Data jsou vykazována na základě metodiky peněžních toků, čemuž odpovídá seskupování příjmových a výdajových operací a potřebné metodické úpravy. Vládní statistika je konstruována jako součet jednotlivých složek veřejných rozpočtů, kde je následně uplatněna konsolidace příjmů a výdajů za účelem vyloučení vzájemných vztahů mezi jednotlivými složkami vlády. Hospodaření veřejných rozpočtů zachycuje příjmové a výdajové operace týkající se státního rozpočtu vč. Národního fondu a od r. 2006 zdrojů z privatizace (bývalého Fondu národního majetku zrušeného zákonem č. 178/2005 Sb.), mimorozpočtových fondů (státních fondů, Fondu národního majetku (do r. 2005) a Pozemkového fondu ČR), veřejného zdravotního pojištění a územních samosprávných celků.
² V metodice peněžních toků je deficit očištěn o vliv rezervních fondů.
³ Před rokem 2004 měly OSS možnost převést pouze omezenou část uspořených prostředků, vliv těchto převodů proto nebyl tak vysoký, viz tabulka. Dopad vyloučení rezervních fondů OSS na saldo hospodaření veřejných rozpočtů (v mil. Kč).Dopad vyloučení rezervních fondů OSS na saldo hospodaření veřejných rozpočtů (v mil. Kč).

⁴ Ze salda pro fiskální cílení jsou vyloučeny tzv. čisté půjčky (včetně příjmů z privatizace), náklady transformace, operace Národního fondu a EU - příjmy a EU - výdaje, které by výsledky daného roku ovlivňovaly o časový nesoulad mezi přijetím plateb z EU a jejich čerpáním. Tento ukazatel je shodný s ukazatelem používaným v návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2010 a 2011. Náklady transformace představují zejména operace státem zřízených institucí, které především spravují nekvalitní aktiva přebíraná od jiných subjektů. Patří sem finanční skupina ČKA (tj. včetně jejích dceřiných společností Konpo, s. r. o., Prisko, a. s., a Česká finanční, s. r. o.) a Česká inkasní, s. r. o. Náklady transformace zahrnují úhrady ztrát ČKA a úhrady ztrát ČNB vzniklé v souvislosti se stabilizací a konsolidací bankovního sektoru ze státního rozpočtu a dotace FNM pro finanční skupinu ČKA a Českou inkasní, s.r.o.

C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu

• C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu PDF (1992kB)

1. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv
2. Stav a vývoj státních finančních aktiv
   1. Operace na bankovních depozitních účtech SFA
   2. Státní zahraniční pohledávky
   3. Majetkové účasti státu u mezinárodních a tuzemských společností
   4. Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
3. Přehled o stavu a vývoji státních záruk
   1. Standardní státní záruky
   2. Nestandardní státní záruky
   3. Ručení státu ze zákona
4. Tabulkové přílohy

Jednotlivé kapitoly ke stažení

I. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených od 1.1.2001 novými rozpočtovými pravidly, tj. § 36 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, charakterizují za rok 2008 následující údaje:

^*) závazky z nesplaceného kapitálu nejsou zahrnuty do státního dluhu

Pokračovala dlouhodobá tendence meziročního růstu pasivního salda bilance státních finančních aktiv a pasiv, potvrdil se však zároveň trend jeho zpomalování z předchozích dvou let (v roce 2006 o 131,5 mld. Kč, v roce 2007 o 83,4 mld.Kč, v roce 2008 o 25,6 mld.Kč), a to při růstu stavu státních finančních aktiv o 75,6 mld. Kč a současném zvýšení stavu státních finančních pasiv o 101,2 mld. Kč. Pro jednoznačné posouzení všech výše uvedených návazností je však nutné v úvodu poznamenat, že od 1.1.2008 byl nastaven nový mechanismus vykazování stavů státních finančních aktiv a pasiv, který vychází z podmínek pro zavedení účtování a podrobněji je popsán především v části týkající se majetkových účastí. Do rozdílů ve stavech vykazovaných k 31.12.2007 a k 1.1.2008 jsou promítnuty rovněž vlivy odrážející zahrnutí nových bloků státních finančních aktiv a pasiv v souvislosti s ukončením činnosti České konsolidační agentury.

Výrazně se v roce 2008 projevil růst zadluženosti z titulu emitovaných státních dluhopisů, a to jak tuzemských s celkovým přírůstkem 39,9 mld. Kč, tak i ze zahraničních emisí, kde nárůst činil 54,2 mld. Kč. Držba státních dluhopisů u zahraničních subjektů přitom vzrostla ve stejném období o 26,4 mld. Kč, ve vztahu k tuzemským bankovním i nebankovním subjektům pak celkově o 72,7 mld. Kč. Nárůst přímých závazků státu z dlouhodobých úvěrů od Evropské investiční banky celkem o více než 8 mld. Kč byl v roce 2008 ovlivněn poměrně masivním čerpáním dalších úvěrových tranší, naproti tomu probíhalo i splácení jistiny těchto úvěrů.

Na straně aktiv byl patrný pokles stavu prakticky u všech sledovaných pohledávek státu, a to jak ve vztahu k tuzemsku tak vůči zahraničí. Naopak u ostatních položek státních finančních aktiv, představovaných finančními prostředky státu na bankovních účtech, majetkovými účastmi a cennými papíry došlo k celkovému nárůstu stavu o 79,4 mld. Kč. Úhrnné zvýšení stavu peněžních prostředků státu uložených na depozitních účtech státních finančních aktiv o téměř 21,8 mld. Kč bylo v maximální míře ovlivněno dočasným převodem přebytku krytí schodku státního rozpočtu za rok 2008 (v rozsahu 28,3 mld. Kč) z účtu řízení likvidity státní pokladny na umořovací účet. Naopak na poklesu stavu bankovních účtů se odrazilo především zahájení finančního investování prostředků uložených na účtu Rezervy na důchodovou reformu (v rozsahu cca 7 mld. Kč) v návaznosti na novelu zákona č.218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech i postupné uvolňování prostředků z povodňového účtu na odstraňování následků povodní a realizaci protipovodňových opatření.

Celkový nárůst stavu tuzemských cenných papírů držených ministerstvem financí z finančního investování je odrazem investování volných peněžních prostředků uložených na Jaderném účtu (nárůst o 1,7 mld. Kč), nově na účtu Rezervy pro důchodovou reformu (nárůst o 17,7 mld. Kč) a dále na účtu Řízení likvidity státní pokladny (pokles o 6,5 mld. Kč). Rezerva peněžních prostředků uložených na bankovních účtech u jiných peněžních ústavů jako zdroj pro vyloučení rizik z řízení státního dluhu dosáhla ke 31.12.2008 hodnoty 44,5 mld. Kč, což představuje nárůst o 42,1 mld. Kč. Mírné snížení stavu zahraničních pohledávek státu o cca 0,6 mld. Kč bylo výsledkem nejen realizovaných splátek v úhrnné výši 90 mil. Kč, ale i pokračujících deblokací vládních a převzatých pohledávek, kdy do státního rozpočtu bylo inkasováno celkem 434 mil. Kč a objemově významných odpisů státních pohledávek v rozsahu přesahujícím 1,8 mld. Kč. Celkový pokles stavu uvedených zahraničních pohledávek byl částečně korigován vyúčtováním úroků ( 0,6 mld. Kč) a kreditních kursových rozdílů v rozsahu 1 mld. Kč v důsledku poklesu směnného kursu české koruny vůči USD. Do vykazované výše stavu tuzemských majetkových účastí se významným způsobem (v rozsahu téměř 1mld. Kč) promítlo převedení aktiv České inkasní, s.r.o., která ukončila svoji činnost likvidací ke 31.3.2008, na Ministerstvo financí.

Dlužnická pozice státu vykazovaná v rámci bilance státních finančních aktiv a pasiv vůči tuzemské bankovní soustavě se oproti stavu k 31.12.2007 poměrně výrazně snížila, a to o 66,4 mld. Kč. Na straně finančních pasiv byla tato skutečnost ovlivněna pouze mírným nárůstem bankovní držby státních dluhopisů o 2,9 mld Kč, k němuž v roce 2008 došlo i při pokračujícím výrazném poklesu podílu bankovního sektoru na této držbě (ze 44,8% na 40,5%). Na straně finančních aktiv se vedle zmíněného nárůstu prostředků na depozitních bankovních účtech SFA o 21,8 mld. Kč na výše uvedeném saldu projevila výše rezervy peněžních prostředků uložených na bankovních účtech pro vyloučení rizik spojených s řízením státního dluhu (nárůst o 42,1 mld. Kč) a rovněž vliv nárůstu tuzemských cenných papírů v držbě státu, který se konkrétně týkal držby poukázek ČNB, do jejichž nákupu byla finančně investována značná část volných prostředků souhrnného účtu státní pokladny.

Hlavní příčinou nárůstu dlužnického salda ve vztahu státu k tuzemským nebankovním subjektům o 59,6 mld. Kč bylo na straně finančních pasiv výrazné zvýšení držby státních dluhopisů u těchto subjektů o 69,8 mld. Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností a penzijních fondů (nárůst o 42,6 mld. Kč), ale např. i domácností (nárůst o 8,3 mld. Kč). Na straně státních finančních aktiv byl uvedený nárůst dlužnického salda vůči nebankovnímu domácímu sektoru ovlivněn především poklesem tuzemských pohledávek státu, a to konkrétně pohledávek z realizovaných státních záruk o 3,2 mld. Kč. Zmíněný pokles souvisel zejména s řešením finanční situace státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) formou prominutí části jejich závazků vůči státu, obdobně jako tomu bylo v předchozím roce. Naproti tomu došlo k mírnému nárůstu u majetkových účastí (o 0,7 mld. Kč) a u cenných papírů v držbě státu (o 10,2 mld. Kč).

Stav státního dluhu, zohledňující především fakt dluhového pokrytí převažující části vykázaného schodku státního rozpočtu (20 mld. Kč) a tvorbu dluhové rezervy financování (63,9 mld. Kč), se za rok 2008 zvýšil z 897,6 mld. Kč na 999,8 mld. Kč (bez započítání závazků státu z nesplaceného upsaného kapitálu), tj. o 102,2 mld. Kč, resp. o 11,4 %, což proti předchozímu roku znamená poměrné snížení tempa růstu o 0,2 procentního bodu. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se dále zvýšil, a to proti roku 2007 z 25,3 % na 26,9 %, přičemž tržní hodnota státního dluhu dosáhla na konci roku 2008 úrovně 1 000,6 mld. Kč. V roce 2008 rostly obě hlavní složky státního dluhu, přičemž výraznější nárůst se týkal zahraničního státního dluhu, jehož hodnota se zvýšila o 62,3 mld. Kč (tj. o 50,5 %) a jeho podíl na celkovém státním dluhu tak v průběhu roku 2008 vzrostl z 13,8 % na 19,9 %. Téměř plně sekuritizovaný vnitřní státní dluh dosáhl absolutního přírůstku 39,9 mld. Kč, což představuje zvýšení o 5,2 %.

F. Zpráva o hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů a o fondech organizačních složek státu

• F. Zpráva o hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů a o fondech organizačních složek státu PDF (14321kB)

1. Závěrečné účty státních fondů
   1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů
   2. Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu
   3. Závěrečný účet Státního fondu životního prostředí
   4. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení
   5. Závěrečný účet Státního fondu dopravní infrastruktury
   6. Závěrečný účet Státního fondu kultury
   7. Závěrečný účet Státního fondu pro podporu a rozvoj čes. kinematografie
2. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2008
   1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, DSO a regionálních rad regionů soudržnosti
   2. Příjmy a výdaje krajů
   3. Příjmy a výdaje obcí a DSO
   4. Hospodaření regionálních rad regionů soudržnosti
   5. Vývoj zadluženosti
3. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven
4. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

Jednotlivé kapitoly ke stažení

I. Závěrečné účty státních fondů

1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů

Rozsah činnosti státních fondů vyjádřený finančními ukazateli příjmů a výdajů se v posledních osmi letech výrazně zvýšil, což bylo, obdobně jako v loňském roce, ovlivněno především činností Státního fondu dopravní infrastruktury, který zajišťuje financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic, dálnic, celostátních a regionálních drah, vnitrozemských vodních cest, vč. naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy. Stejně tak, avšak v menší míře, Státní fond rozvoje bydlení posílil program podpory rekonstrukcí panelových bytových domů PANEL a navýšil objem pro výplatu dotací mladým lidem k úvěrům na výstavbu nebo pořízení bytu.

Hospodaření státních fondů za rok 2008 skončilo přebytkem přesahujícím 10,9 mld. Kč, což představuje nárůst proti upravenému rozpočtu o 10,6 mld. Kč. Celkovou výši dosaženého výsledného přebytku státních fondů ovlivnilo zejména kladné saldo příjmů a výdajů Státního fondu dopravní infrastruktury, kde poměrně výrazný podíl na finančních zdrojích představovaly dotace ze státního rozpočtu.

I přes dosažené kladné saldo příjmů a výdajů nebyly ve svém souhrnu rozpočtové příjmy státních fondů splněny téměř o 23 %, což se týká zejména přijatých dotací. Nízké plnění dotací ze státního rozpočtu se týkalo hlavně Státního zemědělského intervenčního fondu, kde tyto dotace určené na financování programu rozvoje venkova a financování organizace trhu byly čerpány pouze ve výši 29,6 mld. Kč, což je plnění jen na 45,9 %.

U Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie byla naopak poskytnuta podpora formou účelové dotace ve výši 225 mil. Kč na tvorbu, výrobu a distribuci kinematografického díla.

Na překročení rozpočtu příjmů Státního fondu životního prostředí o 728 mil.Kč se podílely příjmy z poplatků za znečištění životního prostředí, pokuty, postihy a čerpání dotace ze státního rozpočtu ve výši 500 mil.Kč na kompenzaci kursových ztrát v rámci projektu Fondu soudržnosti.

U Státního fondu dopravní infrastruktury bylo nesplnění celkových příjmů, proti rozpočtu, způsobeno nižšími splátkami prostředků na předfinancování výdajů hrazených z fondů EU mimo OPD. Na překročení rozpočtu daňových příjmů fondu o téměř 349 mil.Kč (tj. o 2 %) se podílely daňové příjmy a příjmy z mýtného.

Schválený rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2008 v oblasti příjmů byl překročen o 454 mil. Kč (tj. o 36,4 %), což bylo odrazem vyšších výnosů realizovaných z dočasně volných zdrojů Fondu a zároveň vyšších příjmů z titulu předčasného splácení poskytnutých úvěrů. Fond obdržel rovněž mimořádnou jednorázovou dotaci ze státního rozpočtu ve výši 90 mil. Kč.

Ve výdajové části rozpočtu státních fondů představovalo nesplnění běžných výdajů (o 42,5 %) i kapitálových výdajů (o 17 %) absolutní rozdíl (úspory) v plnění ve výši téměř 50,7 mld. Kč. Na dosažených úsporách ve výdajích se podílely prakticky všechny státní fondy, s výjimkou Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, který rozpočet výdajů překročil zvýšenými náklady na samotnou činnost Fondu a především vyšším objemem vyplacených podpor.

Běžné výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury byly splněny na 95 % a kapitálové výdaje na 87,5 %. Celkové snížení proti upravenému rozpočtu o 11,1 mld. Kč se týkalo výdajů ve prospěch rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Z celkových výdajů pak 332 mil.Kč bylo vydáno na činnost vlastního aparátu.

U Státního zemědělského intervenčního fondu byly běžné výdaje čerpány na 46,5 %, kapitálové výdaje pouze na 21,9 %, což proti upravenému rozpočtu představuje celkové snížení čerpání výdajů o 38,4 mld. Kč. Úspory se projevily hlavně u výdajů na Program rozvoje venkova vzhledem k pozdním termínům schvalování zaregistrovaných žádostí na projekty technické pomoci.

Celkové výdaje Státního fondu rozvoje bydlení byly splněny na 91,7 %, což představuje proti upravenému rozpočtu snížení o 265 mil. Kč, které bylo ovlivněno způsobem čerpání jednotlivých podpor poskytovaných Fondem obdobně jako u programu PANEL, kde je čerpání dotací vlastníkům panelových domů rozloženo do jednotlivých let po celou dobu splatnosti podporovaného úvěru.

Státní fond životního prostředí realizoval rozpočtované běžné i kapitálové výdaje pouze v rozsahu mírně překračujícím 60%, čímž bylo dosaženo úspory 1,2 mld. Kč. Nedočerpání výdajových limitů se týkalo zejména finančních prostředků uvolňovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí.

Stav čisté věřitelské pozice z financování státních fondů se za rok 2008 zvýšil o 10,9 mld. Kč, což bylo v převážné míře ovlivněno depozitními bankovními operacemi, tj. nárůstem stavu peněžních prostředků státních fondů na bankovních účtech v rozsahu 7,9 mld. Kč při souběžném snížení závazků z přijatých bankovních i nebankovních úvěrů o 3 mld. Kč.

Státní fond dopravní infrastruktury měl otevřen kontokorentní účet u Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., a u České spořitelny, a.s., čerpaný v závěru roku 2007 ve výši 3 mld. Kč a uhrazený z přebytku příjmů v lednu 2008. Závazky Státního fondu životního prostředí z dlouhodobé nebankovní půjčky od Mufis a.s. na financování akcí pro ochranu a zlepšování stavu životního prostředků jsou průběžně spláceny a v roce 2008 byla uhrazena část jistiny ve výši 50 mil.Kč i vyúčtované roční úroky. Speciální kontokorentní úvěr byl čerpán Státním zemědělským intervenčním fondem v rámci Společné organizace trhu na financování intervenčních nákupů.

II. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2008

V souvislosti s novelou zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), která vstoupila v účinnost 1. ledna 2008, došlo ke změně v rozdělování celostátního inkasa sdílených daní. Tato změna ovlivnila hospodaření objemově nejvýznamnější součásti soustavy územních rozpočtů, kterou tvoří rozpočty obcí.

Novela zákona upravila metodiku výpočtu podílu jednotlivých obcí na sdílených daních a současně znamenala i navýšení daňových příjmů obcí. Dosavadní základní kritérium pro přerozdělení, tj. počet obyvatel příslušné obce a její zařazení do velikostní kategorie se stanoveným koeficientem, bylo modifikováno (byla snížena jeho váha na 94 %) a zařazena byla dvě nová kritéria (celková výměra katastrálních území obce, poměr počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí), která mají doplňující charakter a každé má váhu 3 %. Místo dosavadních 14 velikostních kategorií byly zavedeny pouze čtyři velikostní kategorie se stanovenými koeficienty tzv. postupných přechodů. Ke zmírnění dopadů plynoucích z přechodu na nový způsob přerozdělení sdílených daňových příjmů, zejména u malých obcí, byl zvýšen podíl obcí na celostátním inkasu sdílených daní z 20,59 % na 21,40 %.

Ve způsobu rozdělování státem vybíraných daní ve vztahu ke krajům k žádným změnám nedošlo, novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní se týkala pouze daňových příjmů obcí.

Struktura transferů ze státního rozpočtu poskytovaných územním rozpočtům zůstala v roce 2008 v podstatě shodná jako v roce předchozím. Nejdůležitějšími z kapitol státního rozpočtu, z nichž je financována činnost územních samosprávných celků, zůstaly kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Transfery z kapitoly Všeobecná pokladní správa byly územním samosprávným celkům, obdobně jako v minulých letech, poskytovány v rámci tzv. finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy (stanovených v Přílohách č. 6 - 8 zákona č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu na rok 2008) a v rámci tzv. ostatních dotací z kapitoly Všeobecná pokladní správa. V návaznosti na usnesení vlády č. 841/2007 ke Kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 06/24 Prostředky státního rozpočtu zahrnuté do kapitoly Všeobecná pokladní správa a na základě rozhodnutí vlády byl v objemu a struktuře těchto transferů již zohledněn převod některých dotačních titulů, dosud poskytovaných územním samosprávným celkům z kapitoly Všeobecná pokladní správa, do odvětvově příslušných kapitol státního rozpočtu (finanční prostředky na činnost koordinátorů romských poradců byly přesunuty do kapitoly Úřadu vlády, prostředky na prevenci kriminality na místní úrovni do kapitoly Ministerstva vnitra a dotace na jednotky sborů dobrovolných hasičů do kapitoly Ministerstva vnitra).

Územní rozpočty byly ve státním rozpočtu na rok 2008 koncipovány jako schodkové, a to s celkovou výší schodku 4,0 mld. Kč, z toho u krajů 1,5 mld. Kč, u obcí 2,1 mld. Kč a u dobrovolných svazků obcí 0,4 mld. Kč. Rozpočtové hospodaření regionálních rad regionů soudržnosti mělo být vyrovnané.

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, musí být schodek uhrazen buď finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2008 je provedeno samostatně. Hodnocení plnění příjmů a výdajů je provedeno k dosažené skutečnosti roku 2008 a k rozpočtu po změnách (dále jen rozpočtu).

1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti

V uplynulém roce získaly územní rozpočty, tj. rozpočty krajů a obcí jakožto územních samosprávných celků, rozpočty dobrovolných svazků obcí a rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti,příjmy v celkové výši 396,9 mld. Kč, což představuje 98,8 % úrovně předpokládané rozpočtem a meziroční zvýšení o 25,4 mld. Kč. Nižší příjmy ve srovnání s předpoklady rozpočtu byly vykázány u krajů (98,3 % úrovně rozpočtu) a zejména u regionálních rad regionů soudržnosti (19,0 % úrovně rozpočtu), kde se v čerpání příjmů projevilo počáteční časové zpoždění při schvalování jednotlivých regionálních operačních programů, které znamenalo posun termínů vyhlašování výzev k předkládání projektů a jejich realizace (podrobněji viz bod 4.). Naproti tomu u obcí a dobrovolných svazků obcí byly předpoklady rozpočtu překročeny a příjmy dosáhly 100,8 % rozpočtované úrovně.

Financování krajů bylo zajišťováno především transfery ze státního rozpočtu a ze státních fondů, které v souhrnu činily 58,2 % jejich celkových příjmů. U obcí a DSO byly hlavním zdrojem financování daňové příjmy, které tvořily 56,6 % celkových příjmů, transfery přijaté ze státního rozpočtu, ze státních fondů a od krajů se na celkových příjmech podílely v rozsahu 23,5 %. V rozpočtech regionálních rad tvořily rozhodující část příjmů transfery ze státního rozpočtu určené na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU.

Celkové výdaje územních rozpočtů činily 381,8 mld. Kč, což znamená 94,2 % úrovně předpokládané rozpočtem. Meziročně se výdaje zvýšily o 19,8 mld. Kč.

Hospodaření územních rozpočtů skončilo přebytkem v celkové výši 15,0 mld. Kč, přebytku však bylo dosaženo pouze v hospodaření obcí a DSO (ve výši 16,0 mld. Kč) a regionálních rad (ve výši 0,3 mld. Kč), v krajích naopak hospodaření skončilo se schodkem (ve výši 1,3 mld. Kč).

Z hlediska srovnání s výsledky hospodaření územních rozpočtů v uplynulých letech se jedná o nejvyšší dosažený přebytek hospodaření.

Tabulka č. 1

Stav finančních prostředků na bankovních účtech územních rozpočtů (bez příspěvkových organizací) dosáhl ke konci sledovaného roku celkové výše 89,6 mld. Kč, což znamená meziroční zvýšení o 17,9 mld. Kč a potvrzení dosavadního trendu nárůstu objemu finančních prostředků krajů a obcí na bankovních účtech. Ke zvýšení došlo zejména na úrovni obcí a DSO, které vykázaly na bankovních účtech 75,1 mld. Kč (tj. meziroční zvýšení o 14,7 mld. Kč). Stav finančních prostředků na bankovních účtech krajů dosáhl 14,0 mld. Kč (tj. meziroční nárůst o 2,8 mld. Kč).

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

Nedílnou součástí veřejných financí jsou i finanční prostředky systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen "v. z. p."). Hodnocení vývoje systému v. z. p. za rok 2008 vychází z údajů ročních statistických výkazů zdravotních pojišťoven (dále jen "ZP") zpracovaných v souladu s vyhláškou č. 274/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které byly předloženy na Ministerstvo zdravotnictví (dále jen "MZ") a na Ministerstvo financí (dále jen "MF") do 29. 2. 2009. Údaje v nich obsažené budou podkladem pro vypracování ročních účetních závěrek a výročních zpráv za rok 2008, které podléhají povinnému auditu. Ověřené dokumenty předloží činné zdravotní pojišťovny do 30. 4. 2009 na MZ a MF. Po jejich posouzení budou společně s návrhem "vyjádření vlády" předloženy vládě a poté, spolu s usnesením vlády, do Poslanecké sněmovny Parlamentu ke konečnému projednání.

Očekávání spojená s reformou veřejného zdravotního pojištění a předpokladem rychlého přijetí nových zákonů podnítila již v r. 2007 zájem žadatelů o vznik nových zdravotních pojišťoven. ZP Agel splnila 23. 1. 2008 zákonné předpoklady a rozšířila tak počet činných zdravotních pojišťoven na deset subjektů. V průběhu r. 2008 požádaly MZ další tři žadatelé o založení ZP. Žádný z těchto žadatelů však do konce r. 2008 nesplnil zákonné předpoklady pro zahájení své činnosti. Pro 10 371 175 pojištěnců zajišťovalo fungování systému v. z. p. k 31. 12. 2008 deset činných ZP. Krajské uspořádání, doplněné územními pracovišti, je ze zákona povinné pouze pro VZP ČR, jejíž síť garantuje celostátní dostupnost zdravotní péče. K 31. 12. 2008 bylo u VZP ČR registrováno 6 429 707 pojištěnců, u devíti zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (dále jen "ZZP") bylo zaregistrováno celkem 3 941 468 pojištěnců. Vstup ZP Agel do systému v. z. p. k 1. 4. 2008 vyvolal "boj" o pojištěnce. Ve snaze stabilizovat své pojištěnce, rozšířily ZP (úměrně ke svým finančním možnostem) nabídky svých preventivních programů. Objem výdajů na preventivní programy (při zohlednění příspěvků pojištěnců) se meziročně zvýšil o 867 mil. Kč a dosáhl 1 578 mil. Kč, z toho připadá 402 mil Kč na VZP ČR. I když VZP ČR vykazuje vyrovnané hospodaření je tvorba jejího fondu prevence stále omezena zákonem č. 551/1991 Sb. Především vlivem tohoto omezení zaznamenala v r. 2008 odliv cca 106 tis. pojištěnců, ačkoliv se počet pojištěnců v systému v. z. p. k 31. 12. 2008 meziročně navýšil přirozeným přírůstkem o 27 tis. pojištěnců. ZP Agel získala do 31.12. 2008 pouze 35 tis. pojištěnců, avšak stavy pojištěnců ostatních ZZP vzrostly vlivem lukrativních nabídek v oblasti prevence o 97 tis. pojištěnců.

Vývoj hospodaření systému v. z. p. v r. 2008 lze charakterizovat následujícími údaji:

Příjmy celkem v r. 2008 dosáhly 211 341 mil. Kč s meziročním nárůstem 4, 2 %, při současném snížení meziročního nárůstu o 6,7 procentního bodu. Příjmy pojistného po přerozdělování dosáhly 207 427 mil. Kč, s meziročním nárůstem pouze 3,8 %, tj. o 7 635 mil. Kč. Jejich meziroční snížení o 7 procentních bodů bylo vyvoláno především vlivem zavedení maximálních vyměřovacích základů, v závěru r. 2008 se projevily i dopady z počínající hospodářské krize. Zákonem stanovená výše platby státu meziročně nepatrně klesla z 680 Kč na 677 Kč na jednoho pojištěnce a měsíc. Průměrné příjmy po přerozdělování na jednoho pojištěnce v r. 2008 dosáhly 20 013 Kč (VZP ČR 21 358 Kč a ZZP v průměru 17 757 Kč). V důsledku 100% přerozdělování pojistného již nemá na příjmy jednotlivých ZP vliv jejich rozdílná skladba plátců, podmínky přerozdělování se navíc každoročně aktualizují podle vykázaných výdajů na zdravotní péči. Z výsledků hospodaření vyplývá, že VZP ČR získala ze zvláštního účtu přerozdělování pojistného 45 061 mil. Kč. Na tento účet odváděly finanční prostředky celkem tři ZZP (OZP - 2 197 mil Kč, ZPMV ČR - 850 mil. Kč a VoZP ČR - 129 mil Kč). Saldo souhrnu odvodů a příjmů z přerozdělování u souboru ZZP bylo však kladné ve výši 2 098 mil. Kč.

Na meziročním nárůstu ostatních příjmů z v. z. p. se podílel především růst příjmů z úroků, neboť finanční zásoba na bankovních účtech až do 30. 6. 2008 plynule rostla a překonala plánované předpoklady. Stavy na bankovních účtech základních fondů zdravotního pojištění se zvýšily i o 276 mil. Kč, které zpětně uhradily zahraniční pojišťovny za cizince ošetřené na území ČR. Naopak ZP uhradily v r. 2008 za ošetření cizinců 375 mil. Kč. Celkový dopad na hospodaření základních fondů zdravotního pojištění byl tedy - 99 mil. Kč (ZP jej přechodně pokryly z finančních zůstatků bankovních účtů těchto fondů).

Roční výdaje celkem poprvé přesáhly hranici 200 mld. Kč a jejich celková hodnota ve výši 200 588 mil. Kč zaznamenala meziroční nárůst o 8,1 %. Z toho výdaje na zdravotní péči dosáhly 193 526 mil. Kč a zvýšily se meziročně o 7,8 %, což je o 4,9 procentního bodu více než v předchozím období. Procentní meziroční nárůst výdajů na zdravotní péči přesáhl o 4 procentní body dosažený nárůst příjmů z pojistného. V nárůstu výdajů na zdravotní péči se projevilo zvýšení výdajů na tzv. "nadstandardní péči" z fondu prevence, zbývající nárůsty jsou vyvolané úpravami smluvních vztahů ZP se zdravotnickými zařízeními, ať již podle platných vyhlášek, nebo podle individuálních smluvních vztahů, které úhradové vyhlášky umožňují uzavírat. V přepočtu na jednoho pojištěnce činily výdaje za zdravotní péči celkem ročně v průměru 18 671 Kč (u ZZP dosahovaly průměr 16 184 Kč, u VZP ČR 20 155 Kč). Vykázané rozdíly ve výdajích za zdravotní péči mezi VZP ČR a skupinou ZZP již nebyly v r. 2008 ovlivněny splácením závazků z předchozích období.

V oblasti nákladů na provoz dodržely všechny ZP regulace podle § 7 vyhlášky č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výše maximálního limitu nebyla upravována od r. 2006, neboť tato regulace měla být od r. 2009 nahrazena novými pravidly s vazbou na záměry transformace ZP. Pro nejmenší ZP činil v r. 2008 maximální limit 3,71 %, což se týkalo pouze ZP Škoda s průměrným počtem 132 265 pojištěnců a ZP Agel s průměrným počtem 10 599 pojištěnců. Nejnižší procentní limit dosáhla VZP ČR ve výši 3,35 %, s průměrným počtem 6 491 318 pojištěnců. Teoretický průměr za systém v. z. p. jako celek dosáhl 3,46 % a celkový objem maximálních přídělů do provozních fondů byl propočten na 7 245 mil. Kč. Skutečné výdaje na provoz dosáhly 6 640 mil. Kč a stavy zůstatků na bankovních účtech fondů provozního charakteru (provozní fond, fond reprodukce majetku a sociální fond) tak dosáhly celkem 6 696 mil. Kč. Pouze ZP Agel, v důsledku nedostatečného náboru pojištěnců do 31. 12. 2008 (zákonný limit 50ti tis. pojištěnců naplnila k 1. 1. 2009) nevytvořila podmínky pro vytvoření dostatečného objemu finančních prostředků na provoz a kryla své provozní potřeby kontokorentním úvěrem ve výši 50 mil. Kč. V rámci zdravotně pojistného plánu ZP Agel na r. 2008 bylo uvedeno, že žadatel posílí provoz účelovou nevratnou dotací a k 31. 12. 2008 skutečně poskytl na bankovní účet provozního fondu celkem 15 mil. Kč.

Saldo mezi příjmy celkem a výdaji celkem u činných ZP jako celku dosáhlo v r. 2008 podle předběžných výsledků 10 753 mil. Kč. V meziročním srovnání sice pokleslo o 37,5 %, ale bylo o téměř 8 964 mil. Kč vyšší než předpokládaly zdravotně pojistné plány na r. 2008. Finanční rezervy na bankovních účtech všech fondů v. z. p. k 31. 12. 2008 dosáhly 37 616 mil. Kč. Rozložení rezerv u jednotlivých ZP je nadále nerovnoměrné. VZP ČR hospodařila bez závazků po lhůtě splatnosti, s naplněným bankovním účtem rezervního fondu. Její finanční prostředky na fondech v. z. p. dosáhly k 31. 12. 2008 celkem 16 379 mil. Kč, ZZP měly k tomuto datu na svých bankovních účtech (a v cenných papírech) 21 237 mil. Kč. S výjimkou fondu rezervního není výše zůstatků na fondech v. z. p. zákonem omezena, ale při převodech mezi jednotlivými fondy je nutno dodržovat zákonná ustanovení a vyhlášku č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zůstatky na bankovních účtech fondů systému v. z. p. meziročně vzrostly o 10 788 mil. Kč (z toho VZP ČR o 5 654 mil. Kč). Svého historického maxima dosáhly k 30. 6. 2008, avšak ve 2. pololetí r. 2008 výdaje systému v. z. p. převýšily příjmy a byl zaznamenán úbytek na bankovních účtech fondů v.z.p. o 274 mil. Kč. Vývoj příjmové strany byl ve druhé polovině r. 2008, zejména pak v jeho závěru, ovlivněn zavedením maximálního stropu vyměřovacích základů pro pojistné a do hospodaření ZP se již negativně promítly dopady z počínající hospodářské krize.

Souhrnné účetní zůstatky na základních fondech zdravotního pojištění k 31. 12. 2008 dosáhly 57 807 mil. Kč a v porovnání se zůstatky na bankovních účtech těchto fondů (26 959 mil. Kč) to představuje v průměru pokrytí fondů peněžními prostředky ze 46,6 % (z toho u VZP ČR 30 % a v souboru ZZP v průměru 78 %). V průběhu r. 2008 bylo na základě soudních sporů plátců pojistného se ZP vydáno několik soudních rozhodnutí, ve kterých však soudy zaujaly rozdílná stanoviska na postupy promlčení pojistného a příslušenství a prekluzi (zánik pohledávky). Otázka přístupu k promlčení pohledávek a prekluzi nebyla do konce r. 2008 jednoznačně uzavřena.

Poměr mezi stavem závazků a pohledávek v systému v. z. p. a jejich strukturou sledovanou ve čtvrtletní periodě ukazuje následující srovnání:

Stav pohledávek celkem k 31. 12. 2008 dosáhl 53 401 mil Kč, z toho pohledávky po lhůtě splatnosti vůči plátcům pojistného (dluhy na pojistném, ale zejména na penále) tvořily 37 866 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 3,6 %. Na vývoj stavu těchto pohledávek se podílel i zvýšený odpis pohledávek v hodnotě 6 721 mil. Kč (z toho VZP ČR 6 264 mil. Kč). Na snížení stavu pohledávek kladně působilo i odstraňování tvrdosti zákona u povinnosti úhrady penále, které je v kompetenci jednotlivých ZP do 20 tis. Kč výše pohledávky u jednotlivých plátců a v kompetenci 9ti rozhodčích orgánů ZP, které rozhodují ostatní případy žádostí o odstranění tvrdosti zákona, včetně odvolání. Celkem bylo v r. 2008 prominuto penále ve výši 642 mil. Kč (u VZP ČR 603 mil. Kč). Na zvýšení pohledávek po lhůtě splatnosti se podílel důslednější výkon správy všech ZP a v závěru r. 2008 i dopady z počínající hospodářské krize. Běžné závazky ve lhůtě splatnosti vůči ZZ dosahovaly k 31. 12. 2008 celkem 18 717 mil. Kč, z toho u VZP ČR 13 308 mil. Kč a u ZZP celkem 5 409 mil. Kč. Tyto závazky celkem meziročně poklesly o 1,3 %, naproti tomu se zvýšily pohledávky vůči ZZ v kategorii "ve lhůtě" i "po lhůtě splatnosti" o cca 245 mil. Kč. Závazky ve lhůtě splatnosti k 31. 12. 2008, v přepočtu na průměrné denní výdaje za zdravotní péči hrazené z bankovního účtu základního fondu zdravotního pojištění, představovaly za systém v. z. p 36 dnů; u ZZP se tento propočtový ukazatel pohyboval v intervalu od 19 - 41 dnů a ve VZP ČR dosáhl 37 dnů. Průměrná denní výše výdajů na zdravotní péči 524 mil. Kč je odrazem vlivu úhradových mechanizmů, vývoje cen léků a individuálních smluvních vztahů zakotvených do smluv ZP se zdravotnickými zařízeními. Celková aktiva a pasiva dosáhla k 31. 12. 2008 za systém v. z. p. jako celek 98 544 mil. Kč a meziročně vzrostla o 14,2 %. Oproti r. 2007 se nadále zvýšil podíl finančních prostředků v aktivech celkem o 42 % a v pasivech celkem naopak poklesl podíl závazků v systému v.z.p. o 0,7 %. Aktiva jsou tvořena z 50,9 % pohledávkami za plátci pojistného po lhůtě splatnosti. Tato hodnota se v pasivech promítá především v zůstatcích základních fondů zdravotního pojištění, jejichž výše meziročně vzrostla o 22,6 %. U zůstatků fondu prevence došlo k meziročnímu snížení o 13,2 %, a to jak v důsledku zvýšených výdajů, tak i vlivem odpisů nedobytných pohledávek penále a pokut.

V aktivech VZP ČR a OZP se projevuje hodnota akcií jejich dceřiných společností - komerčních pojišťoven (u VZP ČR jde o Pojišťovnu VZP a. s., která funguje od 1. 5. 2004 a u OZP o pojišťovnu Vitalitas a. s.), neboť obě akciové společnosti jsou ve 100% vlastnictví jmenovaných ZP. Ostatní ZP tyto služby neposkytují. Hodnota akcií v držení VZP ČR činí 100 mil. Kč. Hodnota akcií v držení OZP činí 115 mil. Kč. Navíc OZP jako jediná ZP využívá možnosti uložení finančních prostředků do CP a k 31. 12. 2008 vykázala v aktivech jejich hodnotu ve výši 247 mil. Kč.

Od r. 2007 účtují ZP na základním fondu zdravotního pojištění (případně i na fondu prevence) o dohadných položkách za pojistným a penále a rezervách na neukončené soudní spory, kde žalovanou stranou je ZP. K 31. 12. 2008 byly vykázány v rozvahách celkové stavy dohadných položek pasivních 2 588 mil. Kč, ve kterých se odráží především neuzavřené vyúčtování zdravotní péče od smluvních zdravotnických zařízení. Stav dohadných položek aktivních dosáhl k 31. 12. 2008 celkem 806 mil. Kč a představoval především předpokládanou výši pohledávek za plátci pojistného, kterou nebylo možno z časových důvodů zaúčtovat k datu účetní závěrky za r. 2008. Stav rezerv na soudní spory, v nichž je žalovanou stranou ZP, dosáhl za systém v. z. p. celkem v pasivech 135 mil. Kč a v aktivech (na zvláštních bankovních účtech) 136 mil. Kč. Rozdíly vyplývají z tvorby bankovních úroků, které jsou převáděny na základní fond zdravotního pojištění.

IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je součástí návrhu státního závěrečného účtu i přehled o stavech fondů organizačních složek státu (dále jen OSS).

Fondy OSS představují majetkové fondy, finanční a peněžní fondy, zvláštní fondy a fond privatizace. Stav těchto fondů k 1. lednu a k 31. prosinci 2008 ilustruje následující tabulka¹:

^*) jde převážně o prostředky Národního fondu spravované kapitolou MF
^**) jde o fondy zrušeného FNM, zahrnuté v kapitole MF

Podle § 48 zákona o rozpočtových pravidlech OSS tvoří tyto peněžní fondy: rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.

Způsob tvorby a možnosti použití peněžních fondů OSS jsou stanoveny zákonem o rozpočtových pravidlech (§ 48) a vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

Zákonem č. 26/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o rozpočtových pravidlech, byla zrušena možnost převádět do rezervních fondů rozpočtové prostředky nevyčerpané na plnění úkolů v běžném rozpočtovém roce k jejich použití v letech následujících. Zároveň byl zaveden institut nároků z nespotřebovaných výdajů, umožňující čerpat uspořené rozpočtové prostředky v následujících letech.

Zůstatek rezervního fondu OSS vykázaný na bankovních účtech ke konci roku 2008 dosáhl 42,1 mld. Kč a proti stavu ke konci roku 2007 se snížil o 54,5 mld. Kč. Změna stavu představovala převedení části prostředků rezervních fondů do příjmů OSS (47,5 mld. Kč) k jejich použití k financování výdajů, převedení části prostředků fondů do kapitoly Všeobecná pokladní správa (8,0 mld. Kč) na základě níže uvedených usnesení vlády k jejich použití na finanční krytí některých výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu na rok 2008, příjmů, které jsou zdrojem rezervních fondů dle ustanovení § 45 rozpočtových pravidel (např. příjmů z prodeje majetku, se kterým bylo zmocněno hospodařit Ministerstvo obrany, prostředků poskytnutých ze zahraničí, peněžních darů apod.). Prostředky převedené do kapitoly VPS (8,0 mld. Kč) byly realizovány zejména na základě usnesení vlády č. 683/2008, kterým byly ze 14 rozpočtových kapitol převedeny prostředky rezervních fondů v celkové výši téměř 4,3 mld. Kč s účelovým určením na mimořádné zvýšení důchodů od 1. srpna 2008. Podle dalších usnesení vlády (č. 238/2008, 364/2008, 436/2008, 600/2009, 607/2008, 751/2008, 929/2008, 983/2008, 984/2008, 1011/2008, 1254/2008, 1267/2008, 1310/2008, 1400/2008, 1458/2008, 1509/2008 a 1510/2008) byly do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa převedeny též prostředky ve výši přesahující 3,7 mld. Kč, o něž byl návazně zvýšen rozpočet v ukazateli "Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů" a na položce "Výdaje kapitol kryté z rezervních fondů kapitol podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 174/2007 Sb. a podle příslušných usnesení vlády". Návazně na to byly uvedené prostředky ve stejné celkové výši převedeny rozpočtovými opatřeními do věcně příslušných kapitol, což bylo realizováno v souladu s usnesením vlády č. 32 ze dne 9. ledna 2008, kterým vláda uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy zajistit, aby OSS v jejich působnosti nakládaly s prostředky rezervních fondů pouze po projednání s ministrem financí a se souhlasem předsedy vlády. Tento postup se nevztahoval na prostředky určené na úhradu výdajů, které byly nebo měly být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na spolufinancování těchto výdajů s tím, že prostředky budou použity v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech na stejný účel. Omezení se netýkalo ani prostředků na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých byly České republice svěřeny peněžní prostředky z finančních mechanizmů.

V bankovním zůstatku rezervních fondů OSS ve výši 42,1 mld. Kč vykázaném ke konci roku 2008 tvořily rozhodující část prostředky určené na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, resp. které byly zároveň spolufinancovány z rozpočtu EU.

Na účtech rezervních fondů mělo ke konci roku 2008 nejvíce prostředků Ministerstvo zemědělství (17,8 mld. Kč), Ministerstvo životního prostředí (7,8 mld. Kč), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (4,9 mld. Kč), Ministerstvo obrany (4,1 mld. Kč) a Ministerstvo zdravotnictví (1,0 mld. Kč). Těchto pět kapitol se na celkovém zůstatku prostředků na účtech rezervních fondů OSS podílelo 84,6 %. Ostatní ministerstva a ústřední úřady se podílely podstatně menšími částkami.

Považujeme za účelné se zmínit o usnesení vlády ČR ze dne 26. ledna 2009 č. 122, kterým vláda mj. schválila převedení finančních prostředků ve výši cca 32 mld. Kč z rezervních fondů OSS do příjmů státního rozpočtu roku 2009, což bylo provedeno v návaznosti na zhoršující se hospodářskou situaci České republiky.

Podrobnější údaje a informace o prostředcích rezervních fondů jsou obsaženy v návrzích závěrečných účtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu za rok 2008 předložených příslušným výborům Poslanecké sněmovny.

Stav fondu kulturních a sociálních potřeb všech OSS se v průběhu roku 2008 snížil z 1 143 mil. Kč ke konci roku 2007 na 1 104 mil. Kč ke konci roku 2008, tj. o 39 mil. Kč.

G. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu České republiky

• G. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu České republiky PDF (966kB)