MP/06/2017 - Místní poplatek ze vstupného - Charitativní účel akce

Otázka:

Pořadatelé kulturních akcí uvádějí ve formuláři v ohlášení akce, že výtěžek akce bude odveden na charitativní nebo veřejně prospěšný účel. Při konečném vyúčtováván akce uvedou, že celkový výtěžek byl nulový či v záporných hodnotách z důvodu vysokých nákladů na samotnou akci (vytápění sálu, honorář pro účinkujícího, OSA, ozvučení, atd.) Vybrané vstupné tedy nestačilo pokrýt veškeré náklady v souvislosti s akcí, výtěžek byl nulový.

Je správný závěr, že pojem celý výtěžek akce se týká pouze vybraného vstupného a další náklady pořadatele akce ve spojitosti s pořádanou akcí se do něho nemohou započítávat?

Odpověď:

Místní poplatek ze vstupného se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce, přičemž hodnota vstupného se pro účely stanovení místního poplatku snižuje o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena. To platí bez ohledu na to, zda je či není z akce dosaženo nějakého výtěžku. Sazba poplatku se pak stanoví z úhrnné částky vybraného vstupného.

Zákon o místních poplatcích výslovně stanoví, že poplatek z uvedených akcí se neplatí v případě, je-li celý výtěžek (nestačí tedy jen část výtěžku) určen na charitativní a veřejně prospěšné účely. Pod pojmem výtěžek je třeba rozumět částku, která pořadateli akce zůstane po odpočtu nákladů na realizaci akce. Pojem výtěžek akce přitom nelze zaměňovat s úhrnnou částkou vybraného vstupného, která je jinak základem pro stanovení výše poplatku.

Jestliže např. pořadatel kulturní akce oznámí (je povinen tak učinit již při plnění ohlašovací povinnosti podle ustanovení § 14a odst. 1 písm. c) zákona o místních poplatcích), že výtěžek akce je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, přísluší správci poplatku posoudit, zda jsou naplněny podmínky zákona k tomu, aby pořadatel poplatek neplatil, resp. aby od něho nebyl vybrán. Dospěje-li správce poplatku k názoru, že z údajů uváděných v ohlášení nemá k dispozici dostatečné a spolehlivé údaje pro správné zjištění a stanovení poplatku, resp. že je nemá v případě, kdy poplatník ohlásil změnu údajů ve smyslu ustanovení § 14a odst. 3 zákona o místních poplatcích, musí, podle okolností konkrétního případu, využít příslušné nástroje daňového řádu a učinit potřebné kroky k ověření údajů rozhodných pro stanovení výše poplatkové povinnosti, resp. pro upuštění od vybrání poplatku.

Podle ustanovení § 92 daňového řádu správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji, a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů. Dále platí, že daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v řádném daňovém tvrzení, dodatečném daňovém tvrzení a dalších podáních (u místních poplatků rozuměj skutečnosti uváděné v ohlášení). Pokud to vyžaduje průběh řízení, může správce daně vyzvat daňový subjekt k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení daně, a to za předpokladu, že potřebné informace nelze získat z vlastní úřední evidence. Zjistí-li správce poplatku, že po odpočtu nákladů na realizaci akce pořadateli skutečně žádný výtěžek z akce nezůstal, tj. náklady převýšily výtěžek ze vstupného, poplatek nevybere.