MP/03/2025 – Poplatek za užívání veřejného prostranství - Stanovení poplatku vlastníkovi předmětného pozemku
Dotaz:
Lze stanovit poplatek za užívání veřejného prostranství vlastníkovi pozemku, který je předmětem zvláštního užívání veřejného prostranství?
Odpověď:
Dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v účinném znění (dále jen „zákon o místních poplatcích“), poplatek za užívání veřejného prostranství platí fyzické i právnické osoby, které užívají veřejné prostranství způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích (např. umístění stavebních zařízení nebo umístění skládky). Vlastnictví pozemku poplatníkem není zákonem o místních poplatcích blíže řešeno.
Při správní aplikaci a výkladu ustanovení zákona o místních poplatcích je nutné vždy přihlížet k judikatuře Ústavního soudu, který svým výkladem zajišťuje ústavní konformitu aplikace právních předpisů. V nálezu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 21/02, Ústavní soud přisoudil vlastníkům pozemku výhodu, která pramení z ústavně zakotvené ochrany vlastnictví, viz poslední odstavec části VII/b nálezu, ve kterém Ústavní soud uzavírá: „Právní závěr, podle něhož by byl vlastník pozemku povinen platit poplatky za zvláštní užívání svého pozemku, který byl jako veřejné prostranství označen obecně závaznou vyhláškou obce, by mohl být, podle okolností, v rozporu s ústavní ochranou vlastnictví. V takovémto případě by totiž došlo ke zpoplatnění výkonu vlastnického práva veřejnou mocí.“
Argumentaci ústavního soudu přijaly za vlastní i správní soudy, které ve svých rozhodnutích výše uvedený nález citují, a to právě ve vztahu k zvláštní ochraně, kterou je nadán vlastník pozemku, oproti osobě odlišné od vlastníka pozemku, která jej užívá na základě jiného právního titulu (např. nájemní smlouvy) (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2010, č. j. 7 Afs 37/2010 – 10 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2009, č. j. 9 Afs 86/2008 - 89).
Na základě výše uvedeného má Ministerstvo financí za to, že v případě, že vlastník pozemku využívá veřejné prostranství, ke kterému mu svědčí vlastnické právo, způsobem odpovídajícím běžnému výkonu vlastnického práva, neměl by být s ohledem na ustálený výklad Ústavního soudu a judikaturu správních soudu označen za poplatníka, a to přesto, že jeho činnost může naplnit znaky užívání uvedené v ust. § 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích.