Konvergenční program České republiky (duben 2023)
Konvergenční program ČR je zásadním strategickým dokumentem zpracovávaným Ministerstvem financí ČR. Dokument specifikuje základní souhrnné fiskální údaje a nejvýznamnější připravovaná opatření s rozpočtovým dopadem formou střednědobé fiskální strategie vlády.
Konvergenční program České republiky (duben 2023)
Externí šoky v podobě pandemie následované ruskou invazí na Ukrajinu a související extrémní volatilita na trzích s energiemi vystavily společnost a ekonomiku vysoké zátěži. Počínaje rokem 2020 Evropská komise poprvé v historii aktivovala všeobecnou únikovou klauzuli, aby mohly členské státy Evropské unie v dobách krize flexibilně reagovat prostřednictvím fiskální politiky. K podpoře ekonomického oživení byl vytvořen a přijat nástroj Evropská unie nové generace s celkovou alokací přes 800 mld. euro. S polevujícími riziky navrhuje Evropská komise pro letošní rok přechod od celkové podpůrné fiskální politiky v letech 2020 až 2022 k jejímu neutrálnímu nastavení. Všeobecná úniková klauzule bude velmi pravděpodobně deaktivována v příštím roce. Evropská komise proto vyzvala členské státy, aby ve svých letošních programech stability a konvergenčních programech uvedly, jak jejich fiskální plány zajistí dodržení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP, stejně jako věrohodné a průběžné snižování dluhu nebo udržení dluhu na obezřetné úrovni ve střednědobém horizontu.
Vývoj posledních let do značné míry rehabilituje fiskální politiku jako efektivní a nezbytný nástroj hospodářsko-politického mixu. Bez jejího použití je nemyslitelné, aby se země vypořádaly s následky tak enormních tlaků výlučně za pomoci měnové politiky, která navíc v Evropě sleduje a řeší prakticky výhradně stabilitu cen. To na druhou stranu znamená, že rozpočtová situace v jednotlivých zemích musí umožnit v případě potřeby tento nástroj využít. Do popředí se proto opět dostává otázka střednědobé a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Přestože Česká republika před rokem 2020 měla relativně nízké zadlužení sektoru vládních institucí, jeho výrazný nárůst v posledních letech vybízí ke konsolidaci veřejných financí. Vláda České republiky proto připravuje opatření, která by měla snížit schodek o alespoň 70 miliard Kč v příštím roce. Požadavek konsolidace veřejných financí je sice obsažen již od roku 2020 v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ten však stanovuje pouze minimální tempo snižování strukturálního salda ve výši 0,5 procentního bodu ročně pro účely odvození výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů, nikoliv konkrétní způsob dosažení střednědobého rozpočtového cíle, kterým je aktuálně pro Českou republiku strukturální saldo sektoru vládních institucí ve výši −0,75 % HDP.
Očekáváme, že rok 2023 bude nadále silně ovlivněn geopolitickou situací a vývojem cen elektřiny a plynu. Ekonomika České republiky, procházející mírnou recesí, by se měla od druhého čtvrtletí letošního roku postupně oživovat. Česká ekonomika by mohla v meziročním vyjádření v podstatě stagnovat, zatímco v příštím roce předpokládáme růst HDP o 3,0 %. Tento vývoj je primárně determinován spotřebou domácností, která negativně reaguje na rostoucí cenovou hladinu. Záporná produkční mezera by se měla postupně na konci horizontu výhledu uzavřít. Míra inflace by sice měla klesat, avšak v letošním roce by spotřebitelské ceny vlivem tržních faktorů a cen energií stále měly v průměru růst dvouciferným tempem. Do tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky by se měla inflace vrátit až v roce 2024. V oblasti výdělků bude i v letošním roce docházet k poklesu reálných mezd, byť výrazně menším tempem než v roce 2022. K jejich opětovnému růstu by mělo dojít až v příštím roce. Míra nezaměstnanosti by po zvýšení na 3 % v roce 2023 měla v dalších letech opět začít klesat.
Veřejné finance hospodařily v roce 2022 s deficitem 3,6 % HDP, především vlivem schodku státního rozpočtu, který nese břímě fiskální expanze. Pokladní plnění státního rozpočtu (v národní hotovostní metodice) v loňském roce skončilo výsledkem −360,4 miliardy Kč a bez vlivu evropských prostředků pak −316,1 miliard Kč. Jedná se o výrazně lepší výsledek, než jaký byl rozpočtován, navíc ovlivněný řadou jednorázových opatření. Pro rok 2023 notifikujeme schodek sektoru vládních institucí ve výši 3,5 % HDP, přičemž by měl být opět určen hospodařením ústředních vládních institucí. Mírný deficit očekáváme i u zdravotních pojišťoven, zatímco místní rozpočty by měly schodek spíše tlumit. Deficitní hospodaření sektoru vládních institucí se promítlo do výše dluhu, který v roce 2022 vzrostl o 2,1 procentního bodu na 44,1 % HDP, v roce 2023 by mělo zadlužení dosáhnout 43,5 % HDP. V příštím roce očekáváme, že by deficit veřejných financí měl klesnout pod 3 % HDP a do konce výhledu na hodnotu kolem 2 % HDP.
Predikce je však zatížena poměrně velkými riziky a nejistotami. Vývoj cen energií je nepochybně jedním z těch největších. Vláda pro rok 2023 přistoupila k určení cenových stropů na elektřinu a plyn s kompenzacemi ztrát u obchodníků s těmito komoditami. Na druhé straně zavedla dočasné daňové tituly zacílené na mimořádné zisky v energetice, těžebním odvětví nebo bankovním sektoru. Ceny energií tak budou ovlivňovat obě strany veřejných rozpočtů v řádu desítek miliard Kč.
Kromě řešení aktuální strukturální nerovnováhy veřejných financí vláda připravuje soubor opatření s cílem posílit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Dle svého programového prohlášení by vláda měla představit komplexní důchodovou reformu do konce letošního roku. Veřejně bylo deklarováno několik oblastí, ve kterých by mohly nastat změny. Jedná se např. o věk odchodu do starobního důchodu nebo podmínky předčasných důchodů.
Konvergenční program České republiky byl v dubnu 2023 předmětem mezirezortního připomínkového řízení. Dokument byl schválen vládou České republiky dne 26. dubna 2023.