Roční souhrnná zpráva o stavu a vývoji zahraničních pohledávek ČR v roce 2018

Ministerstvo financí provádí správu zahraničních pohledávek na základě Zásad správy a zajišťování návratnosti zahraničních pohledávek České republiky, které byly schváleny usnesením vlády č. 832/2006 ze dne 3. července 2006.

* Pohledávky ČR vůči Číně činí 524 052 tis. Kč, závazky ČR vůči Číně činí 278 147 tis. Kč 

1) Jedná se o součet pohledávky vyplývající z kompenzace embarga v Iráku (549.029 tis. Kč) a uhrazené státní záruky za Zetor Brno s. p. (1.575.877 tis. Kč)
2) Jedná se o součet uhrazených státních záruk v letech 1997-1998 (celkem uhrazeno 106.479.500 USD, tj. tehdejším kurzem 3.415.219 tis. Kč)

II. Stručná informace o vývoji v roce 2018^*

Celková výše zahraničních pohledávek ČR vedených v rozvaze k 31. 12. 2018 činila cca 20 453,2 mil. Kč (k 31. 12. 2017 cca 29 578,3 mil. Kč). Na meziročním poklesu pohledávek o cca 9 125 mil. Kč se podílely zejména následující faktory:

1. Na základě vyjádření Eurostatu, že evidence pohledávek má zahrnovat pouze úroky odsouhlasené věřitelem i dlužníkem, byly k 31. 12. 2018 sníženy pohledávky za Íránem a ostatními republikami bývalé Jugoslávie (mimo Srbska) a nadále budou evidovány pouze ve výši jistiny. Snížení činí celkem cca 3 070,4 mil. Kč. Součástí evidence úroků z pohledávky za Íránem byla dosud i pohledávka ve výši 188 018,07 USD, která vznikla již v 90. letech v důsledku přečerpání prostředků při deblokaci slovenského podílu clearingového účtu na úkor ČR. Při stornu úroků byla tato pohledávka vyčleněna a bude nadále vedena za MF Slovenské republiky.
2. Pohledávka za Kubou se skládá jednak z depozita v eurech, jednak z pohledávky ve výši 719,5 mil. převoditelných rublů. Při použití kurzu 9 CZK za 1 převoditelný rubl hodnota pohledávky podle evidence české strany činila 6 475,4 mil. CZK. Kuba uznává pohledávku jako takovou, neuznává však jakýkoli přepočet převoditelného rublu na CZK či jinou směnitelnou měnu. Dle doporučení Eurostatu lze postupovat při řešení takovýchto pohledávek obdobným způsobem jako jiní věřitelé. Na základě informací o jejich postupu byl k 31. 12. 2018 stanoven nový kurz, a to 0,9 CZK za 1 převoditelný rubl. Kurzový rozdíl u této pohledávky pak činí -5 751,6 mil. Kč.
3. V průběhu roku 2018 byly pohledávky za Alžírskem (investiční akce Pragoinvest) a společnostmi UFC, Intergeo a BMC Agro vzhledem k jejich faktické nevymahatelnosti převedeny z rozvahy do podrozvahy. Hodnota těchto pohledávek k 31. 12. 2018 činila 1 340,4 mil. Kč.

Celková výše pohledávek evidovaných v rozvaze i podrozvaze činila k 31. 12. 2018 celkem 26 359 mil. Kč, inkaso ze splátek zahraničních pohledávek ve prospěch státního rozpočtu činilo cca 144,6 mil. Kč (v roce 2017 cca 163,9 mil. Kč).  

Bělorusko

Dvojstranná jednání o řešení běloruské zadluženosti byla obnovena v roce 2009, v dalších letech obě strany postupně zvažovaly různé způsoby řešení dluhu. Běloruská strana odmítá vyřešit dluh přímou platbou, a to ani ve splátkách, naopak řešení dříve navrhované běloruskou stranou (formou dodávek vybraného zboží) se pro českou stranu ukázalo jako neefektivní.

Obě strany nakonec dospěly na expertní úrovni ke shodě, že přijatelným způsobem řešení dluhu Běloruska ve výši cca 40 mil. Kč se jeví jeho postupný zápočet za platby nájemného za užívání budovy zastupitelského úřadu ČR v Minsku (ročně cca 5 mil. Kč), případně úhrada části kupní ceny, pokud by v budoucnu došlo k odprodeji nemovitosti do vlastnictví ČR.

Na jednáních v roce 2018 byl vzájemně odsouhlasen text mezivládní smlouvy, 17. prosince 2018 byl navrhovaný postup včetně návrhu mezivládní smlouvy schválen vládou ČR usnesením č. 867/2018. Na běloruské straně nebyl dosud schvalovací proces dokončen. Po jeho dokončení by v průběhu roku 2019 měla být mezivládní smlouva podepsána (předpokladem úspěšné realizace dohodnutého schématu je také podpis celé řady doprovodných dokumentů – dodatku k nájemní smlouvě, mezibankovní smlouvy, rozhodnutí o nepotřebnosti majetku pro MF a bezúplatný převod pohledávky z MF na MZV).

Lanatex

splaceno 2018: 2 600 tis. Kč

Společnost Lanatex a.s., která byla v 90. letech 20. století Ministerstvem financí vybrána pro deblokaci části indického dluhu, postupně však přestala být schopna splácet své závazky, přes původní souhlas nepodepsala navrhované uznání dluhu, proto byla v roce 2009 podána žaloba na zaplacení tehdy splatné části dluhu, kterou Ministerstvo financí vyhrálo.

V roce 2012 byla z důvodu hrozícího promlčení podána žaloba na zbývající dlužné splátky společnosti Lanatex a.s. Vzhledem k celkové výši žalované částky byl celý spor předán k dalšímu řízení na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který byl současně pověřen vymáháním pohledávky přiznané soudním rozhodnutím ve prospěch ČR – Ministerstva financí coby věřitele.

V průběhu exekuce byla s dlužníkem opět navázána komunikace, v současné době v rámci exekuce dochází k postupnému splácení dluhů společnosti Lanatex a.s. vůči Ministerstvu financí a také vůči dalším věřitelům – příslušnému finančnímu úřadu a bance, zejména formou postupných prodejů nemovitostí ve vlastnictví společnosti Lanatex a.s.

Zástupci Ministerstva financí se v roce 2018 účastnili několika společných jednání se zástupci dlužníka a exekutorského úřadu.

Irák

splaceno 2018: 141 990 tis. Kč

V souladu s ustanoveními Dohody o vypořádání irácké zadluženosti ze dne 14. 5. 2006 byly splátky za rok 2018 uhrazeny v dohodnutých termínech.

Írán

V současné době zůstávají nedořešeny dvě otázky, a to jednak českou stranou evidovaná dlužná suma ve výši cca 2,3 mil. USD (jedná se o nedoplatek pohledávky, jejíž zbývající část Írán dříve uhradil), jednak pohledávka ve výši cca 21,6 mil. USD, která vyplývá z nedořešené kauzy dokumentárního akreditivu.

Česká strana se v posledních letech soustředila na přehodnocení postoje íránské strany, která řešení obou pohledávek v zásadě odmítala. Po několika urgencích se v září 2018 uskutečnilo jednání zástupců MF ČR, ČSOB a ZÚ Teherán s představiteli Íránské centrální banky (CBI). Na jednání bylo dosaženo pokroku, zejména co se týče vnímání problému na íránské straně a její ochoty najít řešení. V roce 2019 by měla jednání v této věci pokračovat.

Jugoslávie (bývalá SFRJ)

Ministerstvo financí eviduje ve svých aktivech pohledávku za bývalou SFRJ, která vznikla jako konečné saldo clearingového účtu vzájemného obchodování na základě Platební dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Ministerstvo financí postoupilo v roce 2000 společnosti Rondex Finance Inc., Britské Panenské ostrovy, 25% pohledávky evidované ČR za bývalou SFRJ za úplatu 5% z hodnoty jistiny.

Dluh bývalé SFRJ vůči bývalé ČSFR má být odsouhlasen co do celkové výše a poté rozdělen na jednotlivé nástupnické státy Výborem pro rozdělení finančních aktiv a pasiv bývalé SFRJ (tzv. Finanční výbor zřízený Vídeňskou dohodou z r. 2001). Mezi jednotlivými nástupnickými státy bývalé SFRJ panuje v této věci dlouhodobá neshoda. ČR jako věřitel má zájem na komunikaci o dluhu se všemi nástupnickými státy bývalé SFRJ, ačkoliv nebylo provedeno oficiální rozdělení jugoslávského dluhu Finančním výborem. Srbsko a Černá Hora již před určitou dobou projevily ochotu tímto způsobem postupovat, proto s nimi ČR v posledních letech jedná samostatně.

V návaznosti na pokračující jednání MF ČR se Srbskem byly k jednání o řešení příslušné části dluhu opětovně vyzývány i ostatní nástupnické země bývalé SFRJ. Reakce byly vesměs negativní, neustále bylo odkazováno na nutnost oficiálního rozdělení dluhu SFRJ mezi nástupnické země. Nejvíce aktivní v této věci byli zástupci Slovinska, se kterými proběhlo několik jednání. MF ČR koncem roku obdrželo dva společné dopisy zástupců Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Makedonie ve Finančním výboru, který obsahuje mj. kritiku probíhajícího jednání se Srbskem. MF ČR z pozice věřitele v reakci zdůrazňuje potřebu dluh řešit a vybízí jednotlivé nástupnické státy bývalé SFRJ k dalšímu jednání.

Kazachstán

Vznik zadluženosti Kazachstánu vůči ČR je spojen s realizací Dohody mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při osvojování Jamburgského naleziště plynu. ČSSR na základě smlouvy zajišťovala dodávky strojního zařízení pro plynárenský průmysl prostřednictvím s.p. Tranzitní plynovod, později transformovaný na ČPP Transgas, o.z., po privatizaci části podniku nyní ČPP Transgas, s.p., jehož zřizovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Financování projektu bylo zajištěno prostřednictvím státního úvěru a státní půjčky poskytované ze státního rozpočtu. V roce 1996 byl podepsán protokol mezi ČR a Kazachstánem, na základě kterého je dluh dosud evidován v pomocných jednotkách URE (156 mil.).

ČR se dlouhodobě snaží jednat o řešení dluhu na různých úrovních státní správy, na úrovni prezidenta republiky či premiéra, od roku 2014 byla aktivita jednání zvýšena mj. díky opakovaným setkáním prezidentů, kteří o problému hovořili.

V návaznosti na závěry jednání expertů obou stran v listopadu 2017 oslovilo MF ČR velvyslance Kazachstánu v ČR, který v září 2018 sdělil, že z pohledu Kazachstánu je problém vyřešen tím, že byl příslušný objem plynu v 90. letech 20. století poslán přes kazachstánsko-ruskou hranici. Tímto postojem nabyla na důležitosti potřeba získat vyjádření ruské strany (Gazprom / Ministerstvo energetiky). MF ČR má zájem se zástupci Ruské federace na toto téma dále jednat počátkem roku 2019.

Srbsko

V návaznosti na výsledky dosažené na jednáních pracovní skupiny pro řešení dluhu se v dubnu 2018 uskutečnila expertní jednání o textu „Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko o řešení dluhu Republiky Srbsko vůči České republice“ a bylo při nich dosaženo shody na celém textu Dohody.

Diskuse byla vedena především o textu ustanovení článku 6 (Review Clause), který ČR zajišťuje, že pokud by se v budoucnu nástupnické země bývalé SFRJ domluvily na jiném rozdělení dluhu, dohoda ČR se Srbskem bude příslušným způsobem změněna. Srbská strana nakonec akceptovala tento zásadní požadavek ČR.

Dohoda byla podepsána ministry financí obou zemí v Praze 10. prosince 2018, v rámci pracovní návštěvy srbské premiérky v ČR, účinnosti nabyde po ratifikaci dohody srbským parlamentem. Lze očekávat, že k plnění podle dohody dojde do konce prvního pololetí 2019. Částka, evidována jako odpuštění, bude moci být vykázána jako součást ODA (official development assistence).

Ukrajina

Vznik zadluženosti Ukrajiny vůči ČR je stejně jako v případě Kazachstánu spojen s realizací Dohody mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při osvojování Jamburgského naleziště plynu. V roce 1997 byla podepsána smlouva mezi ČR a Ukrajinou, na základě které je dluh dosud evidován v pomocných jednotkách URE (91,1 mil.).

V rámci jednání mezivládní česko-ukrajinské komise v červnu 2018 byl potvrzen zájem Ukrajiny o českou stranou dříve nabízené řešení dluhu poskytnutím nemovitostí pro účely ZÚ ČR na Ukrajině (především pro vybudování nového velvyslanectví ČR v Kyjevě). Na ukrajinské straně byl již tento postup potvrzen na úrovni vlády, v současné době probíhá výběr vhodných nemovitostí v Kyjevě. Počátkem roku 2019 by měla proběhnout další jednání na toto téma.

^* Tento přehled zmiňuje pouze ty pohledávky, u kterých došlo v průběhu roku 2018 k zásadnímu vývoji nebo inkasu.