Stanjura: Daň z příjmu ani DPH nezvýšíme

Datum vydání: 16. 7. 2022 | Zdroj: Právo | Autor: Jakub Svoboda

Vláda nezvýší daň z příjmu a nepřistoupí ani na větší zdanění vyšších příjmů v podobě progresivní daně. Také DPH neporoste, řekl Právu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Připustil ale, že by například energetické firmy mohly ze svých vysokých zisků přispět na pomoc lidem.

Do Evropy neteče ruský plyn plynovodem Nord Stream 1 kvůli odstávce. Má trvat do čtvrtka, ale spekuluje se, zda Rusko vůbec dodávky obnoví. Začne plyn opět proudit?

To se uvidí. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července mimořádnou radu evropských ministrů pro energetiku, protože už bude jasné, zda plyn začne proudit, nebo ne. Příští týden ve středu by měla Evropská komise veřejně představit plán pro případ, že dodávky nebudou obnoveny. Nicméně do České republiky plyn zatím proudí. Pořád jej vtlačujeme do zásobníků, zvyšujeme zásoby. V pátek to bylo zhruba 74 procent. Každé ráno dostávám informaci a zatím není poznat, co se týká dodávek plynu do České republiky, rozdíl mezi červnem a červencem. 

Co se stane, když ten plyn proudit nezačne?

Myslím si, že se na to Evropa dlouhodobě připravuje, a to včetně Česka. My jsme 1. dubna měli zásoby kolem 14 procent, takže za toho čtvrt roku se nám podařilo zvednout je o 60 procentních bodů. To je první věc. Druhá věc, začali jsme vyjednávat o alternativních způsobech dodávek plynu. 

Uspěli jsme v soutěži na kapacitu na plovoucí terminály na LNG (zkapalněný plyn) v Nizozemsku. Tam je velká výhoda, že budou k dispozici už na podzim. Současně vyjednáváme se sousedy, kteří mají přístup k moři, to znamená s Polskem, Německem, ale i Nizozemskem. Oni budou budovat nové LNG terminály. Ale tam se předpokládá rok spuštění třeba 2025 nebo 2026.

Kolik je tedy zajištěno přes terminály?

V Nizozemsku jsme vyhráli aukci na pět let. A to by mělo překlenout období, kdy se budou stavět ty ostatní. Máme tam vysoutěženou kapacitu tři miliardy kubíků. Roční spotřeba je mezi osmi a devíti miliardami. Letos zatím vidíme, že v prvním pololetí došlo asi ke dvacetiprocentní úspoře ve spotřebě plynu, na které se podílejí i domácnosti i podniky. Takže třetinu, možná 35 procent roční spotřeby máme zajištěnu z těchto zdrojů. 

Jsme ale schopni sem ten zkapalněný plyn už od podzimu dostat?

Potřebujete tři věci: přepravní trasy, většinu z nich už máme zajištěných. Dále potřebujete tu kapacitu a pak potřebujete koupit plyn. A na tom pracujeme. Ale platí to jako u jiných obchodních transakcí, které dělá stát. Dokud ty transakce nejsou uzavřeny, tak je prostě nekomentujeme, protože stát by se mohl dostat do nevýhodné pozice v rámci vyjednávání.

Nadcházející zimu bychom se tak bez ruského plynu obešli?

Letošní zimu fakt zvládneme. Černé scénáře, o kterých se píše, většinou vycházely z dat a odhadů, pokud by ten ruský plyn byl zastaven zhruba k 10. dubnu, to bylo první kritické datum. Takže díky tomu, že máme zásoby, díky tomu, že hledáme alternativní trasy, díky tomu, že jsme například v pondělí uzavřeli memorandum o spolupráci se sousedním Německem ohledně dodávek plynu, letošní zimu bezesporu zvládneme.

Nejistota kolem dodávek plynu ale šponuje ceny nahoru. Dodavatelé už teď zvyšují ceny energií domácnostem i o 50 procent. Ve čtvrtek Sněmovna schválila úsporný energetický tarif. Bude to stačit?

Je to úplné maximum toho, co si může státní rozpočet dovolit. Je to na té horní hranici. Když jsme přemýšleli o parametrech, tak jsme zpočátku ten objem navrhovali nižší. Nicméně platí, že v této chvíli hledáme rovnováhu mezi fiskální odpovědností, menšími deficity, než byly v minulých letech, a sociálním smírem. A nemůžete upřednostnit jednu hodnotu, jenom třeba nízké schodky rozpočtu, nebo jenom sociální smír. Musíte to nějakým způsobem vyvažovat.

Za jaké období stát lidem na energie přispěje?

Pomoc je naplánována od 1. října letošního roku do 30. září toho příštího. Poplatky za obnovitelné zdroje budou odpuštěny dokonce až do konce příštího roku. Ale pokud se situace dramaticky změní, což se nedá vyloučit... Já to nepředpokládám, nemyslím si, že nějaký černý scénář nastane. Ale kdyby nastal, vznikne potřeba více pomoci domácnostem, tak jim prostě pomůžeme. To si myslím, že je jednoznačné, na tom panuje ve vládě shoda. Dnes nikdo v Evropě neví, co bude v srpnu, v září, v říjnu. Ale pokud bude potřeba, pokud by se nějak dramaticky zhoršila ta situace, tak jsme připraveni opět pomoci.

Jde ale ještě o výši pomoci, Sněmovna schválila jen rámec a rozhodnout musí vláda. Podle Síkely by měl příspěvek domácnostem činit až 16 tisíc korun. Může být i vyšší? Poslanci zvedli strop maximální pomoci ze 20 000 na 30 000 Kč.

V této chvíli si to prostě dovolit nemůžeme. Myslím si, že v této chvíli jsme našli nějaké rovnovážné řešení mezi tím, abychom nevytvořili příliš velké zadlužení. Dnes jsou úrokové míry čtyři až pět procent, takže z každých deseti miliard nových výdajů budeme x let platit 500 milionů na úrocích ročně. A jestli tady mluvíme skoro o 70 miliardách celkem, které budou opatření stát, tak při těchto úrokových mírách to vytvoří každoroční mandatorní výdaj až 3,5 miliardy Kč. Takže je to na samém limitu, možná trochu za limitem, co si rozpočet může dovolit. Ale upřednostnili jsme vyšší pomoc domácnostem.

Hovoříte o 70 miliardách. Co vše do toho zahrnujete?

Když si to spočteme, tak je to platba za obnovitelné zdroje, což je letos zhruba 6,4 miliardy. Příští rok to bude zhruba 18,3 nebo 18,4 miliardy. Takže úleva za obnovitelné zdroje je zhruba 25 miliard. K tomu je úsporný tarif zhruba 27 miliard. Máme tam úhradu nepřímých nákladů pro firmy, které jsou v energeticky náročném odvětví. To je notifikované, ocelárny, chemičky... 0,8 miliardy letos, 1,2 miliardy příští rok. Pak tam je pomoc pro kotelny v bytových domech, asi 3,6 miliardy. A deset miliard na teplárenství, dálkové vytápění. Takže když to sečtete, je to zhruba 66 miliard.

Proč se v Česku zatím nedaří krotit inflaci? V Německu v červnu klesla a je o polovinu nižší než u nás...

První, kdo má bojovat s inflací, je Česká národní banka. To není výmluva, to je fakt, mají to v zákoně, jsou velmi nezávislí a mají také velkou odpovědnost. ČNB s tím bojuje, jak umí. Myslím si, že ten boj nepodcenila a sama říkala, že bude trvat 12 až 18 měsíců, než se zvyšování sazeb projeví.  Sazby přitom ČNB začala zvedat loni v červnu. Když se podíváme, tak vidíme, že teď v červnu meziměsíční tempo inflace zpomalilo. Ale experti říkají, že ještě nejsme na vrcholu, to je třeba poctivě přiznat, a že až na konci čtvrtého kvartálu začne inflace klesat a mělo by zabrat opatření centrální banky, tzn. růst základní úrokové sazby. Uvidíme, co udělá vývoj cen ropy na burze, to ale neovlivní žádná evropská vláda. Vypadá to, že by to mohlo jít dobrým směrem, ale těžko prognózovat při válce na Ukrajině.

Jak tedy může přispět vláda?

Tak, že se budeme snažit o co nejmenší schodky a nepouštět do ekonomiky zbytečně moc peněz, aby nebyly další proinflační tlaky, protože tak sice bereme víc peněz, ale míň si za ně nakoupíme.

Vaše předchůdkyně Alena Schillerová a bývalý premiér Andrej Babiš (oba ANO) ČNB za zvyšování sazeb kritizovali. Měla by ČNB základní sazbu ještě zvedat? Už je na 7 procentech.

Ministrovi financí nepřísluší, aby v tomto říkal svůj osobní názor. Já říkám jen jednu věc, mysleme na to, kdo má úspory, a je to většina společnosti. Menšina jsou ti, kteří mají nějaké půjčky, hypotéky. Představme si, že si mnozí na penzi roky spoří a jsou to jejich úspory, a jestli se sazby ČNB zvyšují, tak se o ně, ne o moc, zvyšuje i úročení těch peněz, co mají v bankách. Jsem na straně těch, co mají úspory. Největším úkolem centrální banky a vlády je zkrotit vysokou inflaci, aby nedocházelo k devalvaci úspor.

Některé členské země EU také zastropovaly některé ceny. To vylučujete?

Myslím, že může nastat situace, kdy by se některé ceny krátkodobě zastropovat mohly, například kdyby byl výpadek dodávek ruského plynu. A možná i pozastavit obchodování na burze, protože tam už v takovém případě nefunguje volný trh, konkurence a je to velká porucha trhu. Muselo by však jít o celoevropské řešení. U komodit, jako jsou pohonné hmoty, vidíme, jak to dopadá, když se ceny zastropují. Ono to není vidět, ale pak to kompenzujete těm firmám ze státního rozpočtu, a kdo jiný než daňoví poplatníci to potom platí.

Spousta lidí už teď nevychází s příjmy. Situace tvrdě dopadá třeba na ty, kterým končí fixace hypoték. Neuvažujete o moratoriu na splátky, jaké tady bylo předloni za covidu a pomohlo 300 tisícům lidí a řadě firem?

Neuvažuji, protože tohle řešení jen oddaluje problém v čase. Nesníží se vám dluh, jen ho pak budete muset rychleji zaplatit. Máme za sebou období velmi nízkých úroků hypoték a můžeme se ptát občanů, kteří si brali hypotéky v letech 2005 až 2009, jaké tehdy byly úrokové míry. Kolem pěti procent při nižších příjmech. Zatím to tedy není plošně dramatické. Samozřejmě jsou případy, kdy je to na hraně, ale tam je prostor pro individuální dohodu a jednal jsem o tom s Českou bankovní asociací. Jsem přesvědčen, že pokud klient byl bezproblémový, tak mu banka uleví, rozloží splátkový kalendář.

Podle některých ekonomů už je prakticky jisté, že sklouzneme do recese, záleží jen na tom, jak bude dlouhá a hluboká...

Pokud se má inflace zkrotit, tak se musí snížit poptávka. To jsou základní ekonomická pravidla, teď jde o to, aby to byl jen jeden dva kvartály. Vyloučit se to samozřejmě nedá, ale já myslím, že to nenastane, pokud udržíme investiční aktivitu. My se snažíme zapojovat hodně evropských peněz a máme mnoho možností k získání dalších investičních peněz, a to by mělo ekonomice jako celku určitě pomoci. V srpnu bude nová prognóza, která bude znovu modelovat, jaký bude makroekonomický vývoj.

A co když dojde na nejčernější scénáře?

Nedojde. Já mám pocit, že se rádi strašíme. My se na ně přece připravujeme, jako je třeba to zastavení plynu, a je jasné, že tu letošní zimu zvládneme. Nehrozí, že bychom neměli plné zásobníky, že bychom nebyli připraveni.

Neobáváte se, že pokud ta recese přesto nastane, dojde ke krachům firem, stoupne nezaměstnanost, že hrozí Česku sociální bouře?

To nemá v rukou úplně vláda, zda dojde na sociální bouře, ale nebylo by to rozumné. Doba je těžká, a pokud povedeme seriózní debatu, tak i odbory budou muset uznat, že nemůžeme dorovnávat platy ve státní sféře podle inflace.

O tom s nimi budete jednat v úterý. Odboráři trvají na desetiprocentním přidání státním zaměstnancům, buď od srpna, nebo od září. K tomu chtějí přidat dalších 10 procent v celém veřejném sektoru od ledna. Přijmete to?

My jim to řekneme na tom úterním jednání, nezlobte se. Nerad jednám tak, že předem partnerům vzkazuji. Ještě se budeme radit v rámci vlády, nějaké návrhy máme, ale platí to, co jsem říkal u pomoci domácnostem s cenami energií: máme jenom nějaké možnosti a budeme se snažit vysvětlit, že to, co nabízíme, je maximum toho, co si můžeme dovolit.

Novelu letošního rozpočtu jste zamýšlel předložit vládě během července. Stane se tak?

Ano. Předpokládám, že to bude na posledním jednání vlády v červenci a na přelomu července a srpnu bude tisk ve Sněmovně.

Jak vysoký bude nově navržený schodek?

To ještě uvidíme, vláda ještě nerozhodla. Finální politická jednání máme příští týden a na základě politického jednání se návrh zákona zpracuje. Ten je napsaný, jenom se čeká, které konkrétní položky se změní. Na jeho základě pak budeme informovat veřejnost i kolegy ve Sněmovně o změnách příjmů, výdajů a tím pádem i schodku.

Avizoval jste deficit 330 miliard korun...

Říkal jsem, že bych si to přál.

A dojde na vaše přání?

To ještě uvidíme, ta politická jednání máme před sebou. My jsme s tím nespěchali a ukázalo se, že jsme měli pravdu.

Těch výdajů navíc je dost. 

Bylo volání, abychom bezprostředně poté, co jsme schválili rozpočet, a v době, kdy Putin vtrhl na Ukrajinu, přišli hned do Sněmovny s novým rozpočtem. Já jsem ale nechtěl zvolit metodu, kterou jsem viděl v posledních dvou letech. Že řeknu: Půl bilionu, zajistím si bez argumentů parlamentní většinu, a potom řeknu: Jé, ono to bylo jenom 420 miliard – no vidíte, jak jsme dobře hospodařili. Neměli jsme dostatek dat, teď je jich víc. Víme například, kolik ukrajinských dětí se zapíše do škol a jaké tím pádem budou náklady na vzdělání těchto dětí. Víme, jaké jsou náklady na platby za zdravotní pojištění, ubytování apod. Víme, co bude stát pomoc s energiemi. Z celkové částky 66 miliard to bude od letošního 1. října do 30. září příštího roku čtvrtina v letošním rozpočtu a tři čtvrtiny v příštím roce. Poprvé jsme nakoupili plyn do státních rezerv za 8,5 miliardy. Bude také druhá mimořádná, celkově letos třetí valorizace penzí, to je dalších 8 miliard. To jsou mandatorní výdaje, o nichž jsme nemohli vědět, když jsme v březnu schvalovali rozpočet. A těch výdajů nečekaných je samozřejmě víc.

Vysoká inflace paradoxně státu i pomáhá s příjmy, když vybírá více na daních...

Vybírá o něco víc, než kolik jsme dali do rozpočtu, ale zdaleka ne tolik, kolik činí ty mimořádné výdaje. Není to tak, že když je sedmnáctiprocentní inflace, tak máme například o 18 procent více příjmů. Vývoj daní sledujeme na denní bázi a nyní odhadujeme o 15, 20 miliard více proti schválenému rozpočtu.

Chcete ozdravovat veřejné finance i v této složité době. Není ale tato situace tak výjimečná, že by mohly být schodky vyšší, a tudíž i vyšší podpory? Zaznívá to třeba od lidovců. Některé jiné státy EU mají ty deficity a celkové zadlužení výrazně vyšší.

Ale třeba také platí nižší úroky. Nejsilnější ekonomiky jako Německo platí nižší úrokovou sazbu. Musíme se dívat na náklady, na dluhovou službu. Teď nás obsluha dluhu roky vycházela na 40 miliard ročně, letos to bude přes 50 a za dva roky to může být 80 miliard Kč.

Dobře, ale jak tedy hodláte ty obří schodky snižovat? Platí stále váš závazek, že tato vláda rozhodně nebude zvyšovat žádné daně? A je to bez toho vůbec možné?

Je to možné. My samozřejmě debatujeme o něčem, čemu říkáme windfall tax. Jde o situaci, kdy máte neočekávaně mnohem vyšší zisky, než je obvyklé, a ne proto, že máte více zákazníků, lepší produkt, služby, ale díky shodě okolností, například díky tomu, co se děje s cenami surovin a energií na burzách jako nyní. O tom přemýšlíme, ještě jsme nerozhodli.

Takže to není sektorová daň?

Ne, to je skutečně z neočekávaného zisku, když tomu tak budeme říkat. Zdůrazňuji, že to je zatím teoretický koncept, ale můžeme si třeba namodelovat něco jako průměrný zisk v procentech. Pak se může stát, že zničehonic máte díky okolnostem ten zisk desetkrát vyšší. Přemýšlíme, jestli není cesta, jak tyto peníze použít na kompenzace pro domácnosti a firmy. Taková daň potom vlastně pomine sama. V okamžiku, kdy pomine ta neočekávaná událost a zisky, které z ní plynou, tak už není ta daň. Takže se nemusí ani říkat, že to je na rok nebo na dva. To je koncept, o kterém s kolegy debatuji, ale zdaleka není rozhodnuto. Určitě ale nebudeme zvyšovat daň z příjmu občanů a určitě nebudeme zvyšovat DPH, to můžu vyloučit. Všechno takové zvýšení by vedlo k tomu, že by větší skupina lidí potřebovala větší pomoc od státu, a nakonec bychom museli víc přerozdělovat a zvyšovat výdaje.

Ta tzv. windfall tax, o které mluvíte, se bude týkat jen některých odvětví?

To určitě, protože ta mimořádná okolnost nastává jen někde.

Vaši koaliční partneři hovoří o energo firmách, bankovnictví...

Vím. Opět platí to, že dokud se nedohodneme, tak nemá cenu o tom takhle nahlas přemýšlet. Je to ale reakce na mimořádnou situaci. Kdyby nevznikla válka na Ukrajině, kdyby tam Putin nevtrhl, tak bezesporu o takovém mimořádném zisku vůbec nepřemýšlíme, protože by ceny energií takhle nevypadaly.

Ministr práce a šéf lidovců Marian Jurečka Právu řekl, že předloží vládě návrh na daňovou progresi, což by znamenalo, že by vysokopříjmoví platili vyšší daně než dnes.

Já myslím, že to z kompetenčního zákona udělat nemůže, že by to musel případně udělat ministr financí.

Bavili jste se už o tom v koalici? Souhlasil byste s tím?

Myslím si, že to bylo nešťastné vyjádření a že žádný takový vládní návrh nevznikne. Navíc daňovou progresi už tady máme.

Dobře, ale jde o sazbu 23 procent, kterou jsou zdaňované příjmy jen nad hrubý roční výdělek zhruba 1,8 milionu korun. Ve většině západních zemí je daňová progrese výraznější, nejbohatší tam odvádějí z příjmů i 50 procent.

Já věřím tomu, že mnohem lepší je, když ty peníze nechám lidem, oni je investují, rozhodnou se je použít podle svého uvážení. Já věřím lidem. Je to typický střet levice a pravice, který politický postoj je lepší. Proto máme různé politické strany a proto se i střídají u moci. Levice víc věří v přerozdělování a méně věří lidem, my více věříme lidem a v menší přerozdělování.