MP/05/2018 – Vyměření místního poplatku za komunální odpad pěstounům

Dotaz:

Je správný postup obecního úřadu, který vyměřuje místní poplatek za provoz systému, shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), pěstounům, a to v případě, že vznikl nedoplatek na poplatku nezletilým dětem, které jim byly svěřeny do péče?

Odpověď:

V§ 12 odst. 1 zákona o místních poplatcích je stanoveno, že vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve své svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník spravující jeho jmění, přechází poplatková povinnost tohoto poplatníka na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka; zákonný zástupce nebo opatrovník má stejné procesní postavení jako poplatník. V odst. 2 citovaného ustanovení je pak dále upravena povinnost obecního úřadu vyměřit poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka, pokud nastane situace předjímaná v odst. 1.

Pro určení, kdo je zákonným zástupcem nebo opatrovníkem nezletilého poplatníka, je nezbytné využít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jelikož zákon o místních poplatcích tyto instituty blíže neupravuje.

Institut opatrovnictví dítěte je upraven v ustanovení § 943 občanského zákoníku. Jedná se o institut sloužící v konkrétních případech k ochraně zájmů i práv dítěte, jehož ochrana je jinak zajištěna rodiči či poručníkem. Opatrovník je jmenován soudem mimo jiné i v situaci, kdy zákonný zástupce nehájí zájmy dítěte dostatečně.

Zákonným zástupcem je podle ustanovení § 858 občanského zákoníku rodič dítěte. Podle ustanovení § 928 odst. 1 občanského zákoníku jmenuje soud dítěti poručníka, není-li tu žádný z rodičů, který má a vůči svému dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu. Poručník má dle odst. 2 citovaného ustanovení vůči dítěti zásadně všechny povinnosti a práva jako rodič, mimo vyživovací povinnosti. Zákonným zástupcem tedy může být i poručník dítěte.

Na rozdíl od výše uvedených institutů právní ochrany dítěte, institut pěstounství je využit v situaci, kdy nemůže o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, jak stanoví § 958 odst. 1 občanského zákoníku. Podle ustanovení § 960 odst. 1 občanského zákoníku mají rodiče vůči dítěti povinnosti a práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti, s výjimkou práv a povinností, které zákon stanoví pěstounovi, ledaže soud z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodne jinak. Účelem pěstounské péče není vytvořit takový poměr, jaký vzniká osvojením a je výslovně stanoveno, že rodičům zůstávají zachovány rodičovské povinnosti a práva. Z povahy věci vyplývá, že rodiče dítěte především zůstávají zákonnými zástupci svého dítěte, mají právo rozhodovat o podstatných záležitostech, které se dítěte týkají a v těchto záležitostech za dítě právně jednat.

Z uvedených důvodů je patrné, že pěstoun zajišťuje osobní, nikoliv právní ochranu dítěte a jedná se o institut, který je odlišný od zákonného zástupce nebo opatrovníka. Pokud zákonodárce v § 12 zákona o místních poplatcích stanovil, že poplatková povinnost přechází na zákonného zástupce nebo opatrovníka, vznikne-li nedoplatek nezletilému poplatníkovi (dítěti), a těmto osobám musí správce poplatku místní poplatek i vyměřit, neměl tím na mysli osobu pěstouna. Přenos poplatkové povinnosti na pěstouna a vyměření místního poplatku pěstounovi je tedy v rozporu se zákonem o místních poplatcích.

(Pozn.: „Zákonem č. 543/2020 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, byl poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů k 31. 12. 2020 zrušen a nahrazen poplatkem za obecní systém odpadového hospodářství a poplatkem za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.“)