Roční souhrnná zpráva o stavu zahraničních pohledávek ČR v roce 2022

Ministerstvo financí provádí správu zahraničních pohledávek na základě Zásad správy a zajišťování návratnosti zahraničních pohledávek České republiky, které byly schváleny usnesením vlády č.629/2021 ze dne 12. července 2021.  

I. Informace o stavu k 31. 12. 2022

*  Pohledávky ČR vůči Číně činí 552 497 tis. Kč, závazky ČR vůči Číně činí 293 244 tis. Kč
**  Pohledávka byla bezúplatně převedena na MZV a není vedena v účetnictví MF
***  Údaje o speciálních pohledávkách podléhají režimu utajení dle zákona č.412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
****  Nachází se na území Ukrajiny, nicméně dosud nebylo formálně všemi stranami potvrzeno jako nástupnictví Ukrajiny
1) Jedná se o součet pohledávky vyplývající z kompenzace embarga v Iráku (549.029 tis. Kč) a uhrazené státní záruky za Zetor Brno s. p. (1,575.877 tis. Kč)
2) Jedná se o součet uhrazených státních záruk v letech 1997-1998 (celkem uhrazeno 106.479.500 USD)

II. Stručná informace o vývoji v roce 2022 

Celková výše zahraničních pohledávek ČR vedených v rozvaze k 31. 12. 2022 činila cca 11 562,6 mil. Kč + speciál (k 31. 12. 2021 cca 11 529,4 mil. Kč + speciál). 

Celková výše pohledávek činila k 31. 12. 2022 celkem 16 957,7 mil. Kč + speciál (k 31. 12. 2021 celkem 16 936,3 mil. Kč + speciál), inkaso ze splátek zahraničních pohledávek ve prospěch státního rozpočtu činilo v roce 2022 cca 139,1 mil. Kč (v roce 2021 cca 132,3 mil. Kč).

Pragoinvest (Alžírsko)

Pohledávka vyplývá z dodávek realizovaných v 80. letech společností Pragoinvest (a uhrazených z rozpočtu ČSSR), která investiční akci v Alžírsku nedokončila.

V roce 2020 se alžírská centrální banka Banque d´Algérie vyjádřila k výpočtu úroků ze strany ČSOB s tím, že je s odkazem na předchozí jednání a neexistenci dohody mezi státy (ČR, SR a Alžírsko) o existenci či případné výši dluhu uznaného Alžírskem zpochybňuje. MF ČR se proto dohodlo s Ministerstvem financí SR (MF SR), že MF SR vytvoří a zašle dopis na Ministerstvo financí ADLR (MF ADLR) s žádostí o závazné stanovisko k této kauze. Alžírská reakce z roku 2021 navázala na dřívější postoj, mj. odkazuje na rozsudky alžírských soudů, které naopak uložily povinnost společnosti Pragoinvest uhradit svým alžírským partnerům škodu vzniklou nedokončením investice (jejíž výše několikanásobně převyšuje potenciální pohledávky ČR 
a SR). 

Na jednání zástupců MF ČR a MF SR v březnu 2022 oznámila slovenská strana, že o jednání vyjádřili zájem zástupci alžírského velvyslanectví ve Vídni. MF SR následně navrhlo alžírské straně termíny pro možné trojstranné jednání (ČR, SR, Alžírsko).

(Pozn. Trojstranné jednání zástupců MF ČR, MF SR a MF ADLR se uskutečnilo ve dnech 14. -15. 2. 2023 v Alžíru. Výsledkem je dohoda na možném kompromisním řešení, kdy by alžírská strana ve splátkách uhradila část dluhu evidovaného MF ČR a MF SR. V průběhu roku 2023 budou v této věci vedena další jednání.)

Bělorusko

splaceno 2022: 3 545 tis. Kč

V roce 2019 byla v Minsku podepsána mezivládní dohoda o řešení dluhu Běloruska vůči České republice ve výši 1,790.411,12 USD jeho postupným zápočtem za platby nájemného za užívání budovy zastupitelského úřadu České republiky (ZÚ ČR) v Minsku, případně za úhradu části kupní ceny, pokud by v budoucnu došlo k odprodeji nemovitosti do vlastnictví České republiky. 

Proces postupného umořování dluhu jeho zápočtem za splátky nájemného byl zahájen v únoru 2020 a v roce 2022 nadále pokračoval. 

Čína

MF ČR se řadu let snaží dosáhnout řešení již odsouhlasené části vzájemných pohledávek a závazků vyplývajících z barterových obchodů, případně odsouhlasení i zbylé části účtů. Hlavním problémem je nalezení partnera pro jednání na čínské straně. Jakýkoli případný kompromis nelze učinit bez souhlasu čínské strany, jelikož se jedná o souhrn odsouhlasených i neodsouhlasených barterových účtů, a to jak s konečným saldem ve prospěch ČR (23 mil. CHF), tak ve prospěch Číny (12,2 mil. CHF). Je proto zapotřebí domluvit se s Čínou na řešení, které by mělo v konečném důsledku za následek vyřešení aktiv i pasiv na obou stranách. 

MF ČR dlouhodobě ve spolupráci se ZÚ ČR v Pekingu urguje reakci čínské strany na opakované české návrhy dalšího postupu, do dnešního dne však ve věci k žádnému pokroku nedošlo. 

Lanatex (Indie) 

Společnost Lanatex a.s., která byla v 90. letech 20. století MF ČR vybrána pro deblokaci části indického dluhu, postupně přestala splácet své závazky vůči MF ČR. V letech 2009 a 2012 byly podány žaloby na zaplacení dlužných splátek, které MF ČR vyhrálo. Vzhledem k celkové výši žalované částky byl celý spor předán k dalšímu řízení na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který byl současně pověřen vymáháním pohledávky přiznané soudním rozhodnutím ve prospěch MF ČR coby věřitele.

V rámci exekučního řízení docházelo k postupnému splácení dluhu společnosti Lanatex a.s. vůči MF ČR a také vůči dalším věřitelům – příslušnému finančnímu úřadu a bance, zejména formou postupných prodejů nemovitostí ve vlastnictví společnosti Lanatex a.s. 

Dne 12. dubna 2022 vydal Krajský soud v Brně usnesení, kterým zjistil úpadek dlužníka Lanatex, a.s. a prohlásil na jeho majetek konkurs. Věřitelé byli vyzváni, aby do dvou měsíců přihlásili své pohledávky. 

MF ČR následně uzavřelo dohodu s ÚZSVM o jednání ÚZSVM namísto MF ČR v insolvenčním řízení. V současné době probíhají jednotlivé úkony v insolvenčním řízení včetně přezkumu přihlášených pohledávek jednotlivých věřitelů a přípravy prodeje majetku společnosti Lanatex, a.s.

CS Trading (Indonésie)

V roce 2006 uplatnila společnost CS Trading nárok na náhradu škody způsobenou údajným nesprávným úředním postupem při rozdělování splátek indonéského dluhu, posléze, společně se společností LIGNA a.s. (Ligna), podala na MF ČR dvě žaloby. Ve všech soudních řízeních jedná ÚZSVM namísto MF ČR.

První z žalob na cca 24 mil. Kč s příslušenstvím soud v prvním stupni původně zamítl, odvolací soud však rozsudek zrušil a věc vrátil zpět soudu I. stupně. V opakovaném řízení soud žalobu potvrdil a uložil MF ČR uhradit žalovanou částku s příslušenstvím, což posléze potvrdil i odvolací soud. Na základě tohoto rozsudku MF ČR uhradilo žalující straně vč. nákladů řízení cca 46 mil. Kč. Na základě dohody MF ČR a ÚZSVM bylo proti rozsudku odvolacího soudu podáno dovolání, a to úspěšně. Dovolací soud v září 2015 všechny dosavadní rozsudky zrušil a vrátil řízení k soudu I. stupně. MF ČR proto nyní u soudu žaluje vyplacení dříve uhrazených částek ve prospěch společností CS Trading a Ligna, toto řízení je v současné době přerušeno. 

V říjnu 2020 proběhlo úvodní jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 týkající se druhé žaloby společností CS Trading a Ligna na MF ČR a ČSOB o náhradu škody ve výši cca 190 mil. Kč, již v březnu 2021 soud rozsudkem tuto žalobu zamítl. CS Trading a Ligna podaly proti tomuto rozsudku odvolání. Obvodní soud pro Prahu 1 vydal v listopadu 2021 usnesení o zastavení řízení v žalobě o cca 190 mil. Kč ve vztahu ke společnosti Ligna, protože tato společnost neuhradila soudní poplatek ve stanovené lhůtě. V srpnu 2022 odmítl Ústavní soud ústavní stížnost společnosti CS Trading týkající se žádosti této společnosti o osvobození od soudních poplatků.

Irák 

splaceno 2022: 135 574 tis. Kč

V souladu s ustanoveními Dohody o vypořádání irácké zadluženosti ze dne 14. května 2006 byly splátky za rok 2022 uhrazeny v dohodnutých termínech. 

Írán

MF ČR zaslalo Centrální bance Íránu na konci roku 2019 v návaznosti na předchozí jednání návrh smlouvy o řešení íránského dluhu. Írán zaslal návrh na úpravy a doplnění textu mezivládní dohody prostřednictvím svého zastupitelského úřadu v Praze v roce 2021.

V návaznosti na konzultace s Ministerstvem zahraničních věcí ČR (MZV ČR) zpracovalo MF ČR formou další verze návrhu smlouvy stanovisko k íránským připomínkám s tím, že mj. byla zohledněna změna banky na české straně k 1. 1. 2023, a zaslalo jej íránské straně v říjnu 2022 spolu s žádostí o uskutečnění 1. kola expertního jednání o textu dohody. Íránská strana se do současné doby nevyjádřila.

MF SR (Írán)

V březnu 2022 se uskutečnilo společné jednání (MF ČR, MF SR, ČSOB) s cílem pokusit se najít přijatelnou cestu k řešení situace vzniklé přečerpáním podílu SR při řešení íránského dluhu o cca 188 tis. USD na úkor MF ČR v 90. letech 20. století. MF SR v současné době hledá cesty, jak tuto situaci přijatelným způsobem vyřešit.

Jugoslávie (bývalá SFRJ)

Dluh bývalé SFRJ vůči bývalé ČSFR nebyl dosud oficiálně rozdělen mezi jednotlivé nástupnické státy bývalé SFRJ. Každý z nástupnických států sukcedoval do jiných smluvních dokumentů vztahujících se k dluhu, proto budoucí jednání budou probíhat na odlišných právních základech. Partnerem MF ČR pro jednání jsou ministerstva financí jednotlivých nástupnických států a Národní banka Srbska, která byla pověřena vést evidenci výše jugoslávského dluhu do doby, než bude tento dluh oficiálně rozdělen mezi jednotlivé nástupnické státy a převeden do evidence jejich centrálních bank.

V letech 2018 – 2019 byly uzavřeny mezivládní smlouvy se Srbskem a s Černou Horou, které zatím jako jediné souhlasily s dvojstranným jednáním o řešení příslušné části dluhu. Obě země již uhradily dohodnuté částky.

Na konci roku 2019 se uskutečnilo společné jednání zástupců MF ČR a MF SR se zástupci 4 zbývajících nástupnických zemí bývalé SFRJ (Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Severní Makedonie a Slovinsko), na základě kterého tyto země poskytly svou představu rozdělení zbývající části dluhu. S ohledem na některé nejasnosti zaslalo MF ČR v lednu 2020 dopis zástupcům těchto zemí s žádostí o upřesnění a vyjasnění jejich stanoviska, dosud však přes urgence MF ČR neobdrželo žádnou odpověď. 

Další urgence 4 nástupnických zemí proběhla v souvislosti s oznámením o změně banky k 1. 1. 2023, podle reakcí Slovinska a Bosny a Hercegovina se v brzké době předpokládá jednání tzv. finančního výboru pro rozdělení aktiv a pasiv bývalé SFRJ. Na tomto jednání by mohlo ze strany dotčených 4 nástupnických zemí dojít k odsouhlasení jejich představy o rozdělení zbývající části dluhu s tím, že v kladném případě by následovala bilaterální jednání o řešení příslušných částí dluhu.

Kazachstán

Pohledávka za Kazachstánem vyplývající z tzv. jamburských dohod dosud není kazachstánskou stranou odsouhlasena. Na jednání v roce 2017 zástupci Kazachstánu sdělili, že dluh byl vyřešen již počátkem 90. let 20. století dodávkami plynu přes RF a Ukrajinu. MF ČR následně obdrželo vyjádření Ministerstva energetiky Ruské federace, které výše uvedené sdělení Kazachstánu nepotvrdilo.

V rámci jednání mezivládní komise ČR - Kazachstán v listopadu 2021 bylo dosaženo dohody mj. v tom smyslu, že jednání s kazachstánskou stranou mají pokračovat. Ministr financí ČR proto následně vyzval kazachstánskou stranu k dalšímu kolu expertních jednání, nicméně Kazachstán následně požádal o zaslání dokumentů dokládajících existenci pohledávky (ačkoli česká strana v minulosti tyto dokumenty již poskytla opakovaně). MF ČR proto v říjnu 2022 zaslalo do Kazachstánu další dopis, jehož přílohou jsou kopie relevantních dokumentů, a znovu požádalo o další kolo expertních jednání.

V březnu 2022 se na MF ČR obrátili zástupci soukromé obchodní společnosti s tím, že ve spolupráci s partnery v Kazachstánu evidují možnost řešení pohledávky ČR vyplývající z tzv. jamburských dohod. MF ČR tento předběžný zájem projednalo v rámci tzv. pracovní skupiny pro Jamburg se zástupci MPO, MZV a ČPP Transgas, s.p. a následně sdělilo zájemci, že v této chvíli preferuje vyjednávání na mezistátní úrovni.

KLDR

Řešení pohledávky závisí na ochotě Ministerstva financí KLDR (MF KLDR) přehodnotit svůj kategorický postoj z roku 2010 (nabídka uhradit max. 5% pohledávky). Konverze jednotlivých částí pohledávky ČR dle klíče odsouhlaseného na jednání zástupců MF ČR a MF KLDR v roce 2010 je dle názoru MF KLDR aplikovatelná pouze při současném souhlasu české strany s podmínkami řešení zadluženosti navrženými MF KLDR.

Krivoj Rog (RF)

Podle sdělení MF SR nadále trvá stav, že jakékoli řešení této problematiky z věcné stránky je možné až po ukončení soudního sporu, který je veden mezi Ministerstvem hospodárstva SR a Slovenským investičním holdingem a.s. o určení povinnosti vrácení majetku - objektu KTUK - Slovenské republice.

Kuba

V letech 2015 – 2017 proběhla jednání, na kterých Kuba uznala všechny části dluhu, a byly diskutovány možnosti jeho řešení. V roce 2018 byla jednání přerušena, Kuba nereagovala na žádosti o konkretizaci nabídek řešení dluhu. Vzhledem k pokračujícím sankcím a současně s ohledem na epidemii COVID-19 se ekonomická situace na Kubě v posledních letech výrazně zhoršila, ve druhé polovině roku 2021 ale kubánská strana zareagovala na opakované žádosti české strany o další jednání.

V březnu 2022 proběhlo v Havaně jednání, které obsáhlo jak otázky technického charakteru, 

mj. rekonciliaci a konsolidaci jednotlivých pohledávek a přípravu na zjednodušení evidence, tak i diskusi o konkrétních možnostech řešení části dluhu vedené v EUR. Kubánská strana přislíbila, že závěry z jednání bude konzultovat s kubánskými autoritami a o výsledcích bude v nejbližší době informovat velvyslanectví ČR v Havaně.

V září 2022 se Kuba obrátila dopisem na ZÚ ČR v Havaně s tím, že projevila zájem o řešení části dluhu formou postupného zápočtu za platby nájemného za objekty využívané ZÚ ČR v Havaně (velvyslanectví a rezidence velvyslance). Na základě společného jednání zástupců MF ČR a MZV zaslalo v listopadu 2022 MZV instrukci ZÚ ČR v Havaně, jak dále postupovat.

Libye

Současná politická a bezpečnostní situace v Libyi zatím neumožňuje pokračovat v jednáních přerušených v roce 2009. Partnerem MF ČR pro jednání se předpokládá být i nadále Ministerstvo financí Libye. 

Súdán

Centrální banka Súdánu i Ministerstvo financí Súdánu potvrzují výši dluhu (jistinu i úroky), nicméně odmítají podniknout jakékoli kroky do rozhodnutí mezinárodních společenství o způsobu a formě částečného či úplného oddlužení této země. V rámci oficiální návštěvy ministra zahraničních věcí Súdánské republiky v České republice byla v květnu 2014 podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Súdán o konsolidaci súdánského dluhu.

V návaznosti na rozhodnutí MMF o dosažení tzv. decision pointu se v červenci 2021 konalo v Paříži jednání Pařížského klubu věřitelů o podmínkách částečného odpuštění súdánského dluhu s tím, že zbývající část dluhu Súdánu bude řešena v návaznosti na dosažení tzv. completion pointu, kdy MMF rozhodne o doporučené výši dalšího odpuštění súdánského dluhu (tehdy předpokládaný termín 2. pololetí 2024). MF ČR následně prostřednictvím ZÚ ČR v Káhiře potvrdilo dokončení rekonciliace dluhu a požádalo Súdán o určení gestora pro negociace bilaterální dohody o řešení súdánského dluhu vůči ČR. 

Současná politická situace v Súdánu celý proces oddálila a další jednání ve věci dosud neumožňuje.

Ukrajina 

Pohledávka za Ukrajinou vyplývající z tzv. jamburských dohod dosud není ukrajinskou stranou odsouhlasena v peněžní formě. V uplynulých několika letech došlo k předběžné dohodě na nejvyšší úrovni obou zemí, že by měl být dluh řešen poskytnutím odpovídajících nemovitostí pro potřeby ZÚ ČR v Kyjevě. 

O výše uvedené možnosti bylo jednáno i na společné schůzi vlád ČR a Ukrajiny na přelomu října a listopadu 2022 v Kyjevě. Další postup závisí na nalezení vhodné nemovitosti.