ECOFIN: Ministři financí jednali o udržitelnosti veřejných financí a harmonizaci přímých daní
Druhý den neformálního zasedání Rady ECOFIN v Praze jednali ministři financí EU o udržitelnosti veřejných financí v evropských zemích. Tématem byl také další vývoj evropského rámce pro přímé daně, který by měl sloužit k podpoře ekonomického růstu a odstraňování překážek v oblasti přeshraničních investic.
Návrat k fiskální disciplíně a apel na konsolidaci veřejných financí v zemích EU na udržitelnou kolej patří mezi hlavní priority českého předsednictví. V současnosti je pro rok 2023 prodloužena tzv. úniková klauzule z pravidel Paktu stability a růstu. To znamená, že Evropská komise nebude v plném rozsahu aplikovat postupy při porušení fiskálních pravidel pro maximální výši dluhu (60 % HDP) a deficitu (3 % HDP). „Přestože jsme se po covidové krizi plynule přesunuli do krize energetické, neměli bychom odsouvat debatu o návratu evropských zemí k fiskální disciplíně. V současnosti evropské vlády přirozeně musí zvyšovat státní výdaje za účelem pomoci domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Nesmíme ale zcela ignorovat významně se prohlubující veřejné dluhy v EU za posledních 20 let,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Debata se týkala také současných fiskálních pravidel, které se s rostoucími veřejnými dluhy stávají spíše kosmetickými pravidly, jejichž dodržování není efektivně vymáháno. „Česká republika jako možný budoucí člen eurozóny bude muset před svým vstupem splnit kritérium dluhu do 60 % HDP. Přestože dnes toto pravidlo se zadlužením ve výši 43 % HDP prozatím plníme, velmi těžko se české veřejnosti vysvětluje potřeba rozpočtové odpovědnosti a dodržování fiskálních pravidel EU, když současné průměrné zadlužení eurozóny dosahuje zhruba 95 % HDP,“ dodává ministr Stanjura.
V prvním bloku jednání vystoupil k tématu udržitelnosti veřejných financí v zemích EU také předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl: „Je nepochybně potěšující, že zásadní diskuse o reformě rozpočtových pravidel mezi ministry financí EU probíhá v Praze a právě v době českého předsednictví. Může totiž ovlivnit podobu fiskální politiky v EU na mnoho let dopředu. Tato debata je o to naléhavější, že probíhá v časech extrémních fiskálních rizik v Unii, které vyplývají z energetické a bezpečnostní krize, a v časech bezprecedentně vysoké inflace a nárůstu úrokových sazeb, a tudíž také nákladů na obsluhu dluhu. V tom všem jsou problémy zemí EU podobné.“
Druhým bodem na programu sobotního jednání byla otázka harmonizace přímých daní. „Jako předsedající země jsme otevřeli debatu, zda by u některých celoevropsky přijímaných opatření na poli přímého zdanění nebyla efektivnější cesta například doporučení nebo sdílení nejlepší praxe, namísto zavádění plošných směrnic. Ty jsou obecně schopné méně zohledňovat specifika jednotlivých členských států. V takových situacích hrozí, že směrnice přinese jen malé benefity, které budou převáženy administrativními náklady na podnikatele a stát,“ uzavírá Zbyněk Stanjura.