MP/02/2017 - Místní poplatek z ubytovací kapacity - Užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím

Otázka:

Je dána platební povinnost k placení poplatku z ubytovací kapacity ohledně stavby zkolaudované jako ubytovna v případě, kdy majitelé postupně interiér budovy (bez změny kolaudace) přebudovali na byty? Majitel ubytovny „nájemníkům dává“ nájemní smlouvu dlouhodobého charakteru a místní poplatek z ubytovací kapacity odmítá platit. Obyvateli ubytovny jsou pouze cizinci, podle majitele mají v ubytovně trvalý pobyt.

Odpověď:

• Ustanovení § 7 zákona o místních poplatcích jednoznačně stanoví, že předmětem místního poplatku z ubytovací kapacity je ubytovací kapacita zařízení určeného k přechodnému ubytování za úplatu. Základním kritériem pro možnost zpoplatnění je skutečnost, že kolaudační rozhodnutí pro stavbu konkrétního zařízení nebo jeho část stanoví, že jde o ubytovací zařízení, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené. Takovým zařízením bude typicky hotel, motel, penzion či jiné ubytovací zařízení (ubytovna, kolej, svobodárna).
• Z ustanovení § 7 zákona o místních poplatcích dále vyplývá, že není rozhodné, zda ubytovatel (poplatník) v zařízení (určeném k přechodnému ubytování za úplatu) poskytl ubytování občanu České republiky či osobě cizí státní příslušnosti.

Rozhodným kritériem ustanovení § 7 zákona o místních poplatcích není skutečnost, kde je ubytovaná osoba hlášena k trvalému pobytu či zda má, jako cizinec, povolen na území České republiky trvalý či dočasný pobyt podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

Každý konkrétní případ je nutno posuzovat s ohledem na výše uvedená kritéria. Jde-li o zařízení, které je ve smyslu stavebních předpisů určeno jako stavba ubytovacího zařízení, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené, lze takovou skutečnost považovat za rozhodnou pro vybírání místního poplatku z ubytovací kapacity od osoby ubytovatele.

Poplatek z ubytovací kapacity ve smyslu zákona o místních poplatcích naopak nelze vybírat, jde-li o využívání staveb určených na základě kolaudace k bydlení (obytné domy, rodinné domy), k individuální rekreaci, ani určených k jiným účelům.

Při posuzování uvedené problematiky nutno brát též v úvahu, že občan (podle zákona o evidenci obyvatel) může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č. 326/2000 Sb.) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k uvedenému objektu ani k vlastníkovi nemovitosti. Z hlediska cit. zákona jde o údaj evidenční.

V případě zjištění, že ubytovatel předmětnou stavbu užívá v rozporu s účelem, který je uveden v kolaudačním rozhodnutí, lze postupovat především ve spolupráci s příslušným stavebním úřadem, jehož úkolem je mj. zajistit dodržování povinností, které ukládá stavební zákon. Podle cit. zákona obecně platí, že „užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím“ je přestupkem, za který lze uložit pokutu. Lze předpokládat, že uvedený postup, tj. uložení pokuty, by mohlo vést ubytovatele k nápravě uvedeného stavu, např. tím, že požádá o změnu kolaudačního rozhodnutí. Pokud tak neučiní, lze podle našeho názoru v případě nezaplacení poplatek ubytovateli vyměřit a následně i vymáhat.

(Pozn.: „Zákonem č. 278/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl poplatek z ubytovací kapacity k 31. 12. 2019 zrušen.“)