Agendy

Činnost Ministerstva financí související s problematikou finanční stability a dohledu zahrnuje tyto oblasti:

AGENDY

• Evropský systém dohledu nad finančním trhem
• Garanční schémata
• Krizové řízení
• Jednotný mechanismus dohledu
• Jednotné evropské přístupové místo

Evropský systém dohledu nad finančním trhem

V návaznosti na finanční krizi byl v roce 2010 na evropské úrovni vytvořen Evropský systém dohledu nad finančním trhem (European System of Financial Supervision, ESFS), jehož cílem je zajišťovat konzistentní a náležitý dohled nad finančním trhem v EU. Jeho součástí jsou:

• Evropská rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Board, ESRB),
• evropské orgány dohledu (European Supervisory Authorities, ESAs) - Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA), Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Markets Authority, ESMA) a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA, European Insurance and Occupational pensions authority),
• národní orgány dohledu.

V roce 2019 proběhla revize ESFS, jež posílila pravomoci evropských orgánů dohledu v oblasti dohledové konvergence zefektivněním některých používaných nástrojů a svěřila ESMA přímé dohledové pravomoci nad administrátory kritických benchmarků ze třetích zemí a poskytovateli služeb hlášení údajů.

V říjnu 2023 předložila Evropská komise návrh nařízení revidující ESFS s cílem zefektivnit a usnadnit výměnu informací mezi orgány dohledu a snížit související administrativní zátěž.

Doplňující informace

Související odkazy:

• Stránky Evropské komise věnující se Evropskému systému dohledu nad finančním trhem

Související dokumenty:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika
• Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES )
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES
• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010, (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 1095/2010 a (EU) 2021/523, pokud jde o některé požadavky na podávání zpráv v oblasti finančních služeb a podpory investic

Garanční schémata

Systém garančních schémat je na úrovni EU upraven směrnicí o systémech pojištění vkladů (DGSD) pro oblast bankovnictví a směrnicí o systémech pro odškodnění investorů pro oblast kapitálového trhu.

V České republice jsou výše uvedené směrnice Evropské unie implementovány zákonem o bankách, zákonem o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, obsahujícím úpravu Garančního systému finančního trhu chránícího vklady zákazníků v bankách, družstevních záložnách a stavebních spořitelnách, a zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, upravujícím fungování Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, který chrání zákaznický majetek svěřený obchodníkům s cennými papíry a investičním společnostem.

V listopadu 2015 Evropská komise zveřejnila návrh na zřízení Evropského systému pojištění vkladů (EDIS), kterým se doplňuje nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krize úvěrových institucí (SRMR). EDIS je navrhován jako třetí pilíř bankovní unie s cílem zvýšit ochranu vkladatelů napříč zúčastněnými státy, posílit finanční stabilitu a přispět k omezení vazby mezi bankami a národními vládami. K přijetí návrhu dosud nedošlo, neboť na konečné podobě EDIS nepanuje politický konsenzus. Pro přetrvávající neshody členských států nad jednotlivými elementy se dohoda představitelů Euroskupiny z června 2022 bezprostředně omezila na posílení rámce krizového řízení bank a prohloubení harmonizace národních systémů pojištění vkladů. Posléze by mělo dojít k opětovnému zhodnocení stavu bankovní unie a dohoda na možných dalších krocích by měla být učiněna konsensuálním způsobem.

Balíček legislativních návrhů revidující rámec pro krizové řízení bank a pojištění vkladů zveřejnila Evropská komise v dubnu 2023. Revize směrnice DGSD si klade za cíl zajistit rovné zacházení s vkladateli a zvýšit úroveň jejich ochrany v rámci EU prostřednictvím posílení harmonizace uplatňování směrnice DGSD v jednotlivých členských státech, a to zejména pokud jde o rozsah ochrany vkladů a proces výplaty náhrad.

Doplňující informace

Související odkazy:

• Stránky Garančního systému finančního trhu
• Stránky Garančního fondu obchodníků s cennými papíry

Související dokumenty:

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů
• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů
• Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů

Krizové řízení

Regulatorní rámec pro předcházení a řešení krizí na finančním trhu upravuje směrnice pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD). Směrnice BRRD byla do českého právního řádu transponována zákonem č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.

Ve směrnici BRRD je obsažen komplexní rámec, který by měl zajišťovat předcházení a řešení krizí úvěrových institucí (zejm. bank) a investičních firem (obchodníků s cennými papíry) a s tím související ochranu stability finančních trhů a veřejných financí. Základním principem rámce je, aby náklady řešení krize institucí byly neseny v prvé řadě akcionáři a věřiteli. Česká národní banka jakožto národní orgán příslušný k řešení krize získala nové nástroje, například nástroj bail-in, jenž kromě akcií a podřízených dluhopisů umožňuje odpis a konverzi většiny ostatních dluhů. Směrnice BRRD rovněž upravuje zřízení národních fondů pro řešení krize, které jsou tvořeny především příspěvky jednotlivých institucí a jejichž prostředky mohou být využity k řešení krize při dodržení striktně stanovených pravidel. Zakotveny jsou též postupy pro výjimečné použití prostředků ze státního rozpočtu, povinnosti institucí ke zpracování ozdravných plánů, udržování předepsaného minimálního objemu odepisovatelných závazků či přispívání do fondů pro řešení krize.

Revizí rámce krizového řízení přijatou v červnu 2019 – v rámci tzv. bankovního balíčku byly kromě směrnice BRRD revidovány též nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (SRMR), směrnice o kapitálových požadavcích (CRD) a nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) – došlo k úpravě pravidel pro ozdravné postupy a řešení krizí na finančním trhu na základě dosavadních zkušeností a implementaci globálního standardu k požadavku na celkovou kapacitu absorbovat ztráty (standard TLAC) vydaného Radou pro finanční stabilitu. Mezi nejdůležitější změny, jež přinesla tzv. BRRD II, patří vymezení osob podléhajících řešení krize a skupin podléhajících řešení krize, rozdělení skupinových strategií řešení krize na jeden vstupní bod (single point of entry, SPE), nebo více vstupních bodů (multiple point of entry, MPE), a sladění minimálních požadavků na kapitál a způsobilé závazky (MREL) se standardem TLAC.

V říjnu 2022 bylo přijato nařízení měnící nařízení CRR a směrnici BRRD upravující zejména nepřímé upisování nástrojů způsobilých pro vnitřní MREL u bankovních skupin s SPE strategií (nařízení „daisy chain“). V dubnu 2024 pak byla přijata směrnice dále upravující nepřímé upisování vnitřního MREL (směrnice „daisy chain“), kdy se rozšiřuje okruh subjektů, u kterých bude možné stanovit vnitřní MREL na subkonsolidovaném základě namísto individuálního. Návrh zákona měnícího zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, který implementuje směrnici „daisy chain“, byl v srpnu 2024 předložen Poslanecké sněmovně k projednání (sněmovní tisk 780).

V dubnu 2023 předložila Evropská komise již zmíněný balíček legislativních návrhů s cílem revidovat rámec pro krizové řízení bank a pojištění vkladů. Prostřednictvím revize směrnice BRRD a souvisejících úprav nařízení SRMR má dojít zejména k zefektivnění použitelnosti rámce pro středně velké a menší banky tak, aby bylo možné nástroje řešení krizí použít na banku jakékoli velikosti a obchodního modelu, a tím tak dále snížit pravděpodobnost potřeby použití peněz daňových poplatníků. V rámci potřeby zajištění odpovídajícího financování se tak důraz kromě příspěvku akcionářů a věřitelů klade na širší zapojení záchranných sítí financovaných odvětvím, tj. systémů pojištění vkladů a fondů pro řešení krize.  

Doplňující informace

Související odkazy:

• Přehled právních předpisů a výkladových materiálů v oblasti ozdravných postupů a řešení krize na finančním trhu na webu České národní banky
• Stránky Evropské komise věnované agendě krizového řízení

Související dokumenty:

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010
• Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů

Jednotný mechanismus dohledu

Jednotný mechanismus dohledu (SSM) je zřízen nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (nařízení o SSM) ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance (ECB) svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi. Na základě nařízení o SSM začala ECB od listopadu 2014 uplatňovat pravomoci při plnění svých nových úkolů pro účely obezřetnostního dohledu nad bankami zemí eurozóny a dalších členských států EU, které vstoupí do režimu tzv. úzké spolupráce s ECB (tj. stanou se členy bankovní unie). Vznikem SSM byl vytvořen systém finančního dohledu sestávající z ECB a příslušných národních orgánů dohledu zúčastněných států. ECB vykonává dohled pouze nad významnými institucemi, jedná se zejména o systémové banky. Méně významné instituce zůstávají v dohledové kompetenci národních orgánů dohledu. Z vlastního podnětu nebo na žádost národního orgánu dohledu může však ECB vykonávat dohled i nad méně významnou institucí.

Fungování SSM pravidelně vyhodnocuje Evropská komise. Více o aktuálním procesu dokončování bankovní unie, lze nalézt v „Aktualizaci studie dopadu účasti či neúčasti České republiky v bankovní unii“ z ledna 2024 vypracované Ministerstvem financí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Úřadem vlády České republiky a Českou národní bankou.

Doplňující informace

Související odkazy:

• Stránky jednotného mechanismu dohledu
• Stránky Evropské komise věnované agendě jednotného mechanismu dohledu

Související dokumenty:

• Nařízení Rady 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi
• Aktualizace studie dopadu účasti či neúčasti České republiky v bankovní unii
   

Jednotné evropské přístupové místo

Jednotné evropské přístupové místo (European single access point, ESAP), bude zřízeno a provozováno ESMA na základě nařízení o ESAP a doprovodných předpisů v podobě směrnice Omnibus a nařízení Omnibus. Cílem ESAP je centralizovat umístění a sjednotit formát veřejně dostupných informací o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti.

Na úrovni jednotlivých členských států budou sběr informací zajišťovat národní orgány (tzv. sběrná místa), které budou zodpovědné za automatizované ověření jejich základních technických charakteristik a následné předání do ESAP. Údaje musí být v široce používaném digitálním formátu umožňujícím extrakci dat, v určených případech ve formátu počítačově čitelném. Jejich součástí musí být i tzv. metadata, podle kterých bude možno v databázi příslušné informace vyhledávat. Zveřejněné informace zůstanou v rámci ESAP přístupné po dobu deseti let (ve specifických případech může být stanovena lhůta kratší).

ESAP má sloužit nejen investorům, ale všem zainteresovaným subjektům a široké veřejnosti. Přístup k informacím v ESAP proto bude zajištěn všem bez jakéhokoliv omezení a bude bezplatný (pouze v odůvodněných případech bude ESMA vybírat poplatek, a to např. při vyhledávání velkých objemů informací).

ESAP má být spuštěn do 10. července 2027 a postupně do něj budou ve třech fázích přibývat informace dle jednotlivých sektorových předpisů. V první fázi jde o informace, které jsou již nyní centralizovány v národních databázích, a umožní tak co nejhladší průběh počáteční „pilotní“ fáze ESAP. Tyto informace budou do ESAP předávány již 12 měsíců před zpřístupněním ESAP (tj. 10. července 2026) tak, aby byly v okamžiku jeho zpřístupnění již k dispozici pro vyhledávání. Další část informací bude v ESAP k dispozici od 10. ledna 2028, přičemž k datu 10. ledna 2030 by měla být databáze kompletní.

Implementace první fáze ESAP do českého právního řádu je zajištěna prostřednictvím návrhu zákona (sněmovní tisk 752), kterým se mění některé zákony v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa.

Doplňující informace

Související dokumenty:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2864 ze dne 13. prosince 2023, kterou se mění některé směrnice, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2869 ze dne 13. prosince 2023, kterým se mění některá nařízení, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa
• Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa